Reforma ÚOHS: přezkum veřejných zakázek v jedné instanci, komise a výběr šéfa

Aktualizace — doplněno nesouhlasné stanovisko vlády, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády z 22. června 2026 (tisk 206/1) jen zmínila. Vláda zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko. Uvádí, že návrh je fakticky totožný s dřívějším návrhem Ministerstva pro místní rozvoj, který vláda v únoru 2025 začala projednávat a přerušila kvůli nevyřešeným otázkám, i s poslaneckým tiskem 966 z minulého období, ke kterému tehdejší vláda zaujala nesouhlasné stanovisko; tyto výhrady návrh nereflektuje. Podle vlády patří koncepční změna do vládního připomínkového řízení, a právě probíhá vypořádání připomínek k vládnímu návrhu změn v působnosti ÚOHS, který přezkum zrychluje bez změny koncepce. Věcné výtky: komise by mohly být považovány za správní orgán místo úřadu a předseda by jim mohl dávat příkazy podle zákona o státních zaměstnancích; nevyřešen souběh řízení na návrh a z moci úřední; soudní přezkum zaměřený jen na zrušení nemusí řízení zrychlit a sjednocování praxe by přešlo na Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud; zvýšení poplatku a změna kauce nejsou jistou pojistkou proti účelovým žalobám; pořádková lhůta 60 dnů pro soud po předběžném opatření je nevhodná; místopředseda pro veřejné zakázky je v rozporu s monokratickým řízením úřadu; omezení znaleckých posudků je nekoncepční. Doporučení AI se nemění, zůstává zdržet se; stanovisko spíše posiluje důvody k opatrnosti.

O co jde

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dohlíží na zadávání veřejných zakázek a rozhoduje spory mezi dodavateli a zadavateli. Podle důvodové zprávy dnes může být zakázka přezkoumána až ve čtyřech instancích (s námitkami v pěti krocích): námitky u zadavatele, řízení před ÚOHS, rozklad rozhodovaný předsedou úřadu a soud. Dodavatel navíc skládá kauci, která při neúspěchu propadá státu, a může trvat měsíce až roky, než je věc konečně rozhodnuta. Všechny klíčové pravomoci jsou soustředěny v rukou předsedy ÚOHS, který rozhoduje i o rozkladech.

Návrh má pět hlavních pilířů:

Jedna instance. U řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se ruší rozklad (nový § 257 a) a obnova řízení. Proti rozhodnutí ÚOHS půjde podat přímo žalobu ke správnímu soudu, a to do dvou týdnů od oznámení rozhodnutí; žalobu lze rozšířit do jednoho měsíce. Podání žaloby samo nezabrání uzavření smlouvy, pokud soud nenařídí předběžné opatření.

Kolektivní rozhodování. V řízeních na návrh bude rozhodovat komise ÚOHS o lichém počtu členů (předseda a nejméně dva další), složená ze státních zaměstnanců úřadu. Komise jmenuje předseda úřadu na návrh nově určeného místopředsedy pro veřejné zakázky; jednací řád komisí se uveřejní.

Méně vyšetřování. ÚOHS má vycházet především z důkazů, které navrhli účastníci; jiné důkazy může provést, jen když navržené nestačí nebo jsou o nich pochybnosti. Důvodová zpráva to popisuje jako oslabení (ne vyloučení) zásady materiální pravdy; v řízeních z moci úřední zůstává vyšetřovací zásada v plném rozsahu. Navrhovatel nově musí tvrzení a důkazy uvést v návrhu a později jen ty, které nemohl uplatnit dříve. ÚOHS do 20 pracovních dnů sdělí předběžný právní názor (zpravidla na ústním projednání).

Soud, poplatky a kauce. Soudní poplatek za žalobu proti rozhodnutí o přezkoumání úkonů zadavatele se zvyšuje z 3 000 Kč na 50 000 Kč. Kauce při návrhu na ÚOHS bude činit 1 % z předpokládané hodnoty zakázky, nejméně 50 000 Kč a nejvýše 10 milionů Kč (místo dnešní paušální částky). Stejná kauce se skládá při návrhu na předběžné opatření u soudu. Nařídí-li soud předběžné opatření, má o žalobě rozhodnout do 60 dnů.

Vedení úřadu. Předsedu ÚOHS bude vybírat sedmičlenná hodnotící komise, kterou jmenuje vláda; po jednom členovi navrhuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a prezident republiky. Součástí je veřejné slyšení uchazečů a zveřejnění protokolu. Vláda pak prezidentu republiky navrhne toho, kdo uspěl. Podobně se vybírá místopředseda pro veřejné zakázky.

Předběžná opatření. Po uplynutí zákonné lhůty smí ÚOHS zakázat plnění zakázky jen tehdy, když veřejný zájem na jejím plnění nepřevažuje nad veřejným zájmem na zabránění takovému plnění.

Co je dobře

Návrh vychází ze závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA), na kterou se důvodová zpráva průběžně odvolává, a každý pilíř odpovídá jedné z posuzovaných variant. Reaguje na výhrady, které v oblasti zakázek opakovaně zaznívají: pomalý přezkum, nejistota dodavatelů a koncentrace moci v osobě předsedy. Kolektivní rozhodování a výběrové řízení s veřejným slyšením zvyšují transparentnost a mohou snížit riziko, že o sporu rozhodne jediný člověk. Rychlejší rozhodnutí je výhodou i pro zadavatele (školy, obce, nemocnice), kteří dnes čekají na dokončení zakázek.

Důvodová zpráva uvádí, že návrh je slučitelný s přezkumnou směrnicí EU 89/665/EHS a s judikaturou Soudního dvora, a vyvažuje rychlost a účinnost ochrany. Podle ní jsou náklady jednorázové a omezené, využijí se stávající kapacity ÚOHS a změna je rozpočtově neutrální.

Co je problematické

Přístup k soudu. Zvýšení soudního poplatku z 3 000 na 50 000 Kč (přes šestnáctinásobek) a kauce u předběžného opatření mohou odradit menší dodavatele. Zpráva to hájí tím, že spory se týkají milionů až stovek milionů korun; u zakázek s nízkou hodnotou je dopad poměrně vyšší.

Zrušení rozkladu a krátká lhůta. Návrh odstraňuje druhý stupeň v rámci úřadu. Zpráva sama připouští „riziko zvýšení nápadu na soudy“ a kompenzuje je dvoutýdenní lhůtou pro žalobu a poplatkem. Vláda navíc upozorňuje, že čistě kasační soudní přezkum může vést jen ke zrušení rozhodnutí a novému řízení, tedy ke zpomalení, a že sjednocování praxe by přešlo na soudy.

Oslabení vyšetřovací zásady a komise. ÚOHS by v řízeních na návrh vycházel hlavně z důkazů účastníků a pozdější důkazy by se nepřipouštěly; vláda upozorňuje, že strany pak nemusí prokázat i skutečnosti, které objektivně svědčí v jejich prospěch. Komise tvoří státní zaměstnanci jmenovaní předsedou úřadu; podle vlády návrh nevylučuje, že by předseda dával členům příkazy, čímž by se smysl komisí popřel.

Vliv politických orgánů na vedení. Předsedu vybírá hodnotící komise jmenovaná vládou (členy navrhují i prezident republiky a prezident NKÚ) a vláda navrhuje kandidáta prezidentovi; vláda sama výběrovou konstrukci a místopředsedu pro zakázky kritizuje jako zásah do odpovědnosti vlády i do monokratického řízení úřadu.

Nevyčíslené dopady. Zpráva odkazuje na závěrečnou zprávu RIA, ale v textu neuvádí čísla o očekávaném zrychlení, nápadu na soudy ani nákladech soudů.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva se opírá o unijní přezkumné směrnice, které požadují účinný a rychlý přezkum, ale volbu uspořádání nechávají státům; konkrétní modely jiných států nepopisuje. Z ověřených právních textů (německý zákon proti omezování hospodářské soutěže, GWB):

Německo. Spory o zadání řeší nejprve Vergabekammer: podle § 157 GWB rozhoduje zpravidla kolegium (předseda a dva přísedící, z nichž jeden je čestný), jedná „nezávisle a na vlastní odpovědnost“ a členové jsou jmenováni na pět let a podléhají jen zákonu; věc může převzít jediný člen, není-li zvlášť složitá ani zásadní. Podle § 167 musí kamera rozhodnout do pěti týdnů od doručení návrhu (prodloužení nejvýše o dva týdny) a účastníkům lze stanovit lhůty, po jejichž uplynutí lze pozdější vyjádření nebrat v úvahu. Proti rozhodnutí je podle § 171 přípustná okamžitá stížnost, o které rozhoduje výhradně vyšší zemský soud. Poplatek za řízení před kamerou je podle § 182 nejméně 2 500 eur (ze slušnosti snížitelný až na 250 eur) a obvykle nejvýše 50 000 eur (ve výjimečných případech 100 000 eur). Německo tedy má kolegiální orgán s pětitýdenní lhůtou a následný soudní přezkum, ale se stropem poplatku, který je jen u nejvyšších případů srovnatelný s českými 50 000 Kč; český návrh zavádí navíc poplatek u soudu a kauci 1 % z hodnoty zakázky a ruší vnitřní přezkum. Lhůtu pro okamžitou stížnost a její odkladný účinek jsme z textu § 171 neověřili.

Další země. Pro ostatní státy jsme z povolených zdrojů ověřené údaje nezískali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Německý model potvrzuje, že kolegiální rozhodování a krátké lhůty jsou běžné a nesnižují nezbytně ochranu, ale ukazuje i to, že nezávislost komise je výslovně zakotvena v zákoně a že soudní přezkum navazuje na orgán, který rozhoduje jako první; českému návrhu ochrana nezávislosti komisí podle vlády chybí.

Co by šlo udělat lépe

Zvážit odstupňovaný soudní poplatek podle hodnoty zakázky a prodloužení lhůty pro žalobu nebo možnost prominutí. Do zákona zakotvit nezávislost členů komisí a vyloučit příkazy předsedy k rozhodování v konkrétní věci, stanovit podmínky jejich odvolání. Vyřešit souběh řízení na návrh a z moci úřední a pokračování po zpětvzetí návrhu. Zveřejnit v důvodové zprávě výsledky RIA (očekávané zkrácení řízení, nápad na soudy). Zvážit, zda by změny nebylo vhodnější projednat v rámci vládního návrhu ÚOHS, který už prochází připomínkovým řízením.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala zdržet se.

Hlavní dlouhodobý důvod: rychlý, předvídatelný a nezávislý přezkum veřejných zakázek je pro hospodaření s veřejnými penězi důležitý a návrh odstraňuje reálné vady (délka řízení, koncentrace moci v rukou předsedy). Zároveň ale kombinuje několik opatření, která mohou ztížit přístup k soudu (poplatek 50 000 Kč, dvoutýdenní lhůta, oslabení vyšetřovací zásady), a podle vlády (nezávisle jsem to neověřoval) má návrh konkrétní nedostatky komisí a podobná reforma už prochází vládním připomínkovým řízením. Nejsilnější riziko hlasování „ano“: přijetí koncepční změny s nevyčíslenými dopady, kterou lze později opravit jen novelou. Nejsilnější riziko „ne“: odložení potřebné reformy. Krátkodobě je dopad na rozpočet nejasný, dlouhodobě záleží na tom, zda se přezkum skutečně zrychlí. Kritéria: účinná ochrana dodavatelů, nezávislost a transparentnost dozoru, rychlost řízení, přiměřenost poplatků a srovnání s praxí v zahraničí. Jde o názor AI podle těchto kritérií, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na rychlost a odstranění koncentrace moci, může hlasovat ano: kolegiální rozhodování a výběr vedení s veřejným slyšením jsou dlouho požadovanými reformami a odložení prodlužuje současný stav.
• Kdo klade důraz na ochranu práv, může hlasovat ne: zrušení rozkladu, dvoutýdenní lhůta a poplatek 50 000 Kč mohou omezit právo dodavatelů, zvláště menších firem.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je dobrý, ale koncepce má vady (viz výše) a existuje konkurenční vládní návrh.

Podrobnosti

Návrh předložili 27. května 2026 poslanci Vít Rakušan, Karel Dvořák a Lukáš Vlček. Stanovisko vlády (22. 6. 2026) je v tisku 206/1; stav je „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“. Část první mění zákon o zadávání veřejných zakázek, další části zákon o soudních poplatcích (položka 18), zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, zákon o působnosti ÚOHS a zákon o veřejných službách v přepravě cestujících. Účinnost je navržena na 1. ledna 2027; řízení zahájená dříve se dokončí podle dosavadních pravidel. Zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a dohodou GPA.

Zdroje

• Tisk č. 206/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 206/1)
• Historie projednávání
• § 157 GWB, § 167 GWB, § 171 GWB, § 182 GWB: Bundesministerium der Justiz (Německo)