ČTK 2025: zisk 4,4 mil. Kč, tržby 340 mil. Kč a žádné peníze ze státního rozpočtu

O co jde

Česká tisková kancelář (ČTK) je národní zpravodajská agentura zřízená zákonem č. 517/1992 Sb. Zpravodajství ČTK přebírají média, firmy i státní instituce a běžný čtenář se s ním setkává nepřímo v novinách, v televizi nebo na zpravodajských webech. Agentura se podle zprávy od poloviny 90. let financuje z vlastních příjmů, bez nároků na státní rozpočet. Zákon přitom stanoví, že Rada ČTK, jejíž členy volí Sněmovna, každý rok předloží Parlamentu výroční zprávu o činnosti a hospodaření. Letošní tisk obsahuje zprávu za rok 2025, předloženou 24. června 2026, a skládá se ze zprávy o činnosti, zprávy o hospodaření, zprávy o hospodaření konsolidačního celku (skupiny) a zprávy o činnosti Rady ČTK, plus příloh.

Hlavní čísla: ČTK vykázala zisk 4 380 tis. Kč (rozpočet počítal s 183 tis. Kč, předchozí rok 4 318 tis. Kč). Celkové tržby za výrobky a služby dosáhly 340 mil. Kč (+3,5 %), celkové výnosy 354,2 mil. Kč a náklady 349,9 mil. Kč. Zpravodajský servis, rozhodující zdroj příjmů, vydělal 227 mil. Kč, o 7,3 mil. Kč více než loni. Úsek Connect (komerční služby včetně content marketingu, podporovaného i granty Evropského parlamentu a Evropské komise) získal z přímé fakturace klientům 39,3 mil. Kč a zpráva uvádí růst jeho tržeb o více než 10 mil. Kč. Agentura nemá bankovní úvěry a její finanční majetek činil ke konci roku 107,4 mil. Kč (kapitola o hospodaření, tabulka rozvahy).

Co je dobře

Z čísel je vidět stabilní, finančně zdravá organizace bez dluhů: likvidita prvního stupně 2,7, vlastní kapitál 376,4 mil. Kč při bilanční sumě 453,8 mil. Kč a nerozdělený zisk minulých let 30 mil. Kč jako rezerva na ztrátová léta. Mzdy rostly rychleji než inflace: průměrný výdělek vzrostl o 6,25 % na 59 050 Kč měsíčně, což je podle zprávy reálný růst o 3,66 % při inflaci 2,5 %. Fluktuace zaměstnanců klesla na 4,83 % z 7,25 % v roce 2024 a produktivita práce podle zprávy vzrostla o 4,04 %.

Pozitivní je také otevřenost: zpráva zveřejňuje nejen úspěchy, ale i všech devět stížností na zpravodajství a jejich vyřízení, včetně jedné stížnosti, kterou Rada shledala oprávněnou (usnesení č. 35/2025). Agentura popisuje i využití umělé inteligence jen jako pomocný nástroj: generátor titulků a headlinů, automatické statistické zprávy z dat Českého statistického úřadu a popisky fotografií, přičemž za konečné znění odpovídají redaktoři a editoři (kapitola o automatizaci zpravodajství).

Co je problematické

První slabinou je křehkost modelu. Podle zprávy se rozhodující část příjmů (227 z 340 mil. Kč tržeb) opírá o prodej zpravodajství médiím a institucím, jejichž trh je „do značné míry saturovaný“; část klientů z ekonomických důvodů omezila rozsah služeb nebo spolupráci ukončila (úvod, obchodní a komerční aktivity). Hospodářský výsledek hlavních činností klesl z 4 261 tis. Kč na 2 715 tis. Kč a výsledek před zdaněním z 8 956 tis. Kč na 6 083 tis. Kč; provozní výsledek se snížil o 0,573 mil. Kč (tabulka 1). Celkový zisk přitom zůstal podobný jako loni, takže rozdíl vznikl v položkách mimo hlavní činnosti; podrobný rozpis těchto položek jsme v analyzovaném textu neověřovali.

Druhým problémem je nejasné postavení vůči státu. Zpráva sama říká, že v českém prostředí stát agentuře ukládá roli národní tiskové agentury, ale negarantuje odběr jejího servisu, a stát přitom její služby běžně využívá bez jasného smluvního rámce. To je zároveň výhoda (nezávislost na státním rozpočtu) i riziko (agentura nemá jistotu příjmů). Třetím tématem jsou spory o objektivitu: Rada ČTK řešila stížnosti na zpravodajství o válce v Gaze a na další témata a Rada v jednom případě stížnost shledala oprávněnou.

Také je třeba přiznat, že přílohu „Roční uzávěrka včetně zprávy auditora“ (strany 117 a dál) jsme v textu tisku, který byl analyzován, neměli k dispozici: v extrahovaném textu je jen její nadpis. Tvrzení o ověření účetní závěrky tedy z předloženého textu nelze přímo potvrdit.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva uvádí, že nikde na světě nefunguje národní zpravodajská agentura zřízená zákonem bez současné garance státního financování nebo odběru služeb, a že v řadě evropských zemí je role i financování národní tiskové agentury systémově ukotveno; obdobný princip podle ní předpokládá článek 5 Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Konkrétní země ani částky text neuvádí a tvrzení jsou formulována obecně, proto je nelze z dokumentu samotného ověřit. Jde o pohled agentury, nikoli nezávislé srovnání.

Jako obecný kontext (mimo předložený text): v Evropě se agentury liší — některé se financují převážně z předplatného klientů, jiné z veřejných prostředků nebo z kombinace obojího, a státní financování často provází opatření na ochranu redakční nezávislosti. Který model je lepší, je politická otázka, kterou zde nehodnotíme.

Co by šlo udělat lépe

Aby zpráva sloužila i čtenáři mimo odborné prostředí, pomohlo by srozumitelnější vysvětlení, kolik z příjmů pochází od státních institucí, kolik od médií a kolik z dotací; zpráva uvádí hlavně tržby podle druhů a středisek. Užitečné by bylo také uvést podobné ukazatele jako v letech minulých v jedné přehledné tabulce (zisk, tržby za zpravodajství, počet klientů), a výslovně zveřejnit, zda a v jaké výši stát za služby ČTK platí.

Obecně by si téma zasloužilo jasné pravidlo: buď transparentní smluvní vztah státu s agenturou (jak o něm zpráva sama hovoří), nebo naopak jasné vyjádření, že stát žádnou roli odběratele nemá. Rovněž by prospělo, kdyby se zpráva podrobněji věnovala tomu, jak agentura řeší stížnosti na vyváženost zpravodajství, aby veřejnost viděla nejen výsledek, ale i kritéria.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o výroční zprávu, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní žádná změna zákona. Posouzení toho, zda ČTK plní své poslání, zda by ji měl stát financovat a v jaké míře, je politická otázka a týká se i návrhů, které jsou teprve v procesu (zpráva sama zmiňuje nejistotu kolem návrhu zákona o ČT a ČRo). Navíc v analyzovaném textu chyběla zpráva auditora.

Podrobnosti

Zprávu předkládá Rada ČTK (navrhovatel „RČTK“) a podepsal ji předseda Rady dne 24. června 2026. Organizační výbor ji 1. července 2026 přikázal věcně příslušnému výboru s doporučením k projednání ve Sněmovně; navazuje usnesení Výboru pro média a komunikaci (tisk 239/8) z 18. září 2026. Plénum o ní zatím nehlasovalo.

Zaměstnanost a mzdy: evidenční stav ke konci roku 250 zaměstnanců (253 loni), průměrný přepočtený počet 240, objem vyplacených mezd 170,2 mil. Kč, osobní náklady 243 mil. Kč. Poměr průměrného výdělku v ČTK k průměru v ČR byl 1,20 (59 050 Kč proti 49 215 Kč). Na sociální program agentura vynaložila 9,437 mil. Kč. Rada ČTK měla dvanáct zasedání a přijala 33 usnesení, její rozpočet na rok 2026 je 2 486 704 Kč.

Skupina (konsolidační celek) dosáhla zisku 29 549 tis. Kč, o 2 849 tis. Kč více než loni; zpráva uvádí, že zisk ve společnosti Profimedia kryje odpis oceňovacího rozdílu a peníze z hospodaření slouží ke splácení úvěrů z akvizice. Rozpočet ČTK na rok 2026 je mírně ziskový (0,194 mil. Kč). V analyzovaném textu jsou drobné formální vady (například nenalezené odkazy na oddíly), které nemění číselné údaje.

Zdroje

• Tisk č. 239/0 na psp.cz
• Historie projednávání