Místo slevy na manžela vyšší daňové zvýhodnění na děti do tří let

Aktualizace — doplněno nesouhlasné stanovisko vlády a vlastní zahraniční srovnání, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku nepopsala nesouhlasné stanovisko vlády z 27. července 2026 (podepsal předseda vlády 28. 7., tisk 244/1) a nemělo vlastní zahraniční srovnání. Vláda návrh odmítá hlavně proto, že je v rozporu s programovým prohlášením (vláda chce slevu na manžela obnovit v původní podobě), že zrušení slevy a zvýšení zvýhodnění na dítě jsou dva odlišné nástroje s různým účelem a že návrh neobsahuje analýzu dopadů na různé typy domácností. Doporučení AI zůstává ano, ale s přesněji popsanou cenou: rodiny s jedním příjmem a nepracujícím manželem při něm ztratí.

O co jde

Návrh poslanců Pavly Pivoňky Vaňkové, Věry Kovářové, Jana Papajanovského a Lucie Sedmihradské (předložen 26. 6. 2026) mění zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) ve dvou propojených krocích.

Zrušení slevy na manžela nebo manželku (§ 35 ba odst. 1 písm. b), § 35 bb). Dnes činí sleva 24 840 Kč ročně (dvojnásobek, má-li manžel průkaz ZTP/P), je nevratná, takže ji nelze vyplatit jako bonus. Od roku 2024 ji lze uplatnit jen tehdy, když poplatník žije s manželem a zároveň s dítětem do tří let a vlastní příjmy manžela nepřesáhnou 68 000 Kč za rok; při překročení limitu o ni domácnost přijde celou.

Zvýšení daňového zvýhodnění na dítě do tří let o 1 000 Kč za měsíc (§ 35 c odst. 1), tedy o 12 000 Kč ročně; má-li aspoň jeden z poplatníků vyživujících dítě průkaz ZTP/P, o 4 000 Kč měsíčně (48 000 Kč ročně). Daňové zvýhodnění lze na rozdíl od slevy na manžela čerpat i jako daňový bonus. Dnes činí 15 204 Kč ročně na první dítě, 22 320 Kč na druhé a 27 840 Kč na třetí a další.

Podle prostého výpočtu z čísel v návrhu: jednopříjmová rodina s nepracujícím manželem a dítětem do tří let ztratí 24 840 Kč (při plném využití nevratné slevy) a získá 12 000 Kč, tedy o 12 840 Kč ročně méně; samoživitel, který slevu na manžela využít nemůže, získá 12 000 Kč; dvoupříjmová rodina s dítětem do tří let získá 12 000 Kč; rodina s manželem držitelem ZTP/P (sleva 49 680 Kč) vyjde při jednom dítěti přibližně nastejno (48 000 Kč). Účinnost je 1. ledna 2027, za dřívější zdaňovací období platí staré znění (čl. II).

Důvodová zpráva odhaduje dopad zvýšení na 2,7 až 3,0 mld. Kč ročně a úsporu ze zrušení slevy na 2,1 až 2,5 mld. Kč, čistý výpadek tedy 0,3 až 1,2 mld. Kč ročně; podle vlády by zrušení slevy zvýšilo inkaso o 2,1 mld. Kč ročně a zvýšení zvýhodnění by ho snížilo až o 3 mld. Kč.

Co je dobře

Dnešní sleva na manžela je konstruovaná špatně z hlediska pracovních pobídek: při překročení 68 000 Kč vlastního příjmu manžela domácnost ztratí celých 24 840 Kč, takže jedna koruna navíc nad limitem stojí celou slevu. Důvodová zpráva to dokládá analýzami IDEA při CERGE-EI a PAQ Research (Chytřejší daně, 2025), které slevu označují za demotivační. Podpora navázaná na dítě bonus pro nízké příjmy a pro samoživitele dosáhne, kdežto sleva na manžela nikoli. A zvýšené zvýhodnění pro rodiny, kde je průkaz ZTP/P drží pracující rodič, odstraňuje asymetrii, kterou zpráva popisuje: dnešní vyšší sleva se týká jen nepracujícího manžela se ZTP/P.

Co je problematické

Vláda má pravdu v několika konkrétních bodech (stanovisko, body 2 až 8). Zvýšení se týká jen dětí do tří let a návrh neodůvodňuje, proč je péče o dítě do tří let finančně náročnější než péče o starší děti (bod 6). Návrh neobsahuje modelové příklady pro typy domácností, takže nelze posoudit, kdo skutečně získá a kdo ztratí (bod 7); tabulku výše jsem proto spočetl sám z čísel návrhu a není z důvodové zprávy. Podle vlády návrh nepodporuje ani deklarovaný cíl vyšší pracovní aktivity: zvýšené zvýhodnění dostane domácnost, ať se druhý rodič vrátí do práce, nebo ne (bod 5); to je pravda, ale zrušení slevy zároveň odstraní skok při limitu 68 000 Kč, který druhého rodiče od práce odrazuje. Vláda tvrdí, že samoživitelů se sleva na manžela netýká a že jejich problém patří mezi sociální dávky (bod 4); to je pravda u slevy, ale zvýšené zvýhodnění na dítě jim (včetně bonusu) pomůže. Nakonec trvalý výdaj 0,3 až 1,2 mld. Kč ročně je podle zprávy „orientační“, nezahrnuje změny chování a návrh bez RIA.

Stanovisko vlády je v jednom bodě spíše politické než odborné: bod 1 odmítá návrh proto, že není v souladu s programovým prohlášením. To není argument o dopadech. Při dohledávání AI nenašla stanovisko rodinných ani zaměstnavatelských organizací k tomuto návrhu.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neuvádí. Dohledané zdroje ukazují:

OECD (přehled států). Podle OECD Family Database (aktualizace 2016, data k roku 2014) mají společné zdanění manželů nebo rodin Estonsko, Francie, Německo (volitelně), Irsko, Lucembursko, Norsko, Polsko (volitelně), Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko a USA. Při společném zdanění je mezní sazba druhého výdělečného partnera stejná jako sazba hlavního výdělečníka, což u progresivního daňového schématu odrazuje druhého partnera (nejčastěji ženu) od práce; individuální zdanění naopak podporuje rovnoměrnější dělbu výdělků. Řada jinak individuálních systémů ovšem obsahuje „společné prvky“, například slevy přenositelné mezi partnery (Dánsko, Nizozemsko). Česko je podle téhož přehledu (data před zúžením slevy v roce 2024) mezi státy, kde je systém vůči dvoupříjmovým a jednopříjmovým párům při daných příjmech přibližně neutrální. OECD zároveň upozorňuje, že v zemích s dávkami pro rodiče dětí do tří let (mezi nimi Česko, Rakousko, Finsko, Maďarsko, Norsko a Slovensko) je situace pro rodiny s nejmenšími dětmi jiná.

Spojené království (přenositelná sleva). Podle stránek britské vlády si manželé nebo registrovaní partneři mohou převést 1 260 liber osobního osvobození na partnera s daní v základní sazbě; úspora je nejvýše 252 liber za daňový rok a nárok nemají nesezdaní. Britská přenositelná sleva je tedy oproti české (24 840 Kč) malá, není vázaná na dítě a cílí na manželství, nikoli na péči o dítě.

Další země. Pro Německo (manželské dělení příjmů), Rakousko (rodinný bonus), Kanadu, Austrálii ani severské státy jsme z povolených zdrojů spolehlivé aktuální údaje neodčetli, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. OECD popisuje, že daňové prvky vázané na manželství a příjem druhého partnera mohou odrazovat druhého výdělečného partnera od práce, což podporuje premisu návrhu. Neříká ale nic o tom, zda je správný konkrétní přechod na zvýšené zvýhodnění jen pro děti do tří let. Důvodová zpráva tyto zkušenosti neuvádí.

Co by šlo udělat lépe

Návrh by měl zveřejnit modelové příklady pro typy domácností (jednopříjmová rodina, dvoupříjmová, samoživitel, rodina s dítětem se ZTP/P) a vyčíslit, kolik rodin získá a kolik ztratí. Měl by zdůvodnit věkovou hranici tří let nebo ji nahradit zvýšením na všechny nezletilé děti. Pokud je cílem vyšší pracovní účast, bylo by přesnější zvážit podporu navázanou na návrat do práce (například příspěvek na péči o dítě), než jen přesun částek. Přechodné ustanovení pro rodiny, které ztrácejí, například dvouletý postupný náběh, by zmírnilo skokovou ztrátu 12 840 Kč u jednopříjmových rodin. A měl by návrh doplnit hodnocením dopadů regulace.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ano, s výhradou k rodinám, které při změně ztratí.

Hlavní dlouhodobý důvod: daňový systém, který odměňuje, že druhý rodič nepracuje, se z dlouhodobého hlediska (demografie, nedostatek pracovních sil) vyplatí opravit; zvýhodnění vázané na dítě je přehlednější a dosáhne i na samoživitele a nízkopříjmové rodiny. Nejsilnější riziko: návrh přesouvá peníze z jednoho typu rodiny (jednopříjmové sezdané) na jiné, aniž by to kdokoli změřil, a skutečný vliv na zaměstnanost matek malých dětí je nejistý, protože zvýhodnění dostanou rodiny bez ohledu na návrat do práce. Proti tomu stojí jasná výhoda odstranění skokové ztráty při limitu 68 000 Kč. Krátkodobě je návrh skoro rozpočtově neutrální (0,3 až 1,2 mld. Kč ročně), dlouhodobě záleží na tom, zda se potvrdí vyšší pracovní účast.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na stabilitu podpory rodin, může hlasovat ne: jednopříjmová rodina s nepracujícím manželem a dítětem do tří let ztratí 12 840 Kč ročně a vláda chce slevu na manžela obnovit v původní podobě.
• Kdo klade důraz na doložitelnost, může hlasovat ne nebo se zdržet: návrh nemá modelové příklady ani RIA a odhad dopadu (0,3 až 1,2 mld. Kč) je orientační; vláda počítá s horším číslem.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je rozumný a sporná místa lze opravit ve 2. čtení.

Podrobnosti

Návrh předložili 26. června 2026 poslanci Vaňková, Kovářová, Papajanovský a Sedmihradská. Vláda k němu 27. července 2026 přijala nesouhlasné stanovisko (podepsáno 28. 7. 2026). Stav je „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“, do 1. čtení zatím zařazen není. Návrh mění ustanovení § 13 odst. 4, § 35 ba, § 35 bb, § 35 c a navazující § 35 d, 38 g, 38 h, 38 k a 38 l zákona o daních z příjmů. Zavádí nový údaj do prohlášení poplatníka: osobu, na jejímž základě se uplatňuje zvýšené zvýhodnění se ZTP/P.

Zdroje

• Tisk č. 244/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády k tisku 244: usnesení vlády z 27. 7. 2026
• Historie projednávání
• PF1.4: Neutrality of tax-benefit systems: OECD Family Database, 2016
• Marriage Allowance: vláda Spojeného království