Nový zákon o standardizaci: z agentury ČSN se stane veřejnoprávní korporace

Aktualizace — doplněno stanovisko vlády a zahraniční srovnání, 1. 11. 2026

Předchozí verze článku zohlednila návrh, ale ne neutrální stanovisko vlády z 27. července 2026 (k tisku od 28. 7.) ani zahraniční souvislosti. Nově je doplněno oboje. Zásadní nový podklad: rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-588/21 P (Public. Resource. Org) z 5. března 2024, podle něhož harmonizované normy odkazované v Úředním věstníku EU patří k unijnímu právu a veřejnost k nim musí mít přístup. Důvodová zpráva ho nezmiňuje. Doporučení AI zůstává zdržet se, s přesněji vysvětlenými důvody.

O co jde

Návrh poslanců Drahoslava Ryby a Jiřího Bartáka (předložen 2. 7. 2026) obsahuje dva nezávislé směry v jednom balíku. První je nový zákon o standardizaci (§ 1 až 48). Česká agentura pro standardizaci, dnes státní příspěvková organizace, se podle § 7 a § 48 mění na právnickou osobu veřejného práva se sídlem v Praze s převodem majetku, zaměstnanců, práv a závazků. Jejími orgány budou generální ředitel, Rada pro standardizaci a Dozorčí rada (§ 9 až 12). Zákon stanoví, jak se české technické normy (ČSN) tvoří, jazyk (§ 40: i anglicky, při rozporu rozhoduje české znění), platnost a závaznost (§ 41 a § 42: norma sama o sobě není závazná, ledaže ji tak označí právní předpis, a evropská norma má přednost před mezinárodní a ta před původní českou) a rozmnožování (§ 43). Stát dál zajišťuje „sponzorovaný přístup“ (registrovaný bezplatný přístup koncových uživatelů k normám, které jsou závazné podle jiného předpisu, § 18) a hradí za něj agentuře poplatek.

Druhý směr je zrušení Puncovního úřadu: laboratorní činnost (puncovní kontrola zboží z drahých kovů) přechází na Český metrologický institut, dozor nad trhem na Českou obchodní inspekci a související agenda na ministerstvo a UNMZ (část pátá a § 53). Přestupky podle puncovního zákona by projednávala ČOI s pokutami do 500 000 Kč (při opakování do 1 milionu), u závažnějších do 1 milionu a při značné škodě do 1,5 milionu Kč. Účinnost je 1. ledna 2027, část o metrologii o rok později (§ 61).

Co je dobře

Návrh sjednocuje roztříštěnou, desítky let novelizovanou úpravu do jednoho předpisu s jasnějším pojmoslovím (§ 3) a výslovně říká, že česká norma není sama o sobě závazná (§ 42 odst. 1), což chrání před zavlečením soukromých pravidel do práva „zadními vrátky“. Agentura musí podle § 38 včas zveřejňovat návrhy, vypořádávat připomínky každého, kdo se přihlásí, a zpřístupnit vydané normy; technické normalizační komise mají podle § 14 odst. 3 vyvažovat zájmy podnikatelů, spotřebitelů, vědy a správy. Zachovává se sponzorovaný přístup k závazným normám a vláda v obecné rovině vítá snahu vytvořit moderní zastřešující zákon. Zrušení Puncovního úřadu může snížit počet malých úřadů a využít stávající laboratoře.

Co je problematické

Nejvíc otázek vyvolává § 43. Rozmnožovat a rozšiřovat české technické normy nebo jejich části lze jen se souhlasem agentury a za rozmnožování se považuje mimo jiné „využití jejich textů, dat nebo parametrů pro trénování, ladění nebo provoz systémů umělé inteligence“, tvorba odvozených příruček, softwarových aplikací, databází či oborových norem. Porušení je přestupek s pokutou do 1 000 000 Kč (§ 47). Důvodová zpráva to zdůvodňuje nákladností normotvorby. Pro občany a malé firmy to znamená, že i běžné odvozené pomůcky mohou potřebovat povolení, a bezplatný přístup mají jen koncoví uživatelé sponzorovaných normy po registraci.

Vláda 27. července 2026 přijala neutrální stanovisko a doporučila řadu věcí zohlednit. Oblast je natolik složitá, že o některých aspektech by měla proběhnout zevrubná debata. Návrh adekvátně nevyčísluje finanční dopady (zpráva tvrdí, že výdaje převýší úspory v střednědobém výhledu). Je potřeba vyhodnotit dopady transformace agentury na samostatnou právnickou osobu veřejného práva s vlastním majetkem. U Puncovního úřadu mají předkladatelé vyjasnit, nakolik zrušení souvisí se standardizací a zda je jednoznačně vyřešen přechod působnosti na právní nástupce. Návrh má projít legislativně-technickou revizí (kazuistická ustanovení, přestupky, terminologie). Při dohledávání AI nenašla vyjádření podnikatelských a spotřebitelských organizací k § 43.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neuvádí. Nejdůležitější nalezený podklad je unijní: Soudní dvůr EU ve věci C-588/21 P (Public. Resource. Org a Right to Know proti Komisi, rozsudek velkého senátu z 5. března 2024) zrušil rozhodnutí soudu nižší instance a podle dostupných rozborů uznal, že harmonizované normy, na které odkazuje Úřední věstník EU, jsou součástí unijního práva a musí být veřejně přístupné; existuje převažující veřejný zájem, který ospravedlňuje přístup, i když je norma chráněna autorským právem organizace CEN. Rozsudek se týkal čtyř norem, ale komentátoři ho vykládají šířeji. Organizace ISO a IEC podaly v prosinci 2024 žalobu T-631/24, v níž tvrdí, že rozsudek platí jen pro unijní harmonizované normy, ne pro mezinárodní. Důvodová zpráva k § 43 tento rozsudek nezmiňuje, přestože se týká podobné otázky: kolik veřejného přístupu je nutné u norem, na které odkazují předpisy.

Pro americký případ (ASTM proti Public. Resource. Org), pro financování národních normalizačních institucí prodejem norem a pro konkrétní zákony o standardizaci v sousedních státech AI spolehlivé zdroje v tomto hledání nenašla, a proto žádné údaje neuvádí.

Co z toho plyne. Unijní judikatura posiluje požadavek na přístup k normám, které jsou součástí práva. Český § 43 omezuje rozmnožování a užití norem (včetně pro systémy umělé inteligence) a vyžaduje souhlas agentury, ale rozlišuje závazné (sponzorované) a ostatní normy. Zda je takové rozlišení v souladu s unijním právem, bude záležet na dalším vývoji judikatury a na tom, které české normy přejímají unijní harmonizované normy.

Co by šlo udělat lépe

Před přijetím by měl návrh vyhodnotit § 43 vůči rozsudku C-588/21 P a vyjasnit, jaké užití norem (včetně odvozených pomůcek a trénování systémů umělé inteligence) bude volné, zejména u norem závazných nebo harmonizovaných. Měly by se vyčíslit finanční dopady transformace agentury a doplnit analýza, jak se změní příjmy z prodeje norem. Zrušení Puncovního úřadu by bylo vhodnější řešit samostatným návrhem, aby se o něm dalo rozhodovat odděleně. A návrh by měl projít legislativně-technickou revizí, jak doporučuje vláda.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: technické normy tvoří infrastrukturu, na které stojí bezpečnost staveb, strojů i digitálních systémů desítky let, a pravidla jejich přístupu a využití určují, kdo může na normách stavět (včetně malých firem a vývojářů). Sjednocení zákona a jasná zásada, že norma sama není závazná, jsou přínosné. Nejsilnější riziko: § 43 omezuje užití norem natolik široce (včetně pro systémy umělé inteligence), že může brzdit inovace a vzdělávání a být v rozporu s unijní judikaturou o přístupu k normám, které jsou součástí práva. Proti tomu stojí legitimní potřeba financovat tvorbu norem. Protože se dá § 43 opravit pozměňovacími návrhy a o takovém zásahu do přístupu k normám je potřeba důkladná debata, AI nedoporučuje ani „ano“, ani „ne“. Krátkodobě jsou dopady na rozpočet nevyčíslené, dlouhodobě záleží na tom, jak se vyváží financování norem a jejich dostupnost.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na jednotný moderní zákon, může hlasovat ano: sjednocuje roztříštěnou úpravu a zachovává sponzorovaný přístup k závazným normám.
• Kdo klade důraz na otevřenost a inovace, může hlasovat ne: § 43 vyžaduje souhlas agentury i pro odvozené pomůcky a užití v systémech umělé inteligence, a to bez ohledu na unijní judikaturu o přístupu k normám.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; v tomto případě však vláda sama doporučuje důkladnou debatu a revizi.

Podrobnosti

Návrh předložili 2. července 2026 poslanci Ryba a Barták. Vláda k němu 27. července 2026 přijala neutrální stanovisko (zveřejněno 28. července), předseda Sněmovny ho 30. července zařadil do 1. čtení; zatím nebyl projednán. Součástí balíku jsou i změny zákonů o metrologii, o správních poplatcích, o dozoru nad trhem, o obecné bezpečnosti výrobků a zákona o správě informací o stavbě (č. 330/2025 Sb.). Zahraniční normy se mohou do soustavy českých norem převzít k přímému používání jen tehdy, je-li to potřebné pro hospodářství, bezpečnost státu nebo jiný veřejný zájem.

Zdroje

• Tisk č. 250/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády k tisku 250: usnesení vlády z 27. 7. 2026
• Historie projednávání
• EU harmonised standards (Verfassungsblog, 19. 3. 2024): rozbor rozsudku C-588/21 P
• Public. Resource. Org v Commission: a new era of openness (Maastricht University)
• Is it really all about the money? The future of European standardization after Public. Resource. Org (Cambridge)