Mistrovská zkouška pro řemeslníky: dobrovolné ověření nejvyšší kvality u komor

O co jde

Vládní návrh (předložen 5. 6. 2026, ministr průmyslu a obchodu) zavádí dobrovolnou mistrovskou zkoušku pro řemeslníky. Zákon neomezuje přístup k živnosti a nikomu nezakazuje pracovat bez mistrovského listu, jen vytváří jednotný, státem schvalovaný způsob, jak doložit „nejvyšší kvalitu“ práce. Zkoušku v povoláních podle nařízení vlády připravuje, organizuje a provádí Hospodářská komora ČR, v zemědělství Agrární komora ČR (§ 2 odst. 3 a 4); ministerstvo průmyslu a obchodu, resp. zemědělství schvaluje zkušební řád a standardy (§ 7, § 12).

Podmínky (§ 3): odpovídající vzdělání (výuční list, maturita, vyšší odborné, vysokoškolské, nebo profesní kvalifikace) a nejméně 3 roky praxe v oboru nebo pedagogické činnosti v posledních 10 letech. Zkouška (§ 5 a 6) má části teoretickou obecnou, teoretickou odbornou a praktickou, jejíž součástí je mistrovské dílo, které uchazeč zhotoví na vlastní náklad; první část se koná 60 až 180 dnů po přihlášce a zbývající do 12 měsíců; opakovat lze každou část jednou do 3 let (§ 8). Zkušební komise má nejméně 5 členů pro odbornou část a členové musí mít v oboru aspoň 8 let praxe z posledních 10 (§ 9, § 10). Po úspěchu vydá komora do 30 dnů mistrovský list a zapíše držitele do veřejné evidence (§ 14, § 15); poplatek za zkoušku určuje komora tak, aby nepřevyšoval náklady (zpráva), v zákoně není strop v korunách.

V první vlně počítá důvodová zpráva s 48 povoláními (například cukrář, kadeřník, instalatér-topenář, zedník, tesař, krejčí, floristka, kuchař), pro které v rámci projektu Národního pedagogického institutu a komor vznikly vzorové standardy. Účinnost je 1. ledna 2027 (§ 20). Hlavní důvody podle zprávy: umožnit českým řemeslníkům doložit mistrovskou kvalifikaci ve veřejných zakázkách v Německu a Rakousku, kde se často vyžaduje, usnadnit spotřebiteli výběr řemeslníka a zvýšit prestiž řemesel a zájem o učební obory.

Co je dobře

Zkouška je dobrovolná, takže nevytváří bariéru vstupu do oboru, jako ji vytváří povinná mistrovská zkouška v Německu. Má jasně zákonem popsaný průběh, lhůty a stropy opakování, takže uchazeč ví, co ho čeká. Komory musí zveřejnit zkušební řád a poplatek (zpráva), poplatek nesmí převyšovat náklady a mistrovské dílo se bude podle zprávy zpravidla realizovat v rámci skutečné zakázky, kterou zaplatí zákazník. Evidence držitelů a veřejně přístupný standard umožní spotřebiteli i zadavatelům ověřit kvalifikaci. Z dlouhodobého hlediska je užitečné, aby české kvalifikace byly srovnatelné s německými a rakouskými, protože část řemeslníků pracuje v sousedních zemích.

Co je problematické

Monopol dvou komor a samoregulace. Zkoušku mohou připravovat a provádět jen Hospodářská a Agrární komora, které navrhují standardy, jmenují zkušební komise a vybírají poplatky; stát jen schvaluje (§ 7, § 12). Zákon neurčuje strop poplatku v korunách. Podle zprávy komory zkouškou získají příjem: poplatky vstoupí do základu daně komor a podléhají DPH.

Pokud se z dobrovolné zkoušky stane de facto povinnost. Zpráva uvádí, že zákon vznikl i proto, aby čeští řemeslníci mohli v Německu a Rakousku doložit kvalifikaci vyžadovanou ve veřejných zakázkách. Pokud by zadavatelé v ČR začali mistrovský list vyžadovat, vznikla by z dobrovolné zkoušky fakticky podmínka přístupu k zakázkám, aniž by o tom rozhodl parlament. Zákon před tím nechrání, a to je riziko, které německá debata o povinné mistrovské zkoušce dobře ukazuje (viz níže).

Evidence držitelů a vnitřní nejasnost. Evidence držitelů je podle § 14 odst. 1 veřejná a držitel se z ní může nechat vyškrtnout (§ 14 odst. 3). Důvodová zpráva ale na jednom místě píše, že je evidence přístupná veřejnosti „jen s výslovným souhlasem držitele“, a na jiném, že zveřejnění „není podmíněno výslovným souhlasem“ a držitel má jen právo požádat o výmaz. Rozpor je podstatný: výchozí režim je zveřejnění (opt-out), ne souhlas.

Bezúhonnost členů komise a nahlížení do trestních spisů. Komora si může vyžádat od soudu opis rozsudku a nahlížet do částí trestního spisu (§ 11 odst. 6), aby posoudila bezúhonnost člena zkušební komise; zpráva sama označuje údaje o trestné činnosti za zvlášť citlivé. Zákon přitom žádné pojistky (ochrana třetích osob, záznam o nahlédnutí) nestanoví.

Nevyčíslené dopady. Důvodová zpráva odkazuje na Závěrečnou zprávu RIA, ale číselné údaje o nákladech pro uchazeče a o očekávaném počtu zkoušek se v zákoně ani v důvodové zprávě samy nevyskytují, takže nelze posoudit, kolik řemeslníků zkoušku pravděpodobně složí ani kolik jich bude stát. Při dohledávání AI nenašla stanovisko živnostenských svazů ani cechů, které komory nezastupují.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva uvádí Německo a Rakousko jen jako země, kde je mistrovská zkouška zavedená a často vyžadovaná ve veřejných zakázkách. Dohledané zdroje ukazují důležitý rozdíl, který zpráva nezmiňuje: v Německu je mistrovská zkouška u části řemesel povinná.

Německo. Podle Deutsche Handwerks Zeitung (13. 2. 2020) byla povinnost mistrovské zkoušky v roce 2004 zrušena u 53 řemesel a od 1. 1. 2020 znovu zavedena u 12 řemesel (například Fliesenleger, Parkettleger, Raumausstatter). Podle téhož zdroje klesl po roce 2004 počet učňů ve volných řemeslech z 32 342 (1997) na 14 292 (2017), kdežto v řemeslech s povinností z 538 507 na 304 363; u obkladačů z 3 029 (2004) na 2 209 (2015). Studie ifh podle zdroje ukázala pokles počtu učňů ve volných řemeslech. Německá Monopolkommission naopak argumentuje, že mistrovská povinnost se týká hlavně zakládání podniků, ale mnoho práce dělají tovaryši a učni; zkouška nezaručuje aktuálnost kvalifikace a navrhuje usnadnit získání oprávnění vyučovat učně místo omezování přístupu k oboru; rozšíření povinnosti by podle ní výrazně snížilo počet nových podniků a prohloubilo nedostatek pracovníků. Zdroj je obchodní tisk řemeslnické komunity (zainteresovaná strana), takže čísla o učních je třeba brát opatrně; příčinnost nejsou schopny doložit.

Rakousko. Zpráva uvádí, že mistrovská zkouška je zavedený mechanismus; podrobnosti rakouské úpravy (povinnost k výkonu živnosti, počet řemesel) jsme z povolených zdrojů nedohledali.

Další země. Pro Švýcarsko, Nizozemsko, Spojené království ani USA jsme spolehlivé údaje nezískali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Německá zkušenost ukazuje dvě věci. Za prvé, o povinnosti rozhodl zákonodárce a dopady (počet učňů, nové podniky) se staly předmětem sporu. Za druhé, i tam, kde povinnost platí, je podle Monopolkommission přínos pro kvalitu těžko doložitelný. České řešení se tomu vyhýbá dobrovolností, ale důvodová zpráva neřeší riziko, že se zkouška stane de facto podmínkou.

Co by šlo udělat lépe

Zákon by měl stanovit strop poplatku nebo způsob jeho stanovení a zajistit uchazeči, který neuspěl, přezkum hodnocení. Měl by výslovně říct, že mistrovský list nelze podmínkou ve veřejných zakázkách ani při přístupu k živnosti (nebo jen se souhlasem parlamentu), aby dobrovolná zkouška nezačala fungovat jako zákaz. Evidence držitelů by měla být výchozím režimem založena na souhlasu (opt-in), nebo to důvodová zpráva musí konzistentně vysvětlit. U nahlížení do trestních spisů je třeba pojistek. A po třech letech by se měla zveřejnit zpráva o počtu zkoušek, úspěšnosti, nákladech a o tom, zda zadavatelé začali mistrovský list vyžadovat.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ano, s výhradou k možnému přerůstání v povinnost.

Hlavní dlouhodobý důvod: česká ekonomika potřebuje kvalitní řemeslníky a atraktivní učební obory a dobrovolná, jasně vymezená zkouška s veřejnou evidencí je nízkonákladový a vratný nástroj, který nikomu nebere právo pracovat. Zároveň srovnatelnost s německou a rakouskou mistrovskou kvalifikací pomůže českým firmám v sousedních zemích. Nejsilnější riziko: dobrovolný nástroj, který ovládají dvě komory, se může změnit ve faktickou podmínku (veřejné zakázky, zakázky v zahraničí) a zvýšit bariéry pro nové podnikatele, přičemž zákon nestanoví strop poplatku a o zveřejnění evidence existuje rozpor v důvodové zprávě. Protože se tato rizika dají opravit pozměňovacími návrhy a nástroj je dobrovolný, je doporučení ano. Krátkodobě je dopad na rozpočet zanedbatelný, dlouhodobě záleží na tom, zda zkouška zůstane dobrovolná.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na otevřený přístup k živnostem, může hlasovat ne nebo se zdržet: monopol dvou komor, nestanovený strop poplatku a riziko, že se zkouška stane de facto podmínkou, mohou zvýšit bariéry vstupu do oboru, jak ukazuje německá debata.
• Kdo klade důraz na ochranu soukromí, může hlasovat ne: evidence držitelů je veřejná jako výchozí režim a zpráva si v tom protiřečí.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že zkouška je dobrovolná a sporné body lze opravit v dalších čteních.

Podrobnosti

Návrh předložila 5. června 2026 vláda (ministr průmyslu a obchodu). Stav je „po 10 dnech od rozeslání poslancům“, do 1. čtení zatím zařazen není a k tisku nejsou následné tisky. Zákon má tři části: mistrovskou kvalifikaci a zkoušku (§ 1 až 19), změnu zákona o Hospodářské a Agrární komoře (č. 301/1992 Sb., nové písmeno n)) a účinnost od 1. ledna 2027 (§ 20). Povolání, ve kterých se zkouška koná, stanoví nařízení vlády (§ 2 odst. 2); do přílohy má podle zprávy přijít 48 povolání.

Zdroje

• Tisk č. 219/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání
• Wiedereinführung der Meisterpflicht: Wichtige Fragen und Antworten: Deutsche Handwerks Zeitung, 13. 2. 2020 (obchodní tisk řemesel, zainteresovaná strana)