Mise Armády ČR v zahraničí do roku 2028: až 1 600 vojáků na východní hranici NATO

O co jde

Vojáky a další příslušníky resortu obrany lze vyslat do zahraničí nebo umožnit pobyt cizích vojsk v ČR jen se souhlasem Parlamentu, který se uděluje na vymezenou dobu. Stávající mandáty vyprší 31. prosince 2026 a vláda proto Sněmovně předkládá návrh na další období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2028. Priorita je podle předkládací zprávy příspěvek k posílení obrany spojeneckých zemí na východním křídle NATO s důrazem na Slovensko, Polsko, Litvu a Lotyšsko.

Návrh usnesení obsahuje tyto hlavní položky (počty jsou maxima): posílení obrany východní hranice NATO ve Finsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku do 1 600 osob (Finsko je nové); asistenční mise EU pro Ukrajinu do 100 osob; výcvik Ukrajinců na území členských států NATO mimo tuto misi do 60 osob; ochranný tým velvyslanectví na Ukrajině do 30 osob (zvýšení z 20, už od schválení Parlamentem); Kosovo (KFOR) do 50 osob v roce 2027 a do 25 v roce 2028; EUFOR Althea do 15; námořní operace EU Irini do 10 a Aspides do 5; mise NATO v Iráku do 10; UNDOF na Golanech do 10; MFO na Sinaji do 20; výcvik a poradenství v Mauritánii a v Keni po 50 osobách; velitelské struktury do 25 osob a nasaditelný spojovací modul do 56 osob.

Dále návrh zahrnuje pobyt ozbrojených sil států NATO v ČR do 2 000 osob, pobyt ozbrojených sil států EU pro doplnění bojového uskupení V4 EU BG do 1 000 osob v roce 2028 a pobyt příslušníků sil Ukrajiny, EU a NATO za účelem výcviku v ČR do 100 osob. Předkládací zpráva výslovně uvádí, že návrh neřeší trvalý pobyt cizích sil ani zřizování jejich základen a k takovým krokům souhlas nezakládá. Ke konci roku 2026 ČR ukončuje své angažmá v operaci Inherent Resolve (koalice proti Da’esh) a materiál nepokračuje v podpoře vyšetřování Mezinárodního trestního soudu k ruské agresi.

Co je dobře

Návrh navazuje na stávající úkoly, stanoví jasné stropy počtu osob a časová omezení a každá operace má vlastní popis politicko-bezpečnostní situace a cílů. Velká část nasazení vychází ze spojeneckých závazků ČR v NATO a EU. Zpráva také připomíná, že o konkrétním vyslání sil přidělených hotovostním složkám NATO a EU (např. NATO Force Model, V4 EU BG) na dobu do 60 dnů rozhodne vláda podle čl. 43 Ústavy a o rozhodnutí neprodleně informuje obě komory; nasazení v misi OSN by vyžadovalo další souhlas Parlamentu.

Podle zprávy výcvik ukrajinských vojáků přináší české armádě zkušenosti z moderního boje a přispívá k rozvoji vojenského know-how i k obranné průmyslové oblasti; poptávka Ukrajiny po výcviku v ČR klesá, takže plánovaný výcvik útvarů AČR to neomezuje. Významnou novinkou je, že ČR převezme vedoucí roli v bojovém uskupení EU zemí Visegrádské skupiny V4 EU BG po celý rok 2028.

Co je problematické

Náklady jsou vysoké. Podle kalkulace připojené k tisku stojí operace (2 091 osob v roce 2027) odhadem 2 542 mil. Kč v roce 2027 a 2 437 mil. Kč v roce 2028; pobyt příslušníků cizích sil v ČR 377 mil. Kč (2027) a 437 mil. Kč (2028). Kalkulace zahrnuje i „hotovostní síly“, tj. kapacity vyčleněné pro případné nasazení (Model sil NATO 11 000 osob a další složky, V4 EU BG 3 000 osob v roce 2028), jejichž odhad činí 48 864 mil. Kč v roce 2027 a 58 643 mil. Kč v roce 2028. Tyto sumy neznamenají, že všichni vojáci budou nasazeni, ale ukazují, kolik je spojeno s připraveností. Z podkladů není vidět, jak velká část z toho je už součástí běžného rozpočtu obrany.

Další rizika jsou bezpečnostní a politická: působení v zónách konfliktu a spojenecké nasazení nesou riziko pro životy vojáků a vyžadují společenskou podporu. Zpráva sama popisuje rok 2025 na Ukrajině jako rok výrazné eskalace bojů, rekordního počtu civilních obětí a masivního nasazení dronů. Nasazení v zahraničí také zatěžuje kapacity armády; zpráva uvádí, že návrh umožňuje reagovat „v závislosti na dostupnosti schopností AČR“.

Jak je to řešeno jinde

Podle předkládací zprávy se většina spojeneckých zemí NATO rozhodla vyčleňovat podobně převážnou část sil do aliančního Modelu sil a nové obranné plány NATO se týkají většiny spojeneckých ozbrojených sil. Podrobné srovnání rozsahu nasazení s konkrétními státy z podkladů nevyplývá.

Co by šlo udělat lépe

Pro transparentnost by pomohlo, kdyby vláda před hlasováním jasně oddělila náklady, které by vznikly navíc, od těch, které jsou v rozpočtu obrany tak jako tak, a pravidelně informovala veřejnost, kolik vojáků je kde nasazeno a kolik to stálo. Užitečné by bylo také dopředu vysvětlit, jak se zajistí, aby nasazení neohrozilo připravenost armády k obraně území ČR.

Proč AI zatím nedoporučuje

U tohoto návrhu AI hlasovací doporučení nedává. Rozhodnutí o vyslání vojáků do zahraničí a o pobytu cizích vojsk je politicko-bezpečnostní volba, v níž se střetávají spojenecké závazky, rizika pro životy vojáků, náklady a zahraniční politika. Zaujmout k tomu stanovisko přesahuje neutrální roli tohoto webu.

Podrobnosti

Počty osob v usnesení jsou maximální. Návrh obsahuje i působení nasaditelného spojovacího modulu v operacích NATO (do 56 osob) a vyslání do velitelských struktur (do 25 osob). ČR také vyčleňuje jednotku do Systému připravenosti schopností pro mírové operace OSN, jejíž nasazení do roku 2028 neočekává; případné nasazení by schvalovala vláda a Parlament podle čl. 43 odst. 3 písm. a) Ústavy.

Zdroje

• Tisk č. 265/0 na psp.cz
• Historie projednávání