← všechny tisky · Vládní návrh zákona · předloženo 25.08.2026

Penzijní spoření pro mladé: dvojnásobný státní příspěvek a výběr třetiny do 36 let

Novela zdvojnásobí státní příspěvek pro lidi do 30 let, umožní vybrat třetinu spoření bez odpočtů až do 36 let, sníží poplatky penzijních společností a k roku 2036 ukončí transformované fondy.

Tisk č. 285/0 · Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související zákony · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

❌ zamítnuto rozhodnuto 24.09.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění) má v Česku přes 3,9 milionu účastníků a penzijní společnosti v něm spravují zhruba 660 miliard korun. Tento rozsáhlý návrh ministerstva financí chce systém zatraktivnit — zejména pro mladé, jejichž účast je podle důvodové zprávy nedostatečná (do 30 let tvoří jen asi 11 % všech účastníků) — a zároveň mu dát jasnější pravidla. Hlavních změn je pět: vyšší státní příspěvek pro mladé, pohodlnější výběr části spoření, nižší poplatky penzijních společností, povinná strategie životního cyklu a konec starých transformovaných fondů.

Pro běžného občana znamenají nejvýraznější změny toto: státní příspěvek se pro účastníky mladší 30 let zdvojnásobí — z 20 % na 40 % z měsíčního příspěvku, nejvýše ale 680 Kč (§ 14 odst. 3); nezletilí dostanou příspěvek už od příspěvku 100 Kč měsíčně místo dosavadních 500 Kč. Účastníci mezi 18 a 36 lety budou moci jednou vybrat jednu třetinu vlastních prostředků (bez státních příspěvků a příspěvků zaměstnavatele), a to bez udání důvodu — třeba na studia nebo první bydlení (§ 25 odst. 5); podmínkou zůstává deset let spořící doby. Vybraná částka navíc zůstane daňově zvýhodněná (§ 15b odst. 4 zákona o daních z příjmů). Penzijní společnosti budou platit nižší regulovaný poplatek — jednotný strop 0,5 % ročně z majetku fondu místo dosavadních 1 % u smíšených a dynamických fondů — a u běžných fondů se ruší druhá složka úplaty vázaná na zhodnocení (§ 60).

Co je dobře

Největším přínosem je důraz na začátek spoření v mládí: čím dřív se začne, tím výrazněji zapůsobí složené úročení, a dvojnásobný příspěvek pro lidi do 30 let je přímá finanční pobídka, která může zapojit ročníky, které dosud stát k spoření nemotivoval. Rozšíření částečného odbytného do 36 let zase řeší nejčastější výtku vůči penzijnímu spoření — že jsou peníze desítky let nedostupné — a to bez toho, aby spoření přestalo plnit svůj účel: bere se jen třetina vlastních prostředků, státní příspěvky zůstávají chráněné. Nová povinná strategie životního cyklu (§ 113a) chrání účastníky tím, že se prostředky mladých lidí automaticky investují odvážněji (alespoň 75 % do akcií do 50 let věku) a s blížícím se důchodem postupně přesouvají do konzervativních fondů — praxe vyspělých penzijních systémů, která nahradí dosavadní investiční dotazníky, jež často posílají mladé lidi zbytečně do konzervativních fondů. A snížení poplatků jde přímo do kapes účastníků: důvodová zpráva připouští, že penzijní společnosti limity téměř plně využívají a mezi sebou cenově nekonkurují.

Co je problematické

Nejcitlivější částí je konec transformovaných fondů ke dni 31. prosince 2036 (§ 196a až 196f): v nich spoří přes 1,6 milionu lidí a je v nich asi 340 miliard korun. Účastníci, kteří neudělají nic, automaticky přejdou do povinného konzervativního fondu — bezpečného, ale právě proto i hůře výdělečného řešení; kdo má přiznanou doživotní penzi, tomu penzijní společnost zajistí pojištění u pojišťovny, a to za prostředky z fondu, což nemusí každému vyhovovat. Zrušení garance nezáporného zhodnocení u starých fondů sice řeší reálný problém (konzervativní investování už pro desítky let dlouhé spoření nestačí), ale desetiletý horizont je zásahem do dlouhodobě sjednaných podmínek a část účastníků, kteří záměrně preferují garanci, se ocitne v produktu, který si nevybrali. Druhé slabé místo souvisí s úplatami: snížení stropu na 0,5 % sice zvýší čisté výnosy, ale důvodová zpráva sama očekává pokles výnosů penzijních společností, aniž by popsala, jak se to projeví v jejich službách a investiční nabídce — a alternativní fondy (s vyššími poplatky) zůstávají mimo regulaci, což může vést k tlačení klientů do dražších produktů.

Jak je to řešeno jinde

Povinné strategie životního cyklu jsou, jak důvodová zpráva přiznává, běžnou součástí moderních penzijních schémat v zahraničí — typicky v systémech tzv. default investment pathways, kde je „rozumná výchozí volba” výchozím nastavením a účastník může jen zvolit jinou variantu. To je i směr, kterým se ubírá evropská regulace zaměstnaneckých penzijních systémů (IORPS), byť doplňkové penzijní spoření evropské harmonizaci nepodléhá — návrh to výslovně uvádí a jde tedy o českou volbu. Zahraniční zkušenost se zvýhodňováním mladých spořících existuje například v podobě vstupních bonusů (v Austrálii „co-contribution”) a daňových pobídek, dvojnásobný státní příspěvek podle věku je ale v evropském kontextu spíš ojedinělé řešení. Ukončení garantovaných starých fondů má zase obdobu v zemích, kde „staré“ penzijní rezervy postupně uzavírají a účastníky převádějí do fondů s věkově přizpůsobeným investováním; klíčová je tam délka přechodného období a kvalita informování — v tomto návrhu je přechod desetiletý a informační povinnosti penzijních společností jsou zakotveny přímo v zákoně (§ 196e).

Co by šlo udělat lépe

Konec transformovaných fondů by si zasloužil silnější ochranu pasivních účastníků: kromě automatického převodu do povinného konzervativního fondu by zákon mohl už předem nastavit „výchozí trasu“ podle věku — tedy aby se prostředky pasivních účastníků převáděly do strategie životního cyklu odpovídající jejich věku, místo aby zůstaly v nejbezpečnějším a nejméně výdělečném fondu. U částečného odbytného by pomohlo doprovodit ho jednoduchým upozorněním s výpočtem, o kolik může výběr snížit penzi v budoucnu — povinnost informovat u doživotních penzí zákon už zná, u odbytného chybí. A u regulace úplat by dávalo smysl stanovit harmonogram dalšího snižování a výslovně pokrýt i alternativní fondy, aby se konkurence přesunula ke kvalitě investování a ne k obcházení stropu přes jiný typ fondu.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Balík zvyšuje atraktivitu penzijního spoření právě pro mladé — dvojnásobný státní příspěvek pro lidi do 30 let (20 % na 40 %, max 680 Kč), částečné odbytí jedné třetiny do 36 let bez udání důvodu a povinná strategie životního cyklu (odvážnější investování mladých, postupné přesouvání k důchodu) — a současně snižuje regulovaný poplatek penzijních společností z 1 % na 0,5 %, což jde přímo do čistých výnosů. Náklady státu jsou poměrně nízké (odhad 1,1 mld. Kč v roce 2028). Původní stav (příspěvek 20 %, bez částečného odbytí, vyšší poplatky) je pro mladé méně atraktivní a pro účastníky s nižšími výnosy horší. I když konec transformovaných fondů k 31. prosinci 2036 odstraňuje garanci u starých produktů, desetiletý horizont, informační povinnosti a kvalitní default strategie tento zásah mírní — navržené znění tak celkově lépe splňuje kritéria dlouhodobého příjmu důchodců, atraktivnosti spoření pro mladé i stability a ochrany účastníků než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Konec transformovaných fondů k 31. prosinci 2036: v nich spoří přes 1,6 milionu lidí a je v nich asi 340 miliard korun; pasivní účastníci bez vlastního rozhodnutí přejdou do výkonnějšího, ale konzervativního fondu.
• Snížení poplatku na 0,5 % důvodová zpráva sama očekává pokles výnosů penzijních společností, aniž by popsala dopad na služby; alternativní fondy zůstávají mimo regulaci.

Podrobnosti

Návrh předložila 25. srpna 2026 vláda prostřednictvím ministerstva financí; první čtení se konalo 24. září 2026 a návrh byl přikázán výborům, nyní je ve druhém čtení (obecná rozprava). Důvodová zpráva přiznává lobbing Asociace penzijních společností ČR a České fintech asociace. Z penzijního pilíře se mění i dohled: penzijní společnost sama posoudí vhodnost vedoucí osoby a ČNB již nebude udělovat předchozí souhlas, jen dostane oznámení (§ 39 a 40); ruší se povinnost vypracovávat pololetní zprávy. K 31. prosinci 2036 zaniká penzijní připojištění i transformovaný fond (bez likvidace, majetek přechází do povinného konzervativního fondu); přechodná ustanovení § 196c postupně vypínají nové smlouvy, výpovědi a žádosti od roku 2036. Náklady na státní příspěvek odhaduje důvodová zpráva v roce 2028 na 1,1 mld. Kč navíc (při nejvyšší reakci účastníků až 1,6 mld. Kč). Návrh mění i zákon o daních z příjmů (daňové zvýhodnění částečného odbytného platí už pro rok 2026) a zákon o správních poplatcích; původní zákon o penzijním připojištění č. 42/1994 Sb. se ruší. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027, zrušovací ustanovení až od 1. ledna 2037.

Zdroje

• Tisk č. 285/0 na psp.cz
• Historie projednávání