Nový významný den: 28. srpen by se stal Dnem Orla

Aktualizace — doplněno neutrální stanovisko vlády a ověřena historická fakta, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku nezohlednila neutrální stanovisko vlády z 20. července 2026 (podepsal předseda vlády 21. 7., tisk 238/1). Vláda ocenila snahu připomenout perzekuci, ale varuje, že další přidávání významných dnů vede k jejich relativizaci a že Den Orla se částečně překrývá se stávajícími dny připomínajícími oběti totalitních režimů, zejména s Dnem památky obětí komunistického režimu. Podle vlády lze symbolické cíle naplňovat i vzdělávacími a pietními aktivitami bez změny zákona. Doporučení AI zůstává ano, ale s tímto rizikem popsaným výslovně.

O co jde

Senátní návrh (první předkladatel senátor Klement, předložen 24. 6. 2026) vkládá do § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, ostatních svátcích, významných dnech a dnech pracovního klidu nový významný den: 28. srpen – Den Orla. Významný den není svátek ani den volna, zůstává pracovním dnem a nemá žádný dopad na rozpočty, jak důvodová zpráva výslovně uvádí. Účinnost je od 1. ledna 2027 (čl. II).

Důvodová zpráva datum odůvodňuje událostmi roku 1948: orelská pouť na Svatý Hostýn 28. a 29. srpna 1948, které se podle zprávy zúčastnilo více než 100 000 orelských poutníků, byla režimem označena za vlastizradu a vedla k zatýkání organizátorů i řady funkcionářů a členů Orla po celém Československu. Zpráva zdůrazňuje, že den by sloužil i k připomenutí všech obětí totalitních režimů a ke vzdělávání o hodnotách, které Orel prosazuje (sport, demokracie, občanská odpovědnost).

Historická fakta potvrzují nezávislé zdroje: podle Wikipedie se pouť konala 28. a 29. srpna 1948 a zúčastnilo se jí zhruba 100 až 120 tisíc lidí; pouť urychlila už započatou likvidaci spolku, v letech 1948 až 1953 bylo v takzvaných orelských procesech odsouzeno kolem 200 osob a další členové byli bez soudu přiděleni k pracovním jednotkám nebo do táborů nucených prací u uranových dolů. Orel byl podle téhož zdroje rozpuštěn v roce 1950; činnost mu komunistické orgány zakázaly už v únoru 1948, přesné formální datum zrušení se zdroje liší.

Co je dobře

Návrh je jednoduchý, nic nestojí a nezavádí pracovní volno: za § 4 odst. 1 se vkládá jediná dvojice slov, a protože dny pracovního klidu vymezuje § 3, významný den zůstává pracovním dnem. Připomíná doložený případ perzekuce nezávislé občanské organizace (asi dvě stě odsouzených v procesech 1948 až 1953) a do povědomí vrací, že komunistický režim potlačoval i spolky tělovýchovné a církevní, nejen politické strany. Pro mladší generace je to konkrétnější než obecné „oběti komunismu“, protože nabízí příběh, který se dá učit (pouť, zákaz, procesy). Den nezakládá nárok na volno, takže nevzniká rozpočtový ani pracovněprávní dopad.

Co je problematické

Nejsilnější námitka je ta, kterou uvádí vláda: inflace připomínek. Čím víc významných dnů v kalendáři, tím méně každého z nich zná veřejnost a tím formálnější je jejich funkce. Zpráva dopad na veřejné povědomí ani školní výuku nevyhodnocuje a překryv se stávajícími dny neřeší. Překryv s Dnem památky obětí komunistického režimu je věcný, jak uvádí i vláda: Den Orla by připomínal oběti totalitních režimů, tedy to, co už připomíná jiný den.

Druhý problém je precedent: žádné kritérium, kdy je událost dost významná pro samostatný den, nestanoví § 4 odst. 1 ani důvodová zpráva. Další organizace perzekuované po roce 1948 mohou požadovat vlastní den a argumentovat stejně. Není to důvod návrh odmítnout, ale důvod zvážit pravidlo.

Třetí je blízkost k existujícím dnům: 28. srpen leží týden po 21. srpnu (Den památky obětí invaze), takže připomínání se v tomto týdnu tlačí do několika dnů. Zpráva toto nehodnotí.

Při dohledávání AI nenašla stanovisko historiků, Ústavu pro studium totalitních režimů, ani Sokola a dalších organizací k tomuto návrhu.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neuvádí. Dohledané zdroje ukazují jeden směr, který zpráva nezmiňuje: místo dnů pro jednotlivé perzekuované organizace se na evropské úrovni zvolila jedna společná připomínka pro oběti totalitních režimů. Evropský parlament 23. září 2008 (podle Wikipedie 409 podpisů pod deklarací) vyhlásil 23. srpen za Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu, rezoluce z 2. dubna 2009 vyzvala členské státy k jeho zavedení a Parlamentní shromáždění OBSE v Vilniuské deklaraci z 3. července 2009 podpořilo 23. srpen jako mezinárodní den památky obětí totalitarismu.

České datum 28. srpna by tedy stálo pět dní po evropském 23. srpnu a sedm dní po 21. srpnu (Den památky obětí invaze). Jak ostatní země (Slovensko, Polsko, pobaltské státy) připomínají perzekuci konkrétních spolků a zda k tomu slouží zákonem zřízené významné dny, jsme z povolených zdrojů nedohledali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Evropský přístup upřednostňuje jedno společné datum pro všechny oběti. Český návrh míří opačným směrem, ke konkrétní organizaci, což je legitimní, ale navíc k už existujícím dnům. Důvodová zpráva tento rozdíl nehodnotí.

Co by šlo udělat lépe

Zákon nebo důvodová zpráva by měly stanovit kritéria pro zařazení nového významného dne (například doložená perzekuce desetitisíců osob, nebo zásadní dopad na občanskou společnost), aby se předešlo požadavkům dalších organizací. Pokud zůstane Den Orla, bylo by vhodné navázat na něj konkrétní výuku (rámcový vzdělávací program, dokument pro školy) a vyhodnotit po pěti letech, zda se povědomí o perzekuci občanské společnosti zlepšilo. A mělo by se zvážit, zda se Den Orla nemá raději připomínat v rámci už existujících dnů památky obětí totality.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ano, s výhradou k inflaci významných dnů.

Hlavní dlouhodobý důvod: paměť na perzekuci nezávislé občanské společnosti je jedna z podmínek, aby se mladší generace dokázaly brát za svobodu a samosprávu a poznaly, jak rychle může státní moc zakázat spolek, který jí vadí; návrh to dělá bez nákladů, bez volna a s dobře doloženou událostí. Nejsilnější riziko: dnes se symbolická hodnota významných dnů ředí a každý další den, který se nevyučuje, oslabuje i ty ostatní (tuto obavu vyslovuje i vláda, nezávisle jsem ji neověřoval), a nastavuje precedent, který další organizace budou chtít využít. Tato rizika jsou malá proti nulovým nákladům, a proto je doporučení ano. Krátkodobě se nic nemění, dlouhodobě záleží na tom, zda se den spojí s výukou.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na to, aby významné dny zůstaly výjimečné, může hlasovat ne nebo se zdržet: významné dny se rozmnožují a tento se částečně překrývá s Dnem památky obětí komunistického režimu (na relativizaci upozorňuje i vláda).
• Kdo klade důraz na výchovu a paměť, může hlasovat ano: návrh nic nestojí a připomíná doloženou perzekuci spolku.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že jde o symbolickou věc s malými dopady a oprávněnými argumenty na obou stranách.

Podrobnosti

Návrh předložil 24. června 2026 Senát (první předkladatel senátor Klement). Vláda k němu 20. července 2026 přijala neutrální stanovisko (podepsáno 21. 7. 2026). Stav je „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“, do 1. čtení zatím zařazen není. Čl. I doplňuje do § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb. slova „28. srpen – Den Orla,“ za 21. srpen. Důvodová zpráva počítá s tím, že významný den zůstane pracovním dnem, a hodnotí dopady na rozpočty, rodiny, soukromí, korupci i bezpečnost jako nulové.

Zdroje

• Tisk č. 238/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády k tisku 238: usnesení vlády z 20. 7. 2026
• Historie projednávání
• Orelská pouť na Svatém Hostýně (1948): Wikipedie
• Black Ribbon Day: Wikipedie (23. srpen, deklarace Evropského parlamentu 2008, Vilniuská deklarace OBSE 2009)