Komise pro nároky Ukrajiny: úmluva Rady Evropy o odškodnění za ruskou agresi

O co jde

Po ruské agresi proti Ukrajině vznikl v rámci Rady Evropy mezinárodní kompenzační mechanismus, který má uplatnit mezinárodněprávní odpovědnost Ruské federace. Jeho prvním pilířem je Registr škod ustavený v roce 2023, který eviduje důkazy a informace o nárocích na náhradu škod, ztrát nebo újmy způsobených od 24. února 2022; ČR je jeho zakládajícím členem. Tisk 255 se týká druhého pilíře: Úmluvy o zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny, podepsané v Kišiněvě 15. května 2026 (přijata a otevřena k podpisu 16. prosince 2025 v Haagu).

Mezinárodní komise bude nezávislý orgán v rámci Rady Evropy s mandátem rozhodovat o nárocích na náhradu škod, ztrát a újmy z mezinárodně protiprávních činů Ruska na Ukrajině nebo vůči Ukrajině od 24. února 2022, včetně agrese a porušení humanitárního a lidskoprávního práva, a určovat výši odškodnění; její rozhodnutí budou konečná, bez opravného prostředku (čl. 3). Jejími orgány jsou shromáždění, finanční výbor, rada (9 až 15 členů), panely komisařů, komisaři a sekretariát; komisaři i sekretariát jsou nezávislí. Panely posuzují nároky a dávají doporučení radě, která přijímá konečné rozhodnutí. Úmluva předpokládá, že Registr škod převede svou činnost na komisi a ta se stane jeho právním nástupcem (čl. 24, 25).

Financování: náklady komise má v konečném důsledku nést Ruská federace, až se stane členem, a odškodnění má financovat také Rusko; členové nemusejí odškodnění platit (čl. 23). Rusko může přistoupit jen po prohlášení, kterým přijme odpovědnost podle mezinárodního práva za své činy a souhlasí s finančními závazky (čl. 28). Do té doby se komise financuje z ročních vyměřených členských příspěvků a dobrovolných příspěvků. Úmluva vstoupí v platnost, až 25 signatářů vyjádří souhlas být jí vázáno a jejich příspěvky do rozpočtu Registru škod na rok 2025 tvoří alespoň 50 % jeho rozpočtu (čl. 30). Podepsalo ji do 27. února 2026 podle zprávy 35 států a Evropská unie.

Co je dobře

Úmluva vytváří konkrétní instituci, která má rozhodovat o jednotlivých nárocích, a ne jen evidovat důkazy. Podle předkladatele z mechanismu budou moci čerpat i české fyzické a právnické osoby, kterým na Ukrajině vznikla škoda v důsledku ruské agrese. Příspěvek ČR podle zprávy zajistí rozpočet Ministerstva zahraničních věcí bez dodatečných nároků; částku až 50 000 EUR ročně, schválenou vládou pro Registr škod, bude možné po jeho převodu využít k úhradě příspěvku do komise.

Úmluva vychází z existujícího multilaterálního rámce Rady Evropy, podepsalo ji mnoho států včetně většiny členů EU a institucionální struktura s nezávislými komisaři a sekretariátem má zajistit nestrannost rozhodování.

Co je problematické

Úmluva stojí na předpokladu, že Rusko jednou přistoupí a zaplatí. Zpráva sama mluví o „hypotetickém“ předpokladu. Pokud se tak nestane, hradí komisi členské státy a odškodnění je podle zprávy financováno způsoby uvedenými v čl. 21 a 22; z podkladů není zřejmé, odkud peníze na vyplácení v takovém případě skutečně budou. Členské státy nejsou povinny odškodnění financovat, takže jeho skutečné vyplacení je nejisté.

Pro rozpočet to znamená postupně rostoucí náklady: odhad celého rozpočtu komise je 7,7 mil. EUR v prvním roce činnosti a 15,7 mil. EUR v roce 2031. Příspěvek ČR se podle tabulky předkladatele pohybuje od 3 150 EUR v roce 2027 přes 57 750 EUR (2028), 81 750 (2029) a 101 250 (2030) až na 117 750 EUR v roce 2031; výši určí finanční výbor podle příspěvku do řádného rozpočtu Rady Evropy. Rozhodnutí komise jsou konečná bez opravného prostředku, což je pro efektivitu výhodné, ale znamená, že případné chyby nelze napravit.

Jak je to řešeno jinde

Podle předkládací zprávy je komise druhým pilířem kompenzačního mechanismu Rady Evropy, jehož prvním pilířem je Registr škod. Úmluvu podepsalo 35 států a EU, mezi nimi Německo, Francie, Velká Británie, Ukrajina, Polsko, Itálie a Rakousko. Zpráva uvádí, že vyjednávání probíhalo od července 2024 a dohoda o textu byla dosažena 12. září 2025 v ad hoc výboru CAHEC.

Co by šlo udělat lépe

Pomohlo by, kdyby ministerstvo zahraničí veřejně informovalo české firmy a občany, jak a kdy mohou nárok uplatnit (zpráva říká jen, že mechanismus budou moci využívat), a kdyby každoročně zveřejňovalo, kolik ČR do mechanismu zaplatila a co komise vykonala. Užitečná by byla i jasná pravidla pro to, co se stane, pokud nebude dost členských příspěvků na pokrytí rozpočtu komise.

AI doporučení

Pro souhlas s ratifikací by AI hlasovala ano. Úmluva vytváří právní mechanismus, jak z mezinárodního práva vyvodit finanční odpovědnost za agresi, a otevírá možnost odškodnění i pro české osoby a firmy. Roční příspěvek ČR bude podle předkladatele hrazen z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Odškodnění je podle zprávy závislé na hypotetickém přistoupení Ruska; do té doby komisi financují členské státy a skutečná výplata nároků není zajištěna.
• Náklady ČR rostou na zhruba 118 tisíc EUR ročně (odhad) bez záruky, že se vrátí.
• Rozhodnutí komise jsou konečná bez opravného prostředku.

Podrobnosti

Úmluva má preambuli a 37 článků a sjednává se na minimální dobu deset let s možností prodloužení; výpovědní lhůta je 12 měsíců. Depozitářem je generální tajemník Rady Evropy (čl. 29). Do úmluvy mohou vstoupit členské státy Rady Evropy a další státy, které se zúčastnily diplomatické konference nebo hlasovaly pro rezoluci Valného shromáždění OSN ES-11/5 z 14. listopadu 2022. Česká verze textu může doznat dílčích terminologických změn při právně-lingvistické korektuře. Ratifikace vyžaduje souhlas Parlamentu podle čl. 49 písm. a), c) a e) Ústavy.

Zdroje

• Tisk č. 255/0 na psp.cz
• Historie projednávání