← všechny tisky · Vládní návrh zákona · předloženo 23.06.2026

Stát si připlatí za pojištěnce: měsíční platba vzroste o 291 Kč, valorizace se pozastaví

Návrh zvedá vyměřovací základ pro státní pojištěnce z 16 206 na 18 362 Kč, čímž do systému přiteče 21 mld. Kč navíc; automatickou valorizaci pozastavuje až do roku 2029.

Tisk č. 235/0 · Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

❌ zamítnuto rozhodnuto 08.07.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Stát platí pojistné na veřejné zdravotní pojištění za zhruba šest milionů svých „státních pojištěnců” — důchodce, děti, studenty, nezaměstnané a další osoby bez vlastního příjmu. Výše této platby se odvozuje od takzvaného vyměřovacího základu, který se od roku 2024 automaticky valorizuje podle růstu cen a reálné mzdy. Tento návrh ministryně zdravotnictví vyměřovací základ pro rok 2027 zvyšuje z 16 206 Kč na 18 362 Kč a zároveň automatickou valorizaci pozastavuje až do roku 2029.

Částka nového vyměřovacího základu nevznikla náhodně: ministerstvo spočítalo, že výdaje systému v roce 2027 dosáhnou 603,1 mld. Kč (570,8 mld. Kč podle zdravotně pojistných plánů na rok 2026 + 35,3 mld. Kč nových nákladů − 3,0 mld. Kč úspor), zatímco příjmy podle dosavadní valorizace činí 582,1 mld. Kč. Rozdíl 21 mld. Kč má vyrovnat právě navýšení platby za státní pojištěnce. Při sazbě 13,5 % dělá měsíční platba za jednoho pojištěnce nově 2 479 Kč místo dosavadních 2 188 Kč — tedy o 291 Kč více.

Vedle samotného zákona návrh ruší nařízení vlády č. 357/2025 Sb. (které stanovilo vyměřovací základ pro rok 2026) a obsahuje přechodné ustanovení, podle kterého se valorizační mechanismus použije poprvé až při stanovení základu pro rok 2029. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027 a vláda žádá Poslaneckou sněmovnu o souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu.

Co je dobře

Důvodová zpráva staví návrh na tvrdých číslech a ta potvrzují, že situace je vážná. Zdravotní pojišťovny hospodařily v posledních letech schodkově — souhrnné saldo všech pojišťoven činilo v roce 2024 −7,5 mld. Kč, v roce 2025 −4,6 mld. Kč a pro rok 2026 pojišťovny plánují −14,9 mld. Kč. Zůstatky na běžných účtech klesly z 69,9 mld. Kč (leden 2021) na 43,2 mld. Kč (prosinec 2025) a ke konci roku 2026 pojišťovny očekávají pouhé 2,8 mld. Kč v základních fondech. V takové situaci je navýšení příjmů racionálním krokem.

Návrh navazuje na už zavedený a osvědčený mechanismus automatické valorizace z roku 2023, který nahradil dřívější praxi, kdy vláda částku stanovovala arbitrárně — pamětníci si vzpomenou na snížení z 14 570 Kč na 11 014 Kč v srpnu 2022 v souvislosti se státním rozpočtem. Letošní návrh sice valorizaci přerušuje, ale jen dočasně a s pevně stanoveným datem návratu (2029), takže jde o výjimku, nikoli o likvidaci systému.

Zvolená metoda — zvýšení platby za státní pojištěnce — má podle důvodové zprávy logiku i z hlediska spravedlnosti vůči ostatním plátcům. Na léčbu státních pojištěnců se vynakládá přes 80 % všech prostředků zdravotního pojištění, přestože jejich podíl na pojištěncích je 60 %; jejich podíl na výdajích navíc klesal z 30,8 % (2021) na 28,4 % (2026). Navýšení tak pomáhá zachovat solidaritu systému — ekonomicky aktivní plátci vidí, že stát za své pojištěnce platí víc, než doposud.

Ministerstvo zdravotnictví navíc popsalo i alternativy a proč je odmítlo: zdanění nemovitostí či kapitálového majetku by nemělo efekt hned pro rok 2027, zvýšení sazby pojistného by zasáhlo zaměstnavatele a OSVČ a úročení prostředků u ČNB by nepřineslo dostatečný výsledek. Součástí plánu jsou i úspory — 3 mld. Kč zefektivněním péče (revize screeningů, přesun do jednodenního režimu, e-žádanky) a 3 mld. Kč z vyššího limitu nákladů na činnost pojišťoven, o které mají být sníženy prostřednictvím vyhlášky.

Co je problematické

Největší výhradou je zastavení automatické valorizace. Důvodová zpráva sice tvrdí, že jde jen o pozastavení do roku 2029, ale zákon tímto krokem obchází vlastní pravidlo, které parlament přijal v roce 2023 — předvídatelné, na politickém rozhodnutí nezávislé navýšení. Pokud by růst reálné mzdy v letech 2027 až 2028 převýšil inflaci, pojištěnci by na tom prodělali; o tom, zda a jak se valorizace v roce 2029 obnoví, bude rozhodovat až příští vláda nařízením do září 2028.

Dále návrh neprošel standardním připomínkovým řízením — vláda o něm požádala, aby „mohl být co nejdříve předložen vládě k projednání”, a RIA (hodnocení dopadů regulace) nebylo zpracováno vůbec, s odkazem na to, že jde jen o parametrickou změnu. To je pochopitelné u akutní situace, ale znamená, že o 21miliardovém navýšení rozhodovala vláda bez nezávislého posouzení dopadů.

Také tvorba částky 21 mld. Kč obsahuje značnou míru odhadu. Výdajová stránka počítá s „očekávaným nárůstem mandatorních výdajů” 9,7 mld. Kč podle dlouhodobých trendů, s demografickým růstem 5,6 mld. Kč a s minimálním růstem úhrad 11,5 mld. Kč — to vše jsou predikce, nikoli přesná čísla. Naopak 3 mld. Kč úspor důvodová zpráva sama označuje za „kvalifikovaný odhad”. Chyba v odhadu o pár miliard může znamenat buď další dluh pojišťoven, nebo zbytečné vytažení peněz z rozpočtu.

Návrh navíc neřeší strukturální problém rozdílu mezi VZP a zaměstnaneckými pojišťovnami. Zákon č. 71/2026 Sb. přerozdělil jednorázově 7,9 mld. Kč od VZP k ostatním, ale důvodová zpráva přiznává, že „na hlavní problém, kterým je nedostatečný celkový objem disponibilních prostředků, toto jednorázové opatření nemá vliv”. Navýšení pomůže celku, ale nerovnováhu mezi pojišťovnami přímo nevyrovnává.

Jak je to řešeno jinde

Český systém financovaný z pojistného s „státní platbou” za neaktivní pojištěnce má v evropském měřítku specifickou podobu — většina zemí OECD financuje zdravotnictví smíšeně (pojistné, daně, doplatky) a hranice mezi „státním” a „soukromým” pojištěncem je méně ostrá. Důvodová zpráva odkazuje na data OECD, podle kterých růst zdravotních výdajů v ČR od roku 2019 významně zpomalil a je pod úrovní let 2014–2019 i pod průměrem zemí OECD — tedy že český systém není plýtvavý v mezinárodním srovnání, ale trpí nedostatkem příjmů.

OECD podle důvodové zprávy odhaduje, že 20 % zdravotních nákladů jde na péči s nízkou přidanou hodnotou a 10 % je přímým plýtváním; kdyby se podařilo plýtvání snížit o třetinu, přineslo by to úsporu 18,5 mld. Kč v dnešních cenách — srovnatelnou s navrhovaným navýšením. Tato cesta je ale pomalejší a závisí na reformách, které se teprve připravují (změny dohodovacího řízení, optimalizace lůžkového fondu, digitalizace, prevence).

Pro kontext: země, které financují péči primárně z daní (skandinávské státy, Spojené království), řeší podobné tlaky přímo ze státního rozpočtu, zatímco pojišťovenské systémy (Německo, Rakousko) navyšují pojistné nebo příspěvky zaměstnavatelů. ČR volí cestu „navíc zaplatí stát za ty, za které odpovídá”, což je v souladu s jejím modelem, ale přenáší riziko růstu výdajů do veřejných financí.

Co by šlo udělat lépe

Zaprvé, dlouhodobější výhled místo jednorázového skoku. Návrh řeší rok 2027, ale nic neříká o tom, jak bude platba za státní pojištěnce vypadat v letech 2028–2030, pokud valorizace zůstane pozastavena. Předvídatelnost přitom byla hlavním důvodem zavedení valorizačního mechanismu v roce 2023 — tento návrh ji dočasně ruší a nenahrazuje žádnou jasnou náhradní pravidlo.

Zadruhé, propojení navýšení se strukturálními reformami. Důvodová zpráva zmiňuje optimalizaci lůžkového fondu, změny dohodovacího řízení a prevenci, ale návrh zákona neobsahuje žádnou vazbu — 21 mld. Kč teče do systému bez podmínky, že pojišťovny reformy zavedou. Bylo by přirozené navázat část navýšení (nebo alespoň jeho vyhodnocení) na konkrétní reformní milníky.

Zatřetí, řešení přerozdělovací nerovnováhy. Mimořádné přerozdělení 7,9 mld. Kč od VZP k zaměstnaneckým pojišťovnám je nouzové řešení na jeden rok; návrh by mohl obsahovat trvalejší mechanismus, jak zabránit, aby jeden fond akumuloval zatímco ostatní končí v minusu.

Začtvrté, transparentnější kompenzace pro poskytovatele. Návrh zmiňuje 7,5 mld. Kč na dorovnání uměle snížených zálohových plateb pojišťoven — to přiznává, že pojišťovny letos reálně platí poskytovatelům méně, než mají, a dluh se přesouvá do roku 2027. Bylo by užitečné zveřejnit, kolik pojišťovny dluží a jak být ověřeno, že dorovnání skutečně dorazí k lékařům a nemocnicím.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Situace je podle čísel důvodové zprávy akutní: pojišťovny hospodařily v letech 2024 až 2026 v souhrnu −7,5, −4,6 a plánovaně −14,9 mld. Kč a ke konci 2026 jim v základních fondech zůstane pod 2,8 mld. Kč — navýšení platby za státního pojištence o 291 Kč měsíčně (na 2 479 Kč) přinese do systému 21 mld. Kč, které by jinak scházely. Navýšení vyměřovacího základu z 16 206 na 18 362 Kč je jednorázové, odůvodněné výdajovým plánem a v souladu se solidaritou (stát hradí přes 80 % výdajů za 60 % pojištěnců). Neexistence novely by znamenala Riziko, že pojišťovny nesestaví plány pro rok 2027. Navržené znívání tak i přes nedostatky — pozastavení valorizace do 2029, absence RIA, značně odhadovaná částka — lépe splňuje kritéria stability a dostupnosti zdravotní péče, předvíhatelnosti příjmů systému i spravedlivosti vůči plátcům než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Pozastavení automatické valorizace do roku 2029 obchází mechanismus přijatý v roce 2023 právě proto, aby zamezil politickému libovůli — bude-li růst reálné mzdy převyšovat inflaci, pojištěnci prodělají.
• Návrh neprošel standardním připomínkovým řízením ani RIA — o 21miliardovém navýšení rozhodováno bez nezávislého hodnocení dopadů.
• Částka 21 mld. Kč obsahuje značnou míru odhadu (predikce mandatorních výdajů, demografie, úhrad) — chyba o pár miliard znamená další dluh pojišťoven či zbytečné vytažení peněz z rozpočtu.

Podrobnosti

Zákon mění § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. — částku vyměřovacího základu pro státní pojištěnce ze 14 074 Kč (v textu návrhu zůstává původní hodnota z roku 2023, valorizovaná na 16 206 Kč nařízením vlády č. 357/2025 Sb.) na 18 362 Kč. Současně § 3c odst. 2 mění rok „2024” za rok „2029” — tím se valorizace odloží. Přechodné ustanovení (čl. II) stanoví, že valorizace se poprvé použije pro rok 2029 a na rok 2026 se hledí jako na poslední rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy. Čl. III ruší nařízení vlády č. 357/2025 Sb. o výši vyměřovacího základu pro rok 2026; čl. IV stanoví účinnost od 1. 1. 2027.

Pro výpočet: měsíční platba 2027 = platba 2026 (2 188 Kč) + navýšení 21 mld. Kč / (12 × 6 mil. pojištěnců), zaokrouhleno nahoru; vyměřovací základ = platba / 0,135, zaokrouhleno dolů. Výsledek: 2 479 Kč měsíčně, tedy 29 748 Kč ročně za jednoho státního pojištěnce. Výdaje 2027 se skládají z 570,8 mld. Kč (ZPP 2026) + 9,7 mld. Kč (centrové léky 6 mld., léky na recept 2,3 mld., zdravotnické prostředky 1,4 mld.) + 5,6 mld. Kč (demografie) + 11,5 mld. Kč (úhrady) + 1 mld. Kč (fondy prevence) + 7,5 mld. Kč (dorovnání záloh) − 3,0 mld. Kč (úspory) = 603,1 mld. Kč. Kromě zákona má být snížen i roční limit nákladů na činnost pojišťoven o 3 mld. Kč vyhláškou č. 418/2003 Sb. s účinností od 1. 1. 2027. Vláda žádá o projednání v režimu § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu PS, protože „pokud nebude návrh přijat včas, nebudou zdravotní pojišťovny schopny sestavit zdravotně pojistné plány pro rok 2027”.

Zdroje

• Tisk č. 235/0 na psp.cz — návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání — předložen 23. 6. 2026, doporučen k projednání v režimu § 90 odst. 2