Česká exportní banka 2025: nejvíc podpořeného exportu za 11 let, zisk ale klesl

O co jde

Česká exportní banka (ČEB) je stoprocentně státní banka, která českým vývozcům a investorům do zahraničí poskytuje úvěry a záruky za podmínek srovnatelných s tím, co mají zahraniční konkurenti od svých státních exportních bank. Společně s pojišťovnou EGAP a agenturou CzechTrade tvoří systém státní podpory exportu. Zákon č. 58/1995 Sb. jí ukládá o této činnosti informovat; tento tisk je zprávou za rok 2025, kterou ČEB předložila Sněmovně 2. července 2026.

Rok 2025 podle zprávy patřil k nejúspěšnějším v třicetileté historii banky. Objem nově podepsaných smluv dosáhl 9 540 mil. Kč, o 26,11 % víc než v roce 2024 a nejvíc za posledních jedenáct let (graf č. 1). Podpořeno bylo 19 českých vývozců, výrobců pro vývoz, vývozně orientovaných podniků a investorů. Z hlediska objemu šlo nejvíc, 61,21 %, o úvěry na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti (5 839,45 mil. Kč) a 24,76 % o úvěry na investice v zahraničí (2 362,25 mil. Kč). Počtem smluv převládala neplatební záruka (76,47 %), ale objemově jde jen o 8,54 %.

Hospodaření banky vypadá jinak než obchodní rekord. Zisk před zdaněním činil 396 mil. Kč (plán byl 168 mil. Kč), po zdanění 323 mil. Kč, což je o 56,5 % méně než v roce 2024. Důvodem je podle zprávy pokles úvěrového portfolia o 38 % na 11 438 mil. Kč kvůli předčasnému splacení a postoupení několika velkých úvěrů v objemu přes 9 mld. Kč; čisté úrokové výnosy proto klesly o 43,9 % na 650 mil. Kč. Bilanční suma se snížila o 29,7 % na 22 759 mil. Kč.

Co je dobře

Z pohledu daňového poplatníka je nejdůležitější, že ČEB za rok 2025 neuplatnila žádný nárok na dotaci ze státního rozpočtu; naopak vykázala zisk z podpořeného financování 396 mil. Kč. Celková dotace za celou dobu činnosti banky od roku 1996 činí podle zprávy 10 551 mil. Kč (kapitola 5), což podle grafu č. 13 (místy poškozeného rozpoznáním textu) platí i pro několik předchozích let. Banka také uvádí snížení provozních nákladů mezi lety 2015 a 2025 o 38 % a udržení ratingu Aa3 u agentury Moody’s se stabilním výhledem.

Pozitivní je i to, že zpráva popisuje konzervativní řízení rizik a nediskriminační přístup k žadatelům a že přibývá spolupráce s komerčními bankami při klubovém a syndikovaném financování. Novela zákona č. 58/1995 Sb. umožní bance financovat i tuzemské dodávky českých firem pro zahraniční odběratele působící v ČR, což podle zprávy posílí zapojení českých firem do strategických projektů v jaderné energetice, obraně a bezpečnosti.

Co je problematické

První slabinou je koncentrace. Smlouvy byly uzavřeny jen s 19 podniky a dvě největší kategorie produktů tvoří přes 85 % objemu; pět úvěrů na investice v zahraničí šlo „pěti významným českým skupinám“. Pro veřejnost je proto těžké posoudit, kdo z podpory profituje, protože zpráva jmenuje typy produktů a země, nikoli příjemce. Také portfolio je geograficky koncentrované: podle struktury jistiny je 65,11 % úvěrů v České republice a po 11,8 % v Turecku a Indonésii, 5,04 % v Senegalu.

Dalším slabým místem je závislost zisku na jednorázových vlivech. Zisk byl nad plánem zčásti díky úlevě v opravných položkách a rezervách (tvorba/rozpuštění rezerv a opravných položek přispělo kladnou částkou 63 mil. Kč, z toho rozpuštění rezervy na soudní spory o 51 mil. Kč) a díky výnosům z odepsaných nebo prodaných pohledávek. Výnosy z úroků přitom meziročně klesly o 43,4 %. Banka sama připouští, že u dlouhodobých zdrojů platí českým investorům víc než zahraničním kvůli daňovému rozdílu oproti státním dluhopisům, a že zrušení programu krátkodobých cenných papírů (ECP) ji připravilo o „levný a rychlý nástroj“ financování. V textu jsou navíc grafy místy poškozené rozpoznáním textu (OCR), proto zde uvádím jen čísla, která jsou čitelně napsaná.

Jak je to řešeno jinde

Z dokumentu srovnání s konkrétními státy nevyplývá, proto obecný kontext, který z tisku není: státem vlastněné exportní úvěrové agentury (ECA) existují ve většině vyspělých ekonomik a řídí se společnými pravidly OECD pro vývozní úvěry. Jejich smyslem je dorovnat podmínky českých firem podmínkám konkurence. Česká specifika jsou ve spojení banky s Národní rozvojovou bankou, o kterém zpráva píše jako o dokončené integraci.

Co by šlo udělat lépe

Veřejnost by uvítala, kdyby zpráva alespoň v souhrnné podobě ukazovala, jak podpora souvisí s konkrétními přínosy: kolik exportu, zaměstnanosti nebo investic podpořené smlouvy skutečně vyvolaly. Dále by pomohlo srozumitelné vysvětlení, proč se z pěti hlavních úvěrových obchodů stalo portfolio dominované několika klienty a jak banka řídí koncentrační riziko. Užitečné by bylo i jasné oddělení jednorázových položek (rozpuštěné rezervy, výnosy z odepsaných pohledávek) od provozního zisku z úvěrů.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této informace AI hlasovací doporučení nedává. Jde o zpětnou zprávu o činnosti státní banky, ne o návrh zákona, a její posouzení závisí na politické volbě, jak velkou a jak rizikovou podporu exportu má stát poskytovat. Z textu také nelze zjistit, kdo jsou konkrétní příjemci podpory a jaký byl jejich přínos pro ekonomiku, bez čehož by doporučení nemělo oporu.

Podrobnosti

Měnová struktura nových produktů: 73,95 % EUR, 19,92 % CZK, 3,78 % PLN a 2,35 % USD. Z 9 540 mil. Kč podepsaných smluv připadá 4 861 mil. Kč na vývoz a investice do širší škály zemí (největší podíly Polsko 28,45 %, Slovensko 12,30 %, Německo 11,00 %, Indonésie 10,77 %, Turecko 10,71 %) a 4 679 mil. Kč na produkty na podporu konkurenceschopnosti vývozně orientovaných podniků. Podle odvětví byl s podílem 63,8 % dominantní zpracovatelský průmysl. V roce 2025 banka pozastavila odkupy pohledávek a plánuje je v roce 2026 obnovit.

Vlastnická struktura: do 1. 9. 2025 byla ČEB vlastněna z 84 % státem a z 16 % pojišťovnou EGAP; ČEB tyto akcie odkoupila a zrušila (základní kapitál klesl z 5 000 na 4 200 mil. Kč), takže se jediným akcionářem stala Česká republika. K 7. 1. 2026 se jediným akcionářem stala Národní rozvojová banka. Vlastní kapitál činil 9 049 mil. Kč. Banka se k 31. 12. 2025 financovala hlavně z dluhopisů (7 278 mil. Kč), přijatých úvěrů (3 950 mil. Kč) a vkladů (1 985 mil. Kč). K tisku existují usnesení RV z 17. září 2026 a HV z 22. září 2026 (podle evidence psp.cz).

Zdroje

• Tisk č. 249/0 na psp.cz
• Historie projednávání