← všechny tisky · Návrh zákona · předloženo 14.07.2026

Rada národního parku: Hasiči členem o právo, schválení vyžaduje shoda obou skupin

Novela posiluje samosprávné složky v radách národních parků: HZS ČR jako povinný člen, dvoukolejné hlasování (souhlas samospráv i odborníků) a eskalace k vládě při patu.

Tisk č. 261/0 · Návrh poslanců Jana Bureše, Petra Bendla, Karla Haase, Marka Bendy, Ivana Adamce, Jakuba Jandy, Jana Bauera a Jany Bačíkové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Poslanecký návrh mění způsob schvalování strategických dokumentů (zásad péče o národní park, návrhů zón) v radách národních parků. Dnes má rada 11 členů — 5 delegovaných obcí a krajů a 6 jmenovaných orgánem ochrany přírody. Návrh doplní povinného člena Hasičského záchranného sboru ČR (HZS), zavede dvoukolejné hlasování (dokument musí schválit nadpoloviční většina obou skupin zvlášť) a změní eskalaci při nedosažení shody: po dvou neúspěšných pokusech rady předloží rozpor Ministerstvu životního prostředí, které o návrhu rozhodne po předchozím projednání vládou. Změna se netýká rady národního parku Šumava, kde má jiné složení zvláštní zákon (§ 32a). Novela má posílit složku samosprávnou (obce, kraje) a zároveň zapojit HZS do rozhodování o prevenci požárů a krizovém řízení v národních parcích.

Co je dobře

Návrh odstraňuje reálnou slabost dosavadního systému: dnes stačí, aby jedna skupina (např. delegovaní zástupci obcí) dokument nepodpořila, a rozhodnutí se bez dalšího odkládá — není žádný mechanismus, jak patovou situaci vyřešit. Dvoukolejné hlasování (samostatná většina samospráv i odborníků) navíc zamezuje tomu, aby jedna skupina druhou přehlasovala, a současně umožní řádné projednání námětů. Přítomnost HZS přináší odborný pohled na prevenci požárů — činnost, kterou HZS v parcích dělá. Výslovný eskalační mechanismus (vláda po předchozím projednání) uzavírá dosud otevřenou otázku, kdo nese odpovědnost, když rada nedospěje k dohodě. Přechodné ustanovení (2 lata na přeschválení stávajících dokumentů) dává samosprávám potřebný prostor.

Co je problematické

Pořád se jedná o schvalovací proces bez účinné lhůty — novela zavádí povinnost svolat zasedání nejméně 30 dnů předem a dvojitý pokus o projednání, ale nerozhoduje, do jaké doby musí dokument být schválen (pokud se neshodne ani po druhém pokusu, eskalace k vládě se děje až po oznámení, ne v lhůtě). Dvoukolejné hlasování může vést k dalšímu patu, pokud skupiny trvale nesouhlasí — výhoda je, že minimálně následná vláda rozhodne. A pořád platí, že rozpor mezi samosprávami a odborníky končí vládním (resp. resortním) rozhodnutím, což může působit jako centrální zásah do samosprávného rozhodování. Přechodná lhůta 2 roky je adekvátní, ale může znamenat, že se stávající dokumenty (např. staré zásady péče) budou řešit znovu.

Jak je to řešeno jinde

Návrh se týká vnitrostátního uspořádání samosprávy — přímo ho neupravuje žádný evropský předpis. Vychází z judikatury a aplikační praxe: úprava stávající právní úpravy je v souladu s čl. 10 Ústavy (samostatná působnost územních samosprávných celků) a Listinou základních práv. Podle důvodové zprávy přináší novela systémovější řešení, než stávající praxe.

Co by šlo udělat lépe

Bylo by vhodné stanovit i lhůtu pro konečné schválení dokumentu (nejen pro jednání rady) a zvážit arbitrážní instanci mezi samosprávami a odborníky před eskalací k vládě, aby nedocházelo k opakovaným neshodám. A bylo by dobré vyhodnotit, zda nový systém skutečně zlepšuje rozhodovací kvalitu, nebo jen přenáší pat z úrovně rady na úroveň vlády.

AI doporučení

AI by hlasovala ANO o návrhu bez změn. Návrh posiluje samosprávné složky v radách národních parků, zavádí vyvážené dvoukolejné hlasování, zapojuje HZS do prevence požárů a přidává eskalační mechanismus k vládě při nedosažení shody. Původní systém (rady bez jednoznačného schvalovacího pravidla a bez řešení neshod) je pro obce i kraje méně spravedlivý a funkční; neexistence novely by znamenala setrvalé v nedokonalém stavu. Nový systém má slibné prvky (vyváženost, eskalace) — i když není dokonalý, je pro všechny zúčastněné strany lepší než stávající stav i neexistence novely. Proto AI doporučuje přijetí.

Argumenty PROTI doporučení

• Nový systém může vést k dalším patům, pokud skupiny trvale nesouhlasí — vládní rozhodnutí pak působí jako centrální zásah do samosprávného rozhodování.
• Novela nenavazuje žádný zahraniční model, který by osvědčil její účinnost, a sama o sobě neřeší hlavní problém (rychlost a kvalita schvalování).
• Povinnost přeschválení stávajících dokumentů do 2 let může přinést neočekávané náklady a zpoždění.

Podrobnosti

Návrh předložili 14. července 2026 poslanci Jan Bureš, Petr Bendl, Karel Haas, Marek Benda, Ivan Adamce, Jakub Janda, Jan Bauer a Jana Bačíková; Sněmovna jej obdržela ve stavu „po 10 dnech od rozeslání poslancům“. Účinnost od 1. ledna 2027. Zákon mění pouze § 20 zákona č. 114/1992 Sb. (členství HZS, dvoukolejné hlasování, eskalace). Přechodné ustanovení řeší přeschválení stávajících dokumentů do 2 let od nabytí účinnosti. Náklady na implementaci nejsou předpokládány (úspory na provoz HZS jako člena rady se nepředpokládají). Nejedná se o legislativu EU, ale o vnitrostátní procesní úpravu samosprávy.

Zdroje

• Tisk č. 261/0 na psp.cz — návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání — předložen 14. 7. 2026