Dohled ČNB 2025: pokuty 115 mil. Kč, 245 žádostí o licenci pro kryptoaktiva

O co jde

Česká národní banka (ČNB) je u nás nejen centrální bankou, ale i jediným dohledovým orgánem nad celým finančním trhem: dohlíží na banky a družstevní záložny, pojišťovny, penzijní společnosti, investiční fondy, obchodníky s cennými papíry, platební instituce, nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů, směnárny i distributory finančních produktů. Jednou ročně o tom předkládá zprávu. Tisk 227 je zpráva za rok 2025; do Sněmovny dorazila 16. června 2026 a její úvodní slovo podepsal člen bankovní rady Jan Procházka. Podle přehledu projednávání ji Sněmovna nepřijímá jako zákon: organizační výbor ji 24. června 2026 přikázal věcně příslušnému výboru a 8. září 2026 byl veden jako „usnesení výboru je rozhodnutím Sněmovny“, tedy projednávání skončilo.

Zpráva má tři části: popis dohledové činnosti po jednotlivých segmentech trhu (část A), souhrnné statistiky (část B) a seznamy tabulek a zkratek (část C). V úvodu ČNB hodnotí, že český finanční sektor v roce 2025 „potvrdil velmi dobrou kondici“ a že zátěžové testy bank ukázaly dostatečné rezervy. Z nových agend se v roce 2025 poprvé řešil evropský předpis o digitální provozní odolnosti (DORA, v účinnosti od 17. ledna 2025) a regulace kryptoaktiv (MiCA), kde se ČNB stala příslušným orgánem a obdržela 245 žádostí o licenci poskytovatele služeb s kryptoaktivy (kap. 3.8, Box 5; úvodní slovo uvádí „více než 240“ a tvrdí, že jde o nejvíc v celé EU).

U tohoto druhu materiálu jde o informaci. Sněmovna zprávu bere na vědomí; nemění se z ní žádná práva ani povinnosti.

Co je dobře

Zpráva obsahuje celou řadu srozumitelných čísel o zdraví finančního sektoru. Bilanční suma bank vzrostla o 7,6 % na 11 430,9 mld. Kč, podíl nevýkonných úvěrů (tedy těch, které dlužníci nesplácejí) klesl o 0,2 procentního bodu na 1,5 % a čistý zisk bankovního sektoru dosáhl rekordních 127 mld. Kč. Celkový kapitálový poměr bank činil 23,2 % a ukazatel krytí likvidity 200,6 % při požadovaném minimu 100 % (kap. 1). Všechny dohlížené pojišťovny měly solventnostní poměr nad 100 %, medián byl 182,3 %. Pro běžného klienta to znamená, že instituce, které drží jeho peníze, vykazují podle ČNB velkou rezervu.

Pozitivní je také snaha o snížení zbytečné byrokracie. Box 1 popisuje audit tzv. goldplatingu, tedy povinností, které česká pravidla ukládají nad rámec minima evropského práva. ČNB rozhodla o zrušení 36 nadbytečných požadavků z vyhlášek a úředních sdělení, vyhláška č. 197/2025 Sb. od 1. července 2025 odstranila desítky požadavků v 19 vyhláškách a bylo zrušeno 14 úředních sdělení. Mezi příklady patří zrušení čestného prohlášení o vlastní svéprávnosti. Ministerstvu financí navíc ČNB předložila 41 návrhů na zrušení povinností stanovených zákonem; zpráva uvádí, že část je zapracována například do sněmovních tisků 13 a 143.

Užitečné je i testování, které ČNB provedla kvůli mezinárodním sankcím (Box 3): v březnu až červnu 2025 prověřila 88 sankčních screeningových systémů ve 37 institucích pomocí 10 000 záznamů ze sankčních seznamů. Podle zprávy je účinnost obecně vysoká, u vyhodnocování transakcí výborná; instituce s výsledky pod tržním standardem už plní nápravná opatření. Do kategorie pozitivního patří i prevence: ČNB v červenci 2025 vydala veřejné upozornění na rizika „černého bankovnictví“ (Box 4).

Co je problematické

Největší pozornost si zaslouží kryptoaktiva. ČNB obdržela 245 žádostí o licenci, přičemž 210 jich přišlo do 31. července 2025 a 205 z nich v samotném červenci, tedy na poslední chvíli před koncem přechodného období. Podle zprávy byla převážná část žádostí obsahově zcela nedostatečná a mnoho jich podaly „ready made“ společnosti, založené krátce před 30. prosincem 2024 jen proto, aby mohly oprávnění dále prodat, nebo subjekty, které chtěly činnost vykonávat v zahraničí (Box 5). Do konce roku 2025 nebyla udělena žádná licence; prvních šest povolení padlo až 11. února 2026. Ke konci roku bylo v prvním stupni ukončeno 184 řízení, z toho 171 zastavením, nejčastěji pro neúplnost žádosti (117 případů). Pro občana je to dvojí zpráva: kontrola je přísná, ale zpráva také ukazuje, že v Česku byla na tuto činnost nízká bariéra vstupu (volná ohlašovací živnost byla zaregistrována asi 30 tisícům subjektů).

Druhou oblastí je „černé bankovnictví“, tedy přijímání vkladů od veřejnosti bez bankovní licence. ČNB uvádí nárůst počtu případů a upozorňuje, že takto svěřené peníze nejsou kryty Fondem pojištění vkladů. V roce 2025 pravomocně uložila pokuty v úhrnné výši 52 mil. Kč (například 15 mil. Kč společnostem CFIG SE a Nordbridge Investments, 12 mil. Kč společnosti BEWIT Natural Medicine a 10 mil. Kč jedné fyzické osobě). Že ČNB pokuty postupně zvyšuje, je dobrý signál; že jsou případy čím dál častější, je naopak varování pro střadatele.

Zpráva také dokládá, že řada sankčních řízení zůstává rozsáhlá. V roce 2025 ČNB ukončila 99 sankčních správních řízení a uložila pokuty celkem 115,32 mil. Kč, což je víc než 110,72 mil. Kč v roce 2024 a 78,66 mil. Kč v roce 2023 (Tab. B.23 a B.24). Nejvíc se pokutovalo podle zákona o bankách (67 mil. Kč) a o spotřebitelském úvěru (podle Tab. B.24 19,91 mil. Kč; text kapitoly 3.10 uvádí u nebankovních poskytovatelů 19 010 tis. Kč, což je drobný nesoulad ve zprávě, který nelze z dokumentu vysvětlit). Nejvyšší pokuta u nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů byla 8 mil. Kč (společnost Provident Financial s. r. o.). Zároveň ČNB v lednu 2025 odňala povolení Podnikatelské družstevní záložně za závažné nedostatky v AML (pravidlech proti praní peněz).

Další zjištěné slabiny jsou spíš technické: u DORA ČNB uvádí 26 hlášených závažných incidentů v bankách, dva v pojišťovnách a osm u dalších subjektů, žádný z nich nebyl způsoben kyberútokem; u nových typů subjektů však narážela na nízkou kvalitu dokumentace (Box 2). U sankčních systémů zůstává prostor ke zlepšení u tzv. fuzzy logiky, tedy schopnosti odhalit lehce pozměněné jméno (Box 3).

Jak je to řešeno jinde

Zpráva sama zdůrazňuje, že velká část regulace je evropská: DORA a MiCA platí ve všech zemích EU a ČNB spolupracuje s evropskými orgány dohledu (EBA, ESMA a nově zřízený evropský Orgán pro boj proti praní peněz AMLA). Zmiňuje i srovnávací hodnocení evropského orgánu EBA, jehož doporučení z roku 2024 ČNB implementovala. Srovnání jednotlivých států ze zprávy neplyne, proto ho zde neuvádíme. Obecný kontext, který v dokumentu není: licencování poskytovatelů kryptoslužeb probíhá podle MiCA v celé EU a každá země si na přechodné období nastavuje vlastní délku; Česko ji zkrátilo (podání žádostí do 31. července 2025), což zpráva uvádí jako příčinu nárazového přílivu žádostí.

Co by šlo udělat lépe

Zpráva je dlouhá (přes 70 stran) a velmi odborná. Běžnému čtenáři by pomohla jednostránková verze: kolik institucí ČNB dohlíží, kolik pokut uložila a komu, jak se chránit před „černým bankovnictvím“ a kdy lze čekat první licence pro kryptoslužby. Užitečné by bylo také jednotně uvádět částky (u spotřebitelských úvěrů se čísla v textu a v tabulce liší) a pravidelně zveřejňovat, kolik z uložených pokut bylo skutečně vybráno. Konečně by pomohlo ukázat, jak rychle ČNB vyřizuje žádosti o licence a jaký má časový plán u řízení, proti nimž byl podán rozklad (u 52 zastavených řízení kryptolicencí byl podán rozklad).

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o výroční zprávu dohledového orgánu, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní žádná změna zákona. Posoudit, zda byl dohled za rok 2025 dostatečně účinný, by vyžadovalo nezávislá hodnocení (například NKÚ nebo mezinárodní peer-review) a srovnání s alternativními přístupy, což tento komentář nenabízí. Výsledky, které zpráva uvádí, jsou navíc vlastním hodnocením ČNB.

Podrobnosti

Banky: dohled byl v roce 2025 vykonáván nad 21 tuzemskými bankami (včetně pěti stavebních spořitelen), čtyřmi družstevními záložnami a 21 pobočkami bank z EU/EHP; působily i dvě pobočky bank z Číny (kap. 3.1). Klientské úvěry vzrostly o 6,8 % na 5 080,3 mld. Kč, z toho úvěry domácnostem o 8,5 % na 2 710,8 mld. Kč a nefinančním podnikům o 4,7 % na 1 724,8 mld. Kč. Klientské vklady dosáhly 7 929,5 mld. Kč (+6 %). Čistý úrokový zisk byl 176,7 mld. Kč a rentabilita kapitálu Tier 1 činila 18,9 % (kap. 1).

Pojišťovny a penzijní fondy: hrubé předepsané pojistné bylo 246,9 mld. Kč (+7,6 %), čistý zisk pojistného sektoru 20,9 mld. Kč (+21,6 %). Penzijní společnosti spravovaly aktiva 675,6 mld. Kč (+8 %).

Další segmenty: dohled nad 73 nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů (v roce 2025 deset pravomocných rozhodnutí, ve všech uložena pokuta), nad 43 správci nevýkonných úvěrů a nad 188 subjekty s oprávněním poskytovat kryptoslužby v přechodném období. ČNB evidovala také 58 subjektů oprávněných k přeshraničním kryptoslužbám z jiného státu EU. Počet přestupkových podnětů klesl z 196 (2023) přes 163 (2024) na 133 (2025); zahájených řízení bylo v roce 2025 stejně jako 2024 93 (Tab. B.23). Subjektů v likvidaci bylo ke konci roku 2025 celkem 32 oproti 21 o rok dříve (Tab. B.25).

Grafy a tabulky v textovém extraktu jsou místy poškozené (osy a legendy se u grafů rozpadají); čísla uvedená výše jsou převzata ze souvislého textu a z tabulek, u nichž byla hodnota jednoznačně čitelná.

Zdroje

• Tisk č. 227/0 na psp.cz
• Historie projednávání