Finanční stabilita jaro 2026: ČNB zvyšuje bankám proticyklickou rezervu na 1,5 %

O co jde

Zpráva o finanční stabilitě je pololetní publikace České národní banky (ČNB), která popisuje, jak si stojí banky, pojišťovny, penzijní společnosti a fondy, a jaká rizika by mohla stabilitu finančního systému ohrozit. Podle úvodu je hlavním podkladem pro bankovní radu při rozhodování o makroobezřetnostní politice, tedy o pravidlech, která mají zabránit tomu, aby banky v dobrých časech příliš riskovaly. Aktuální vydání, jaro 2026, bankovní rada projednala 4. června 2026 a ČNB je zveřejnila 22. června 2026; informace jsou až na výjimky k 31. prosinci 2025. Do Sněmovny dorazila 16. července 2026 a 27. srpna 2026 byla přikázána věcně příslušnému výboru. Úvodní slovo podepsal člen bankovní rady Jakub Seidler.

Hlavní rozhodnutí zprávy: bankovní rada zvýšila sazbu proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) o 0,25 procentního bodu na 1,5 % a banky ji budou povinny používat od 1. července 2027. Rezervu ke krytí systémových rizik (SyRB) ponechala na 0,5 %. U hypoték ponechala horní hranici ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti) na 80 %, resp. 90 % pro žadatele mladší 36 let, kteří si financují vlastní bydlení, a nechala deaktivované horní hranice DTI (poměr úvěru k ročnímu příjmu) a DSTI (poměr splátek k příjmu).

U tohoto druhu materiálu Sněmovna zpravidla jen bere informaci na vědomí; nejde o zákon a nemění se z něj žádná práva ani povinnosti. Rozhodnutí o kapitálových rezervách přijímá bankovní rada ČNB, nikoli Sněmovna.

Co je dobře

Zpráva přináší kompletní a vcelku srozumitelný obraz toho, jak odolný je finanční systém. Banky v roce 2025 vydělaly téměř 129 mld. Kč (o 9 mld. Kč víc než předtím), kapitál dosáhl 718 mld. Kč a celkový kapitálový poměr na individuální úrovni činil 22,9 %, přičemž kapitálový přebytek přesáhl 200 mld. Kč (kap. 2.1). Podle zprávy míra úvěrových selhání klesala či stagnovala na historických minimech a finanční situace domácností a firem byla stabilní.

Ocenit lze i to, že ČNB své závěry opírá o zátěžový test (kap. 3.1). V základním scénáři by celkový kapitálový poměr sektoru vzrostl z 22,9 % na 23,3 %. V nepříznivém scénáři, který počítá s eskalací konfliktu na Blízkém východě, hlubokou recesí (pokles HDP o 3,2 %, 1,7 % a 6,1 % v jednotlivých letech), nezaměstnaností až 11 % a propadem cen obytných nemovitostí o 17,8 % ve třetím roce, by kapitálový poměr klesl na 15,8 %. Tři banky představující necelá 2 % sektoru by mírně prolomily celkový kapitálový požadavek, což by podle zprávy vyžadovalo doplnění kapitálu o 1,4 mld. Kč. Sama ČNB uvádí, že tento scénář není oficiální prognózou. Srozumitelný je rovněž přehled hypotečních nástrojů v Tab. 4.2.

K dobrému patří také otevřenost ohledně nejistot: zpráva popisuje, co by ČNB vedlo k dalšímu zvýšení CCyB, a naopak za jakých podmínek je připravena rezervu snížit či zcela uvolnit, aby banky mohly dál úvěrovat. Přínosem je i věcný Box o stablecoinech (kryptoměnách vázaných na hodnotu jiného aktiva), který vysvětluje rizika včetně tzv. run na rezervy a konstatuje, že pro Česko je jejich význam zatím „marginální“.

Co je problematické

Podle zprávy se rizika postupně hromadí. Indikátor finančního cyklu v březnu 2026 překonal vrchol z roku 2021, úvěrová aktivita roste plošně a zvyšuje se zadluženost domácností i firem (kap. 4.1.3). ČNB zároveň píše, že kvantitativní metody indikují potřebu CCyB ve výši 1,75 %, takže zvolená sazba 1,5 % je pod touto hodnotou; své rozhodnutí odůvodňuje nejistotou výhledu a tím, že riziko hypoték je omezeno jinými pravidly. Zpráva také uvádí, že míra krytí úvěrů opravnými položkami klesla, což označuje za typický projev růstové fáze cyklu.

U bydlení je situace napjatá. Ceny bytů v druhé polovině roku 2025 podle zprávy rostly dvouciferným tempem a zůstávají vysoko nad rovnovážnými úrovněmi; míra nesouladu mezi tržní a „bezpečně dosažitelnou“ cenou při dluhovém financování činila pro mediánovou domácnost ve čtvrtém čtvrtletí 2025 kolem 60 % (kap. 1, Graf 1.14). Domácnost s mediánovým příjmem dosáhne bezpečně na dluhové financování bytu jen zhruba ve 3 až 4 krajích. V prvním čtvrtletí 2026 se objem čistých nově sjednaných hypoték zvýšil na 93,8 mld. Kč (o 28,4 mld. Kč víc než loni), průměrná výše úvěru vzrostla o téměř 17 % na 4,6 mil. Kč a v březnu se podíl investičních úvěrů zvýšil na 16,9 % sjednaného objemu z 12 % v roce 2025 (kap. 4.2.1). ČNB to přičítá předzásobení: lidé si hypotéky zajišťovali před zpřísněním pravidel od dubna 2026. Narostl též podíl úvěrů překračujících hranice DTI a DSTI.

Za problematické lze považovat i zranitelnost české ekonomiky vůči zahraničí: vysoká koncentrace zahraničního obchodu na několik zemí a výrobků, soustředění aktivity do několika odvětví, kybernetická rizika a rizika spojená s umělou inteligencí (úvodní část). Nepříznivé scénáře nejsou vyloučeny: zpráva připomíná stagflační rizika vyvolaná cenou ropy a konfliktem v Íránu a napjaté veřejné finance. Deficit sektoru vládních institucí vzrostl z 2 % HDP (163 mld. Kč) v roce 2024 na 2,1 % HDP (184 mld. Kč) v roce 2025 (kap. 1).

Jak je to řešeno jinde

Zpráva uvádí, že konsolidovaný celkový kapitálový poměr domácího bankovního sektoru byl 20,5 %, tedy mírně pod průměrem členských států EU (22,3 %), a že ukazatel pákového poměru činil kolem 6,1 % oproti průměru EU 7,6 % (kap. 2.1). Dále uvádí, že podíl domácností v nájmu vzrostl v ČR z asi 21 % v roce 2020 na přibližně 25 % v roce 2025 a že ČR patří mezi země EU s nejrychleji rostoucím podílem nájemního bydlení. K stablecoinům zpráva odkazuje na evropské nařízení MiCA a na odlišný přístup v USA (Genius Act), který podle ní může vytvářet prostor pro regulatorní arbitráž. Další srovnání konkrétních států ze zprávy nevyplývá, takže je zde neuvádíme.

Co by šlo udělat lépe

Zpráva je dlouhá a odborná a obsahuje množství zkratek. Běžnému čtenáři by pomohla krátká „mapa rizik“ jednou stránkou: co znamená vyšší kapitálová rezerva pro ceny úvěrů, kolik stojí hypotéka na byt v jednotlivých krajích a co by znamenal nepříznivý scénář pro domácnosti. Užitečné by bylo také výslovně uvést, jak by se vyšší CCyB mohla promítnout do podmínek úvěrů klientům a jak ČNB tento dopad odhaduje (z textu to přímo neplyne). K stejně podstatným rizikům, jako jsou ceny bytů, by pomohlo vždy ukázat vedle průměrů i rozdělení podle krajů a příjmových skupin.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o pravidelnou analytickou zprávu centrální banky, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní žádná změna zákona a rozhodnutí o kapitálových rezervách a hypotečních limitech přijímá bankovní rada ČNB. Zhodnotit, zda jsou sazby rezerv a limitů nastaveny správně, by vyžadovalo vlastní modelování a politické i ekonomické úvahy mimo rozsah tohoto komentáře.

Podrobnosti

Hlavní rozhodnutí bankovní rady z 4. června 2026: CCyB zvýšena o 0,25 p. b. na 1,5 % (od 1. července 2027), SyRB ponechána na 0,5 %, horní hranice LTV 80 % (resp. 90 % pro žadatele mladší 36 let financující vlastní bydlení, s 5 % objemovou výjimkou), DTI a DSTI deaktivovány. Doporučení zůstávají: žádný hypoteční úvěr by neměl překročit LTV 100 %; vysoká obezřetnost u úvěrů s DSTI nad 40 %, DTI nad osminásobkem čistého ročního příjmu a LTV nad 80 %; neposkytovat úvěry na investiční a třetí a další obytné nemovitosti s LTV nad 70 % nebo DTI nad 7 (Tab. 4.2). Další vyhodnocení rizik ČNB zveřejní v publikaci Zpráva o finanční stabilitě – podzim 2026.

Zátěžový test bank (Tab. 3.1): základní scénář počítá s růstem HDP 2,9 % v letech 2026 a 2027 a 2,6 % v roce 2028, nepříznivý s poklesem 3,2 %, 1,7 % a 6,1 %; nezaměstnanost v nepříznivém scénáři 5,6 %, 10,7 % a 11,0 %. Individuálně by v základním scénáři jedna banka prolomila požadavek TSCR a požadavek na pákový poměr (doplnění 0,8 mld. Kč), v nepříznivém scénáři by dvě systémově nevýznamné banky musely doplnit navíc 1,6 mld. Kč kvůli 3 % pákovému poměru. Citlivostní analýza přesunu 20 % vkladů domácností do nebankovních institucí by zvýšila podíl vkladů nebankovních institucí v bankách ze 7 % na 17 %.

Stablecoiny (Box): ČNB do března 2026 vydala podle MiCA šest povolení poskytovatelům služeb s kryptoaktivy, ze šesti poskytovatelů čtyři obsluhují stablecoiny a pouze jeden notifikoval poskytování služeb do zahraničí; v ČR zatím žádný subjekt nezískal licenci instituce elektronických peněz k vydávání tokenů vázaných na korunu.

Textový extrakt zprávy je ve dvousloupcovém sazbě a grafy jsou místy rozbité, takže některé hodnoty (zejména u grafů a částí tabulek) nelze spolehlivě přečíst; výše uvedená čísla pocházejí ze souvislého textu a z jasně čitelných tabulek.

Zdroje

• Tisk č. 262/0 na psp.cz
• Historie projednávání