EU Inc.: jedna evropská firma založená online, Sněmovna ji podporuje

O co jde

Tisk 226 není zákon, ale návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu nařízení Evropské komise o „28. právním režimu“ pro obchodní společnosti, zkráceně EU Inc. Komise nařízení zveřejnila 18. března 2026. Myšlenka je jednoduchá: vedle 27 národních právních forem firem by vznikla jedna dobrovolná evropská, která by byla ve všech zemích EU stejná. Zakladatel by si ji mohl vybrat místo české s. r. o. nebo a. s., ale nemusel by.

Podle rámcové pozice vlády má nařízení upravit celý život firmy: založení (i přeměnou ze stávající firmy), řízení, zveřejňování údajů, převody akcií, ukončení. Zakládání má probíhat plně online přes jednotné unijní rozhraní, s možností použít vícejazyčné vzorové stanovy. Preventivní kontrola listin má při použití vzorů trvat nejvýše 48 hodin a stát nejvýše 100 eur. Údaje potřebné pro daňové číslo, DPH, skutečné majitele a sociální pojištění se mají zadat jen jednou. Součástí návrhu jsou i pravidla pro zaměstnanecké opce na akcie a některé insolvenční postupy.

Sněmovna má podle návrhu usnesení šest bodů: jednoznačně podporuje vznik režimu i formy EU Inc. a považuje je za krok k dobudování vnitřního trhu; oceňuje dobrovolnost a volbu formy nařízení; podporuje, že návrh nerozšiřuje na jednotné pracovní právo, jednotné úpadkové právo ani jednotný soudní orgán; souhlasí s rámcovými pozicemi vlády; chce odstranění nejasností, ale bez zbytečných odkladů; a zdůrazňuje, že ČR má upravit svou legislativu tak, aby firmy v budoucnu motivovala zvolit si domicil v Česku.

Co je dobře

Největší přínos je praktický. Dnes musí startup, který chce působit ve více zemích, často řešit několik právních řádů, překládat stanovy a vysvětlovat investorům cizí formu firmy. Jednotná forma s digitálním založením, vzorovými stanovami a zásadou „pouze jednou“ může tuto zátěž výrazně snížit. Rámcová pozice výslovně uvádí, že nařízení může omezit odchod inovativních a rychle rostoucích firem mimo EU.

Dobrovolnost je rozumná pojistka: kdo je spokojen s českou s. r. o., nic neztratí. Usnesení také správně vítá, že návrh nesahá do pracovního práva, insolvencí ani soudnictví, kde by se vyjednávání mohlo zaseknout. A poslední bod usnesení myslí na to, co často chybí: že samotné nařízení nestačí, ale že stát musí vytvořit prostředí, kde se firmy rozhodnou zůstat.

Co je problematické

Usnesení je z velké části souhlas, ale vláda si v rámcové pozici dává zásadní výhrady, které se v usnesení ztrácejí. Nejvýraznější se týká daní: ČR považuje projednávání daní kvalifikovanou většinou za nebezpečný precedent a v rozporu se Smlouvami a deklaruje, že ho důsledně odmítne. Vláda také upozorňuje, že roční implementační lhůta je nerealistická a bude prosazovat její prodloužení o nejméně rok. Usnesení, které „souhlasí s rámcovými pozicemi“, tyto výhrady formálně zahrnuje, ale čtenář je z textu usnesení nepozná.

Další rizika jsou obecnější. Pokud nařízení nebude dostatečně konkrétní, bude se výklad opírat o národní právo, takže se rozdíly mezi státy vrátí zadními vrátky. A vláda upozorňuje, že právní základ musí být pečlivě prověřen, aby případný zásah Soudního dvora EU nezpochybnil celý režim. Pro české podniky a rejstříky to znamená nejistotu, než se pravidla ustálí.

Jak je to řešeno jinde

Podle rámcové pozice vychází iniciativa z Draghiho a Lettovy zprávy a z Kompasu konkurenceschopnosti EU; Evropská rada ve svých závěrech z 19. března 2026 vyzvala k dohodě o dobrovolném harmonizovaném režimu do konce roku 2026. Podle rámcové pozice má být EU Inc. národní formou zavedenou přímo nařízením, takže její základní aspekty budou ve všech státech stejné; podpůrně se použije právo nejpodobnější národní formy. Podrobné srovnání s konkrétními státy z podkladů k tisku nevyplývá.

Co by šlo udělat lépe

Usnesení by mohlo výslovně uvést dvě věci, na kterých vláda trvá a které jsou pro ČR důležité: odmítnutí daňových pravidel schvalovaných kvalifikovanou většinou a prodloužení implementační lhůty. Pomohlo by také, kdyby Sněmovna už teď požadovala od vlády plán, jak české rejstříky, notáři a finanční správa zvládnou online založení za 48 hodin, a kdy bude připravena související národní legislativa (poslední bod usnesení to jen naznačuje).

AI doporučení

Pro usnesení v navržené podobě by AI hlasovala ano. Podpora dobrovolné jednotné formy firmy s digitálním založením může z dlouhodobého hlediska snížit náklady podnikání a zlepšit podmínky pro české startupy. Usnesení nic neukládá občanům ani podnikům a odpovídá pozici vlády. Kritérium právní jistoty ale ukazuje, že skutečný test přijde až u konečného textu nařízení, nikoli u tohoto usnesení. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Usnesení „jednoznačně“ podporuje návrh, o jehož konečné podobě (zejména u daní, insolvencí a právního základu) se teprve jedná; opatrnější formulace by lépe chránila vyjednávací pozici ČR.
• Usnesení nezmiňuje výhrady vlády k daním a lhůtě pro zavedení.
• Nová unijní forma může zvýšit konkurenci mezi státy o to, kde se firmy usadí, a není jisté, že na tom ČR vydělá.

Podrobnosti

Návrh usnesení předkládá zpravodaj Výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol. Návrh nařízení se projednává řádným legislativním postupem podle čl. 114 SFEU, v Radě kvalifikovanou většinou, přípravným orgánem je Pracovní skupina pro právo obchodních společností (G.04). Doprovodné sdělení Komise (COM(2026) 320) zmiňuje i doporučení o definicích inovativních podniků a startupů, návrh podnikatelské peněženky EU a systém propojení obchodních rejstříků (BRIS). Gestorem za vládu je Ministerstvo spravedlnosti, spolugestorem Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vláda řadí věc mezi „důležitou problematiku“.

Poznámka: oficiální překlad návrhu nařízení do češtiny nebyl v době přípravy rámcové pozice k dispozici, takže některé pojmy v podkladech jsou předběžné.

Zdroje

• Tisk č. 226/0 na psp.cz
• Historie projednávání