Jednodušší pravidla EU, ale i rychlejší sankce: Sněmovna se vyjadřuje ke sdělení Komise

O co jde

Tento tisk není zákon. Je to návrh usnesení Poslanecké sněmovny ke sdělení, kterým Evropská komise 28. dubna 2026 představila, jak chce zjednodušit tvorbu unijních předpisů a důsledněji vymáhat jejich dodržování. Sněmovna se k takovým dokumentům vyjadřuje podle § 109 a jednacího řádu a usnesení slouží jako politický signál vládě i Komisi. Navržený text má jen dva body: sdělení „bere na vědomí“ (bod 1) a „zdůrazňuje“ jeho část o změně praxe při vymáhání implementační povinnosti členských států, která by podle návrhu mohla znamenat vyšší finanční sankce i vůči ČR (bod 2).

Sdělení samotné má dvě poloviny. První se týká toho, jak se předpisy píší: princip „jednoduchost již od návrhu“, jasnější shrnutí v databázi EUR-Lex, zásada „pouze jednou“ při vykazování, reálnější lhůty pro zavedení nových pravidel nebo častější kodifikace a přepracování textů. Druhá polovina se týká vymáhání. Komise chce zrychlit řízení o nesplnění povinnosti při opožděném provedení směrnic: odůvodněné stanovisko má zpravidla vydat do šesti měsíců od formálního upozornění a žalobu k Soudnímu dvoru podat do dvanácti měsíců od zahájení řízení, a to hned s návrhem finanční sankce. Podle rámcové pozice vlády činí minimální paušální částka pro ČR zhruba 1,6 milionu eur, tedy asi 40 milionů korun.

Pro běžného občana je to dost vzdálená věc, ale má konkrétní dopad: pokuty za opožděné provedení evropských směrnic platí stát z rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků. Čím rychleji Komise žaluje, tím méně času mají ministerstva a Sněmovna na to, aby směrnice včas převedly do českého práva.

Co je dobře

Usnesení míří na to, co je pro ČR nejhmatatelnější. Z celého rozsáhlého sdělení vybírá právě bod, který může přímo zasáhnout státní rozpočet, a upozorňuje na něj předsedy klubů i vládu. To je užitečné, protože opožděná implementace je dlouhodobý problém a politici o něm často mluví až ve chvíli, kdy pokuta dorazí.

Dobrý je i samotný záměr sdělení. Srozumitelnější unijní předpisy, realistické lhůty pro provedení a méně duplicitního vykazování patří k dlouhodobým českým požadavkům a rámcová pozice vlády je výslovně podporuje. Pokud se podaří naplnit zásadu „jednoduchost již od návrhu“, ušetří to peníze podnikům i úřadům.

Co je problematické

Navržený text je velmi stručný. Upozorňuje na riziko, ale neříká, co s ním má Sněmovna sama udělat. Opožděná implementace totiž nevzniká v Bruselu, ale v tuzemských legislativních procesech, kde se směrnice dlouho připravují a zákony pak ve Sněmovně dlouho leží. Samotné „zdůraznění“ bez vlastního plánu to nezmění.

Rámcová pozice vlády také připomíná, že zpoždění někdy vzniká kvůli nejasnostem v samotných unijních textech a že by měl mít přednost dialog s členskými státy před sankcemi. Usnesení tuto stránku neotevírá, takže zůstává u jednostranného vyznění „hrozí nám pokuty“. A sdělení slibuje i zjednodušení, které má být podle vlády doplněno skutečným snížením administrativní zátěže; zda se tak stane, z tisku poznat nelze.

Jak je to řešeno jinde

Podle samotného sdělení jde o společný unijní přístup, takže stejné pravidlo se nově týká všech členských států, ne jen ČR; Komise ho zdůvodňuje tím, že roztříštěné provádění a nedostatečné prosazování oslabují jednotný trh. Podrobné srovnání, jak si s lhůtami poradily jednotlivé státy, z podkladů k tisku nevyplývá, takže ho zde neuvádím. Obecně platí, že výhodu budou mít státy, které transpozice plánují s předstihem.

Co by šlo udělat lépe

Pokud Sněmovna chce, aby usnesení mělo reálný účinek, mělo by ho doplnit o vlastní závazek: například pravidelně sledovat seznam neprovedených směrnic, zařazovat transpoziční zákony s pevnými termíny a vyžadovat od vlády včasný plán provedení už při vyjednávání směrnice v Radě. Užitečné by také bylo, aby usnesení vedle zdůraznění rizika výslovně požadovalo od Komise jasné lhůty a srozumitelné směrnice, protože právě ty provedení usnadňují.

AI doporučení

Pro usnesení v navržené podobě by AI hlasovala ano. Usnesení nic neukládá občanům ani podnikům, nezasahuje do českých zákonů a upozorňuje na reálné finanční riziko pro stát. Jde o nízkonákladový krok, který podporuje i rámcová pozice vlády a který z dlouhodobého hlediska pomáhá hlídat rozpočet. Stejné kriterium (ochrana rozpočtu před předvídatelnými sankcemi) ale také ukazuje, že skutečné řešení je v rychlejší domácí legislativě, ne v samotném usnesení. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Usnesení je příliš stručné a nic nezmění; poslanci by mohli chtít silnější text s konkrétními kroky pro Sněmovnu.
• Zdůraznění pouze sankčního rizika může vyznít jako přijetí Komisí navrhovaného přísnějšího přístupu, ačkoli vláda zdůrazňuje dialog a spolupráci.
• Sněmovna už má k věci k dispozici stanovisko vlády i Výboru pro evropské záležitosti; samostatné hlasování tak může být jen formalita.

Podrobnosti

Návrh usnesení předkládá zpravodajka Výboru pro evropské záležitosti Anežka Nedomová; výbor jej projednal 11. června 2026 a pověřil svého předsedu, aby požádal o zařazení na nejbližší schůzi Sněmovny podle § 109 a odst. 3 jednacího řádu. Výbor navíc pověřil předsedu, aby o věci dopisem informoval předsedy poslaneckých klubů (body 3 a 4 usnesení výboru; v tisku je jen text bodů 1 a 2).

Sdělení je nelegislativní dokument, jeho přípravným orgánem v Radě je Pracovní skupina pro konkurenceschopnost a růst. Vláda ho řadí mezi „důležitou problematiku“. Součástí sdělení jsou také Akční plán pro hloubkovou revizi právních předpisů a seznam prioritních oblastí prosazování na jednotném trhu, které tento tisk neřeší.

Zdroje

• Tisk č. 225/0 na psp.cz
• Historie projednávání