Armáda ČR v zahraničí 2025: 1 732 vojáků v misích za 943 milionů korun

O co jde

Vojáci a další příslušníci resortu obrany smějí působit v zahraničí, a cizí vojáci smějí pobývat v ČR, jen se souhlasem Parlamentu. Tento tisk je výroční zpráva o tom, jak ministerstvo obrany tyto souhlasy v roce 2025 využilo. Sněmovně se předkládá k vědomí: návrh usnesení má jediný bod, totiž že Poslanecká sněmovna informaci „bere na vědomí“. Nic se tedy neschvaluje ani nezakazuje.

Zpráva podle úvodu vychází z mandátů schválených Sněmovnou a Senátem na podzim 2024 (působení v zahraničních operacích do roku 2026, výcvik a poradenství v Mauritánii) a z mandátu pro Keňu schváleného v červnu 2025. Vyslání zdravotnického týmu do Severní Makedonie pomáhat obětem požáru schválila podle zprávy pouze vláda, protože to Ústava pro takový případ umožňuje. Shrnutí na konci uvádí, že se v zahraničních operacích prostřídalo celkem 1 732 příslušníků Armády ČR a 29 příslušníků Aktivní zálohy.

Co je dobře

Zpráva je podrobná a u každé operace uvádí mandát (strop počtu osob), skutečné nasazení a, kde to dává smysl, i politicko-bezpečnostní kontext. U všech operací, kde to zpráva uvádí, konstatuje, že mandát nebyl překročen. Platí to například pro východní křídlo NATO (966 vojáků a 29 příslušníků Aktivní zálohy se prostřídalo v Lotyšsku, Litvě, Polsku a na Slovensku), pro EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině (209 příslušníků), pro Kosovo (84) nebo pro ochranu velvyslanectví v Kyjevě (56 vojáků při mandátu do 20 osob současně).

Kapitola X uvádí, že při působení v zahraničí nedošlo k žádnému úmrtí ani zranění příslušníků Armády ČR. Financování nese rozpočet ministerstva obrany a podle zprávy tvoří 0,6 % výdajů této kapitoly. Část nákladů se vrací: mise MFO na Sinaji kompenzovala ČR za letoun CASA a posádky 29,79 mil. Kč, což zpráva uvádí jako zhruba 115 % tamních výdajů (25,85 mil. Kč), a z fondů Evropské unie (EPF) bylo od roku 2022 refundováno 182 mil. Kč za výcvik ukrajinských vojáků, z toho cca 12 mil. Kč za rok 2025.

Zajímavé je i srovnání plánu a skutečnosti: některé mandáty nebyly využity vůbec (velitelské struktury do 25 osob, projekty rychlého dopadu do 4 mil. Kč, podpora Mezinárodního trestního soudu do 15 osob), a pobyt vojsk států NATO v ČR (mandát do 2 000 osob) se podle zprávy nevyužíval. Hotovostní síly NATO a EU (Model sil NATO do 10 100 osob, Spojenecké síly rychlé reakce do 300 osob, bojové uskupení EU do 200 osob) nebyly aktivovány.

Co je problematické

Zpráva je psaná z pohledu ministerstva a hodnotí hlavně splnění mandátů, nikoli účinnost misí. Přínos operací zpráva popisuje obecnými formulacemi (např. „odstrašení“, „plnění spojeneckých závazků“) a chybí měřitelná kritéria, podle nichž by Sněmovna mohla posoudit, zda se vynaložené peníze vyplatily. Politicko-bezpečnostní kapitoly jsou navíc převzaté jako hodnocení situace od ministerstva; zpráva uvádí i odhady (např. ruské ztráty „podle některých odhadů“ přes 400 000 vojáků), které nelze z podkladu ověřit.

Několik drobných nesrovnalostí a nejasností si zaslouží pozornost. V iráckých operacích Inherent Resolve a NATO Mission Iraq činil mandát celkem do 20 osob a prostřídalo se v nich 33 příslušníků (z toho 3 v Kuvajtu); jde o střídání, ne o překročení, ale z textu není zřejmé, kolik jich působilo současně. V tabulce vojenských pozorovatelů OSN jsou uvedeny tři mise (MINUSCA 4, MONUSCO 4, UNMIK 1), zatímco v tabulce výdajů je mezi misemi OSN uveden i UNMOGIP (Indie/Pákistán). Navíc zpráva hodnotí mise jen za jeden rok, takže není vidět vývoj nákladů v čase. Kosovská a bosenská politická situace je popsána bez vazby na to, jak by případné zhoršení ovlivnilo české nasazení.

Z hlediska nákladů je třeba číst údaje opatrně: celkových 943 447 tis. Kč zahrnuje i přípravu jednotek (56 920 tis. Kč) a hotovostní síly (31 049 tis. Kč), které se v praxi nenasazovaly. Největší položkou je posílení obrany východní hranice NATO (463 913 tis. Kč), následuje Mauritánie (56 284 tis. Kč), EUFOR Althea (54 975 tis. Kč) a výcvik v rámci EUMAM UA v Polsku a Německu (51 232 tis. Kč).

Jak je to řešeno jinde

Zpráva sama srovnání s jinými státy nedělá, jen uvádí, že ČR působí ve spojeneckých strukturách NATO a EU a v rámci Koalice ochotných (ustavené Velkou Británií a Francií), jejíž členkou se ČR stala v dubnu 2025. Obecným kontextem je, že řada demokratických států předkládá parlamentu podobné pravidelné zprávy o zahraničních misích, ale míra podrobnosti a způsob parlamentní kontroly se liší; konkrétní srovnání s dalšími zeměmi z podkladů tisku nevyplývá.

Co by šlo udělat lépe

Pro lepší kontrolu by pomohlo, kdyby zpráva obsahovala pro každou operaci srovnání s předchozími roky (počty osob, náklady) a stručné vyhodnocení, zda byly dosaženy stanovené cíle. Užitečné by bylo též sjednotit údaje o počtu osob, aby bylo odlišeno, kolik vojáků se v operaci prostřídalo za rok a kolik jich působilo současně, a jasně uvést, které položky výdajů jsou skutečné náklady nasazení a které příprava či pohotovost.

Proč AI zatím nedoporučuje

U tohoto tisku AI hlasovací doporučení nedává. Jde o pouhé vzetí zprávy na vědomí bez věcných důsledků; rozhodující není samotné hlasování, ale politické hodnocení zahraničních misí a výdajů na obranu, které přesahuje neutrální roli tohoto webu. Čtenář si může z uvedených čísel a z odkazů na zdroje udělat vlastní úsudek.

Podrobnosti

Zpráva se člení na kapitoly A až Z. Mezi nejzajímavější údaje patří: výcvik ukrajinských vojáků (v roce 2025 celkem 3 043, z toho 2 480 v rámci mise EU EUMAM UA a 563 mimo ni; od října 2022 celkem 10 784), z toho na území ČR 564 vojáků a výdaje spojené s jejich pobytem a výcvikem v ČR cca 14 mil. Kč (celkem na výcvik v ČR i jinde 85,4 mil. Kč). Na východním křídle NATO působila jednotka elektronického boje v Lotyšsku (148 vojáků a 20 záložníků), jednotka CBRN v Litvě (203 vojáků a 2 záložníci), vrtulníková jednotka s třemi vrtulníky Mi-171 v Polsku od září 2025 (120 příslušníků) a mechanizovaná rota na Slovensku (495 příslušníků a 7 záložníků). Na Islandu zajišťovala dvojice letounů JAS-39 Gripen od května do července 2025 ochranu vzdušného prostoru (79 příslušníků, mandát do 95 osob). Mise na Sinaji přepravila podle zprávy 7 162 osob a 144,095 tun materiálu. V Mauritánii se prostřídalo 47 příslušníků, v Keni 3, v operaci Aspides a Irini podle mandátu do 5, resp. 10 osob.

Zpráva zahrnuje také přílohu o zapojení ČR do misí OSN. Podle úvodu zprávy jde o přílohu „Informace o stavu zapojení České republiky do misí OSN v roce 2025“, kterou tento článek nerozebírá. Text dokumentu byl při zpracování k dispozici ve strojově převedené podobě z PDF; některá místa (např. tabulky) mohou být v převodu zkomolená, proto je u čísel vhodné ověřit originál na psp.cz.

Zdroje

• Tisk č. 220/0 na psp.cz
• Historie projednávání