Kdo v ČR zvládne krizi na vnitřním trhu EU: ministerstvo průmyslu jako styčný orgán

O co jde

Návrh doplňuje do českého práva unijní nařízení (EU) 2024/2747 o rámci opatření pro mimořádné situace na vnitřním trhu a jeho odolnost, které důvodová zpráva zkráceně nazývá „nařízení IMERA“. Nařízení je přímo použitelné a podle důvodové zprávy se používá od 29. května 2026. Zákon proto nevymýšlí vlastní krizový režim, ale určuje, který český orgán co dělá. Mimořádnou situaci na vnitřním trhu přitom vyhlašují orgány EU (režim ostražitosti a režim mimořádné situace aktivuje Rada na návrh Komise), ne česká vláda.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) je podle § 2 odst. 1 ústředním styčným orgánem, jednotným kontaktním místem a jmenuje zástupce a náhradníka do unijního Sboru pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu. Ostatní ministerstva a ústřední úřady podle § 2 odst. 2 plní povinnosti v přípravě, monitorování a přijímání opatření, každý v rámci své působnosti. Jednotné kontaktní místo (§ 3) má informace o krizových opatřeních zveřejňovat na internetu v češtině a angličtině. Nový Národní koordinační výbor (§ 4) řídí MPO a sedí v něm zástupci všech ministerstev, ústředních úřadů a generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru; sbírá informace o uplatňovaných opatřeních a pomáhá MPO.

Ministerstva mají podle § 5 spolupracovat s Evropskou komisí na dobrovolných krizových protokolech a vyhodnocovat potřebu zajistit krizově relevantní zboží přes systém hospodářských opatření pro krizové stavy. Při aktivním režimu ostražitosti smějí podle § 6 zpracovávat údaje o výrobních kapacitách, zásobách, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, dopravních a výrobních prostředcích a o osevních plochách a počtu hospodářských zvířat; údaje putují přes MPO ke Komisi. Podle § 7 musí úřady MPO informovat o plánovaných i přijatých krizových opatřeních a veřejnost jasně informovat o opatřeních omezujících volný pohyb.

Zbylá část zákona se týká zboží. Oznámené subjekty (zkušebny) musí v mimořádné situaci přednostně vyřizovat žádosti o posouzení shody krizově relevantního zboží a cena nesmí být nepřiměřená (§ 8). Pokud kapacity nestačí, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) na žádost povolit zboží uvést na trh bez povinného posouzení shody (§ 9); poradním orgánem je Komise pro mimořádné postupy (§ 10). Vláda může rozhodnout o uvolnění státní hmotné rezervy (§ 11 odst. 4). Orgány dozoru mají upřednostnit kontrolu tohoto zboží (§ 13). Změna zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 16) vkládá § 9 a: zakázky, které Komise zadala jménem členských států nebo společně podle přímo použitelného předpisu, se nepovažují za zadání veřejné zakázky.

Co je dobře

Návrh velmi konkrétně říká, kdo za co odpovídá. Jedno kontaktní místo (MPO) pro Komisi, ostatní státy i podniky a jeden koordinační výbor jsou při krizi praktičtější než situace, kdy se kompetence hledají až po jejím vypuknutí. Důvodová zpráva zdůvodňuje samostatný zákon tím, že krize na vnitřním trhu není totéž co krizový stav podle krizového zákona (č. 240/2000 Sb.), takže ho nelze pod ten zákon podřadit; to je věcně přesvědčivé.

Za pozitivní lze považovat i to, že údaje od podniků mají podle důvodové zprávy a čl. 16 nařízení podniky poskytovat dobrovolně, že se mají chránit obchodní tajemství a důvěrné informace (§ 12) a že zákon nezavádí nové sankce pro běžné podnikatele za neposkytnutí informací. Sankce míří jen na oznámené subjekty a na výrobce či dovozce, kteří by porušili pravidla označování (§ 14). Důvodová zpráva také uvádí, že zákon obsahuje jen nezbytná ustanovení bez „gold-platingu“, tedy bez nadstavby nad unijní požadavky. Zdůvodnění, že povolení jiného členského státu ČR neuzná (aby se orgán nevystavil nepřiměřené odpovědnosti za zboží, které sám neposoudil), je opatrné a chrání spotřebitele.

Co je problematické

Nejcitlivější je § 12 odst. 3: na informace získané podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Důvodová zpráva to omezuje na ochranu obchodního tajemství a údajů od podniků, ale znění dopadá na „informace podle odstavců 1 a 2“, tedy podle odst. 1 i na „další citlivé a důvěrné informace získané a vytvořené“ při uplatňování nařízení. Rozsah by tak mohl být širší než samotná ochrana tajemství a veřejnost by nemusela mít přístup ani k obecným informacím o tom, jak úřady krizi řeší. Je to rozpor mezi výkladem v důvodové zprávě a širokou formulací textu, který by při projednávání stálo za to upřesnit.

Druhý bod je nejasná míra sběru údajů. § 6 vyjmenovává údaje o zaměstnancích, kvalifikaci, majetku a zemědělské výrobě „zejména“, tedy nikoli výčtem uzavřeným, a stanoví, že údaje může úřad zpracovávat „oprávněně“. Důvodová zpráva zároveň tvrdí, že účast je dobrovolná a že osobní údaje se prakticky shromažďovat nebudou (týkat se mají hlavně právnických osob a svazů). Z textu zákona to ale přímo nevyplývá a dobrovolnost se opírá o odkaz na čl. 16 nařízení.

Třetí potíž jsou náklady a nejasnosti. Dopad na rozpočet není vyčíslen s tím, že vznikne až při krizi, přestože zákon zakládá nové orgány (Národní koordinační výbor, Komise pro mimořádné postupy) a RIA se nezpracovávala (výjimka z plánu legislativních prací). Výdaje se mají hradit z limitů kapitol nebo omezením jiných činností. Chybí také sladění data účinnosti: § 17 stanoví účinnost patnáctým dnem po vyhlášení, ale důvodová zpráva k § 17 navrhuje 29. května 2026, kdy se nařízení použije. Ten termín už uplynul a návrh dosud nebyl přijat, takže ČR zatím neurčila orgány, které nařízení předpokládá; zpoždění se mezitím jen prodloužilo, protože návrh se od června protáhl přes 1. čtení (14. 7. 2026) a 2. čtení (13. 10. 2026) a ještě ho čeká závěrečné hlasování. Drobné nedůslednosti (např. odkazy na „§ 10“ místo § 9 nebo „§ 3 písm. a)“ místo § 1 odst. 3) jsou v důvodové zprávě patrné a v textu je třeba je při čtení opravit.

K § 9 se váže věcná výhrada. Povolení bez posouzení shody je podle důvodové zprávy nutné i při nižší jistotě, že zboží splní bezpečnostní požadavky. Návrh to řeší podmínkami (prohlášení o splnění základních požadavků, doklad o nedostatku kapacity, časově omezené povolení, zákaz označení CE, odůvodněné stanovisko komise), přesto jde o výjimku z ochrany spotřebitele, jejíž praktické fungování ukáže až první krize. Složení Komise pro mimořádné postupy není v zákoně dáno; důvodová zpráva přiznává, že počet členů ani zastoupené instituce nelze určit předem.

Obsah pozměňovacích návrhů ze 2. čtení (tisk 222/10, 14. 10. 2026) ani nového usnesení hospodářského výboru (222/50, 29. 10. 2026) není v dostupných datech k dispozici, takže nelze říct, zda se výše popsané výhrady (zejména § 12 odst. 3 a § 6) podařilo vyřešit. Hodnocení v tomto článku proto vychází z původního znění návrhu a po přijetí pozměňovacích návrhů se může změnit.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neuvádí, jen popisuje unijní rámec. Rámec je společný: nařízení (EU) 2024/2747 je přímo použitelné ve všech členských státech a každý stát musí určit ústřední styčný orgán a jednotné kontaktní místo (čl. 8 a 24). Rozdíly vznikají hlavně v tom, kterému orgánu stát úkoly svěří, a jak je propojí s krizovým řízením; jak to udělaly ostatní státy, jsme z povolených zdrojů nedohledali.

Nezávislý rozbor Common Market Law Review (2025) uvádí, že nařízení je vhodné k danému účelu, protože reaguje na zkušenost z pandemie covidu-19, ale pochybuje, zda bude dost pružné pro budoucí krize různého druhu a rozsahu, a ptá se, zda harmonizace krizí pomůže, nebo svazuje instituce při hledání nejlepšího řešení. Podle téhož zdroje byl původní návrh Komise, který jí dovoloval nařídit podnikům přednostní objednávky bez jejich souhlasu, v přijatém znění přepsán; to souhlasí s popisem v důvodové zprávě, že podnik může přednostní žádost Komise odmítnout. Český návrh tedy v této věci žádnou povinnost pro podniky nezavádí.

Srovnání s dalšími zeměmi (USA, Spojené království, Kanada, Japonsko) jsme z povolených zdrojů nedohledali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Evropská úprava záměrně odmítla nejtvrdší nástroj (povinné přednostní objednávky), a český zákon se drží její logiky: určuje orgány a kontaktní místa, ale nezavádí povinnosti nad rámec nařízení. Zbývá otázka, zda stát při krizi dokáže využít volné postupy včas; to by měla ukázat až první aktivace režimu ostražitosti.

Co by šlo udělat lépe

Aby zákon nezůstal jen formálním přiřazením úkolů, dávalo by smysl zúžit § 12 odst. 3 tak, aby se výjimka ze zákona o svobodném přístupu k informacím týkala výhradně údajů poskytnutých podniky a skutečně chráněných tajemství, a zbytek agendy (například přijatá opatření) zůstal veřejný. Výčet údajů v § 6 by mohl být uzavřený a výslovně svázaný s dobrovolností a s minimalizací údajů. Užitečné by bylo stanovit, jak se zveřejňuje činnost Národního koordinačního výboru a Komise pro mimořádné postupy, a zajistit alespoň odhad nákladů na jejich zřízení. Datum účinnosti je třeba sladit s důvodovou zprávou. U pokut stojí za úvahu ověřit, zda horní hranice 20 000 000 Kč za označení CE (§ 14 odst. 3 písm. a) odpovídá závažnosti proti 500 000 Kč za chybějící informaci v českém jazyce; důvodová zpráva uvádí, že vychází z obdobných přestupků podle zákona č. 90/2016 Sb.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI hlasovala ANO. Z pohledu dlouhodobého přínosu pro občany je rozumné mít předem určené orgány a postupy dříve, než krize nastane: nařízení se už používá a ČR potřebuje styčný orgán a kontaktní místo, které umožní spolupráci s Komisí i ostatními státy. Návrh se drží unijních požadavků, nezavádí povinnosti pro běžné podnikatele a sankce míří jen na úzký okruh subjektů. Největší výhrady (rozsah § 12 odst. 3, otevřený výčet údajů v § 6, nevyčíslené náklady) lze řešit pozměňovacími návrhy a nejsou důvodem, aby stát zůstal bez určených orgánů; ve 2. čtení nějaké návrhy skutečně přibyly, ale jejich obsah z dat nevíme. Doporučení se týká původního znění: hlasování ANO platí za podmínky, že případné změny nezúží přístup veřejnosti k informacím ani nerozšíří sběr údajů od podniků. Oproti předchozí verzi článku se doporučení nemění. Doporučení je názor AI podle uvedených kritérií, nikoli výzva k hlasování.

Argumenty PROTI doporučení

• Výjimka ze zákona o svobodném přístupu k informacím v § 12 odst. 3 je podle textu formulována šířeji než důvodová zpráva; hrozí, že veřejnost nebude moci kontrolovat, jak úřady krizi řeší. To je podle kritéria transparentnosti vážný argument pro odložení nebo úpravu.
• Návrh vznikl bez hodnocení dopadů regulace (RIA); dopady na rozpočet a podniky nejsou vyčísleny, což oslabuje kontrolu nákladů. Zrychlený režim (souhlas již v 1. čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu), který vláda navrhovala, se podle průběhu neuplatnil — návrh šel běžnou cestou, což je naopak dobře.
• Povolení zboží bez posouzení shody (§ 9) snižuje bezpečnostní jistotu; složení Komise pro mimořádné postupy není stanoveno a při krizi hrozí tlak na rychlost na úkor kontroly.
• Zákon vytváří několik nových orgánů (Národní koordinační výbor, Komise pro mimořádné postupy) a koordinaci rozdělenou mezi mnoho resortů; reálná funkčnost se prověří až v krizi a hrozí formální, nikoli skutečná připravenost.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu; důvodová zpráva je datována 4. května 2026. Vláda navrhovala vyslovit souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, k tomu ale nedošlo: 1. čtení proběhlo 14. 7. 2026 a návrh byl přikázán k projednání výborům.

Novější průběh: hospodářský výbor tisk projednal 4. 9. a 18. 9. 2026 (usnesení 222/8). Ve 2. čtení byla 13. 10. 2026 ukončena obecná i podrobná rozprava, byly podány pozměňovací návrhy (222/10, 14. 10. 2026) a tisk šel zpět garančnímu výboru. Ten přijal další usnesení 29. 10. 2026 (222/50). Texty těchto podtisků nejsou k dispozici, proto je zde nehodnotíme; po 2. čtení následuje 3. čtení, kde se hlasuje o pozměňovacích návrzích a o zákonu jako celku.

Pokuty (§ 14): oznámený subjekt, který neupřednostní žádosti o posouzení shody krizově relevantního zboží, až 1 000 000 Kč; výrobce či dovozce, který zboží s povolením podle § 9 označí CE nebo jiným označením shody, až 20 000 000 Kč; za chybějící srozumitelnou informaci v českém jazyce, že jde o krizově relevantní zboží (§ 9 odst. 8), až 500 000 Kč. Přestupky oznámených subjektů projednává ÚNMZ, přestupky výrobců a dovozců příslušný orgán dozoru (§ 15); vymáhání pokut zajišťuje podle důvodové zprávy celní úřad. Povolení podle § 9 musí obsahovat mimo jiné datum konce platnosti nejpozději posledního dne trvání režimu mimořádné situace a požadavky na zpětnou vysledovatelnost.

Podle důvodové zprávy nařízení vylučuje z působnosti mj. léčiva, zdravotnické prostředky, obranné produkty, energetiku a finanční služby, zatímco § 1 odst. 3 se odkazuje i na některé předpisy o zdravotnických prostředcích; vztah těchto ustanovení je třeba ověřit v plném textu. Důvodová zpráva také uvádí, že Komise zprovozní IT systém pro komunikaci (test do 29. května 2026, ostrý provoz od počátku roku 2027) a že přístup do něj zprvu bude mít jen ústřední styčný orgán.

Nejasné: text ani důvodová zpráva neříkají, kolik bude nová agenda stát a kdo ji zaplatí nad rámec stávajících limitů; není stanoveno složení Komise pro mimořádné postupy; rozsah § 12 odst. 3 se liší od výkladu v důvodové zprávě; datum účinnosti v § 17 se liší od data uvedeného v důvodové zprávě.

Zdroje

• Tisk č. 222/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• How resilient will the Internal Market Emergency and Resilience Act be?: Common Market Law Review, 62 (3), 2025