← všechny tisky · Návrh zákona · předloženo 04.06.2026

Tajné přimíchání drogy do nápoje má být samostatný trestný čin, až deset let za smrt

Poslanci navrhují nový trestný čin omezování svobody rozhodování: kdo jinému podá návykovou látku bez jeho vědomí, půjde do vězení, přísněji se bude trestat i za účelem usnadnění jiného činu.

Tisk č. 216/0 · Návrh poslanců Taťány Malé, Andreje Babiše, Borise Šťastného a Tomia Okamury na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Skupina poslanců (Taťána Malá, Andrej Babiš, Boris Šťastný a Tomio Okamura) navrhuje nový trestný čin, který výslovně postihuje takzvaný spiking — tajné podání návykové látky jiné osobě. Nejznámější formou je drink spiking, kdy pachatel přimíchá do nápoje oběti drogu či jinou látku, ale nová skutková podstata pokrývá i přimíchání do jídla či injekční podání. Do trestního zákoníku se má vložit nový § 175a s názvem „Omezování svobody rozhodování”.

Základní sazba za podání návykové látky proti seznatelné vůli osoby, bez jejího vědomí nebo za zneužití její bezbrannosti činí až jeden rok odnětí svobody. Přitvrdit se má ve dvou případech: pokud pachatel jedná v úmyslu usnadnit jiný trestný čin, nebo pokud čin spáchá s další osobou — v takovém případě hrozí až tři léta. Pokud podání látky způsobí těžkou újmu na zdraví, sazba stoupá na dva až osm let, a za způsobení smrti (nedbalostní) hrozí tři až deset let vězení.

Druhý bod návrhu doplňuje drogové trestné činy (§ 283, § 283a a § 286a trestního zákoníku) o znak „podá” vedle stávajícího „jinak jinému opatří”. Jde o promítnutí judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí 8 Tdo 1415/2013-176 z roku 2014) přímo do textu zákona — dnes se za „opatření jinému” považuje i podání bez vědomí konzumenta, ale jen u omamných a psychotropních látek, konopí a zařazených psychoaktivních látek. Účinnost je navržena od 1. července 2027.

Co je dobře

Důvodová zpráva trefně popisuje mezeru v současném právu: dosud neexistuje skutková podstata, která by samotné tajné podání látky postihovala. Pokud pachatel použil látku neuvedenou v drogových ustanoveních (například silný alkohol či léky) a nezpůsobil újmu na zdraví či omezení osobní svobody, jednání bylo postižitelné jen tehdy, když spiking posloužil jako příprava jiného trestného činu. Nový trestný čin takové mezery odstraňuje a dává policii a soudům jasný nástroj už v okamžiku podání látky, nikoli až po dokonání navazujícího trestného činu.

Zařazení mezi trestné činy proti svobodě je koncepčně správné — chráněným zájmem je svoboda rozhodnout se, zda člověk chce návykovou látku požít. Návrh navíc staví na materiálním vymezení pojmu „návyková látka” podle § 130 trestního zákoníku (alkohol, omamné a psychotropní látky, ale i jiné látky ovlivňující psychiku), takže bude reagovat i na nové druhy drog bez potřeby novelizace.

Pochvalu zaslouží i výslovná ochrana bezbranných — dětí mladších 12 let, osob se zdravotním postižením či spících osob, jejichž souhlas s podáním návykové látky není relevantní. Skutková podstata se navíc naplní i v případech, kdy osoba souhlasila s alkoholickým nápojem, ale nevěděla, že je do něj přimíchána droga, nebo když přijala látku v mylné představě o jejím účinku (například místo léku proti bolesti uspávadlo). To jsou přesně situace, které se v praxi objevují.

Přitvrzení za „spáchání s další osobou” řeší typický scénář, kdy jeden z pachatelů odvede pozornost oběti a druhý látku přimíchá — dnes by taková dvojice mohla těžit z pochybností o individuálním zavinění. Stejně tak sazba až deset let za smrt odpovídá srovnání s trestným činem omezování osobní svobody (§ 171), který navrhovatelé v důvodové zprávě výslovně uvádějí jako měřítko.

Co je problematické

Nejcitlivějším místem návrhu je základní sazba až jeden rok. Ta odpovídá trestním sazbám u přečinů, ale důvodová zpráva nepřináší žádná data o rozsahu spikingu v Česku — kolik případů se ročně oznámí, kolik skončí obžalobou, kolik je dosud postiženo podle jiných ustanovení. Bez těchto čísel je těžké posoudit, zda nová sazba skutečně naplní svůj účel, nebo zda povede k většímu počtu odložených věcí pro nízkou společenskou škodlivost.

Dále návrh neupravuje promlčení ani dokazování, což jsou u spikingu zásadní praktické otázky. Látku lze zjistit zpravidla jen krátce po podání (krevní test), přičemž oběť může o podání zjistit až s odstupem hodin či dní — a mezitím může být látka z těla vyloučena. Nový trestný čin sice existuje, ale bez posílení forensic-medicínského zázemí a lhůt pro odběry může zůstat obtížně prokazatelný.

Také vztah ke znásilnění a sexuálnímu útoku budí otázky. Důvodová zpráva správně tvrdí, že pokud spiking poslouží k sexuálnímu násilí, použije se speciální ustanovení (§ 185 či § 185a), a § 175a se neuplatní ve souběhu. To ale znamená, že v nejzávažnějších případech bude nový trestný čin vytlačen jiným — jeho přínos tak zůstane hlavně u „pouhého” spikingu bez následků, což je ale zároveň nejtěžší prokazatelná kategorie.

Za zmínku stojí i to, že návrh neprošel standardním připomínkovým řízením s justicí — důvodová zpráva neuvádí vyjádření Ministerstva spravedlnosti ani Nejvyššího soudu (ačkoli jde o návrh poslanecký, což je běžné). Vláda své stanovisko zaslala 16. 6. 2026, ale její text není součástí tisku. To není pochybení, ale omezení: koncepční diskuse o tom, zda je lepší obecný trestný čin proti svobodě, nebo rozšíření stávajících drogových deliktů, se zatím nevedla.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva odkazuje na evropské předpisy i ESLP a konstatuje, že problematika trestního postihu podání návykových látek bez souhlasu není upravena evropským právem — jde tedy o vnitrostátní záležitost, kde má každá země volnost. Princip legality (nullum crimen sine lege) podle čl. 39 Listiny a čl. 7 ESLP je podle důvodové zprávy dodržen, neboť skutková podstata je jasně definována a občan může z textu zákona zjistit, co je trestné.

V mezinárodním srovnání je drink spiking trestně postižen v řadě zemí samostatným trestným činem — například v Anglii a Walesu (tamní „spiking” pokrývá od roku 2022 i injekční podání), v Irsku či v některých australských státech. Česko tak patří k zemím, které dosud spoléhaly na nepřímé postihování přes znásilnění, újmu na zdraví či drogové delikty; tento návrh je přibližuje k modelu, kde je samotný zásah do svobody rozhodování trestný.

Co by šlo udělat lépe

Zaprvé, navázat trestní postih na podpůrná opatření. Návrh neobsahuje nic o prevenci (osvěta na akcích, edukace obsluhy barů), o povinnosti klubů a pořadatelů informovat, ani o podpoře obětí (testování zdarma na stanicích). Trestní právo je až poslední krok — když oběť nechce jít k policii, nový trestný čin jí nepomůže.

Zadruhé, vymezení „návykové látky” by stálo za pozornost. Pojem zahrnuje i „ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku” — teoreticky by tak mohl dopadnout i na přimíchání silné kávy či energetického nápoje do nápoje bez vědomí oběti. Důvodová zpráva sice mluví o skutečném zásahu do svobody rozhodování jako o podmínce trestnosti, ale právě u hraničních případů bude záležet na výkladu soudů.

Zatřetí, zpřesnění okolnosti „s další osobou”. Důvodová zpráva říká, že další osobou může být i netrestně odpovědná osoba (například nezletilá) — to je široké; u souběhu s úmyslem usnadnit jiný trestný čin je zase nutné rozlišit, kdy jde o skutečný úmysl a kdy o lehkomyslnost, což návrh výslovně neřeší.

Začtvrté, účinnost od 1. července 2027 je s ohledem na vyhlášení ve Sbírce pragmatická, ale znamená, že přes rok zůstane mezera v trestním právu trvat. Pokud jde o akutní problém, stálo by za úvahu zkrátit přechodné období na první den měsíce po vyhlášení — u obdobných novel to bývá běžné.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Zavádí samostatný trestný čin omezování svobody rozhodování, který odstraňuje reálnou mezeru — tajné podání návykové látky (do nápoje či jídla) dnes není trestné, pokud pachatel použil látku mimo drogová ustanovení a nezpůsobil újmu či omezení svobody. V řadě evropských států (Anglie a Wales od 2022, Irsko, australské státy) už podobný trestný čin existuje. Původní stav tak pro ochranu osobní integrity nevyhovuje a neexistence novely by znamenala setrvalý v mezerech. Navržené znění tak i přes nedostatky — žádná data o rozsahu spikingu, chybějící forenzické zázemí, vysoká základní sazba u přečinu — lépe splňuje kritéria ochrany osobní svobody, účinného potírání trestné činnosti i proporcionality než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Důvodová zpráva nepřináší žádná data o rozsahu spikingu v Česku — bez nich nelze posoudit účinek, nebo riziko zahlcení nižších soudů.
• Návrh neřeši promlčení ani dokazování — látka se z těla vyloučí v řádu hodin, bez posíleného forenzického zázemí a lhůt na odběry bude trestný čin obtížně prokazatelný.
• Základní sazba až jeden rok u přečinu je vysoká bez dat o současné praxi; v nejzávažnějších případech (znásilnění) bude ustanovení vytlačeno jiným zákonem.

Podrobnosti

Nový § 175a trestního zákoníku zní: „Kdo jinému neoprávněně podá návykovou látku proti jeho seznatelné vůli nebo bez jeho vědomí, a tím ovlivní jeho psychiku, ovládací nebo rozpoznávací schopnosti anebo sociální chování, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.” Kvalifikované skutkové podstaty: až tři léta za úmysl usnadnit jiný trestný čin či spáchání s další osobou, dva až osm let za těžkou újmu na zdraví, tři až deset let za způsobení smrti. Znaky: „neoprávněně” (vylučuje zdravotní péči de lege artis či podání léku rodičem dítěti), tři alternativy jednání (proti seznatelné vůli, bez vědomí, zneužití bezbrannosti) a znak „podá” (injekce, perorální podání, přimíchání do nápoje či jídla). Trestnost se váže na skutečné ovlivnění alespoň jedné složky psychiky — subsidiarita trestní represe.

Druhý bod doplňuje do § 283 odst. 1, § 283a odst. 1 a § 286a odst. 1 za slovo „prodá” slovo „podá” — tím se neoprávněné podání drogy jinému výslovně stává naplněním objektivní stránky drogových trestných činů bez nutnosti výkladu přes znak „jinak jinému opatří”. U těchto trestných činů není rozhodné, zda byl souhlas konzumenta dán, a jednočinný souběh s § 175a je možný (odlišné objekty). Účinnost: 1. července 2027 s odkazem na zákon o Sbírce zákonů (§ 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb.). Návrh podepsáni 2. 6. 2026, předložen 4. 6. 2026; vláda zaslala stanovisko 16. 6. 2026; první čtení proběhlo 24. 9. 2026 a návrh byl téhož dne přikázán výborům.

Zdroje

• Tisk č. 216/0 na psp.cz — návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání — předložen 4. 6. 2026, 1. čtení 24. 9. 2026