ČT 2025: poplatek 150 Kč, příjmy 6,34 mld. Kč a důvěra nejníže od roku 2018

O co jde

Česká televize je veřejnoprávní médium, které se financuje hlavně z televizního poplatku a z vlastní obchodní činnosti (reklama, sponzoring, prodej práv). Rada České televize, jejíž členy volí Sněmovna (12 členů) a Senát (6 členů), každý rok předkládá Parlamentu výroční zprávu o tom, co televize odvysílala a jak hospodařila. Letošní tisk je zpráva za rok 2025, předložená 11. června 2026 a schválená Radou ČT. Je to rozsáhlý dokument s přílohami a účetní závěrkou, který Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; žádné zákonné změny z něj nevyplývají.

Pro běžného diváka je nejzajímavější rok 2025 jako první rok po „velké mediální novele“. Od 1. května 2025 se poplatek zvýšil ze 135 na 150 Kč měsíčně (po sedmnácti letech), počítá se s jeho valorizací podle inflace a nově se platí ze všech zařízení schopných přijímat televizní vysílání, tedy i z počítače, tabletu nebo telefonu. Firmy a další právnické osoby platí podle počtu zaměstnanců, zaměstnavatelé s méně než 25 zaměstnanci neplatí vůbec (kapitola 3.6.2). Příjem z poplatků díky tomu vzrostl na 6 338 mil. Kč z 5 742 mil. Kč v roce 2024, tedy o 596 mil. Kč, a překonal plán o 188 mil. Kč (kapitola 3.6.4).

Zpráva dále uvádí, že podíl ČT na sledovanosti byl 29,29 % (poosmé za sebou nejvyhledávanější tuzemský vysílatel), že televize vyrobila 22 769 hodin pořadů a že na šesti programech odvysílala 44 474 hodin, z toho 18 915 hodin premiér. Rok 2025 byl také rokem sněmovních voleb, volební vysílání v průměru oslovovalo 3,45 milionu dospělých diváků (úvodní slovo generálního ředitele), a rokem zvolení nového generálního ředitele s funkčním obdobím od 1. července 2025.

Co je dobře

Z hlediska hospodaření zpráva vypadá solidně. ČT hospodařila v rámci rozpočtu 7,963 mld. Kč, náklady u tří hlavních položek (mzdy, výrobní úkol, provozní a režijní náklady) skončily o 317 mil. Kč pod plánem (6 856 mil. Kč proti 7 173 mil. Kč) a televize nemá žádné dluhy. Finanční prostředky ke konci roku činily 1,805 mld. Kč při minimu 0,400 mld. Kč stanoveném v dlouhodobých plánech (kapitola 3.1). Výnosy i náklady vyšly shodně na 7 457 750 tis. Kč, výsledek hospodaření je nulový (kapitola 3.2.5, přehled o peněžních tocích). Televize také uvádí, že z 150 Kč poplatku jde 105 Kč na výrobu obsahu a že 91 % nákladů míří do výroby, vysílání a podpory výroby, zbylých 9 % je obecná podpora (kapitoly 3.1 a 3.2).

Ocenit lze i transparentnost: zpráva rozkládá rozpočet po položkách, uvádí průměrnou hrubou mzdu (60 745 Kč), počet zaměstnanců, podíl pořadů pro lidi se sluchovým a zrakovým postižením a odkazuje na veřejný „rozklikávací rozpočet“ na webu televize. Zákonné povinnosti v přístupnosti jsou podle zprávy splněny s rezervou: znakový jazyk má v průměru 7,0 % pořadů (zákon vyžaduje nejméně 2 %), titulky 86,2 % pořadů (zákon vyžaduje nejméně 70 %), viz kapitola 1.1. Počet pracovních míst klesl z 3 015,0 na 2 969,0 mezi 1. 1. 2025 a 1. 1. 2026 (zrušeno 89,5 míst, nově 43,5), takže televize alespoň částečně šetří i na vlastní struktuře (kapitola 3.4.1).

Co je problematické

Zpráva je psána velmi pozitivním tónem a vychází především z dat, která si televize sama připravuje; Rada ČT uvádí, že 80 procent dat k hodnocení má externí charakter (kapitola 2.3.1), a metodiku hodnocení nechává pravidelně posuzovat akademiky. Přesto je dobré číst ji kriticky. Nejvýraznější slabé místo v textu je důvěryhodnost: souhlas s výrokem „Česká televize je důvěryhodná“ činil 62 %, což je podle zprávy pokles o 4 procentní body a nejnižší hodnota od roku 2018, zatímco nesouhlas vzrostl na 33 %. Souhlas s výrokem, že ČT nabízí dostatek pořadů podle vkusu a zájmů diváků, klesl na 57 %. Rada ČT také konstatovala porušení Kodexu ČT v jednom případě z 181 vyřízených stížností (kapitola 2.6).

Druhým problémem je neúplnost podkladů v tisku, který máme k dispozici. V příloze 4.4 je výslovně napsáno „Výrok auditora bude doplněn po ukončení auditu“. Do doby doplnění výroku tedy nelze z tohoto dokumentu ověřit, že auditor potvrdil věrný obraz hospodaření; úvod kapitoly o hospodaření sice tvrdí, že auditor ve své zprávě věrný obraz potvrzuje, ale samotný výrok v předloženém tisku chybí. Dále jsou v textu drobné nesrovnalosti, například odvod do Státního fondu kultury je na jednom místě uveden jako 103 mil. Kč a jinde jako 104 mil. Kč, a růst průměrné mzdy v ČR od roku 2008 je uveden jednou jako 118 % a jinde jako 117 %. Nejde o zásadní věci, ale ukazují, že dokument by si zasloužil finální kontrolu.

Zpráva také uvádí, že novela zvýšila nominální příjmy o 17 %, ale jejich reálná hodnota prý zůstane „výrazně pod úrovní roku 2008“. Argument, že se poplatek vůči průměrné mzdě snížil z 0,60 % na 0,30 %, je pravdivý, ale zpráva naopak nepřináší srovnání výdajů a přínosů pro diváka, například kolik občanů, kteří dříve neplatili, nově poplatek platí. Údaje o počtu domácností (3 494 tis. proti 3 332 tis.) sice naznačují nárůst, ale žádné hodnocení, zda je změna spravedlivá, zde není.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva sama uvádí srovnání s ostatními evropskými zeměmi na základě dat Evropské vysílací unie (EBU). Podle kapitoly 3.6.9 byl průměrný roční poplatek ve vybraných zemích 130 EUR a poplatek v Česku tvořil 78 % tohoto průměru (údaj zahrnuje i poplatek za Český rozhlas), což odpovídalo 0,32 % průměrného příjmu domácnosti. Kapitola 3.8 srovnává ekonomickou sílu veřejnoprávních médií, přičemž Česko má v zobrazeném indexu hodnotu 1,00 a například Německo a Velká Británie mnohonásobně vyšší; zpráva z toho vyvozuje, že menší média se častěji omezují na roli vysílatele a méně vyrábějí vlastní obsah. Údaje o struktuře nákladů ČT a BBC jsou v textu uvedeny jen v grafu, který se po převodu do textu čte nejednoznačně, proto je zde nepřebíráme.

Jako obecný kontext (mimo předložený text) platí, že financování veřejnoprávních médií poplatkem je v Evropě běžné, ale některé země poplatek zrušily a přešly na financování ze státního rozpočtu nebo z daní, což kritici spojují s větším rizikem politického tlaku. Zpráva sama se k těmto modelům nevyjadřuje a uvádí pouze výsledky srovnání poplatků.

Co by šlo udělat lépe

Aby měli občané i poslanci z výroční zprávy větší užitek, bylo by vhodné, aby tisk vždy obsahoval již ověřený výrok auditora a aby bylo zřejmé, zda byl proces dokončen před předložením Sněmovně. Pomohlo by také, kdyby zpráva víc oddělovala data nezávislých agentur od vlastních hodnocení televize a u každého hodnocení uváděla, jak se vyvíjelo v čase, včetně nepříznivých ukazatelů (jako je pokles důvěryhodnosti) přímo v úvodní části, nejen v detailních kapitolách.

Užitečné by bylo i více konkrétních čísel k otázce, kolik z nového příjmu poplatků skutečně přišlo od nových plátců (zařízení, firmy) a kolik z prostého zvýšení částky, a také jasnější vysvětlení, jak se bude valorizace promítat do plánovaných příjmů 6 730 až 7 500 mil. Kč v letech 2026 až 2030 (kapitola 3.9). Konečně by pomohlo, kdyby zpráva stručně a srozumitelně popsala obsah Memoranda o veřejné službě na období 2026 až 2030 (uzavřeno 30. září 2025), na které odkazují úvodní slova, a to včetně toho, jak se k němu vztahují finance.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o výroční zprávu, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; nevyplývá z ní změna zákona a není co schvalovat ani zamítat v obsahu. Posouzení, zda ČT plní veřejnou službu dobře, by navíc vyžadovalo porovnání s nezávislými hodnoceními a politické úvahy o roli veřejnoprávních médií a výši poplatku, které tento web nezaujímá. Přitom předložený tisk postrádá výrok auditora, což je další důvod k opatrnosti.

Podrobnosti

Zprávu předložila Rada České televize (navrhovatel „RČT“). Organizační výbor ji 24. června 2026 přikázal věcně příslušnému výboru s doporučením k projednání ve Sněmovně; navazuje usnesení Výboru pro média a komunikaci (tisk 224/8) z 2. října 2026. Plénum o tisku zatím nehlasovalo. Zpráva má tři části: Česká televize v roce 2025 (programy, digitální služby, původní tvorba, podpora veřejně prospěšných aktivit), Rada ČT v roce 2025 (hodnocení veřejné služby, 17 jednání a 280 usnesení, 181 vyřízených stížností) a hospodaření, plus přílohy včetně účetní závěrky.

Z dalších čísel hospodaření: mzdové náklady včetně zákonných odvodů 2 802 mil. Kč, výrobní úkol 2 258 mil. Kč (z toho 54 % výroba přímo ČT, 28 % televizní práva, 18 % nezávislé produkce), provozní a režijní náklady 1 796 mil. Kč, investiční výdaje 354 mil. Kč podle závěrečné výroční zprávy (objem uzavřených investičních smluv činil 500 mil. Kč). Odvody do veřejných rozpočtů dosáhly 979 mil. Kč. Počet evidovaných domácností plátců byl 3 493 847 (z toho 68 % platí přes SIPO), firem a podnikatelů v evidenci 786 079, z nichž 17 906 má povinnost platit.

Zdroje

• Tisk č. 224/0 na psp.cz
• Historie projednávání