Nejvyšší kontrolní úřad by mohl kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu

O co jde

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) dnes smí kontrolovat jen toho, kdo hospodaří se státním majetkem. Česká televize a Český rozhlas jsou podle svých zákonů samostatné právnické osoby, které hospodaří s vlastním majetkem; stát neodpovídá za jejich závazky a ony za závazky státu (§ 1 odst. 2 a 3 zákonů č. 483/1991 Sb. a č. 484/1991 Sb.). Podle důvodové zprávy proto NKÚ jejich hospodaření kontrolovat nemůže. Zpráva odkazuje na nálezy Ústavního soudu (I. ÚS 3344/12 a II. ÚS 405/14), podle nichž jde o hospodaření s vlastním, nikoli státním majetkem.

Návrh poslanců Babky, Richtera, Sedláčkové a Nachera (5. 6. 2026) to mění jediným odstavcem: do § 3 zákona o NKÚ (č. 166/1993 Sb.) přibývá odstavec 4, podle něhož úřad vykonává kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem, které poskytují veřejnou službu v televizním a rozhlasovém vysílání, tedy ČT a ČRo. Kontrola by se týkala veškerého majetku, i z obchodní činnosti. Přechodné ustanovení (čl. II) výslovně dovoluje kontrolovat i hospodaření za dobu před účinností. Účinnost navrhuje čl. III od 1. 7. 2026, což už uplynulo. Zpráva uvádí, že návrh provádí senátní návrh změny Ústavy (sněmovní tisk 47), která má působnost NKÚ rozšířit v Ústavě, a žádá schválení už v prvním čtení.

Stanovisko vlády (15. 6. 2026, tisk 217/1) je souhlasné. Vláda jen doporučuje navázat účinnost na účinnost ústavní změny z tisku 47, aby zákon nezačal platit dřív než jeho ústavní opora. Kontrola je podle návrhu omezená: NKÚ vydává jen kontrolní závěr, nemá pravomoc ukládat sankce ani nápravu.

Co je dobře

Dnes hospodaření ČT a ČRo hlídají hlavně jejich vlastní orgány, tedy rady a jimi zřízené dozorčí komise. Zpráva sama uvádí, že nemají dost kapacit ani odborného zázemí, a NKÚ je na médiích veřejné služby nezávislý. Plátci poplatků získají kontrolora, který výsledky zveřejňuje. Návrh je úzký: kontrola se týká hospodaření, ne programu, a bez sankční pravomoci NKÚ nemůže měnit ani redakční rozhodnutí. Úprava se netýká obcí, krajů ani jejich organizací a zpráva uvádí, že nemá dopad na státní rozpočet.

Co je problematické

Chybí záruka proti zneužití. Média veřejné služby mají být nezávislá na vládě i parlamentu. Text kontrolu omezuje na hospodaření, ale nikde neříká, že se nesmí týkat redakční nezávislosti a obsahu, ani jak se zabrání tomu, aby kontrola sloužila jako politický tlak: výběrem kontrolních akcí, jejich načasováním nebo zveřejněním. NKÚ si kontroly plánuje sám, ale rozšíření jeho působnosti na dva velké subjekty s citlivým postavením je právě tím místem, kde se hranice mezi kontrolou peněz a vlivem na vysílání testuje.

Zpětná kontrola bez hranice. Čl. II dovoluje kontrolovat i dřívější období bez časového omezení. U dlouhodobých smluv to dává smysl, ale zpráva nestanoví, jak daleko do minulosti se smí sahat, a právní jistota kontrolovaných je tím oslabena.

Nevyřešené prostředky a načasování. Zpráva uvádí, že v „této fázi“ se NKÚ prostředky nenavyšují, takže není jasné, které jiné kontroly ustoupí. Navázání na ústavní změnu, která ještě není schválena, a minulé datum účinnosti znamenají, že text bude muset být před přijetím upraven. Souhlas už v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu by přeskočil druhé čtení s pozměňovacími návrhy, ačkoli právě tyto slabiny by se tam daly opravit.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neobsahuje. Z dohledaných a pro roboty dostupných zdrojů:

Spojené království. Podle tiskové zprávy vlády z 6. 10. 2010 se ministr kultury s BBC Trustem dohodl, že britský National Audit Office dostane rutinní přístup k manažerským informacím BBC a ke smlouvám s třetími stranami a sám rozhodne, které oblasti výdajů a kdy prověří (dřív mělo poslední slovo BBC Trust). NAO přitom podle téhož zdroje nebude zpochybňovat redakční politiku BBC. Je to přesně ta pojistka, která v českém návrhu chybí: kontrola hospodaření je oddělena od obsahu přímo v dohodě o přístupu. Zdroj je vládní zpráva z roku 2010; pozdější vývoj (včetně zrušení BBC Trustu) jsme z ověřených zdrojů nepotvrdili.

Rakousko. Rakouský Rechnungshof ORF opakovaně kontroloval; na svých stránkách zveřejňuje zprávy o ORF (například standortkonsolidierung nebo follow-up zprávu z roku 2012) a podle jeho zprávy z roku 2026 prověřil i výběr příspěvku ORF (období od října 2024 do března 2025). Podle výsledku vyhledávání v právním informačním systému RIS rakouský Ústavní soudní dvůr v rozhodnutí KR 1/00 z roku 2000 potvrdil, že Rechnungshof smí do evidence ORF nahlížet. Plné texty těchto dokumentů se nám načíst nepodařilo (PDF bylo nečitelné a RIS text byl zkrácen), takže tvrdíme jen to, co plyne z názvů a výpisů; přesná ustanovení ORF-Gesetz o vztahu státního dohledu a kontroly Rechnungshofu jsme neověřili.

Další země. Pro Německo, Slovensko a další státy jsme z povolených zdrojů nedohledali ověřené údaje, proto je neuvádíme. Několik zpravodajských webů, které o kontrole ORF píší, má zakázán přístup AI robotů, a proto je nepoužíváme.

Co z toho plyne. Vnější kontrola hospodaření veřejnoprávních médií státním kontrolním úřadem není výjimkou ani v zemích se silnou tradicí nezávislých médií. Britský příklad přitom ukazuje, že se hranice mezi hospodařením a obsahem píše výslovně do úpravy přístupu, nikoli jen do důvodové zprávy.

Co by šlo udělat lépe

Do § 3 odst. 4 by se mělo výslovně zapsat, že kontrola se týká hospodaření a nesmí zasahovat do redakční nezávislosti a obsahu vysílání, a stanovit pravidla zveřejňování kontrolních závěrů. Zpětná kontrola potřebuje časovou hranici, například počet let. Účinnost by se měla navázat na skutečné schválení ústavní změny, ne na pevné, už uplynulé datum, jak doporučuje i vláda. A NKÚ by mělo dostat odhad nákladů nové agendy, aby kontroly ČT a ČRo nebyly na úkor jiných. Druhé čtení by mělo proběhnout, aby se tyto věci daly opravit.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ano.

Hlavní dlouhodobý důvod: peníze vybírané od všech domácností má kontrolovat nezávislý externí orgán a výsledky mají být veřejné; vnitřní kontrola, kterou dnes vykonávají samy rady ČT a ČRo, tuto roli splňuje jen omezeně. Návrh je úzký a vratný, sankční pravomoc NKÚ nemá a redakční nezávislost se nemění. Nejsilnější riziko: chybí výslovná záruka, že kontrola nebude nástrojem tlaku, a zpětná kontrola nemá hranici. Obě slabiny lze opravit pozměňovacími návrhy ve druhém čtení, proto je doporučení „ano“, ale AI by nepodporovala souhlas už v prvním čtení. Kritéria: transparentnost veřejných prostředků, nezávislost médií veřejné služby, srovnání s praxí v zahraničí a právní jistota. Jde o názor AI podle těchto kritérií, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na nezávislost médií veřejné služby, může hlasovat ne: státní kontrolní orgán nad médii je riziko politického tlaku, zvlášť při výběru kontrolních akcí a načasování zveřejnění, a záruky v textu chybí.
• Kdo klade důraz na pořadí kroků, může hlasovat ne nebo se zdržet: návrh je vázán na ústavní změnu, která není schválena, a má už uplynulé datum účinnosti.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem k doporučení „ano“ je, že kontrola veřejných peněz je přínosná a vady lze opravit ve druhém čtení.

Podrobnosti

Návrh předložili 5. června 2026 poslanci Ondřej Babka, Jan Richter, Gabriela Sedláčková a Patrik Nacher. Stav je „po 10 dnech od rozeslání poslancům“; k tisku je stanovisko vlády (tisk 217/1, 15. 6. 2026). Podle zprávy nemá návrh dopad na státní rozpočet, podnikatelské prostředí, sociální oblast, územní samosprávu ani bezpečnost státu a netýká se práva EU ani mezinárodních smluv. Související komentář: tisk 231 (financování ČT a ČRo).

Zdroje

• Tisk č. 217/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 217/1)
• Historie projednávání
• National Audit Office to have full access to BBC’s accounts: vláda Spojeného království, 6. 10. 2010
• Bericht des Rechnungshofes: Einhebung des ORF-Beitrags (2026): rakouský Rechnungshof (jen název a předmět kontroly)