Gepard, hyena i žraloci: 40 druhů pod ochranou Bonnské úmluvy
Konference smluvních stran v Brazílii zařadila 40 stěhovavých druhů do příloh Bonnské úmluvy. Česko podalo procedurální výhradu, po ratifikaci ji odvolá; nově zařazené druhy v ČR nežijí.
Úplný oficiální název tisku
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatých v Campo Grande, Brazílie, dne 29. března 2026
Souhlas Sněmovny udělen — dál ratifikace smlouvy · co znamenají kroky?
Stručně
- Co se mění: do příloh I a II Bonnské úmluvy o stěhovavých druzích přibylo 40 taxonů (mj. gepard, hyena žíhaná, vydra obrovská, buřňáci, liškouni a kladivouni) a upravily se vědecké názvy dalších druhů.
- Koho se týká: především ochrany přírody; podle předkladatele nemá změna dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikatele a nově zařazené druhy se v ČR nevyskytují.
- Od kdy: změny platily pro ostatní smluvní strany od 27. června 2026; Česko podalo procedurální výhradu, kterou po ratifikaci odvolá.
Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.
Vychází se z: Vládní návrh usnesení Sněmovny o ratifikaci změn příloh I a II Bonnské úmluvy (tisk 240/0, předloženo 25. 6. 2026), před 1. čtením. Zdroje: předkládací zpráva, oznámení sekretariátu úmluvy 2026/006, zpráva Rady EU o COP15 (8650/26). Stanovisko výboru ani pozměňovací návrhy zatím k dispozici nejsou.
O co jde
Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) vstoupila v platnost v roce 1983 a Česko je jejím členem od 1. května 1994. Podle předkládací zprávy má dnes 133 smluvních stran včetně EU. Na 15. konferenci smluvních stran (COP15, Campo Grande, Brazílie, 23. až 29. března 2026) bylo do příloh zařazeno 40 taxonů. Příloha I obsahuje druhy ohrožené v celém areálu nebo jeho významné části, u kterých státy areálu mají chránit jejich významná stanoviště. Pro druhy v příloze II se mají uzavírat mezinárodní dohody o péči o stanoviště podél tahových cest. Do přílohy I podle tisku přibylo 20 taxonů: gepard, hyena žíhaná, vydra obrovská, devět buřňáků, tři liškouni a dva kladivouni, koliha hudsonská, břehouš aljašský a vodouš žlutonohý; do přílohy II dalších 23 záznamů, z nichž gepard, hyena a vydra jsou v obou přílohách, takže 20 + 23 − 3 = 40 taxonů.
Podle čl. XI odst. 5 úmluvy změny platily pro všechny strany bez výhrady od 27. června 2026. Česko tento termín nestihlo (ratifikace prezidentských smluv trvá přes rok) a podalo proto procedurální výhradu, kterou po ratifikaci odvolá. Návrh usnesení Sněmovny je jednověté: souhlas s ratifikací změn příloh I a II přijatých v Campo Grande 29. března 2026. Vláda žádá souhlas už v prvním čtení (§ 90 odst. 2 jednacího řádu).
Co se tím mění oproti dnešku? Pro Česko téměř nic: podle předkládací zprávy se žádný z nově zařazených druhů na českém území nevyskytuje, ochrana stěhovavých druhů už vyplývá ze směrnic EU o stanovištích a o ptácích, z CITES a ze zákona č. 100/2004 Sb. Zpráva Rady EU o COP15 to potvrzuje z unijní strany: žádné z uvedených zařazení nevyžaduje změnu práva EU, protože druh už je chráněn, nebo EU není státem jeho areálu.
Co je dobře
Návrh je nízkonákladový a zachovává dobrou pověst Česka v mezinárodní ochraně přírody. Zařazení do přílohy I znamená, že se druh nesmí lovit (take) a státy areálu mají chránit jeho stanoviště. Potřebu ukazuje stav druhů: první zpráva CMS o stavu stěhovavých druhů (12. 2. 2024) uvádí, že 44 % druhů zapsaných pod úmluvu má klesající populace, 22 % je ohroženo vyhynutím a z ryb dokonce 97 %. Mezi novými zařazeními jsou právě žraloci (liškouni, kladivouni). Zpráva Rady EU uvádí aktualizaci z roku 2026: klesá 49 % populací (o 5 procentních bodů víc než v roce 2024) a ohroženo je 24 % druhů.
Souhlas také uzavře dočasný nesoulad: dokud výhradu nevezme zpět, není Česko pro tyto změny vázáno stejně jako ostatní strany.
Co je problematické
Samotný souhlas je formální, ale z podkladů nelze vyčíst, co zařazení druhů v praxi znamená. Předkládací zpráva jen vyjmenuje české názvy a nevysvětluje, jaké povinnosti z příloh vznikají státům, kde druhy žijí (zákaz lovu, ochrana stanovišť, dohody). Gepard je podle zprávy Rady EU zařazen jen v populaci ze Zimbabwe, ale tisk ve výčtu uvádí „gepard štíhlý“ bez omezení; omezení je až v poznámce k tabulce v oznámení sekretariátu. Poslanec to z předkládací zprávy nepozná.
Důkaz o účinnosti zařazení je slabší, než by se čekalo. Podíl klesajících populací mezi druhy zapsanými pod úmluvu vzrostl podle výše uvedených zpráv z 44 % (2024) na 49 % (2026). Neplyne z toho, že zařazení škodí, ale že samotný zápis do přílohy pokles nezastaví, pokud státy areálu ochranu neprovádějí. Nenašel jsem hodnocení, které by účinek zařazení odděleně změřilo od ostatních vlivů.
Časový nesoulad stojí za zmínku: vláda žádá souhlas v prvním čtení (§ 90 odst. 2), přestože změny platí pro ostatní strany od června 2026 a výhrada Česka vázanost jen odkládá.
Jak je to řešeno jinde
Zpráva Rady EU o COP15 popisuje, jak EU s úmluvou pracuje: unijní právo zvládá zařazení bez změn, protože evropské druhy už chrání směrnice. COP15 také schválila „společné akce“ pro druhy relevantní i pro Evropu (například rys ostrovid, žralok modrý, žralok obrovský a všichni rejnoci rodů Mobula a Manta) a akční plány pro evropského úhoře, supy a dropy. Ty nejsou součástí příloh, o nichž Sněmovna rozhoduje, a jsou jen rozhodnutími konference. Rys ostrovid se v Česku vyskytuje, takže společná akce je pro Česko prakticky relevantnější než 40 nově zařazených druhů.
Jak jiné státy tuto změnu ratifikují, jsem v ověřitelných zdrojích nenašel. Z dokumentu o AEWA, který používá stejný mechanismus (čl. X), je vidět, že například Nizozemsko změny příloh tiskne v Tractatenbladu a pro strany bez námitky platí už od vstupu v platnost; Česko, EU a Švýcarsko tam jsou uvedeny jako ty, které námitku vznesly (viz tisk 137). U CMS jsem podobný záznam nehledal.
Co by šlo udělat lépe
Předkládací zpráva by měla stručně vysvětlit, co zařazení druhů znamená a jaké povinnosti z něj mohou vzniknout, a uvést omezení populací (například jen Zimbabwe u geparda). Šetřit čas by pomohlo i to, kdyby se vláda a Sněmovna dohodly na zjednodušeném schvalování pravidelných změn příloh, aby Česko nemuselo opakovaně podávat výhradu jen kvůli lhůtě.
AI doporučení
Pro souhlas s ratifikací by AI hlasovala ano. Hlavní dlouhodobý důvod: změna je levná, nezavazuje k žádnému kroku na českém území a drží Česko mezi státy, které se o ochranu stěhovavých druhů starají, což je pro ochranu migrujících druhů za desítky let důležité (jejich osud nezávisí na žádném jednom státě). Zároveň se nic nezabetonuje, protože přílohy lze konferencí změnit. Nejsilnější riziko: důkaz, že samotné zařazení do přílohy populace zachraňuje, je slabý, a souhlas by se tak mohl stát jen formálním gestem. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.
Argumenty PROTI doporučení
- Souhlas v prvním čtení omezuje rozpravu u změn, které sice nemají dopad na český právní řád, ale formálně rozšiřují mezinárodní závazky Česka.
- Zpráva CMS ukazuje, že 49 % zapsaných populací stále klesá. Lze namítat, že rozšiřování seznamů bez vymahatelných opatření snižuje váhu přílohy I.
- Souhlas je v případě druhů, které v Česku nežijí, čistě formální; jeho odložení by ale nic neřešilo a výhrada by trvala dál.
- Z podkladů nejde posoudit povinnosti, které mohou v budoucnu přinést dohody pro druhy z přílohy II.
Podrobnosti
Vláda návrh schválila usnesením z 15. června 2026 č. 383 (příprava materiálu usnesením z 16. března 2026 č. 171) a požádala o souhlas v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu (zákon č. 90/1995 Sb.); důvodem je podle zprávy datum vstupu změn v platnost, který Česko nestihlo. Zpráva vychází z rozhodnutí COP15 z 29. března 2026 a z oznámení sekretariátu č. 2026/006 z 22. dubna 2026. Podle čl. XI odst. 6 úmluvy mohla strana do 90 dnů po konferenci písemně vznést výhradu u depozitáře, jímž je německé spolkové ministerstvo zahraničí. Oznámení zahrnuje i taxonomické a nomenklaturní změny (například irbis jako Panthera uncia, manul Otocolobus manul, rozdělení druhu manty).
Z jednání konference zpráva Rady EU uvádí dvě stažené návrhy: zrušení zařazení jelena buchárského v příloze I (zdroj k tomu uvádí, že většina stran neviděla vědecké odůvodnění) a zařazení andělského žraloka (angular angelshark) do přílohy II, na kterém se státy areálu neshodly. Konferenci se kvůli konfliktu na Blízkém východě a nedostatku prostředků na účast zástupců rozvojových států zúčastnilo méně delegátů, než se čekalo (76 stran, z toho 60 s řádnými pověřeními).
Zdroje
Jak se hlasovalo
1. čtení
| Datum | O čem | Výsledek | Pro : proti : zdržel | |
|---|---|---|---|---|
| 15.10.2026 12:24 | Dílčí hlasování 1 z 2 (např. návrh na zamítnutí, přikázání výboru či procedurální návrh) | přijato | 110 : 0 : 29 | detail · psp.cz |
| 15.10.2026 12:25 | Dílčí hlasování 2 z 2 (např. návrh na zamítnutí, přikázání výboru či procedurální návrh) | přijato | 114 : 0 : 28 | detail · psp.cz |
Průběh projednávání
- 2026-06-25 předložen — START → Organizační výbor
- 2026-07-01 doporučen — Organizační výbor → 1. čtení (§ 90, odst. 2) – ob. rozprava
- 2026-10-15 souhlas s RJ — 1. čtení (§ 90, odst. 2) – ob. rozprava → 1. čtení (§ 90, odst. 2) – podr. rozprava
- 2026-10-15 souhlas — 1. čtení (§ 90, odst. 2) – podr. rozprava → Sbírka mezinárodních smluv
- 2026-10-22 odeslán — Sbírka mezinárodních smluv → KONEC
Související návrhy
- Ochrana stěhovavých vodních ptáků: Sněmovna schvaluje změny příloh dohody AEWA Souhlas Sněmovny udělen — dál ratifikace smlouvy nedávno změněno
Nová kategorie vyhynulých populací, přísnější status u řady druhů a zákaz lovu kulíka bledého. EU ale vznesla výhradu a ČR ji z procedurálních důvodů zatím také; souhlas se žádá už v 1. čtení.
Koho se týká: Ochrana přírody, Ministerstvo životního prostředí, myslivci a správci mokřadů
- Seznam zakázaných dopingových látek 2026: Sněmovna to schvaluje zpětně Souhlas Sněmovny udělen — dál ratifikace smlouvy nedávno změněno
Čeští sportovci se seznamem WADA řídí od 1. ledna 2026 bez ohledu na ratifikaci. Sněmovna teď dodatečně odsouhlasí změnu Přílohy I dopingové úmluvy UNESCO, a to rovnou v prvním čtení.
Koho se týká: Sportovci a sportovní svazy, Národní sportovní agentura, antidopingové orgány
- Bernská úmluva: Sněmovna má formálně dořešit ochranu přírody včetně vlka Souhlas Sněmovny udělen — dál ratifikace smlouvy nedávno změněno
Česko je v úmluvě od roku 1998, ale ratifikaci nikdy nedokončilo. Vláda chce hlasovat už v prvním čtení; politicky nejcitlivější je změna z roku 2024, která snížila ochranu vlka.
Koho se týká: Ochrana přírody, myslivci, zemědělci a chovatelé; Ministerstvo životního prostředí