Trestní zákoník: tvrdší postih ekologických trestných činů podle směrnice EU 2024/1203

Aktualizace — oprava stavu: první čtení proběhlo, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku uváděla stav „po 10 dnech od rozeslání poslancům“. Sněmovna ve skutečnosti zahájila první čtení 15. října 2026 a návrh přikázala výborům (stav „60 dnů ± 20 od přikázání“). Věcné hodnocení se tím nemění, doporučení zůstává ano; doplnil jsem však vlastní srovnání s Německem a upřesnil, co zpráva říká o chybějícím hodnocení dopadů a o prošlé transpoziční lhůtě.

O co jde

Vládní návrh ministra spravedlnosti (28. 5. 2026) převádí do trestního zákoníku směrnici (EU) 2024/1203 o trestněprávní ochraně životního prostředí, která nahrazuje směrnice 2008/99/ES a 2009/123/ES. Podle důvodové zprávy ji členské státy měly provést do 21. května 2026 (čl. 28 odst. 1 směrnice); protože se zákon do té doby nepodařilo přijmout, navrhuje se účinnost prvním dnem měsíce po vyhlášení. Hodnocení dopadů (RIA) podle zprávy provedeno nebylo, v souladu s plánem legislativních prací vlády.

Nové trestné činy. Těžké poškození životního prostředí (§ 292 a): zničení nebo trvalé či dlouhodobé závažné poškození půdy, vody, ovzduší nebo ekosystému ve značném rozsahu, trest 2 až 8 let, při přitěžujících okolnostech 3 až 10 let, příprava je trestná; z hrubé nedbalosti § 292 b (1 až 6 let). Dále nakládání s látkami ohrožujícími životní prostředí (§ 298 b), uvádění na trh komodit spojených s odlesňováním (§ 298 d), provedení záměru bez povinného posouzení vlivů na životní prostředí (§ 298 f), provozování zařízení s nebezpečnými látkami (§ 298 g), těžba ropy a plynu v moři (§ 298 i) a recyklace lodí (§ 297 a). K většině existuje i nedbalostní podoba, která vyžaduje hrubou nedbalost.

Rtuť (§ 283, § 283 b) podle nařízení EU 2017/852 a doplnění rtuti do zákonů o Policii, Celní správě, Generální inspekci bezpečnostních sborů a Vojenské policii. Vyšší sazby u poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293, § 294), vodních zdrojů (§ 294 a), lesů (§ 295) a nakládání s odpady (§ 298). Povolení (§ 119 b): oprávnění úřadu nezbavuje činu protiprávnosti, pokud pachatel věděl a byl srozuměn s tím, že bylo získáno násilím, lstí, omylem, zamlčením nebo úplatkem nebo že zcela zjevně odporuje podmínkám jiného předpisu; platí jen pro vyjmenované činy. Účinná lítost (§ 33) se rozšiřuje na další environmentální činy, ne však na § 292 a a § 292 b.

Co je dobře

Zpráva dokládá slabé dosavadní postihování: v letech 2020 až 2024 bylo za činy relevantní pro starou směrnici odsouzeno asi 100 fyzických a 8 právnických osob; 60 fyzickým osobám byl uložen podmíněný trest, nepodmíněný jen dvěma (za § 299) a nejvyšší peněžitý trest byl 500 000 Kč (u právnických osob 600 000 Kč). Většina jednání se podle zprávy řeší jen správně nebo jako přestupek. Návrh vyplňuje mezeru u nejzávažnějších případů, vychází z povinné směrnice a drží se jejího minima tam, kde je to možné: u nedbalosti se vyžaduje hrubá nedbalost, trestnost se váže na porušení jiného předpisu a výjimka pro povolení je omezena na případy, kdy pachatel o vadě věděl. Zpráva se opírá o čl. 35 Listiny (právo na příznivé životní prostředí).

Co je problematické

Složitost a předvídatelnost. Nové činy odkazují na řadu unijních nařízení (chemikálie, biocidy, přípravky na ochranu rostlin, odlesňování) a na „jiný právní předpis“. Pro určení hranice trestnosti musí podnikatel znát složitá a často měněná správní pravidla; pojmy jako „závažné poškození“ nebo „může způsobit těžkou újmu“ ponechávají prostor výkladu soudů.

Dopady na firmy. Zpráva uvádí, že návrh „sám o sobě nemá nové bezprostřední dopady“, protože jednání je už dnes přestupkem, a dopad na podnikání hodnotí jako žádný; rozdíl mezi přestupkem a trestným činem pro firmy a zaměstnance, tedy možné vazby a zápis v rejstříku trestů, neřeší. RIA chybí.

Povolení. Pravidlo § 119 b prolamuje zásadu, že správní akt je do zrušení závazný. Zpráva ho zužuje, ale zůstává otázka, jak soud posoudí „zcela zjevný“ rozpor s předpisem.

Chybějící čísla. Zpráva neodhaduje, kolik nových řízení se očekává ani jaké náklady policie a státní zastupitelství ponesou (uvádí jen jednorázové úpravy statistik).

Jak je to řešeno jinde

Návrh je povinným provedením směrnice EU a minimální společná pravidla mají zajistit, aby ekologická kriminalita nebyla v některých státech levnější. Zpráva uvádí i Úmluvu Rady Evropy o trestněprávní ochraně životního prostředí (přijatou 14. 5. 2025, otevřenou k podpisu 3. 12. 2025). Z ověřených právních textů:

Německo (§ 330 StGB). Německý trestní zákoník už zná zvlášť závažný případ environmentálního činu: u úmyslných činů podle §§ 324 až 329 je trest 6 měsíců až 10 let, například při poškození vody, půdy nebo chráněného území, které nelze odstranit vůbec, jen s mimořádným úsilím nebo až po dlouhé době, při ohrožení veřejného zásobování vodou, trvalém poškození populace přísně chráněného druhu nebo jednání ze ziskuchtivosti; při ohrožení života nebo zdraví 1 až 10 let a při způsobení smrti nejméně 3 roky. Německo má tedy kvalifikované skutkové podstaty s horní sazbou 10 let už dnes; český návrh zavádí obdobnou kategorii (§ 292 a) až nyní.

Další země a obsah směrnice. Podrobnosti směrnice (minimální sazby, sankce pro právnické osoby) jsme z povolených a ověřitelných zdrojů nepotvrdili a nepřebíráme je z paměti; srovnání dalších států proto neuvádíme.

Co z toho plyne. Kvalifikované trestné činy proti životnímu prostředí jsou v evropských státech běžné; český návrh dohání standard, který německé právo zná, a jeho sazby (do 8, resp. 10 let) se pohybují ve srovnatelném rozmezí.

Co by šlo udělat lépe

Provést alespoň zjednodušené hodnocení dopadů na podnikatele a justici (odhad počtu řízení). Pro nejobecnější formulace připravit příklady nebo metodiku, aby se podnikatelé dokázali orientovat. U nedbalostních činů výslovně zachovat přednost správních a přestupkových prostředků, pokud škoda nedosáhne vymezené hranice. Po několika letech zveřejnit statistiku, zda se zvýšil podíl případů řešených trestně.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ano.

Hlavní dlouhodobý důvod: poškození půdy, vody a ekosystémů je často nevratné a dopadá na budoucí generace, takže trestní ochrana nejzávažnějších případů je na místě; stávající praxe (jeden nepodmíněný trest za pět let) ukazuje, že dosavadní úprava nestačí. Návrh je povinným provedením směrnice, drží se minima tam, kde je to možné, a německý příklad ukazuje srovnatelné sazby. Nejsilnější riziko: nejasná hranice trestnosti u složitých unijních předpisů a absence hodnocení dopadů mohou postihnout i firmy, které pochybily bez zlého úmyslu; je třeba sledovat aplikační praxi. Krátkodobě je dopad na rozpočet malý, dlouhodobě záleží na tom, zda se trestní represe zaměří na skutečně závažné případy. Kritéria: ochrana životního prostředí pro další generace, vymahatelnost evropských pravidel, přiměřenost trestní represe a předvídatelnost. Jde o názor AI podle těchto kritérií, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na trestní právo jako krajní prostředek, může hlasovat ne nebo se zdržet: hrubá nedbalost u mnoha činností vystavuje firmy a zaměstnance riziku stíhání za jednání, které by dosud řešil správní orgán.
• Kdo klade důraz na předvídatelnost, může hlasovat ne: hranice trestnosti závisí na rozsáhlých a měnících se unijních nařízeních.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem k doporučení „ano“ je povinnost transpozice, která už uplynula, a doložená slabost dosavadní úpravy.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda (ministr spravedlnosti) 28. 5. 2026; Organizační výbor jej 3. 6. doporučil do prvního čtení, které Sněmovna zahájila 15. 10. 2026 a návrh přikázala výborům. Část první mění trestní zákoník, části druhá až osmá související zákony (trestní řád, o sociálně-právní ochraně dětí, o Policii, o Generální inspekci bezpečnostních sborů, o Celní správě, o Vojenské policii a o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí). Zpráva hodnotí návrh jako bez významných dopadů na rozpočet a bez nároků na nové zaměstnance. Vládní návrh nemá stanovisko vlády.

Zdroje

• Tisk č. 207/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání
• § 330 StGB: Bundesministerium der Justiz (Německo)