EGAP 2025: státní pojišťovna vývozu pojistila 33,7 mld. Kč a vyplatila 4,6 mld. Kč
Exportní garanční a pojišťovací společnost uzavřela 137 pojistných smluv a skončila v zisku 1,03 mld. Kč. Nejvíc vyplatila kvůli Ghaně, Rusku a Turecku a dotaci ze státu už nepotřebuje.
Úplný oficiální název tisku
Informace o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2025
Vyřízeno (usnesení výboru) · co znamenají kroky?
Stručně
- Co se mění: nic nového se nezavádí; Sněmovna dostává informaci o tom, jak státní pojišťovna EGAP v roce 2025 pojišťovala vývoz, vyplácela škody a hospodařila.
- Koho se týká: českých vývozců a investorů do zahraničí (37 smluv pro malé a střední podniky) a daňových poplatníků, jejichž stát za závazky EGAP ručí.
- Od kdy: zpráva hodnotí rok 2025; pro rok 2026 EGAP plánuje nové obchody za zhruba 38 mld. Kč.
Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.
O co jde
Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) je státní pojišťovna, jejímž jediným akcionářem je Česká republika (práva vykonává Ministerstvo financí). Pojišťuje české vývozce, investory a jejich banky proti tomu, že zahraniční odběratel nezaplatí, nebo proti politickým rizikům, jako jsou válka, revoluce nebo zákaz převodu peněz. Je součástí státní podpory exportu a řídí se zákonem č. 58/1995 Sb. i pravidly OECD a EU. Tento tisk je informací o její činnosti za rok 2025, kterou předložila Sněmovně 7. července 2026.
V roce 2025 EGAP uzavřel 137 pojistných smluv a rozhodnutí o celkovém objemu zhruba 33,7 mld. Kč; vývoz směřoval do 33 zemí. Předepsané pojistné bylo 161 mil. Kč. Smluv pro malé a střední podniky bylo 37 a podpořily vývoz zhruba za 413 mil. Kč. Nejvýznamnějším produktem podle objemu bylo pojištění investic v zahraničí (hlavně Gruzie, Čína, Turecko, Lotyšsko), podle počtu smluv pojištění krátkodobých dodavatelských úvěrů (53 smluv). Pojistná angažovanost, tedy nejvyšší možná výše plnění z uzavřených smluv, činila k 31. 12. 2025 zhruba 75 mld. Kč (z toho 68,9 až 69 mld. Kč u pojištění a 6 mld. Kč u záruk).
Výsledek hospodaření činil 1 029 mil. Kč, z toho 796 mil. Kč z hlavní pojišťovací činnosti; zisk je kladný už pátým rokem v řadě. EGAP v roce 2025 vyplatil pojistná plnění ve výši 4 627 mil. Kč, jednu z nejvyšších částek v jednom roce. Podle zprávy je to ale výsledek změny způsobu odškodňování (jednorázové výplaty místo splátek podle harmonogramu), která je pro EGAP dlouhodobě výhodnější, a výdaje neměly negativní vliv na hospodářský výsledek, protože byly kryté dříve vytvořenými rezervami. Čisté náklady na pojistná plnění činily zhruba 1,5 mld. Kč.
Co je dobře
EGAP v roce 2025 hospodařil v zisku a podle zprávy po stránce kapitálu „velmi dobře“ a do budoucna nepočítá s nutností čerpat státní dotace ani při vyšší poptávce. Dotaci do pojistných fondů v roce 2025 neobdržel. Účetní závěrku auditovala KPMG a podle textu podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv společnosti. Pozitivní je i to, že EGAP aktivně vymáhá peníze: v kapitole 7 uvádí vymožených 143 mil. Kč (včetně záručních programů) a pokračuje prodej pohledávek a splácení restrukturalizovaných pohledávek v Rusku.
Z hlediska podpory podnikání zpráva dokládá, že EGAP drží modernizaci produktů a digitalizaci: produkty D, I a If jsou přístupné z klientského portálu, zavedl se zrychlený schvalovací proces pro produkty F a Z u angažovanosti do 50 mil. Kč na dlužníka a produkt Z se rozšířil na vývozně orientované podniky. Pro Ukrajinu funguje zvláštní Fond na podporu českých podnikatelských subjektů na Ukrajině s kapacitou 639 mil. Kč, v rámci kterého bylo pojištěno vývoz za zhruba 1,7 mld. Kč a podle zprávy všechny smlouvy dosud probíhají beze škod. Zároveň EGAP snižuje angažovanost v Rusku a Bělorusku na úroveň, která podle něj není pro společnost kritická.
Co je problematické
Pojišťování vývozu do rizikových zemí znamená, že občané jako vlastník ručí za velké částky. Příkladem jsou vyplacené škody: 2 011 mil. Kč za Ghanu, 1 524 mil. Kč za Rusko a 1 011 mil. Kč za Turecko, přes 97 % všech výplat přitom připadlo na produkt D (pojištění vývozního odběratelského úvěru). Zpráva uvádí, že vysoký objem výplat byl účetně vyrovnán rozpuštěním rezerv, ale sama dodává, že vymáhání pohledávek je dlouhodobé a že vymožení v roce 2025 bylo nižší, protože se část příjmů posunula do roku 2026.
Další slabinou je koncentrace. Indonésie, Turecko a Česká republika tvoří dohromady zhruba 54 % pojistné angažovanosti (jinde zpráva uvádí „více než 60 %“ pro Indonésii, Turecko, ČR a Gruzii), a výsledek je závislý na několika objemných obchodech; zpráva sama říká, že předepsané pojistné závisí na pár velkých případech, jejichž příprava trvá roky a které jsou hůře plánovatelné. Zpráva obsahuje i některé číselné nejasnosti: celkem vymožené pohledávky jsou na jednom místě 115 mil. Kč, na jiném 143 mil. Kč (rozdíl zřejmě tvoří záruční programy, což text výslovně neuvádí) a škodní poměr je uveden jako 172 % bez bližšího vysvětlení, kdežto klouzavý desetiletý poměr je pod 75 %. Také poznámka k obrázkům: grafy v textu jsou místy poškozené rozpoznáním textu (OCR), proto zde uvádím jen čísla čitelně uvedená v textu.
Jak je to řešeno jinde
Z tisku srovnání s jinými státy nevyplývá, proto obecný kontext, který z dokumentu není: státem podporované exportní úvěrové pojišťovny (ECA) existují téměř ve všech vyspělých zemích a řídí se společným Konsensem OECD, který omezuje, jak moc mohou státy exportéry dotovat. Jedním z principů je samofinancování v dlouhodobém horizontu, což zpráva sama zmiňuje; EGAP uvádí, že jeho činnost má být v dlouhodobém časovém horizontu vyrovnaná.
Co by šlo udělat lépe
Občanům by pomohlo, kdyby zpráva v jednom přehledu ukazovala, kolik státních peněz a záruk je za EGAP v ohrožení (nejen angažovanost, ale i odhad ztrát), a kdyby vysvětlila vztah mezi vyplacenými plněními, rezervami a očekávaným vymožením v dalších letech. Užitečné by bylo sjednotit číselné údaje mezi kapitolami (např. vymožené pohledávky, škodní poměr) a vysvětlit rozdíly. Zajímavé by také bylo uvést, jaký reálný přínos měly podpořené vývozy pro zaměstnanost a regiony, protože zpráva takový přínos jen obecně tvrdí.
Proč AI zatím nedoporučuje
U této informace AI hlasovací doporučení nedává. Jde o zpětný report o činnosti státní pojišťovny, ne o návrh pravidel, a jeho hodnocení závisí na politickém rozhodnutí, jak velké riziko má stát při podpoře exportu přebírat. Z dostupného textu navíc nelze samostatně ověřit kvalitu jednotlivých pojištěných obchodů ani očekávané ztráty, a některé údaje v dokumentu jsou si vzájemně nejasné.
Podrobnosti
Pojistná kapacita na rok 2025 byla zákonem č. 434/2024 Sb. o státním rozpočtu stanovena na 200 mld. Kč (188 mld. Kč pro pojišťování a 12 mld. Kč pro záruky) a podle zprávy byla pro poptávku dostatečná. Dozorčí rada a představenstvo jsou popsány v kapitole 1.3 (v roce 2025 a 2026 se v dozorčí radě vystřídalo několik členů). Společnost držela do dubna 2025 16 % podíl v České exportní bance, který prodala zpět bance. Základní kapitál EGAP činí 6 614 mil. Kč. Programy záruk COVID PLUS a EGAP PLUS už nové záruky neposkytují; zbývá splatit zhruba 1,3 mld. Kč a 5,4 mld. Kč a výsledek hospodaření těchto programů je zhruba 233 mil. Kč v plusu. K dotaci: EGAP v roce 2025 nedostal dotaci do pojistných fondů, ale základní kapitál se zvýšil o 500 mil. Kč na Program podpory obranného průmyslu přesunem volných prostředků z fondu záruk COVID PLUS.
Pro rok 2026 plánuje EGAP uzavřít nové obchody zhruba za 38 mld. Kč s pojistným zhruba 454 mil. Kč, to znamená 100 nových smluv, z toho 25 pro malé a střední podniky. Zaměří se na dopravní prostředky, veřejné projekty se státním rizikem, energetiku, subdodavatele při modernizaci jaderné elektrárny Dukovany a vývoz na Ukrajinu. K tisku existují usnesení RV z 17. září 2026 a HV z 22. září 2026 (podle evidence psp.cz).
Zdroje
Průběh projednávání
- 2026-07-07 předložen — START → Organizační výbor
- 2026-08-27 přikázán — Organizační výbor → Věcně příslušný výbor
- 2026-10-13 usnesení výboru je rozhodnutím Sněmovny — Věcně příslušný výbor → KONEC
Související návrhy
- Česká exportní banka 2025: nejvíc podpořeného exportu za 11 let, zisk ale klesl Vyřízeno (usnesení výboru)
Státní ČEB podepsala smlouvy za 9,54 mld. Kč (+26 %), zisk před zdaněním 396 mil. Kč, o dotaci ze státního rozpočtu nežádala. Zisk po zdanění ale klesl o 56 % na 323 mil. Kč.
Koho se týká: Exportující firmy a investoři do zahraničí, daňoví poplatníci
- SFDI v roce 2025: fond pro dálnice a železnice utratil 165,2 mld. Kč Vyřízeno (usnesení výboru)
Státní fond dopravní infrastruktury měl 160,6 mld. Kč, z toho 74 % tvořily dotace ze státního rozpočtu; nejvíc dostalo ŘSD (81,8 mld.) a Správa železnic (69,7 mld.). Audit je bez výhrad.
Koho se týká: Řidiči, cestující ve vlacích, obce a kraje, daňoví poplatníci
- Filmový fond SFA 2026: příjmy 2,4 mld. Kč, z toho většinu dá stát, a 1,55 mld. na pobídky Schváleno Sněmovnou
Státní fond audiovize plánuje na rok 2026 příjmy 2,398 mld. Kč a výdaje 2,072 mld. Kč. Většina peněz jsou dotace ze státního rozpočtu (1,918 mld. Kč), nejvíc míří na filmové pobídky.
Koho se týká: Filmaři a producenti, kina a televize, streamovací služby, státní rozpočet