Velké kotované firmy si budou muset stanovit cíl žen ve vedení, hlídá ČNB
Novela zapracovává evropskou směrnici: obchodované společnosti nad 250 zaměstnanců zvolí cíl 40 % žen v dozorčích radách nebo 33 % v celém vedení; pokrok budou hlásit veřejnosti i ČNB.
❌ zamítnuto
AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.
Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.
O co jde
Česko si dlouhodobě nevede dobře v počtu žen ve vedení velkých firem obchodovaných na burze, a dosud pro to nemá žádná závazná pravidla. Tento návrh to mění: zapracovává evropskou směrnici (EU) 2022/2381 o vyváženém zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech kotovaných společností, jejíž lhůta pro Česko vypršela už 28. prosince 2024 — Evropská komise proto proti ČR zahájila řízení pro nesplnění povinnosti. Novelizuje se zákon o podnikání na kapitálovém trhu, v menší míře i antidiskriminační zákon a občanský soudní řád.
Novela se netýká všech firem, ale jen takzvaných emitentů, jejichž akcie se obchodují na evropském regulovaném trhu (tedy burzovních společností), které zároveň zaměstnávají v průměru alespoň 250 lidí a mají obrat nad 50 milionů EUR nebo aktiva nad 43 milionů EUR (§ 134m). Tyto společnosti si musí zvolit jeden ze dvou cílů (§ 134n): buď aby alespoň 40 % míst nevýkonných členů vedení (dozorčí rady) zastávaly osoby méně zastoupeného pohlaví — v praxi ženy — anebo aby alespoň 33 % všech členů vedení, včetně představenstva, tvořily ženy. Cíl si firma volí sama, ale musí o něm informovat ve zprávě o správě a řízení (§ 118 odst. 7) i na svých internetových stránkách a průběžně reportovat pokrok.
Firmy, které si cíl zvolí a neplní ho, čeká i pravidlo pro samotný výběr nových členů vedení (§ 134o): musejí používat jasná a neutrální kritéria a pokud mají dva stejně kvalifikované kandidáty, upřednostní toho méně zastoupeného pohlaví. Odmítnutý kandidát si může vyžádat informace o důvozech rozhodnutí (§ 134p) a v antidiskriminačním zákoně získává právo domáhat se u soudu přiměřeného zadostiučinění (§ 10 odst. 3); v takovém sporu se dokonce převrací důkazní břemeno — společnost musí prokázat, že postupovala podle zákona (§ 133a odst. 5 občanského soudního řádu). Dohled nad dodržováním a podporu firem dostane na starost Česká národní banka.
Co je dobře
Největším přínosem je, že se z praxe konečně stanou měřitelná pravidla. Důvodová zpráva připomíná, že v říjnu 2024 tvořily ženy v průměru 34,7 % členů vedoucích orgánů kotovaných společností v EU, v Česku jen 28,4 %, a podle šetření Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) dosahovaly firmy v zemích se závaznými cíli 40,1 %, zatímco ve státech bez jakéhokoli opatření — kam dosud patřilo i Česko — jen 17,8 %. Návrh zároveň zůstává flexibilní: neukazuje pevnou kvótu, ale cíl, který si firma sama zvolí podle své struktury, a požaduje transparentní výběrové kritéria, nikoli automatické dosazování lidí. To odpovídá i judikatuře Soudního dvora EU, podle níž lze stejně kvalifikovaného kandidáta méně zastoupeného pohlaví upřednostnit jen za předpokladu, že od toho lze výjimečně upustit. Pro občany je důležité, že skutečnost o plnění cílů bude veřejně dohledatelná a že pokud firma pravidla poruší, má poškozený kandidát reálnou cestu k nápravě u soudu.
Co je problematické
Slabým místem je rozsah regulace: povinnosti dopadnou jen na relativně úzký okruh burzovních společností nad 250 zaměstnanců, zatímco většina českých firem — a právě ty, kde je žen ve vedení nejméně — zůstane mimo. Důvodová zpráva to přiznává: zvolená minimalistická transpozice podle ní nenaplňuje požadavky Evropského výboru pro sociální práva, který v rozhodnutí ve stížnosti University Women of Europe proti České republice konstatoval porušení Evropské sociální charty a požadoval obecnější závazná pravidla. Rizikem je i formální plnění — nic nebrání firmě zvolit cíl, splnit ho na papíře a měnit složení orgánů tak, aby čísla vycházela, aniž by se změnila kultura rozhodování. Přechodné ustanovení navíc vyjímá výběry kandidátů zahájené před nabytím účinnosti, takže první roky mohou zůstat praxe beze změny. A ačkoli návrh zavádí přestupky (§ 172 odst. 5 a 6), konkrétní výše sankcí zákon přímo neupravuje, což snižuje odrazující účinek.
Jak je to řešeno jinde
Důvodová zpráva dělí členské státy EU na tři skupiny: devět zemí má závazné národní kvóty, jedenáct vsadilo na měkká opatření (doporučení, dobrovolné dohody) a sedm — včetně Česka — nemá dosud žádná pravidla. Zkušenosti s delší praxí mají především země s pevnými kvótami; typickým příkladem je Francie, kde zákon stanoví podíl žen v dozorčích radách velkých firem od roku 2011 a který se postupně zpřísňoval — data EIGE právě takové závazné cíle spojují s nejrychlejším pokrokem. Naopak země, které spoléhaly jen na dobrovolnost, dosahovaly výsledků výrazně nižších. Česká cesta — cíle místo pevných kvót s dohledem regulátora — je proto v rámci EU střední cestou; srovnání s konkrétními zahraničními zkušenostmi ale uvádíme jako obecný kontext, protože důvodová zpráva odkazuje hlavně na data EIGE, nikoli na rozbor jednotlivých států.
Co by šlo udělat lépe
Návrh by mohl jít o krok dál tam, kde důvodová zpráva sama přiznává mezeru — tedy za hranici jen kotovaných firem. Užitečné by bylo navázat na Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030 a zvážit rozšíření vykazovací povinnosti alespoň na všechny velké zaměstnavatele, jak to stížnost UWE vůči Česku fakticky požaduje. Přínosné by bylo i přesnější ukotvení sankcí přímo v zákoně, aby bylo jasné, kolik firem za porušení zaplatí, a zveřejňování jmenného seznamu firem plnících cíl, které ČNB už má vést podle § 198a, v otevřených datech pro snadné srovnání. V neposlední řadě by dávalo smysl doprovodit povinnosti i podporou — například programy rozvoje žen do vedení firmami i veřejným sektorem — protože samotná pravidla výběru nevyřeší problém tam, kde je kandidátek na vyšší pozice tradičně málo.
AI doporučení
Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Zapracovává evropskou směrnici (EU) 2022/2381, jejíž transpoziční lhůta pro Česko vypršela 28. prosince 2024 a proti ČR běží řízení pro nesplnění povinnosti — původní stav (žádná pravidla, jen dobrovolnost) vedle dat EIGE (ve státech bez opatření 17,8 % žen vedení proti 40,1 % tam, kde pravidla jsou) výrazně zaostává. Nový režim — zvolený cíl 40 % či 33 %, veřejné vykazování, dohled ČNB a převrácené důkazní břemeno při diskriminaci výběru — je sice jen pro burzovní společnosti nad 250 zaměstnanců a sankce nejsou zakotveny přímo, ale přináší měřitelná pravidla a právní ochranu kandidátů. Navržené znění tak i přes nedostatky lépe splňuje kritéria rovnosti příležitostí, vymahatelnosti evropských pravidel a přiměřenosti regulačního zásahu než obě alternativy.
Argumenty PROTI doporučení
- Minimalistická transpozice: povinnosti dopadají jen na burzovní společnosti nad 250 zaměstnanců, zatímco Evropský výbor pro sociální práva požaduje obecnější závazná pravidla.
- Riziko formálního plnění — nic nebrání firmě splnit cíl na papíře beze změny kultury rozhodování; přechodné výjimky pro již zahájené výběry první roky nezmění.
- Sankce zákon přímo neupravuje, což snižuje odrazující účinek i přínos veřejné kontroly.
Podrobnosti
Návrh předložil 1. června 2026 ministr spravedlnosti. Sněmovna jej sice navrhovala projednat ve zrychleném režimu podle § 90 odst. 2 již v prvním čtení, ale 2. července 2026 vyslovila nesouhlas s režimem jednání, a tak návrh prošel standardním postupem: první čtení se konalo téhož dne, návrh byl přikázán výborům, koncem září proběhlo druhé čtení a ukončení podrobné rozpravy a 25. září byly pozměňovací návrhy rozeslány garančnímu výboru. Podle přechodných ustanovení (čl. II) si dotčení emitenti mají do dvou měsíců od účinnosti zvolit cíl vyváženého zastoupení a upravit kritéria výběru; na výběry zahájené před účinností se nová pravidla nevztahují. Česká národní banka bude kromě dohledu vytvářet analýzy a podporu a povede seznam emitentů plnících zvolený cíl; veřejný ochránce práv bude vystupovat v roli orgánu pro rovné zacházení, jakou už plní podle evropské směrnice. Zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
Zdroje
Jak se hlasovalo
❌ zamítnuto (50:58:15 pro : proti : zdržel, 02.07.2026) · detail včetně hlasů jednotlivců →
Průběh projednávání
- 2026-06-01 předložen — START → Přijímáno do PS
- 2026-06-01 rozeslán — Přijímáno do PS → Organizační výbor
- 2026-06-03 doporučen — Organizační výbor → 1. čtení (§ 90, odst. 2) - ob. rozprava
- 2026-07-02 nesouhlas s RJ — 1. čtení (§ 90, odst. 2) - ob. rozprava → 1. čtení
- 210. hlasování — přijato (106:0:7)
- 211. hlasování — zamítnuto (54:7:41)
- 212. hlasování — zamítnuto (50:58:15)
- 2026-07-02 zahájeno
- 210. hlasování — přijato (106:0:7)
- 211. hlasování — zamítnuto (54:7:41)
- 212. hlasování — zamítnuto (50:58:15)
- 2026-07-02 přikázán — 1. čtení → 2. čtení - obecná rozprava
- 210. hlasování — přijato (106:0:7)
- 211. hlasování — zamítnuto (54:7:41)
- 212. hlasování — zamítnuto (50:58:15)
- 2026-09-23 zahájeno
- 2026-09-24 ukončena — 2. čtení - obecná rozprava → 2. čtení - podrobná rozprava
- 2026-09-24 ukončena — 2. čtení - podrobná rozprava → Pozměňovací návrhy
- 2026-09-25 rozeslán — Pozměňovací návrhy → Garanční výbor