Příspěvek od zaměstnavatele na penzi na žádost, bonus pro mladé a nižší poplatky

Aktualizace — doplněno nesouhlasné stanovisko vlády, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku nezohlednila nesouhlasné stanovisko vlády z 27. července 2026 (podepsal předseda vlády 28. 7., tisk 248/1). Vláda vyjmenovává jedenáct výhrad: návrh se překrývá s tím, co už má vláda předložené z ministerstva financí, plošný příspěvek zaměstnavatele zasahuje do pracovněprávních vztahů, státní příspěvek k dlouhodobému investičnímu produktu (DIP) nelze kontrolovat bez centrální evidence smluv a dopady ve veřejném sektoru odhaduje až na 3 mld. Kč ročně. Tyto výhrady jsou konkrétní a z velké části podložené textem návrhu, proto se AI doporučení mění z ano na zdržet se: cíl návrhu je dobrý, ale ve stávající podobě je v několika bodech nehotový a hodnotí se jeho dobrá myšlenka proti vadám provedení, které se dají opravit až v jiném, ucelenějším zákoně.

O co jde

Návrh poslankyně Pavly Pivoňky Vaňkové (předložen 1. 7. 2026) mění pět zákonů a míří na spoření na stáří ve třetím pilíři. Obsahuje šest opatření:

• Přenositelnost doby spoření mezi doplňkovým penzijním spořením (DPS) a dlouhodobým investičním produktem (DIP): doba v obou produktech se sčítá pro splnění podmínky 120 měsíců pro daňové odpočty (§ 15 b zákona o daních z příjmů).
• Převody bez sankce: účastník do 50 let může převést nejvýše 50 % prostředků z DPS na DIP a majitel DIP převést prostředky na DPS bez ztráty daňové podpory (§ 25 a zákona o DPS, § 134 ha zákona o podnikání na kapitálovém trhu).
• Státní příspěvek pro mladé do 30 let: v prvních 12 měsících 50 % měsíčního příspěvku, nejvýše 1 000 Kč (§ 14 odst. 3 zákona o DPS); stát přispívá i na DIP.
• Informace a poplatky: strategie životního cyklu jako výchozí strategie spoření (§ 113 a), informace o převodu do konzervativního fondu pět let před důchodem (§ 114), modelová informace o budoucí dávce v rocích 45, 50, 55 a 60 (§ 125) a nižší strop poplatku za zhodnocení u ostatních účastnických fondů z 15 na 10 % (§ 60 odst. 4).
• Příspěvek zaměstnavatele na žádost (§ 224 a zákoníku práce): zaměstnanec v pracovním poměru s úvazkem aspoň na polovinu týdenní pracovní doby může písemně požádat zaměstnavatele, aby za něj platil na DPS nebo DIP nejméně 500 Kč měsíčně, pokud sám přispívá nejméně 500 Kč měsíčně. Existující dobrovolný příspěvek se započte, od práva se nelze odchýlit v neprospěch zaměstnance. Má-li zaměstnanec zároveň nárok na povinný příspěvek za rizikovou práci podle zákona č. 324/2025 Sb., platí se jen ten vyšší (§ 3 odst. 5).

Účinnost je 1. ledna 2027. Právo požádat o příspěvek vznikne okamžitě, zaměstnavatel začne platit nejdříve za třetí měsíc po účinnosti (čl. VI).

Co je dobře

Návrh míří na reálný problém: doplňkové penzijní spoření a DIP jsou dva „sousední“ produkty, ale přechod mezi nimi dnes vyžaduje rušit smlouvu a hrozí ztráta daňové podpory, a lidé tak drží prostředky tam, kde jsou jim vyšší poplatky nebo horší zhodnocení. Počítání doby napříč produkty a bezsankční převody tuto překážku odstraňují.

Strategie životního cyklu se podle § 113 a použije, když účastník žádnou nezvolí, a penzijní společnost musí mladším než 45 let doporučit dynamičtější strategii; dnes je zákonným výchozím postupem přesun do konzervativního fondu v závěru spoření (důvodová zpráva, část 2). Modelová informace o budoucí dávce (§ 125 odst. 2 písm. h)) ukáže střadateli, co si z dnešního spoření může odnést. Nižší strop poplatku za zhodnocení (10 místo 15 %) zvyšuje čistý výnos střadatelů. Příspěvek zaměstnavatele je navržen opatrně: vznikne jen na žádost a jen když přispívá i zaměstnanec, takže pobídka míří na ty, kdo už spoří, a nezdražuje práci plošně bez ohledu na zájem.

Co je problematické

Nejsilnější výhrady vlády mají oporu v textu návrhu.

Kontrola státního příspěvku k DIP. Návrh nezakládá centrální evidenci smluv o DIP ani kontrolní kompetence, takže nelze ověřit podmínky (doba účasti, souběh s DPS), z nichž nárok na příspěvek vyplývá (stanovisko vlády, bod 3). Je to zásadní vada: příspěvek 600 mil. až 1,3 mld. Kč ročně, který se nedá kontrolovat, je pozvánkou ke zneužití.

Veřejný sektor. Návrh neříká, z čeho by zaměstnavatelé ve veřejném sektoru příspěvek hradili, a neuvádí změny rozpočtových pravidel; vláda odhaduje dopad až na 3 mld. Kč ročně (bod 6) a důvodová zpráva sama počítá s přímým výdajem 3,27 mld. Kč ročně na platy ve státní a veřejné sféře. Příspěvek by se platil z platových prostředků nebo z fondu kulturních a sociálních potřeb, což vláda považuje za zásah do odměňování i vyčerpání fondu.

Kdo na příspěvek nárok nemá. Příspěvek je jen pro pracovní poměr s úvazkem aspoň na polovinu týdenní doby; vyloučení osob na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a zkrácené úvazky dopadá podle vlády na pečující a osoby se zdravotním omezením, a návrh neřeší státní zaměstnance, příslušníky sborů a vojáky (body 7 a 8). Pravidlo „platí se vyšší z obou příspěvků“ navíc znevýhodňuje pracovníky v rizikových profesích.

Dopad na firmy a mzdy. Důvodová zpráva sama rozlišuje dva scénáře: pokud firmy příspěvek absorbují, vzroste jejich zátěž o 9,82 mld. Kč ročně (po daňovém štítu 7,76 mld.) a veřejné rozpočty ztratí 5,34 mld. Kč; pokud firmy sníží plánovaný růst mezd, zaměstnanci přijdou v průměru o 373,69 Kč hrubého měsíčně a veřejné rozpočty ztratí na odvodech a daních 5,91 mld. Kč. Podle zprávy je pravděpodobnější první scénář. V obou případech jde o trvalý výdaj státu, který nemá v návrhu kryt (vláda, bod 11).

Překryv s připravovaným zákonem. Vláda upozorňuje, že ministerstvo financí má předložený vlastní komplexní návrh o doplňkovém penzijním spoření, který se s tímto překrývá, a že koncepčně odlišné produkty DPS a DIP by se bez analýzy sbližovat neměly (body 1 a 2).

Nedohledali jsme veřejná stanoviska penzijních společností, zaměstnavatelských svazů ani odborů k tomuto návrhu.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neobsahuje. Dohledané zdroje ukazují dva odlišné modely zaměstnavatelského příspěvku:

Spojené království (automatické zapsání). Podle stránek britské vlády je při automatickém zapsání do zaměstnaneckého penzijního schématu celkové minimum 8 % (od dubna 2019), z toho zaměstnavatel nejméně 3 % a zaměstnanec 5 %, počítáno z výdělků mezi 6 240 a 50 270 liber ročně. Zaměstnanec se zapisuje automaticky, kdežto český návrh vyžaduje aktivní žádost.

Německo (nárok na přeměnu platu). Podle § 1 a zákona o podnikovém penzijním zabezpečení (BetrAVG) může zaměstnanec požadovat, aby se z jeho budoucího platu použilo až 4 % příslušné hranice vyměřovacího základu (Beitragsbemessungsgrenze) na podnikovou penzi, a zaměstnavatel k tomu musí přidat 15 % z přeměněné částky, v rozsahu, v jakém díky tomu ušetří odvody na sociální pojištění. Příspěvek zaměstnavatele je tedy financován úsporou odvodů, nikoli z jeho nákladů navíc. To je zásadní rozdíl proti českému návrhu: ten stanoví pevnou částku 500 Kč měsíčně bez ohledu na to, zda zaměstnavatel něco ušetří.

Další země. Pro Polsko (zaměstnanecké kapitálové plány), Austrálii, Nový Zéland ani Kanadu jsme z povolených zdrojů spolehlivý přehled nezískali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Zahraniční zkušenost ukazuje, že příspěvek zaměstnavatele je účinný, když je buď automatický (UK), nebo je vázaný na úsporu odvodů (Německo). Český návrh nastavuje pevnou částku, kterou si musí vyžádat sám zaměstnanec, a to bez zdroje financování a bez úprav pro veřejný sektor. Důvodová zpráva tyto modely neuvádí, přestože by k návrhu nabízely hotová řešení financování.

Co by šlo udělat lépe

Úpravy, které by návrh dostaly do stavu vhodného k přijetí: doplnit centrální evidenci smluv o DIP (nebo vyhnout se státnímu příspěvku k DIP, dokud neexistuje), stanovit zdroj financování ve veřejném sektoru, nastavit příspěvek jako procento z mzdy navázané na úsporu odvodů podle německého vzoru místo pevných 500 Kč, rozšířit nárok na dohody a státní zaměstnance, a sloučit návrh s vládním návrhem ministerstva financí, aby jedna ucelená úprava nahradila dvě překrývající se. Dobré části (sčítání doby, bezsankční převody, životní cyklus, nižší strop poplatku) lze oddělit od částí s rozpočtovým dopadem a přijmout dřív.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: spoření na stáří je v horizontu 50 let jedna z mála oblastí, kde se včasná a jednoduchá pravidla (výchozí strategie, přenositelnost, nižší poplatky) vyplatí všem generacím, a většina tohoto návrhu směřuje správně. Nejsilnější riziko: dvě klíčové části nelze v současné podobě bezpečně provést, protože státní příspěvek k DIP nemá kontrolu a povinný příspěvek zaměstnavatele nemá zdroj financování a vyřazuje část pracujících, což zakládá trvalý výdaj státu a veřejného sektoru v řádu miliard korun bez kryté kontroly. Proti tomu stojí zdržení dobrých částí, ale ty lze opravit pozměňovacími návrhy nebo převzít do vládní novely. Protože se obě stránky vyvažují, AI nedoporučuje ani „ano“, ani „ne“. Krátkodobě návrh stojí rozpočet 0,6 až 1,3 mld. Kč ročně u příspěvku pro mladé a podle zprávy 5,3 až 5,9 mld. Kč ročně u zaměstnavatelského příspěvku (čistá ztráta veřejných rozpočtů); dlouhodobě záleží na tom, zda se podaří doplnit kontrolu a financování.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na rychlé zlepšení podmínek spoření, může hlasovat ano: sčítání doby, bezsankční převody, strategie životního cyklu a nižší strop poplatku jsou levné a zlepšují čistý výnos střadatelů už od roku 2027.
• Kdo klade důraz na rozpočet a kontrolovatelnost, může hlasovat ne: státní příspěvek k DIP se nedá kontrolovat a příspěvek zaměstnavatele stojí podle zprávy jen veřejné rozpočty 5,3 až 5,9 mld. Kč ročně bez zdroje.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že návrh má dobrý cíl a vláda sama slibuje ucelenější úpravu.

Podrobnosti

Návrh předložila 1. července 2026 poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Vláda k němu 27. července 2026 přijala nesouhlasné stanovisko (podepsáno 28. 7. 2026). Stav je „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“, do 1. čtení zatím zařazen není. Návrh mění zákon o daních z příjmů (čl. I), zákon o doplňkovém penzijním spoření (čl. II), zákon o podnikání na kapitálovém trhu (čl. III), zákoník práce (čl. IV) a zákon č. 324/2025 Sb. o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (čl. V). Příspěvek 6 000 Kč ročně by podle důvodové zprávy odčerpal 12 % společného osvobozeného limitu 50 000 Kč pro daňově zvýhodněné produkty na stáří.

Zdroje

• Tisk č. 248/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády k tisku 248: usnesení vlády z 27. 7. 2026
• Historie projednávání
• What you, your employer and the government pay: vláda Spojeného království (automatické zapsání, minimální příspěvky)
• § 1 a BetrAVG: Spolkové ministerstvo spravedlnosti (Německo)