← všechny tisky · Vládní návrh zákona · předloženo 15.07.2026

Kdo je skutečným majitelem firmy — nově s oprávněným zájmem a evidence přístupů

Transpozice 6. AML směrnice EU: přístup k údajům o skutečných majitelích na základě oprávněného zájmu; evidence přístupů; centrální evidence účtů; nové povinné osoby.

Tisk č. 260/0 · Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Novela transpozici šesté AML směrnice EU (2024/1640) mění zákon o evidenci skutečných majitelů (ESM). Zásadní změna: dnes je část údajů o skutečných majitelích (jméno, bydliště, datum narození) volně přístupná na internetu; nově bude veřejnost mít přístup k vybraným údajům jen na základě tzv. oprávněného zájmu (transponuje rozsudek SDEU Sovim). Oprávněný zájem ověřuje soud v podobném řízení — a osoby s přístupem se evidují; skutečný majitel se může na evidence přístupů a na to, kdo k údajům přistupoval, podat podle GDPR. Novela rozšiřuje okruh subjektů s privilegovaným přístupem (orgány, povinné osoby), zavádí kategorie nových povinných osob (např. poskytovatelé služeb s digitalizací dokumentů, tržišť), centrální evidence účtů a povinnost povinných osob aktivně hlásit nesrovnalosti v evidenci. Transpozice mění i vyhlášku o formulářích (nový typ).

Co je dobře

Původní úprava s veřejným přístupem byla podle judikáty SDEU v rozporu s právem EU (čl. 7 a 8 Listiny) — novela tento rozpor odstraňuje a chrání soukromí skutečných majitelů, přičemž transparentnost není zrušena, ale zpřehledněna přezkumem oprávněného zájmu. Evidence přístupů vytváří nový nástroj kontroly — skutečný majitel zjistí, kdo k jeho údajům přistoupil, a může to využít jako podklad pro ochranu svých práv. Rozšíření okruhu povinných osob a centrální evidence účtů posilují účinnost boje proti praní peněz a financování terorismu.

Co je problematické

Nový institut oprávněného zájmu soudy nezpřehledňuje — konečné posuzování záleží na soudní praxi, která zatím chybí, takže výklad bývá nejistý. Kategorie „oprávněný zájem” není v zákoně přesně vymezena — zůstává na soudním výkladu, což může vést k nejednomyslnému rozhodování. Novela zavádí nové povinnosti pro další subjekty (digitální služby, tržišť), což znamená administrativní zátěž pro firmy, které se dosud nevěnovaly AML. A i nadále platí, že evidence přístupů je pro veřejnost neveřejná — kontrola je možná jen ze strany skutečného majitele.

Jak je to řešeno jinde

6. AML směrnice je reakcí na rozsudek SDEU ve věci Sovim (C-37/20 a C-601/20), který zrušil bezpodmínečný veřejný přístup k údajům o skutečných majitelích. Transpoziční lhůta pro Česko byla do 10. července 2026, takže novela provedla povinnou implementaci včasně a v souladu s unijním rámcem. Podobný model (evidence přístupů a oprávněný zájem) používají i další členské státy EU.

Co by šlo udělat lépe

Bylo by vhodné stanovit jednotné kritéria pro posuzování oprávněného zájmu (např. metodickým pokynem soudů), aby nedocházelo k rozdílnému výkladu. U nových povinných osob by bylo vhodné stanovi přechodné období na zprovoznění hlásících mechanismů. A bylo by racionálně zvážit, zda evidence přístupů nebude přístupná i veřejnosti ve znění, které chrání osobní údaje (např. agregované statistiky).

AI doporučení

AI by hlasovala ANO o návrhu bez změn. Novela provedla povinnou transpozici 6. AML směrnice EU — neexistence novely by znamenala, že česká úprava není souladná s právem EU (což je pro občany i firmy výrazně horší varianta). Nový systém oprávněného zájmu a evidence přístupů navíc posiluje ochranu soukromí skutečných majitelů, aniž by zrušil transparentnost; naopak transparentnost zpřehledňuje soudním přezkumem. Tyto cíle lépe splňují kritéria účinnosti boje proti praní peněz, ochrany soukromí a souladu s právem EU než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Nejasnost výkladu — pojem oprávněného zájmu není legislativně vymezen, takže se bude výklad řešit judikaturou, což je zdlouhavé.
• Rozšíření okruhu povinných osob přidává administrativní zátěž pro firmy, které se dosud nevěnovaly AML problematice.
• Povinnost aktivně hlásit nesrovnalosti může vést k přehlašování a zátěži státních orgánů bez jasného benefitu.

Podrobnosti

Návrh předložila 15. července 2026 vláda prostřednictvím ministerstva spravedlnosti; Sněmovna jej projednává v prvním čtení. Hlavní změny: přístup k údajům o skutečných majitelích jen na základě oprávněného zájmu (soudní řízení), evidence přístupů pro účely kontroly skutečným majitelem, nové typy formulářů, rozšíření subjektů s privilegovaným přístupem, centrální evidence účtů, rozšíření okruhu povinných osob a povinnost aktivně hlásit nesrovnalosti. Účinnost podle vyhlášky. Transpozice v souladu s 6. AML směrnice (2024/1640) a jejími prováděcími akty.

Zdroje

• Tisk č. 260/0 na psp.cz — návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání — předložen 15. 7. 2026