Střet zájmů: zákaz zakázek a dotací pro firmy politiků se zužuje, přibývá oznamování

Aktualizace — doplněno neutrální stanovisko vlády a vlastní srovnání, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku nezohlednila neutrální stanovisko vlády z 29. června 2026 (tisk 221/1). Vláda oceňuje úpravu definice skutečného majitele, ale chce, aby se návrh dál projednával a upravil tak, aby posílil právní jistotu u veřejných podpor a zakázek a aby byl plně v souladu se závazky z členství v EU. Výslovně upozorňuje, že Evropská komise nyní posuzuje dopad návrhu na plnění Národního plánu obnovy a že by oslabení již přijaté reformy mohlo vést k závěru o nesplnění milníku. Doporučení AI zůstává zdržet se: AI by podpořila část návrhu, ale ne jeho jádro (zrušení plošného zákazu zakázek).

O co jde

Návrh poslanců Radka Vondráčka, Davida Pražáka, Marie Pošarové a Filipa Turka (předložen 8. 6. 2026) mění zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. a navazující zákony (zadávání veřejných zakázek, rozpočtová pravidla, zákon o zemědělství, investiční pobídky). Dnes platí od roku 2017 dva plošné zákazy pro obchodní společnosti, v nichž člen vlády či jiný veřejný funkcionář podle § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní alespoň 25 %: společnost se nesmí účastnit zadávacích řízení ani získat zakázku malého rozsahu (§ 4 b) a nesmí dostat nenárokovou dotaci ani investiční pobídku (§ 4 c).

Návrh to mění takto:

• Skutečný majitel místo ovládající osoby v § 4 a, § 9 a § 23: pojem se bere z evidence skutečných majitelů.
• Zrušení § 4 b (zákaz účasti v zadávacích řízeních a zakázek malého rozsahu). Nahrazuje ho povinnost veřejného funkcionáře oznamovat zakázky, dotace a investiční pobídky firmám, jejichž je skutečným majitelem (nový § 11 a), a v zákoně o zadávání veřejných zakázek možnost zadavatele (nikoli povinnost) vyloučit takovou firmu, ale jen z řízení, ve kterém je zadavatelem ústřední správní úřad vedený tímto funkcionářem (§ 48 odst. 8) nebo samospráva, jejímž zastupitelem je majitel (§ 48 odst. 9).
• Zúžení § 4 c: zákaz platí jen pro dotace, na které není právní nárok, a jen pokud poskytovatelem je ústřední správní úřad, v jehož čele stojí funkcionář, který je skutečným majitelem; nově se zakazuje poskytovat dotace firmám zastupitelů poskytovatele (§ 4 c odst. 2).
• Námitky proti záměru poskytnout dotaci takové firmě do 30 dnů (poskytovatel rozhodne do 60 dnů, odvolání se nepřipouští), lhůta 4 roky pro zahájení řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně (§ 44 a odst. 11 rozpočtových pravidel).

Funkcionář má do 3 měsíců od účinnosti oznámit období od roku 2017 (čl. II), účinnost je 1. ledna 2027 (čl. XII).

Důvodová zpráva zdůvodňuje, že dnešní zákazy jsou plošné a dopadají až na nejnižší úroveň včetně malých obcí, kdežto rakouská předloha (podle komparativní studie Transparency International ČR z roku 2022) zakazuje zakázky na úrovni odpovídající funkci funkcionáře; zúžení podle zprávy není v rozporu s unijním právem (čl. 61 finančního nařízení), protože § 4 b a § 4 c nejsou transpozicí.

Co je dobře

Dnešní plošný zákaz skutečně vede k absurdním případům: obec nesmí zadat zakázku malého rozsahu firmě, kterou vlastní zastupitel jiné obce, ačkoli na zadání nemůže mít žádný vliv. Zúžení na úroveň, kde funkcionář něco řídí, odpovídá logice střetu zájmů a rakouskému modelu. Pojem „skutečný majitel“ z evidence je jasnější než dosavadní „ovládající osoba“; vláda v tom vidí přínos pro právní jistotu. Pravidlo o oznamování a veřejné námitky dávají veřejnosti nástroj, který dnes chybí, a lhůta 4 roky pro odvody sjednocuje promlčení.

Co je problematické

Hlavní změna je omezení tvrdého zákazu na měkké pravidlo. Dnešní § 4 b říká, že společnost veřejného funkcionáře se zadávacích řízení nesmí účastnit a zadavatel ji musí vyloučit. Návrh zákaz ruší a nahrazuje ho možností vyloučit („může“) jen u zadavatele, v jehož čele funkcionář stojí. Na zakázky všech ostatních zadavatelů (ostatní ministerstva, státní podniky, kraje) se hard zákaz nevztahuje. Zpráva nevysvětluje, proč má stačit oznámení.

Dotace: málo a „nárok“ přes program. Zákaz se omezí na dotace bez právního nároku a na poskytovatele, který řídí funkcionář. Vláda upozorňuje, že dotace by se mohly stát nárokovými už tím, že to stanoví dotační program, a tedy zákaz obejít (stanovisko vlády). Dotace poskytované jinými poskytovateli (jiné ministerstvo, SZIF) zákaz už nepokryje.

Kolize s unijním právem a Národním plánem obnovy. Vláda sama upozorňuje na možný dopad na milníky reformy kontroly a auditu (tzv. supermilníky). Evropská komise podle Transparency International ČR v září 2026 dospěla k závěru, že je premiér „v potenciálním střetu zájmů“ a že svěřenský fond to nevyřešil, a DG AGRI v říjnu 2026 střet potvrdila; Komise podle téhož zdroje v květnu 2026 požádala o zastavení proplácení evropských dotací pro jeho firmy. Český návrh unijní pravidla nemění (podle důvodové zprávy § 4 b a § 4 c unijní právo neprovádějí), takže pro unijní prostředky bude platit dál unijní úprava a zadavatelé a poskytovatelé budou muset vyhodnocovat dvě různá pravidla.

Skutečný majitel není totéž co ovládající osoba. Vláda upozorňuje, že pojem je širší, zahrnuje i osoby, které z firmy jen pasivně profitují, a také „formální“ a „náhradní“ skutečné majitele podle zákona o evidenci skutečných majitelů, kteří často nemají vliv ani prospěch. Zapsaný skutečný majitel navíc není vždy odrazem reality, protože se posuzuje materiálně. Dopad zápisu (svěřenské fondy) na zákaz tak závisí na výkladu.

Rozhodnutí soudů ukazují, že dnešní úprava funguje. Nejvyšší správní soud podle Radia Praha (12. 12. 2025) potvrdil, že střet zájmů Andreje Babiše v prvním funkčním období vyloučil firmy Agrofertu nejen z dotací, ale i ze zakázek malého rozsahu, a odmítl kasační stížnost Moravskoslezského kraje, který si najal agrofertovskou firmu. Podle TI ČR potvrdily soudy i v roce 2025 (Vodňanská drůbež, Kostelecké uzeniny), že firmy Agrofertu nemají nárok na dotace kvůli střetu zájmů. Návrh by takové případy do budoucna umožnil jen tam, kde zákaz zůstane.

Proces. Podle důvodové zprávy se návrh opírá o aplikační praxi a judikaturu, ale nepřikládá RIA ani analýzu dopadů na veřejné zakázky a dotace a zpráva nevyčísluje, o kolik zakázek a dotací by se zákaz zúžil. Rada vlády pro boj s korupcí podle Transparency International ČR návrh těsně neodmítla. Při dohledávání AI nenašla stanovisko zadavatelů ani zadavatelů veřejných zakázek k tomuto návrhu.

Jak je to řešeno jinde

Rakousko (zdroj, na který se zpráva odvolává). Podle důvodové zprávy a komparativní studie Transparency International ČR (2022) platí v Rakousku, že společnost, ve které veřejný funkcionář vlastní více než 25 %, nesmí přímo ani nepřímo získávat veřejné zakázky na úrovni odpovídající jeho funkci. To je zúžení, které návrh přebírá. Rakouská úprava ale zachovává tvrdý zákaz (nepodmíněný, neleží na úvaze zadavatele), kdežto český návrh dává zadavateli jen možnost vyloučit. Studii samotnou jsme z povolených zdrojů neověřili, rakouské pravidlo tak přebíráme jen z důvodové zprávy.

EU (finanční nařízení a Komise). Podle Transparency International ČR Komise v letech 2019 až 2022 provedla dva audity, které podle TI potvrdily střet zájmů premiéra při čerpání unijních dotací, a v září 2026 podle téhož zdroje zhodnotila svěřenský fond jako nedostatečné řešení. Unijní pravidla platí pro unijní peníze bez ohledu na český zákon; návrh je proto z hlediska unijních prostředků neutrální a nepodstatný, ale zesiluje nejistotu, protože vnitrostátní ochrana by byla slabší než unijní.

Další země (Německo, Spojené království, USA). Pro jejich regulaci střetu zájmů při zakázkách a dotacích jsme z povolených zdrojů spolehlivé údaje nezískali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Rakouský model, na který se zpráva odvolává, je užší, ale tvrdý, kdežto český návrh zákaz mění na rozhodnutí zadavatele. Důvodová zpráva rozdíl nezmiňuje.

Co by šlo udělat lépe

AI by rozdělila návrh. Přijatelné jsou změny, které odstraňují absurdní dopad na nízké úrovně (zúžení dopadu zákazu na zadavatele a poskytovatele, které funkcionář řídí nebo ovlivňuje) a sjednocují pojem skutečného majitele. Zákaz účasti v zakázkách vlastního zadavatele by měl zůstat povinný (zadavatel „musí vyloučit“), ne fakultativní. Zákaz dotací by se měl vztahovat na všechny dotace, které poskytuje orgán v působnosti funkcionáře, včetně těch, kde je nárok „nastaven programem“. Před přijetím by se měl zveřejnit odhad dopadů na zakázky a dotace a stanovisko Komise k plnění milníku Národního plánu obnovy. Pro oznamování by mělo platit, že neoznámení je přestupek.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: pravidla o střetu zájmů mají chránit stát před situací, kdy o veřejných penězích rozhoduje někdo, kdo z nich může sám profitovat, i v budoucnosti, kdy u moci budou lidé s jinými zájmy než dnešní. Část návrhu (zúžení plošného zákazu na úroveň, kde funkcionář něco řídí, a jasnější definice skutečného majitele) je věcně obhajitelná a zlepšuje právní jistotu. Nejsilnější riziko: jádro návrhu, tedy změna tvrdého zákazu účasti v zakázkách na fakultativní vyloučení a zúžení zákazu dotací, zeslabuje ochranu i tam, kde funkcionář vliv má (zakázky ostatních zadavatelů, dotace od jiných poskytovatelů), a to bez analýzy dopadů a s rizikem střetu s unijním právem a milníky Národního plánu obnovy, na které upozorňuje i vláda (milníky jsem nezávisle neověřoval). Pro test zneužití je zásadní, že účinky změny nejlépe využije současný držitel moci. Protože část návrhu je dobrá a část škodlivá a obě jsou spojené v jednom hlasování, AI nedoporučuje ani „ano“, ani „ne“. Krátkodobě návrh snižuje rizika pro firmy veřejných funkcionářů, dlouhodobě záleží na tom, zda se tvrdý zákaz u vlastního rezortu zachová.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na zrušení nepřiměřeně širokých zákazů a právní jistotu, může hlasovat ano: návrh zužuje dopad na nízké úrovně, sjednocuje pojem skutečného majitele a zavádí oznamování a veřejné námitky; vláda ve stanovisku zaujala neutrální postoj, což pro hodnocení nic nemění.
• Kdo klade důraz na ochranu veřejných peněz a boj proti korupci, může hlasovat ne: návrh nahrazuje tvrdý zákaz fakultativním vyloučením a omezuje zákaz dotací na vlastní rezort, což podle upozornění vlády může ohrozit milníky Národního plánu obnovy (nezávisle neověřeno).
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že dobré a škodlivé části jsou spojeny v jednom návrhu a lze je rozdělit ve výboru.

Podrobnosti

Návrh předložili 8. června 2026 poslanci Vondráček, Pražák, Pošarová a Turek. Vláda k němu 29. června 2026 přijala neutrální stanovisko (tisk 221/1). Stav je „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“, do 1. čtení zatím zařazen není; zpravodajem ústavně-právního výboru je poslanec Kupec. Návrh mění řadu zákonů (střet zájmů, rozpočtová pravidla, zemědělství, investiční pobídky, zadávání veřejných zakázek a další) a přechodná ustanovení pro řízení zahájená před účinností (čl. IV a XI). Účinnost je 1. ledna 2027 (čl. XII).

Zdroje

• Tisk č. 221/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády k tisku 221: usnesení vlády z 29. 6. 2026
• Historie projednávání
• Střet zájmů Andreje Babiše: Transparency International ČR
• Court: Babiš’s conflict of interest ruled Agrofert out of public contracts: Radio Prague International, 12. 12. 2025