Konec poplatků za ČT a ČRo: 7,8 miliardy ročně přímo ze státního rozpočtu

Aktualizace — jednání výboru, vlastní srovnání a test podle EMFA, 2. 11. 2026

Od minulé verze se tisk dostal do výboru. Sněmovna zahájila 1. čtení 23. října 2026 a 24. října návrh přikázala k projednání. Výbor pro média a kulturu 29. října (usnesení č. 86, tisk 231/8) přerušil obecnou rozpravu, stanovil lhůtu pro pozměňovací návrhy do 27. listopadu, veřejné slyšení „Změna financování veřejnoprávních médií“ na 26. listopadu a projednání na schůzi 10. prosince 2026. Pozměňovací návrhy tedy ještě mohou návrh změnit. Nově je doplněno vlastní zahraniční srovnání (Slovensko, Švýcarsko) a posouzení podle čl. 5 nařízení EMFA, které důvodová zpráva uvádí jen obecně. Doporučení AI zůstává zdržet se, s přesněji popsanými riziky.

O co jde

Vládní návrh (předložen 19. 6. 2026, ministr kultury) ruší zákon o rozhlasových a televizních poplatcích č. 348/2005 Sb. a od 1. ledna 2027 (čl. V) nahrazuje poplatky příspěvkem ze státního rozpočtu, kapitoly Ministerstvo kultury. Zákon o České televizi i zákon o Českém rozhlasu dostávají nový § 10 a: příspěvek pro rok 2027 činí 5 741 826 000 Kč pro ČT a 2 065 766 000 Kč pro ČRo, dohromady asi 7,8 mld. Kč. Platí se v měsíčních platbách vždy do 15. dne.

Valorizace: od roku 2028 zůstává příspěvek ve stejné výši jako v předchozím roce; teprve když kumulativní průměrná roční inflace od roku 2026 (nebo od posledního zvýšení) překročí 10 procentních bodů, zvýší se příspěvek o 10 %. Čl. III ponechává starý zákon o poplatcích pro poplatkové povinnosti vzniklé před účinností. Důvodová zpráva počítá s „jednoznačně pozitivním“ dopadem pro občany a firmy, kterým povinnost platit poplatek zanikne, a s tím, že výpadek příjmu České pošty (dosavadní pověřená osoba pro evidenci poplatníků) bude muset zohlednit její rozpočet.

Zpráva zdůvodňuje změnu programovým prohlášením vlády a „evropským trendem“, protože poplatek vázaný na vlastnictví přijímače podle zprávy už nezachycuje skutečný příjem vysílání (od zákona č. 119/2025 Sb. se vztahuje i na počítače a mobily), a tvrdí, že návrh je v souladu s EMFA, který žádá „přiměřené a stabilní“ financování. Zároveň připouští, že slučitelnost s pravidly o veřejné podpoře nelze odvodit jen z čl. 106 odst. 2 SFEU, a proto Česko požádá Evropskou komisi o stanovisko, zda jde o stávající podporu, nebo o novou podporu k notifikaci.

Co je dobře

Poplatek vázaný na držení přijímače je skutečně archaický a podle zprávy spíš forma daně než platba za službu; zrušení ušetří ČT a ČRo administrativu spojenou s evidencí poplatníků, výběrem a vymáháním (zpráva k § 10). Financování stanovené přímo zákonem je předvídatelné ve srovnání s ročním rozhodnutím o dotaci: částka nemusí být každý rok znovu vyjednávána. Zákon ponechává ČT a ČRo právo na příjmy z obchodních sdělení v dosavadním rozsahu, takže se nemění rovnováha vůči soukromým médiím.

Co je problematické

Nižší částka než dnes. Podle Médiáře (15. 6. 2026) plánují ČT letos z poplatků 6,73 mld. Kč a ČRo 2,48 mld. Kč, dohromady 9,21 mld. Kč; návrh dává pro rok 2027 7,81 mld. Kč, tedy podle prostého výpočtu o asi 1,4 mld. Kč (15 %) méně, u ČT o zhruba 1 mld. a u ČRo o 0,4 mld. Kč. Podle Médiáře uvedl finanční ředitel ČT pro letošek výnos 6,85 mld. Kč, tedy rozdíl se mírně liší podle použitého čísla. Premiér podle Lupy tvrdí, že částka je o 1,401 mld. Kč vyšší než v roce 2024; redaktor ČT mluví o meziročním škrtu zhruba 15 %. Důvodová zpráva rozdíl neuvádí a také neříká, jak snížení promítne do programu.

Zdroj krytí. Premiér podle Lupy řekl, že na příspěvek stát „určitě vybere v rámci EET 2.0“; text návrhu ani důvodová zpráva zdroj výnosu nestanoví. Návrh je mandatorním výdajem státního rozpočtu a zvyšuje deficit o částku, kterou dnes platí poplatníci (zpráva dopad vyčísluje jen slovy „přímý dopad na státní rozpočet“).

Valorizace chrání jen zčásti. Nominální částka je pevná, dokud kumulativní inflace nepřekročí 10 procentních bodů, takže reálná hodnota příspěvku může před zvýšením klesnout zhruba o desetinu, a zvýšení je pak skokové a také jen o 10 %, ne o skutečnou inflaci. Zpráva tvrdí, že příspěvek poroste „úměrně cenové hladině“, což zákonný text zaručuje jen přibližně.

Nezávislost a EMFA. Nařízení EMFA vyžaduje v čl. 5 odst. 3, aby financování veřejnoprávních médií vycházelo z transparentních a objektivních kritérií stanovených předem a zajistilo „adequate, sustainable and predictable financial resources“ chránící redakční nezávislost; podle bodu odůvodnění 31 má být financování přednostně rozhodováno a přidělováno na více let, aby se omezil vliv ročních rozpočtových jednání (podle analýzy Centra pro mediální pluralismus CMPF). Autor analýzy zároveň uvádí, že roční podpora výkonné moci v rámci státního rozpočtu těmto požadavkům podle něj nevyhovuje a že čl. 5 není přímo použitelný, takže státy musí přijmout vlastní úpravu. Český návrh sice zapisuje částku do zákona, ale částku může kdykoli změnit běžná novela (prostá většina), stanoví jen ukazatel valorizace a nestanoví kritéria, postup ani nezávislý orgán, který by o výši rozhodoval nebo její dodržování monitoroval (čl. 5 odst. 4 EMFA). Komise podle důvodové zprávy teprve dostane dotaz na veřejnou podporu.

Proces. Veřejné slyšení k tématu naplánoval výbor až na 26. listopadu, tedy po 1. čtení. Důvodová zpráva neuvádí žádné konzultace s ČT, ČRo ani s nezávislými odborníky a odvolává se jen na programové prohlášení vlády.

Při dohledávání AI nenašla ověřené stanovisko Evropské komise k tomuto návrhu ani vyjádření EBU z povolených zdrojů.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva uvádí přehled evropských modelů (Německo, Itálie, Slovensko, Maďarsko, Litva, Polsko, Velká Británie) a tvrdí, že státy poplatky opouštějí. Dohledané zdroje to doplňují:

Slovensko (nejbližší příklad, zpráva ho uvádí). Veřejnoprávní média přešla od července 2023 na financování ze státního rozpočtu. Podle Evropského centra pro svobodu tisku a médií (ECPMF, prosinec 2023) vláda před rokem 2024 snížila zákonný příspěvek z 0,17 % na „alespoň 0,12 %“ HDP (z plánovaných 186 mil. eur na 131 mil. eur, tedy o asi 30 %) a RSF, IPI, EBU, EFJ a Free Press Unlimited varovaly, že snížení tlačí vysílatele k hledání dalších zdrojů a ohrožuje nezávislost, a odkázaly na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2012)1, podle něhož model financování nesmí sloužit k ovlivňování redakční politiky. Slovenský příklad ukazuje právě riziko, které český návrh neřeší: zákonná částka lze snížit novelou.

Švýcarsko (zpráva neuvádí). V referendu 8. 3. 2026 odmítlo 62 % voličů a všechny kantony iniciativu „200 franků stačí“, která měla snížit poplatek na veřejnoprávní SRG z 335 na 200 franků; Spolková rada prosazuje snížení na 312 franků v roce 2027 a 300 franků v roce 2029 (swissinfo). Švýcarsko tedy zachovalo poplatek a o jeho výši rozhodlo přímým hlasováním.

Německo, Spojené království, Polsko. Zpráva je uvádí; aktuální pravidla těchto států jsme z povolených zdrojů neověřili, a proto je přebíráme jen jako tvrzení předkladatele.

Co z toho plyne. Přechod od poplatku k rozpočtu sám o sobě není výjimkou, ale zkušenost Slovenska ukazuje, že zákonem stanovená částka bez ochranných kritérií a monitorovacího orgánu může být snížena a pak se používá jako nástroj tlaku. Švýcarsko ukazuje opačný přístup: výše poplatku nese politickou legitimitu přímého hlasování. Důvodová zpráva uvádí jen příznivý rámec EMFA, ale neposuzuje požadavek víceletého, objektivními kritérii stanoveného financování a nezávislého monitorování.

Co by šlo udělat lépe

Pokud je cíl zrušit poplatek, měl by zákon stanovit objektivní kritéria výše příspěvku (podíl na HDP nebo nákladové vzorce), víceleté financování a nezávislý orgán, který by o výši rozhodoval nebo ji monitoroval, a snížení by vyžadovalo kvalifikovanou většinu a odůvodnění. Valorizace by měla sledovat inflaci každoročně, nikoli skokem po 10 procentních bodech. Zpráva by měla vyčíslit skutečný rozdíl proti dnešním příjmům (zhruba 1,4 mld. Kč) a uvést zdroj krytí, a mělo by se dopředu zjistit stanovisko Komise k veřejné podpoře a k čl. 5 EMFA. Do přípravy patří i veřejnoprávní média a nezávislí odborníci.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: nezávislá veřejnoprávní média jsou součástí demokratické infrastruktury, která má sloužit i vládám, které přijdou za 20 a 50 let, a jejich ochrana nesmí záviset na náladě jedné koalice. Cíl návrhu, tedy zrušení zastaralého poplatku, je legitimní a evropsky běžný. Nejsilnější riziko: návrh nesplňuje test zneužití, protože částku, ze které ČT a ČRo žijí, může příští (nebo tato) vláda snížit obyčejnou novelou, nemá objektivní kritéria, víceletý rámec ani nezávislý monitorovací orgán, o které žádá čl. 5 EMFA, a kryje výdaj slibem výnosu z EET 2.0. Slovenská zkušenost ukazuje, jak rychle se zákonná částka mění. Proti tomu stojí zjednodušení pro občany a to, že záměr zrušit poplatek podporuje programové prohlášení i část veřejnosti. Protože se hlavní vady dají opravit pozměňovacími návrhy (výbor je ještě projedná), AI nedoporučuje ani „ano“, ani „ne“. Krátkodobě návrh šetří poplatníkům a zvyšuje deficit, dlouhodobě záleží na tom, zda se financování ochrání proti politickému zásahu.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na úlevu pro občany a firmy a na konec zastaralého poplatku, může hlasovat ano: poplatek je podle důvodové zprávy spíš daní než platbou za službu a financování zákonem je předvídatelné.
• Kdo klade důraz na nezávislost médií, může hlasovat ne: částka je o zhruba 1,4 mld. Kč nižší než letošní plány, lze ji změnit prostou většinou a návrh nemá kritéria, víceletý rámec ani nezávislý monitoring podle čl. 5 EMFA.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je oprávněný a hlavní vady lze opravit pozměňovacími návrhy ve výboru do 27. listopadu.

Podrobnosti

Návrh předložila 19. června 2026 vláda (ministr kultury). Organizační výbor ho 24. června doporučil do 1. čtení; Sněmovna zahájila 1. čtení 23. října a 24. října ho přikázala k projednání. Výbor pro média a kulturu 29. října (usnesení č. 86, tisk 231/8) přerušil obecnou rozpravu, uložil předat pozměňovací návrhy do 27. listopadu 2026, pověřil zpravodajku uspořádáním veřejného slyšení 26. listopadu (14.00) a stanovil projednání na 10. prosince 2026. Návrh mění zákon o České televizi (§ 10, nový § 10 a), zákon o Českém rozhlasu (§ 10, nový § 10 a), ruší zákon o poplatcích č. 348/2005 Sb. a navazující ustanovení dalších zákonů (čl. IV) a nabývá účinnosti 1. ledna 2027 (čl. V).

Zdroje

• Tisk č. 231/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání
• Art. 5 EMFA and the independence of public service media providers: Centrum pro mediální pluralismus a svobodu médií (EUI)
• Slovakia: Media freedom groups urge MPs to oppose cuts to RTVS budget: ECPMF, 13. 12. 2023
• SRG-Initiative deutlich gescheitert: swissinfo.ch, 8. 3. 2026
• Vláda trvá na zrušení poplatků, peníze pro ČT a ČRo prý získá díky EET 2.0: Lupa.cz, 15. 6. 2026
• Poplatky letos skončí. Pak ČT a Český rozhlas dostanou miliardy ze státního rozpočtu: Médiář, 15. 6. 2026