Daňová smlouva s Argentinou: dividendy 10–15 %, úroky 12 %, licence 5–10 %

O co jde

Když příjem plyne z jednoho státu do druhého, hrozí, že ho zdaní oba. Daňová smlouva určuje, kdo smí co zdanit a do jaké výše. Podle předkládací zprávy mezi Českem a Argentinou dosud žádná komplexní smlouva o zamezení dvojímu zdanění neexistuje, přestože je podle ní základním předpokladem rozvoje hospodářských vztahů. Smlouva podepsaná 14. dubna 2026 v Buenos Aires včetně Protokolu je první tohoto druhu; Sněmovna má dát souhlas k její ratifikaci.

Smlouva zastropuje srážkové daně u zdroje. Dividendy: nejvýše 10 % hrubé částky, pokud je vlastníkem společnost (jiná než osobní), která přímo drží alespoň 25 % kapitálu vyplácející firmy, a 15 % ve všech ostatních případech (čl. 10 odst. 2). Úroky: 12 %, ale úroky vyplácené například vládě, centrální bance, exportním či investičním institucím nebo z úvěrů jimi zaručených, a úroky z prodeje zařízení na úvěr, se zdaňují jen v zemi příjemce (čl. 11 odst. 3). Licenční poplatky: 5 % za autorská práva k dílům literárním, uměleckým a vědeckým a 10 % ve všech ostatních případech, včetně plateb za technickou asistenci (čl. 12). Stálá provozovna vzniká u stavenišť a montáží po šesti měsících a u služeb po šesti měsících za dvanáct (čl. 5 odst. 3).

Podle Protokolu platí pro platby tiskovým agenturám sazba 3 %. Sazba 5 % u autorských práv se použije jen tehdy, když je skutečným vlastníkem autor nebo dědic, jinak je limit 15 %; argentinské omezení se navíc použije, jen pokud jsou kontrakty registrovány podle argentinského práva, jinak platí 15 %. Pro software se čl. 12 vztahuje jen na zakázkový software. Zisky stálých provozoven lze při převodu do druhého státu zdanit do 10 % (bod 5 Protokolu). Smlouva obsahuje také test zneužití (čl. 27), výměnu informací (čl. 25) a řešení sporů dohodou (čl. 24).

Co je dobře

Dosud musely české firmy a investory v Argentině nebo s argentinskými partnery počítat s národním zdaněním obou států bez jasných pravidel. Smlouva dává předvídatelné stropy, jednotný způsob zamezení dvojímu zdanění (metoda zápočtu daně, u příjmů ze závislé činnosti i vynětí s výhradou progrese podle českého zákona o daních z příjmů) a podle předkladatele zvýší právní jistotu investorů obou států.

Dobrým prvkem jsou i ochranné mechanismy: test zneužití (čl. 27), který odpírá výhodu, pokud bylo jejím získání jedním z hlavních cílů transakce, výslovná možnost používat národní pravidla proti vyhýbání se daním (bod 6 Protokolu) a výměna informací podle standardů OECD a G20.

Co je problematické

Srážkové sazby nejsou nízké: u dividend 10 až 15 %, u úroků 12 % a u licenčních poplatků 5 až 15 %, tedy výše než ve smlouvě s Maltou, kterou Sněmovna projednává ve stejné době. U licencí navíc vznikají podmínky, které zvyšují složitost: nižší sazba 5 % u autorských práv platí jen pro autora či dědice, a argentinská sazba omezená smlouvou se použije jen při registraci kontraktů podle argentinského práva (bod 3 Protokolu). Firmy proto budou muset dbát na formální splnění podmínek, jinak mohou zaplatit 15 %.

Podle předkladatele nemá smlouva přímý dopad na státní rozpočet a skutečný přínos závisí na budoucím rozvoji hospodářské spolupráce; číselný odhad tedy není k dispozici.

Jak je to řešeno jinde

Podle předkládací zprávy smlouva vychází z modelů OECD a OSN a zohledňuje národní předpisy obou států. Pro srovnání: daňová smlouva s Maltou, kterou Sněmovna projednává ve stejné době, stanoví u dividend z ČR a u licenčních poplatků 5 %, smlouva s Tanzanií 7,5 % u dividend a 15 % u licencí. Další srovnání z podkladů nevyplývá.

Co by šlo udělat lépe

Pomohlo by, kdyby ministerstvo financí pro podnikatele zveřejnilo přehled podmínek, za kterých se uplatní nižší sazby (zejména registrace kontraktů v Argentině a rozlišení autorských a ostatních licencí), a po několika letech vyhodnotilo, jak se smlouva využívá a zda se osvědčily testy zneužití.

AI doporučení

Pro souhlas s ratifikací by AI hlasovala ano. Smlouva zaplňuje právní prázdno, dává podnikatelům předvídatelná pravidla, obsahuje ochranu proti zneužití a výměnu informací a podle předkladatele nemá přímý dopad na rozpočet. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Srážkové sazby jsou relativně vysoké a podmínky Protokolu (autor či dědic, registrace kontraktů) přidávají složitost a riziko zaplacení vyšší sazby.
• Test zneužití je obecný a jeho účinnost závisí na praxi daňových správ.
• Přínos není vyčíslen a závisí na budoucím rozvoji spolupráce.

Podrobnosti

Smlouvu a Protokol podepsala za ČR velvyslankyně Jarmila Povejšilová; vláda souhlas se sjednáním vyslovila usnesením č. 422 ze dne 11. června 2025. Protokol má šest bodů a je nedílnou součástí smlouvy; smlouva je sepsána v angličtině. Vstoupí v platnost dnem přijetí pozdějšího oznámení o dokončení ratifikace (čl. 28) a lze ji vypovědět nejdříve po pěti letech (čl. 29). Podle návrhu usnesení Sněmovna „dává souhlas k ratifikaci“ smlouvy a Protokolu.

Zdroje

• Tisk č. 256/0 na psp.cz
• Historie projednávání