Národní rozvojová banka 2025: rekordních 1 843 úvěrů a zisk 937 mil. Kč, záruk jen 59

O co jde

Národní rozvojová banka (NRB) je stoprocentně státní banka, která nemá vydělávat co nejvíc, ale pomáhat ekonomice tam, kde komerční banky zdráhají: nabízí zvýhodněné úvěry, záruky za úvěry a další finanční nástroje, často z peněz ministerstev a evropských fondů (kap. 2.2). Zákon od ní žádá, aby každý rok předložila Poslanecké sněmovně zprávu o své činnosti (§ 14 zákona o NRB, uvedeno v kap. 1). Tisk 245 je právě taková zpráva za rok 2025, stručná, o devatenácti stranách. Předložena byla 26. června 2026.

Zpráva uvádí, že banka loni obsloužila 15 656 klientů a podpořila 1 902 projektů za 4 262,2 mil. Kč, z toho 1 843 úvěrů za 4 150,3 mil. Kč a 59 záruk za 111,9 mil. Kč (kap. 1 a 4, tabulka Podpořené investice v roce 2025). Čistý zisk po zdanění činil 937 mil. Kč a bilanční suma vzrostla o 11,5 mld. Kč na 47,7 mld. Kč (kap. 5). Rok 2025 přinesl i institucionální změny: 19. února 2025 nabyl účinnosti nový zákon o NRB, Ministerstvo financí převzalo veškerá akcionářská práva (zápis do obchodního rejstříku 18. listopadu 2025) a banka se připravuje na vlastnické propojení s Českou exportní bankou, které se podle zprávy má dokončit v lednu 2026 (kap. 2.1 a 2.3).

U zpráv tohoto druhu Sněmovna zpravidla jen bere zprávu na vědomí. Nejde o zákon a nic se z něj nemění v právech ani povinnostech občanů.

Co je dobře

Zpráva přináší konkrétní čísla, ze kterých je vidět, že nástroje banky lidé a firmy skutečně využívají. Počet úvěrů vzrostl z 170 v roce 2024 na 1 843 v roce 2025 a objem z 919 na 4 150 mil. Kč (kap. 4.2, tabulka Uzavřené zvýhodněné úvěry celkem). Nejvíc se vydařil program na fotovoltaiku, kde bylo uzavřeno 1 597 úvěrů za 2 111 mil. Kč; program Nové úspory energie přidal 135 úvěrů za 715 mil. Kč. Podle zprávy byly oba programy ukončeny dřív, než se čekalo, protože se vyčerpaly peníze, které na ně ministerstva vyčlenila (kap. 1 a 3.2). Pro běžného člověka je důležité, že jde převážně o drobné podniky: podle grafu v kap. 4 tvoří OSVČ a drobné podniky (do 9 zaměstnanců) 46 % projektů a malé podniky dalších 41 %, přičemž graf nezahrnuje infrastrukturní programy a RRF.

Pozitivní je i regionální rozložení úvěrů. Největší podíl objemu připadl na Moravskoslezský kraj (22,4 %) a Jihomoravský (13,5 %), do Prahy šlo jen 0,2 % objemu (kap. 4.2); to odpovídá deklarované snaze podporovat regiony mimo hlavní centra a uhelné kraje. Finančně je banka stabilní: kapitálový poměr vzrostl na 59,31 % (o 18,36 procentního bodu), očekávané ztráty z úvěrového rizika jsou podle zprávy plně kryty rezervami a opravnými položkami ve výši 3,2 mld. Kč (kap. 5.3 a 5.4). Banka také uzavřela likvidaci dvou dceřiných společností, MUFIS a Národní rozvojový fond (kap. 3.4).

Co je problematické

Nejvýraznější číslo ve zprávě je propad záruk: v roce 2023 bylo poskytnuto 3 493 záruk, v roce 2024 7 611 a v roce 2025 jen 59, objem klesl z 6 747 na 112 mil. Kč (kap. 4.1). Zpráva to vysvětluje tím, že v roce 2025 byl za ministerstva spuštěn jediný nový záruční program, Národní záruka (18. prosince 2025), a že portfolio záruk kleslo o 28,2 % na 25,9 mld. Kč, zejména proto, že skončila splatnost záručních obchodů v programech EXPANZE a COVID III (kap. 4). Pro firmy, které záruku jako dostupnou formu zajištění úvěru potřebují, nabídka nových záruk byla tedy v roce 2025 velmi malá; ve zprávě však není popsáno, jak velkou mezeru to na trhu způsobilo.

Dalším slabším místem je hodnocení účinnosti. Kapitola 3.3 má tvrdit, jak podpory fungovaly, ale zůstává u obecných formulací (podpora měla „měřitelný přínos“, projekty by „bez zapojení NRB nevznikly“), aniž uvádí čísla, srovnávací skupinu nebo nezávislé hodnocení. Banka tedy posuzuje sama sebe. Identifikované překážky, administrativu a legislativní omezení, zpráva jmenuje jen obecně. Objem financování roku 2025 (4 262,2 mil. Kč) je také dosud vzdálený cíli dlouhodobé strategie, tedy ročnímu financování ve výši 1 % HDP, přibližně 66 mld. Kč, do roku 2030 (kap. 3.1); zpráva sama říká, že cíl vyžaduje zásadní změnu obchodního modelu, vícezdrojové financování a úspěšnou IT transformaci.

Konečně, geografická koncentrace záruk je extrémní: Moravskoslezský kraj 51,7 % a Olomoucký 26,6 % objemu, zatímco Plzeňský, Královéhradecký a Vysočina po 0,0 % (kap. 4.1). Při nízkém počtu záruk jde o několik málo obchodů, takže z těchto procent nelze usuzovat na trend. Poznamenáváme také, že PDF má zalomení textu poškozené extrakcí z grafiky; čísla v této analýze jsou převzatá z tabulek a vět, které jsou čitelné a na sobě navzájem konzistentní (např. bilanční suma 47 686 mil. Kč v kap. 5 a 6).

Jak je to řešeno jinde

Zpráva sama uvádí, že nový zákon má NRB zařadit mezi rozvojové banky „evropského standardu“, podobné institucím v Německu, Rakousku nebo Polsku (kap. 2.1), ale žádné srovnávací údaje o jejich objemech, nákladech nebo efektivitě neuvádí. Jako obecný kontext, který ze zprávy nevyplývá: státní rozvojové banky (například německá KfW nebo polská BGK) v Evropě běžně nabízejí zvýhodněné úvěry a záruky pro malé podniky a bývají hodnoceny podle dopadu na investice, tedy ne podle zisku. Zpráva NRB takové metriky v tomto rozsahu nepřináší.

Co by šlo udělat lépe

Pro čtenáře by bylo užitečné, kdyby výroční zpráva uváděla jasně měřitelné ukazatele účinnosti: kolik investic podpora vyvolala, kolik firem by úvěr jinak nedostalo a jak dopadly projekty po několika letech. Užitečné by bylo také vysvětlit, proč počet záruk klesl na zlomek a jak banka s ministerstvy zajistí, aby nabídka záruk nechyběla (například rychlejší příprava navazujících programů, než předchozí vyčerpají alokaci). Čtenář by ocenil i srovnání s plánem: kolik z cílových hodnot strategie 2025–2034 bylo v prvním roce splněno. A protože jde o veřejné peníze zadavatelů programů (závazky vůči klientům tvoří 69,8 % pasiv, kap. 5.2), prospělo by jednoznačnější oddělení toho, co banka financuje z vlastních zdrojů a co z peněz ministerstev.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o výroční zprávu státní banky, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní žádná změna zákona. Posouzení, zda NRB v roce 2025 dosáhla svého poslání, by vyžadovalo nezávislé hodnocení dopadu jejích programů a srovnání s alternativními formami podpory (například přímými dotacemi), které zpráva neobsahuje. Politické hodnocení strategie vlády vůči rozvojové bance zde web nezaujímá.

Podrobnosti

Zprávu předložila NRB; po předložení 26. června 2026 byla přikázána věcně příslušnému výboru a podle průběhu je usnesení výboru rozhodnutím Sněmovny (výbor zprávu projednal 8. září 2026). Obsahuje strukturu orgánů banky: představenstvo (předseda Tomáš Nidetzký), dozorčí rada, výbor pro audit, dále změny v roce 2025, například nový předseda dozorčí rady zvolený 8. října 2025 (kap. 2.4 a 6.3).

Finanční údaje: úrokové výnosy 976 mil. Kč, úrokové náklady 289 mil. Kč, čistý úrokový výnos 687 mil. Kč, čisté výnosy z poplatků a provizí 421 mil. Kč, zisk před zdaněním 1 074 mil. Kč a daň z příjmů 137 mil. Kč (kap. 5.1 a 6.1). Základní kapitál tvoří 10 988 akcií po 239 500 Kč, tedy 2 632 mil. Kč (kap. 2.3); vlastní kapitál k 31. 12. 2025 byl 7 614 mil. Kč. Správní náklady vzrostly z 501 na 591 mil. Kč, z toho náklady na zaměstnance z 387 na 443 mil. Kč (kap. 6.1). Banka měla ke konci roku tři dceřiné společnosti, z nichž dvě byly v likvidaci, jejich výmaz z obchodního rejstříku proběhl až po konci sledovaného roku, 8. ledna 2026 (Národní rozvojový fond) a 11. května 2026 (MUFIS) (kap. 3.4).

Zdroje

• Tisk č. 245/0 na psp.cz
• Historie projednávání