Kraje dostanou o 11,2 mld. Kč ročně víc ze sdílených daní podle nového klíče

Aktualizace — ověření stanoviska vlády, instrukce v5, 2. 11. 2026

Stanovisko vlády (10. 12. 2025, podtisk 28/1) jsem stáhl a přečetl; je neutrální. Neřídím se jím, ověřil jsem jednotlivé body. Ověřitelné je, že text návrhu zákony č. 267/2025 Sb. a č. 360/2025 Sb. nezmiňuje, což podporuje vládní výtku, že návrh nezohlednil jejich změny zákona o rozpočtovém určení daní a že důvodová zpráva proto nehodnotí platný stav. Tvrzení, že urgentní příjmy jsou plně kryté ze zdravotního pojištění, a tvrzení o dlouhodobém deficitu státu a přebytcích samospráv jsem z dostupných zdrojů neověřoval, proto na nich doporučení nestavím. Ve váze kritéria urgentních příjmů (0,02 z celku) je navíc dopad této výhrady malý. Doporučení se nemění, zůstává zdržet se; důvody jsou nyní vázány na vlastní ověřitelná zjištění: nevyčíslený dopad na jednotlivé kraje, rozpor s platným zněním zákona a čistá ztráta státu 7,2 mld. Kč ročně.

O co jde

Podle důvodové zprávy kraje získaly kompetence (střední školy, silnice II. a III. třídy, dopravní obslužnost aj.) postupně ve dvou fázích reformy veřejné správy a financovaly se nejprve dotacemi a poté podíly na sdílených daních. Souhrnný podíl činil od roku 2002 3,1 % a od roku 2005 8,92 %. Další změny po roce 2012 souvisely s daňovými opatřeními; od roku 2021 se podíly změnily kvůli nechuti krajů sdílet negativní dopady tehdejšího daňového balíčku a v roce 2023 konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) podíly snížil. Zpráva uvádí, že celková procenta od roku 2024, resp. 2025 přesto značně převyšují podíly z konce roku 2020.

Návrh s účinností od 1. ledna 2027:

zvyšuje souhrnný podíl krajů (včetně Prahy) na sdílených daních z 9,76 % na 10,26 % (§ 3 odst. 1 písm. b) až g)); nahrazuje stávající klíč novým výpočtem podílu kraje ze součtu kritérií: kilometry silnic II. a III. třídy (koeficient 0,2), rozloha území (0,13), počet výjezdových základen záchranné služby (0,06), počet dětí, žáků a studentů ve školách zřizovaných krajem (0,04), počet urgentních příjmů typu I (0,02), počet obyvatel (0,4; bez Prahy), poměr počtu obcí k rozloze (0,08) a rovný díl jedné třináctiny (0,07); pro Prahu se použijí jen některá kritéria (§ 3 odst. 2 a 3); stanoví zdroje údajů k 1. lednu (Ministerstvo dopravy, ČÚZK, ČSÚ, Ministerstvo zdravotnictví, školní dokumentace) a procento kraje vyhláškou Ministerstva financí vždy od 1. září; pro období od 1. ledna do 31. srpna 2027 vydá vyhlášku s údaji k 30. září 2025, 31. říjnu 2025 a 1. lednu 2026; vkládá nový § 3 a: Praha dostane dalších 0,1 % z celostátních výnosů DPH a daní z příjmů (fyzických a právnických osob, paušální daně); zrušuje bod 3 čl. XLIII zákona č. 349/2023 Sb.

Zpráva uvádí, že celková alokace do RUD krajů se zvýší o 11,2 mld. Kč ročně, z čehož 4 mld. Kč odpovídají zrušení dotací na silnice II. a III. třídy ze SFDI; v roce 2027 připadne 6,0 mld. Kč krajům a Praze podle nového modelu a 1,2 mld. Kč Praze podle § 3 a (0,1 % při předpokládaném inkasu). Tato částka sníží příjmy státního rozpočtu ze sdílených daní. Zpráva také zdůrazňuje, že kraje v prvním roce zaznamenají různou změnu příjmů.

Co je dobře

Návrh nahrazuje historické „překlápění objemů“ objektivními kritérii spojenými s kompetencemi krajů (silnice, školy, záchranná služba, urgentní příjmy, počet obyvatel) a stanoví zdroje údajů z veřejných registrů, takže vzorec je nezávislý na vyjednávání. Posiluje finanční autonomii krajů, které podle zprávy financují rozsáhlé kompetence, a nahrazuje dotaci ze SFDI stabilním daňovým příjmem. Zpráva počítá s tím, že kraje už potřebné údaje mají, takže nová povinnost jejich předávání je minimální. Pro Prahu je dodatečný podíl řešen samostatně, bez narušení vnitřní rovnováhy modelu.

Co je problematické

Náklady pro státní rozpočet. Zvýšení o 11,2 mld. Kč ročně (po odečtení 4 mld. Kč za SFDI jde o čistých 7,2 mld. Kč navíc) znamená odpovídající snížení příjmů státu v době konsolidace; zpráva dopad na deficit a ostatní rozpočty nehodnotí podrobněji.

Různé dopady na kraje. Zpráva sama uvádí, že kraje zaznamenají v prvním roce různou změnu příjmů; dopad na jednotlivé kraje a plán přechodu (např. zmírnění výpadků) nepopisuje.

Volba kritérií a vah. Koeficienty (0,4 pro obyvatele, 0,2 silnice atd.) jsou stanoveny politickým rozhodnutím; zpráva vysvětluje jejich výběr, ale nehodnotí citlivost výsledku na jejich změnu.

Souběh návrhů. O úpravě podílů krajů na sdílených daních se vedou i jiné návrhy (tisky 140 a 141); je nutné je posuzovat společně.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neobsahuje. Hledal jsem na gesetze-im-internet.de německý rozdělovací klíč podílu spolkových zemí na dani z obratu; dostupná verze (FAG 2005, § 2) uvádí jen rozdělení podle počtu obyvatel s vyrovnáním finanční síly, ale nepodařilo se mi ověřit, že jde o platné znění, a nic dalšího (například zda se kritéria váží na kompetence) jsem nedohledal. Proto zahraniční srovnání neuvádím jako argument.

Co by šlo udělat lépe

• Vyčíslit dopad na každý kraj a na státní rozpočet, včetně citlivosti na zvolené koeficienty.
• Stanovit přechodné období pro kraje, které by si finančně pohoršily.
• Posoudit společně s tisky 140 a 141.
• Zvážit navázání části podílu na plnění konkrétních úkolů (např. údržba silnic) nebo pravidelné vyhodnocování modelu.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI ZDRŽELA SE. Objektivnější klíč a stabilnější financování krajů jsou rozumné, ale návrh zvyšuje alokaci o 11,2 mld. Kč ročně bez doložení dopadu na státní rozpočet a na jednotlivé kraje a souběžně se projednávají další návrhy. Podle kritérií tohoto webu proto nelze říct, že přínosy jednoznačně převažují. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Pro přijetí: kraje dostanou stabilní zdroje pro kompetence a nový klíč používá objektivní, ověřitelná kritéria.
• Proti přijetí: stát přijde o 11,2 mld. Kč ročně (čistě asi 7,2 mld. po zrušení dotace) při konsolidaci a dopady na jednotlivé kraje nejsou vyčísleny.
• Proti zdržení: nový klíč a výši podílů lze doladit pozměňovacími návrhy.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Marek Výborný, Marie Kršková, Jiří Horák, Petr Hladík a Jana Filipovičová; Sněmovně byl doručen 13. listopadu 2025 a je ve stavu „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“. Účinnost je 1. ledna 2027.

Zdroje

• Tisk č. 28/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (28/1): neutrální, body ověřeny proti textu návrhu