Protidrogová politika: poradní orgán vlády povinně, zabezpečí ho Úřad vlády
Novela § 28 zákona č. 65/2017 Sb. dělá z poradního orgánu vlády pro protidrogovou politiku povinný orgán s podporou Úřadu vlády a přejmenovává strategii na prevenci a snižování škod ze závislostí.
Úplný oficiální název tisku
Návrh poslanců Štěpána Slováka, Martina Kupky, Karla Haase, Renáty Zajíčkové, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Petra Sokola, Lucie Bartošové, Martina Baxy a Petra Bendla na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů
V 1. čtení · co znamenají kroky?
Stručně
- Co se mění: vláda poradní orgán pro protidrogovou politiku nově „zřizuje“ (dosud „může zřídit“, § 28 odst. 3), jeho zázemí zajišťuje Úřad vlády; Národní strategie protidrogové politiky se přejmenuje na „Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním“ s výslovným důrazem na prevenci (§ 28 odst. 2 a 4).
- Koho se týká: vlády, Úřadu vlády a ministerstev, krajů a obcí a služeb prevence, léčby a snižování škod; občané se dotýká nepřímo.
- Od kdy: dnem následujícím po vyhlášení (čl. II).
Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.
Vychází se z: před 1. čtením; z tisku 208/0 a nesouhlasného stanoviska vlády 208/1
Aktualizace — doplněno nesouhlasné stanovisko vlády, 2. 11. 2026
Předchozí verze článku stanovisko vlády z 22. června 2026 (tisk 208/1) jen zmínila a neposuzovala. Vláda zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko: podle ní stávající model, kdy se koordinace politiky závislostí opírá o vládní usnesení a statuty poradních orgánů, odpovídá dělbě moci a dává exekutivě flexibilitu; povýšení na úroveň zákona zakládá rigiditu a omezuje právo vlády určovat si strukturu svých poradních orgánů. Vláda výslovně nesouhlasí ani s tím, aby zákon určil Úřad vlády jako zabezpečující orgán, ani s „povinným“ zřizováním poradního orgánu; připomíná též usnesení č. 302 (18. 5. 2026) a č. 319 (25. 5. 2026), jimiž převádí některé agendy z Úřadu vlády na ministerstva, a upozorňuje na legislativně technické nedostatky. Protože návrh by tuto reorganizaci vázal zákonem a přínos povinného poradního orgánu je malý, AI doporučení se mění z ano na zdržet se.
O co jde
Zákon č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek v § 28 upravuje protidrogovou politiku. Vláda podle něj nejméně jednou za deset let přijímá národní strategii a „může zřídit“ poradní orgán pro protidrogovou politiku i funkci národního koordinátora. Návrh poslanců Slováka, Kupky, Haase a dalších (27. 5. 2026) mění tři věci:
- v § 28 odst. 3 nahrazuje „může zřídit“ slovem „zřizuje“, takže poradní orgán vlády bude povinný, a ukládá Úřadu vlády odborné, organizační a technické zabezpečení jeho činnosti;
- v § 28 odst. 4 doplňuje Úřad vlády mezi orgány, které se podílejí na opatřeních strategie;
- v § 28 odst. 2 přejmenovává „Národní strategii protidrogové politiky“ na „Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním“ a doplňuje prevenci. Účinnost dnem po vyhlášení.
Zpráva uvádí, že politika závislostí je nadresortní (zdravotnictví, sociální služby, prevence, školství, regulace alkoholu, tabáku a hazardu, bezpečnost) a žádné ministerstvo nemá dost pravomocí ji samo koordinovat; návrh má koordinaci stabilizovat nezávisle na organizačních rozhodnutích jednotlivých vlád. Zpráva také uvádí, že platná strategie (2019–2027) už zahrnuje nejen nelegální drogy, ale i legální látky, hazard a digitální závislosti.
Co je dobře
Existence koordinačního orgánu přestane záviset na rozhodnutí každé vlády a zákon pojmenuje, kdo jeho zázemí zajišťuje, což dnes neříká. Název strategie odpovídá jejímu skutečnému záběru a zákon výslovně počítá s prevencí vedle snižování škod. Návrh nezasahuje do práv občanů, nezavádí sankce ani povinnosti pro podnikatele a podle zprávy nemá významné nové nároky na rozpočet.
Co je problematické
Zákon nic nezaručuje. Povinný poradní orgán nemá podle návrhu žádné pravomoci. Zákon neurčuje složení, četnost zasedání ani to, co se stane s doporučeními; význam orgánu tedy dál závisí na statutu, který si vláda schvaluje sama.
Rigidita a spor o dělbu moci. Vláda namítá, že zákonné určení Úřadu vlády a povinného orgánu omezuje její právo organizovat si vlastní poradní mechanismy. Argument má váhu zejména nyní, kdy vláda rozhodla o převodu části agend z Úřadu vlády na ministerstva: návrh by tuto reorganizaci vázal zákonem a každá změna by vyžadovala novelu.
Nevyčíslené dopady a nejasné navázání. Zpráva neuvádí žádné číslo ani odhad nákladů na zabezpečení orgánu a nevysvětluje, jak se nově pojmenovaná strategie napojí na platnou strategii do roku 2027 a kdy se bude aktualizovat.
Jak je to řešeno jinde
Důvodová zpráva zahraniční srovnání neobsahuje. Z ověřených zdrojů:
Spojené království. Podle § 1 Misuse of Drugs Act 1971 je zákonem zřízena Advisory Council on the Misuse of Drugs; jejím úkolem je sledovat situaci ve Spojeném království a radit ministrům, kdykoli to považuje za vhodné. Složení zákon upravuje v příloze 1, kterou jsme nečetli. Poradní orgán tedy je zakotven zákonem a nikoli statutem vlády, což je blízké cíli českého návrhu; zdroj ale nic neříká o tom, jak je v praxi zajištěno jeho zázemí ani jaký má vliv.
Německo. Na webu spolkové vlády je uvedena funkce zmocněnce vlády pro otázky závislostí a drog (Beauftragter der Bundesregierung für Sucht- und Drogenfragen). Právní základ funkce ani její zařazení jsme z dostupného výřezu nepotvrdili, proto je neuvádíme.
Další země. Pro další státy a pro evropskou agenturu EUDA jsme z povolených zdrojů ověřené údaje nezískali (web EUDA zakazuje přístup AI robotů), proto je neuvádíme.
Co z toho plyne. Zákonem zakotvený poradní orgán není neobvyklý, ale britský příklad ukazuje i to, že zákon obvykle řeší složení a úkoly orgánu, což český návrh vynechává.
Co by šlo udělat lépe
Pokud má být poradní orgán zákonný, mělo by být alespoň stanoveno jeho složení a úkoly (resorty, kraje, odborníci, poskytovatelé služeb) a povinnost vlády vyjádřit se k doporučením. Zákon by neměl vázat konkrétní úřad, ale říci, že zabezpečení zajišťuje orgán určený vládou, což by odpovídalo i výhradě vlády k reorganizaci. Zpráva by měla vyčíslit náklady a stanovit, jak nová strategie navazuje na platnou do roku 2027.
AI doporučení
AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala zdržet se.
Hlavní dlouhodobý důvod: stabilní nadresortní koordinace politiky závislostí je pro zdraví občanů užitečná a zákonné ukotvení poradního orgánu by ji zpevnilo. Přínos návrhu je ale malý, protože orgán nemá žádné pravomoci a zákon neřeší jeho složení ani vliv, a cena je skutečná: zákonné určení Úřadu vlády a povinného orgánu ztuhne organizační uspořádání, a to podle tvrzení vlády právě ve chvíli, kdy mění rozdělení agend (nezávisle jsem to neověřoval). Nejsilnější riziko hlasování „ano“: zakonzervování struktury, která se může ukázat jako nevhodná. Nejsilnější riziko „ne“: ponechání koordinace závislé na rozhodnutí každé vlády. Krátkodobě je dopad na rozpočet nejasný, dlouhodobě záleží na tom, zda se doplní obsah orgánu. Kritéria: stabilita koordinace, prevence a snižování škod, přiměřenost nákladů, srovnání s praxí v zahraničí. Jde o názor AI podle těchto kritérií, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.
Argumenty PROTI doporučení
- Kdo klade důraz na stabilitu politiky závislostí, může hlasovat ano: povinný orgán a výslovně určený Úřad vlády zabrání přerušení kontinuity při změně vlády.
- Kdo klade důraz na autonomii vlády, může hlasovat ne: zákon by pevně určil Úřad vlády a povinný orgán a omezil volnost vlády organizovat si vlastní poradní mechanismy (vláda to ve stanovisku také uvádí).
- Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je dobrý, ale obsah orgánu zákon neřeší.
Podrobnosti
Návrh předložili 27. května 2026 poslanci Štěpán Slovák, Martin Kupka, Karel Haas, Renáta Zajíčková, Zdenka Němečková Crkvenjaš, Petr Sokol, Lucie Bartošová, Martin Baxa a Petr Bendl. Stanovisko vlády (22. 6. 2026) je v tisku 208/1; stav je „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“. Zpráva uvádí, že návrh nemá negativní dopad na samosprávu ani podnikatelské prostředí a nezakládá nová korupční rizika.
Zdroje
- Tisk č. 208/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
- Stanovisko vlády (tisk 208/1)
- Historie projednávání
- Misuse of Drugs Act 1971, section 1: legislation.gov.uk
- Beauftragter für Sucht- und Drogenfragen: spolková vláda Německa (existence funkce)
Průběh projednávání
- 2026-05-27 předložen — START → Přijímáno do PS
- 2026-05-27 rozeslán — Přijímáno do PS → Vláda
- 2026-05-29 doručen
- 2026-06-23 zasláno — Vláda → Vyjádření vlády
- 2026-06-23 rozeslán — Vyjádření vlády → Organizační výbor
- 2026-06-24 doporučen — Organizační výbor → 1. čtení
Související návrhy
- Úřad vlády v kompetenčním zákoně: lidská práva, rovné zacházení a protidrogová politika V 1. čtení
Novela § 28 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb. zapisuje do zákona, že Úřad vlády koordinuje ochranu lidských práv, rovné zacházení, práva menšin a meziresortně protidrogovou politiku.
Koho se týká: Vláda a Úřad vlády, rady a zmocněnci vlády, ministerstva, nevládní organizace v těchto agendách
- Úrazová chirurgie by se vrátila mezi základní lékařské obory V 1. čtení
Senátní novela zákona č. 95/2004 Sb. zařazuje úrazovou chirurgii jako samostatný základní obor (5 let místo dnešních 90 měsíců po chirurgii); stávající traumatologové a akreditace se uznají.
Koho se týká: Lékaři ve specializačním vzdělávání, traumacentra a nemocnice, pacienti s těžkými úrazy
- Dlouhodobé ošetřovné: podpůrčí doba 180 dnů místo 90, prodloužení se schvaluje V 1. čtení
Poslanecká novela zákona č. 187/2006 Sb. prodlužuje dlouhodobé ošetřovné z 90 na nejvýše 180 dnů po souhlasu orgánu nemocenského pojištění; náklad podle zprávy 100–140 mil. Kč ročně.
Koho se týká: Pečující o vážně nemocné blízké po propuštění z nemocnice, ošetřující lékaři, orgány nemocenského pojištění (ČSSZ/OSSZ)