Zdravotní pojišťovny 2026: plánují schodek 14,9 mld. Kč, rezervy klesají čtvrtý rok

O co jde

Zdravotní pojišťovny jsou pro většinu lidí neviditelná mezera mezi mzdovou páskou a ordinací. Vybírají (nebo od státu dostávají) pojistné, přerozdělují si je mezi sebou a z těchto peněz platí nemocnice, ambulance, lékárny i záchranky. Zákon jim ukládá, aby každý rok sestavily zdravotně pojistný plán, tedy rozpočet na další rok, a aby ho nakonec schválila Poslanecká sněmovna (§ 6 odst. 11 zákona o VZP a § 15 odst. 11 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách, jak je cituje kapitola 6 hodnocení). Tento tisk obsahuje plány všech sedmi činných pojišťoven na rok 2026, vyjádření vlády a hodnocení, které zpracovala ministerstva zdravotnictví a financí. Autoři sami hodnocení přirovnávají k „návrhu státního rozpočtu pro zdravotní pojišťovny“ (manažerské shrnutí).

Hlavní číslo je schodek. Pojišťovny dohromady plánují příjmy 555,8 mld. Kč a výdaje 570,7 mld. Kč, tedy saldo mínus 14,9 mld. Kč; po započtení nárůstu dluhů vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti by „reálný“ schodek podle ministerstev dosáhl asi 19 mld. Kč (kapitola 3.3). Pro srovnání: očekávaná skutečnost roku 2025 je schodek 8,5 mld. Kč (tabulková příloha, tabulka 1). Systém tedy hospodaří v mínusu od roku 2023 a hospodaření se zhoršuje. Schodek mají pojišťovny krýt z rezerv z minulých let, které se ale rychle ztenčují.

Plány vláda projednala 8. června 2026 (usnesení č. 355) a doporučila je Sněmovně schválit pro všech sedm pojišťoven: VZP, Vojenskou, ČPZP, OZP, ZPŠ, ZP MV a RBP. Zároveň vzala na vědomí hodnocení, které o plánech říká, že jsou sice v souladu s předpisy, ale „představují výrazné riziko pro fungování systému zdravotnictví“.

Co je dobře

Plány jsou předkládány otevřeně a se srozumitelným hodnocením. Ministerstva v úvodu přiznávají, co je největší slabina: schodek, rychle klesající rezervy a to, že dvě pojišťovny (VoZP a ZP MV) počítají se závazky vůči poskytovatelům po lhůtě splatnosti. To je informace, kterou by si občan nepřečetl v běžném mediálním shrnutí. Hodnocení také zveřejňuje čísla v přepočtu na jednoho pojištěnce a ukazuje, jak se pojišťovny liší, například že nejvyšší příjmy po přerozdělování na pojištěnce má VZP (52 514 Kč) a nejnižší OZP (46 634 Kč; kapitola 3.1).

Pozitivní je i to, že plány počítají s příjmy, které rostou: výběr pojistného má podle hodnocení vzrůst o 5,7 % na 385,9 mld. Kč, mj. díky očekávanému růstu objemu mezd a platů o 5,9 % a vyšší minimální mzdě 22 400 Kč. Platba státu za „státní pojištěnce“ (děti, důchodci a další) se podruhé automaticky zvyšuje o inflaci, z 2 127 na 2 188 Kč měsíčně. Žádná pojišťovna navíc podle hodnocení nepoužila ani neplánuje půjčky či úvěry. Z hlediska občanů je také dobře, že stále roste objem peněz na preventivní programy z fondu prevence, a to o 6,5 % na 3 789 mil. Kč.

Co je problematické

Nejvážnější je trend. Zůstatky na bankovních účtech pojišťoven mají klesnout z očekávaných 39,2 mld. Kč na konci roku 2025 na 24,3 mld. Kč na konci roku 2026, tedy o 38,1 %, a to už čtvrtý rok po sobě (kapitola 3.5). Hodnocení uvádí, že pojišťovny se začnou dostávat do potíží, když rezervy klesnou na zhruba 3 až 4 % ročních výdajů, a že právě této úrovně se v roce 2026 dosáhne. Závěr hodnocení varuje, že při zachování trendu by v letech 2027 až 2028 mohly mít závazky po splatnosti všechny pojišťovny. Jinými slovy: bez změny by hrozilo, že zdravotnická zařízení budou dostávat peníze se zpožděním.

Druhým problémem je nerovnoměrnost mezi pojišťovnami. Podle tabulky 1 v příloze mají největší plánovaný schodek VZP (mínus 9,7 mld. Kč), následuje ČPZP (mínus 1,8 mld. Kč) a ZP MV (mínus 1,5 mld. Kč); jediná pojišťovna s kladným saldem je Vojenská (plus 28 mil. Kč), ale právě ta plánuje zvýšit závazky po lhůtě splatnosti z 1,25 na asi 3,0 mld. Kč. ZP MV plánuje nově závazky po splatnosti 2,3 mld. Kč. Dohromady tedy dluhy po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům vzrostou z 1,25 na 5,3 mld. Kč. Třetí je původ problému. Hodnocení říká, že riziko je „dominantně způsobeno nastavením úhradových právních předpisů, především úhradovou vyhláškou“, tedy vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 432/2025 Sb., podle které se platí poskytovatelům. Dohodovací řízení pro rok 2026 skončilo dohodou jen ve třech z patnácti segmentů (lékárny, ambulantní gynekologie a stomatologie), takže ve zbylých dvanácti rozhodlo ministerstvo samo. Náklady na zdravotní služby mají podle plánů vzrůst o 5,9 % na 558,3 mld. Kč (lůžková péče o 3,9 %, ambulantní o 8,4 %, ostatní o 8,9 %). Zajímavým číslem je i péče o pojištěnce ze zahraničí: náklady mají z 3,4 mld. Kč narůst na 5,1 mld. Kč, tedy o necelou polovinu, přičemž hodnocení přiznává, že tyto objemy nelze plánovat přesně (kapitola 4.2).

Konečně provozní výdaje pojišťoven rostou rychleji než systém: o 12,5 % na 12,3 mld. Kč a investice z fondu reprodukce majetku o 65,3 % na asi 1,4 mld. Kč (ICT investice odložené z minulých let). Počet zaměstnanců pojišťoven má vzrůst o 118 na 6 405.

Jak je to řešeno jinde

Tento tisk srovnání s jinými státy neobsahuje, jde o obecný kontext mimo předložený text. V mnoha zemích, které mají systém povinného zdravotního pojištění (například Německo, Nizozemsko nebo Slovensko), se rovnováha řeší vyšší sazbou pojistného, příspěvkem ze státního rozpočtu, úpravou rozsahu hrazené péče nebo regulací cen služeb. V Česku je sazba pojistného zákonem pevně daná a hodnocení samo mluví o tom, že bude třeba „snížit tempo růstu výdajů a zlepšit organizaci systému“. Zda bude řešením spíše více příjmů, nebo méně výdajů, hodnocení neříká a je to otázka politická.

Co by šlo udělat lépe

Z hlediska čtenáře by pomohlo, kdyby tisk vysvětlil, proč se různé definice schodku liší. Hodnocení uvádí saldo mínus 14,9 mld. Kč (v tabulce 1), mínus 15,0 mld. Kč (kapitola 3.3, včetně ostatní činnosti) a „reálných“ 19 mld. Kč; VZP ve svém vlastním plánu uvádí schodek jen za základní fond mínus 12,7 mld. Kč, zatímco v tabulce ministerstva financí vychází saldo VZP mínus 4,9 mld. Kč (po přerozdělování a bez ostatních fondů) a mínus 9,7 mld. Kč (celkově). Různé metodiky jsou jistě legitimní, ale běžný čtenář by potřeboval jednu srovnatelnou tabulku. Pomohlo by i vysvětlit, kolik dluhů po splatnosti je v systému v hodnocení výhledově, tedy konkrétní scénář pro roky 2027 a 2028 se závěrem, co se stane, pokud se nic nezmění.

Dále by bylo užitečné zdůraznit, jak se tyto plány vztahují k dohodovacímu řízení pro další rok, kde se rozhoduje o úhradách, a doplnit, jaké konkrétní „systémové změny“ ministerstva zvažují. Samotné konstatování, že je nutné „zlepšit organizaci systému“, je spíše upozornění než plán.

Proč AI zatím nedoporučuje

AI u tohoto tisku hlasovací doporučení nedává. Jde o schvalování rozpočtů sedmi samostatných institucí, jejichž plán není otázkou „ano, nebo ne“ jednoho opatření: schválení určuje, podle čeho budou v roce 2026 platit nemocnice a ordinace, a obsahuje politická rozhodnutí o výši úhrad, sazbách a prioritách. Navíc autor tohoto komentáře nečetl podrobně samotné plány jednotlivých pojišťoven a nemůže posoudit jejich rozdíly. Hodnocení ministerstev je přitom samo velmi varovné, vláda však přesto plány Sněmovně k schválení doporučuje, a rozhodnutí, zda je takové řešení vhodné, je věcí politické volby, ne technického úsudku. Navíc je rok 2026 už z velké části za námi a pojišťovny hospodaří podle zákonného provizoria.

Podrobnosti

Tisk předložila vláda prostřednictvím ministra zdravotnictví 14. srpna 2026. Organizační výbor jej 27. srpna 2026 přikázal věcně příslušnému výboru s doporučením k projednání. Usnesení výboru (v datech označené jako VZ) je z 4. září 2026; jeho obsah v dostupných textech nemáme. Sněmovna podle zákona plány schvaluje na návrh vlády; pokud se tak nestane do 1. ledna, řídí se pojišťovny provizoriem stanoveným ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí (§ 6 odst. 12). Od roku 2026 je zrušen rezervní fond a nově vzniká fond obecně prospěšných činností; fond prevence má podle zákona širší možnosti využití a příspěvky z něj se dělí do šesti kategorií.

Tisk má 15 příloh. Tento článek vychází z předkládací zprávy, usnesení vlády a vyjádření vlády, z celého textu hodnocení (kapitoly 1 až 6) a z úvodních tabulek 1 (zhruba první polovina přílohy), dále z úvodu a závěru plánu VZP a z krátkých pasáží plánů Vojenské pojišťovny a ZP MV. Podrobné plány ostatních pojišťoven (ČPZP, OZP, ZPŠ, RBP), zbývající tabulkové přílohy (včetně tabulky 4 o struktuře nákladů) a grafy jsme nečetli; dva z patnácti souborů se nepodařilo převést na text. Drobné nesrovnalosti v hodnocení: celkové výdaje jsou na jednom místě 570,7 a na jiném 570,8 mld. Kč, závazky Vojenské pojišťovny po splatnosti jsou v textu 2,9 a v tabulce 3,0 mld. Kč a jedna věta v kapitole 4 mluví o nákladech „v roce 2025“, ačkoli jde o plán na rok 2026.

Zdroje

• Tisk č. 280/0 na psp.cz
• Historie projednávání