Velké obchody by byly zavřené o všech státních svátcích a také na Velký pátek

Aktualizace — doplněno nesouhlasné stanovisko vlády a vlastní zahraniční srovnání, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku nepopsala nesouhlasné stanovisko vlády z 27. července 2026 (tisk 243/1) ani neověřila zahraniční příklady z důvodové zprávy. Vláda návrh odmítá jako další omezení svobody podnikání a spotřebitelské volby, které by mělo vzejít z konsenzu v podobě vládního návrhu, a upozorňuje, že zpráva nevyhodnocuje dopady na podnikatele, spotřebitele a zaměstnance, a že má převážně protisoutěžní účinky. Při dohledávání zdrojů se potvrdilo, že důvodová zpráva uvádí jen státy s omezením a mlčí o státech, které omezení uvolnily. Doporučení AI zůstává zdržet se.

O co jde

Návrh poslanců Marka Výborného, Petra Hladíka a Františka Talíře (předložen 26. 6. 2026) mění jediné ustanovení zákona o prodejní době v maloobchodě č. 223/2016 Sb. Nově by byl v maloobchodě zakázán prodej o všech státních svátcích a o šesti ostatních svátcích (1. leden, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen, 25. a 26. prosince); Štědrý den by zůstal zakázaný od 12 do 24 hodin (§ 1 odst. 1 a 2). Dnes platí zákaz jen pro vybrané dny.

Podle tabulky v důvodové zprávě je dnes zavřeno 7 dní (1. leden, Velikonoční pondělí, 8. květen, 28. září, 28. říjen, 25. a 26. prosinec) a o Štědrém dni od 12 hodin. Návrh přidává 5 dní: Velký pátek, 1. květen, 5. červenec, 6. červenec a 17. listopad. Celkem by bylo zavřeno 12 dní a půl Štědrého dne.

Výjimky v § 1 odst. 3 zůstávají beze změny: prodejny s prodejní plochou do 200 m², čerpací stanice, lékárny, prodejny na letištích, nádražích a autobusových nádražích, ve zdravotnických zařízeních a v době krizových stavů. Účinnost je od 1. ledna 2027 (čl. II). Zákon tedy dopadá jen na větší prodejny.

Hlavní důvod předkladatelů je srozumitelnost: dnes je zavřeno o 8. květnu, 28. září a 28. říjnu, ale otevřeno o 5. a 6. červenci a 17. listopadu, ačkoli i to jsou státní svátky, a spotřebitelé musejí každý rok zjišťovat, kdy je co otevřeno. Zpráva vychází z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 37/16 (26. 2. 2019), který zákon č. 223/2016 Sb. potvrdil a uznal legitimitu cíle posílit sociální a rodinnou soudržnost pevně stanoveným společným volnem.

Co je dobře

Návrh zjednodušuje pravidlo: o státních svátcích bude zavřeno všude stejně, bez tabulky, kterou musí spotřebitel hledat. Chrání v těch dnech zaměstnance větších prodejen, kteří si podle zprávy o pracovní době nerozhodují sami (zaměstnavatel rozvrhuje směny, na což upozornil i Ústavní soud). Zachovává výjimky pro základní dostupnost (lékárny, čerpací stanice, nádraží, letiště, prodejny do 200 m²), takže nejde o absolutní zákaz. Zákon je na stejném principu už od roku 2016 a Ústavní soud ho nezrušil.

Co je problematické

Vláda i text samotný ukazují slabiny, které se nedají odbýt.

Žádná čísla o dopadech. Důvodová zpráva neodhaduje pokles tržeb ani počet dotčených zaměstnanců, tvrdí jen, že dopad na podnikatele je „zmírněn“ předvídatelností a přesunem poptávky do sousedních dnů (část zákazníků nakoupí den před a po). Vláda upozorňuje, že v některých odvětvích mohou být tržby ve svátečních dnech významnější, například prodej květin (stanovisko vlády).

Soutěž. Vláda označuje návrh za převážně protisoutěžní: rozšiřuje selektivní omezení části maloobchodníků (větší než 200 m²), zachovává odlišné zacházení podle velikosti provozovny a může přesměrovat poptávku k těm, na které se zákaz nevztahuje, včetně prodejen do 200 m².

Nápor před a po svátku. Vláda upozorňuje na možné zvýšení náporu na zaměstnance ve dnech před a po zákazu. Přesun poptávky, o kterém píše zpráva, tedy může snížit ulevení zaměstnancům, kterému má zákaz sloužit.

Argument srozumitelnosti je dvojsečný. Zpráva sama konstatuje, že sjednotit by šlo i opačným směrem (otevřít o všech svátcích), ale odmítá to jako „popření smyslu zákona“. Cíl srozumitelnosti tedy sám o sobě neurčuje, kterou stranu zvolit.

Při dohledávání AI nenašla stanoviska odborů obchodu, zaměstnavatelských svazů ani spotřebitelských organizací k tomuto návrhu.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva uvádí Rakousko, Německo, Polsko a Dánsko jako země s omezením o svátcích. Dohledané zdroje ukazují širší obraz a upozorňují na to, co zpráva vynechala:

Rakousko. Podle studie Vědecké služby Německého spolkového sněmu (říjen 2021) zakazuje rakouský zákon o otevírací době z roku 2003 provoz prodejen v neděli a o zákonných svátcích, s výjimkami pro nádraží, autobusová nádraží, letiště, divadla, muzea, kina, veletrhy a další a s možností zemských hejtmanů stanovit výjimky pro turistické oblasti a další. Rakouský model je tedy blízký navrhovanému.

Německo. Podle téže studie patří Německo mezi země se zásadním zákazem nedělního prodeje s výjimkami pro určité skupiny zboží, omezený počet nedělí a vymezené oblasti.

Dánsko (rozdíl proti zprávě). Podle téže studie smějí v Dánsku obchody v neděli obecně otevřít jako v pracovní dny; o dánských svátcích tvrzení zprávy jsme z povolených zdrojů nepotvrdili.

Státy bez omezení. Studie řadí mezi země, kde otevírací doba není zákonem omezena nebo je nedělní prodej výslovně povolen, Belgii, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Maďarsko a Českou republiku a Švédsko (jen zákaz prodeje alkoholu v neděli); Finsko zrušilo všechna omezení v roce 2016. Studie se týká nedělí, ne svátků, takže srovnání je orientační.

Polsko a Maďarsko (co zpráva neuvádí). Podle studie A. Grzesiuk (European Research Studies Journal, 2021) většina zemí omezení desítky let uvolňuje a sedm států EU zákaz nedělního prodeje zrušilo nebo výrazně zmírnilo; Maďarsko zavedlo zákaz v roce 2015 a po roce ho zrušilo, Polsko zákaz zavedené v roce 2018 udrželo jako jediná země EU. Vliv polského zákazu na ekonomiku a maloobchod autorka označuje za smíšený a nejistý a oddělit ho od dopadů pandemie covidu nelze. Důvodová zpráva Polsko uvádí jako příklad širšího zákazu, ale nezmiňuje, že jde o výjimku a že důkazy o jeho přínosu jsou slabé.

Další země. Pro USA, Kanadu ani Austrálii jsme spolehlivé údaje o svátečních omezeních z povolených zdrojů nedohledali.

Co z toho plyne. Zákaz o svátcích v Rakousku a Německu je běžný, ale většinou jde o širší ochranu spojenou s nedělním zákazem, kdežto v řadě států EU (včetně Česka) je nedělní prodej povolen a zákaz se týká jen vybraných dnů. Důkazy o skutečných dopadech zákazů (tržby, zaměstnanost) jsou smíšené. Důvodová zpráva ukazuje jen jednu stranu a nepřikládá žádné měření.

Co by šlo udělat lépe

Před přijetím by měl návrh vyčíslit, kolik zaměstnanců a kolik tržeb se pěti novými dny dotkne, a to podle velikosti prodejen. Mělo by se vyhodnotit, jak se po roce 2016 změnil podíl malých prodejen a internetového prodeje o svátcích, protože právě tam zákon přesměrovává poptávku. Srozumitelnost by šla zlepšit i jinak, například jednou tabulkou svátků v zákoně nebo informační povinností obchodu, nikoli zákazem. Ke sporu o hodnotové váze (volno vs. svoboda) by prospěla veřejná debata a vládní návrh, jak vláda požaduje.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela hlasování.

Hlavní důvod: jde o hodnotovou volbu mezi společným volnem zaměstnanců a svobodou podnikání a spotřebitelské volby. Zákon 223/2016 Sb. s tímto kompromisem funguje a Ústavní soud ho uznal. Nejsilnější riziko rozšíření: bez jakýchkoli čísel o tržbách a zaměstnancích nelze říct, zda zákaz skutečně pomůže zaměstnancům větších prodejen, nebo jen přesune nákupy k malým prodejnám a internetu. Dlouhodobá zkušenost jiných států je smíšená: část zemí zákaz uvolnila (Maďarsko, Finsko), část drží (Rakousko, Německo, Polsko), a doklady o přínosu chybí. Protože AI nechce vkládat vlastní hodnotový názor tam, kde důkazy nerozhodují, nedoporučuje ani „ano“, ani „ne“.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na společné volno zaměstnanců v obchodech, může hlasovat ano: návrh sjednocuje pravidlo, chrání zaměstnance větších prodejen a opírá se o nález Ústavního soudu Pl. ÚS 37/16.
• Kdo klade důraz na svobodu podnikání a spotřebitelskou volbu, může hlasovat ne: návrh omezuje soutěž v prodejní době bez vyhodnocení dopadů (vláda na protisoutěžní povahu upozorňuje, nezávisle jsem to neověřoval) a část zemí podobná omezení uvolnila.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že rozhodují hodnoty a podklady k vyvážení chybějí.

Podrobnosti

Návrh předložili 26. června 2026 poslanci Výborný, Hladík a Talíř. Vláda k němu 27. července 2026 přijala nesouhlasné stanovisko. Stav je „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“, do 1. čtení zatím zařazen není. Mění se pouze § 1 zákona č. 223/2016 Sb. (odst. 1 se přeformuluje na všechny státní svátky a vyjmenované ostatní svátky); § 1 odst. 2 (Štědrý den) a odst. 3 (výjimky) zůstávají. Účinnost je 1. ledna 2027.

Zdroje

• Tisk č. 243/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády k tisku 243: usnesení vlády z 27. 7. 2026
• Historie projednávání
• Ladenöffnung an Sonntagen in Deutschland und ausgewählten europäischen Ländern: Wissenschaftliche Dienste des Deutschen Bundestages, 8. 10. 2021
• Sunday Trading Ban in Poland: Reflection After Three Years: A. Grzesiuk, European Research Studies Journal, 2021