Zpráva ČTÚ 2025: 1 754 míst bez signálu, 23 887 rozhodnutí a 3,75 mld. Kč pro Českou poštu

O co jde

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je nezávislý regulátor, který dohlíží na mobilní a pevné telekomunikace, rozhlasové a televizní vysílání, rádiové kmitočty a poštovní služby. Rozhoduje o spotřebitelských sporech, přiděluje kmitočty a vyřizuje stížnosti. Od roku 2023 je zároveň pověřen rolí národního koordinátora digitálních služeb (DSA) a od května 2025 se připravuje i na dozor nad umělou inteligencí podle evropského Aktu o AI (Úvod zprávy, Manažerské shrnutí). Jednou ročně předkládá zprávu o tom, co udělal a jak hospodařil. Tisk 202 je výroční zpráva za rok 2025, schválená Radou ČTÚ 17. dubna 2026 a podepsaná předsedou Rady Markem Ebertem. Do Sněmovny přišla 26. května 2026.

Zpráva obsahuje mnoho konkrétních čísel. Úřad vydal 23 887 rozhodnutí ve věci účastnických sporů, vyřídil 2 828 stížností na elektronické komunikace a 942 dotazů, v poštovních službách evidoval 757 písemných stížností a 174 dotazů. Telekomunikační akademie uskutečnila 303 přednášek pro 7 188 osob, z toho 4 014 dětí a mladistvých. Operátoři podle předběžných údajů investovali do mobilních sítí zhruba 8,5 mld. Kč a do pevných sítí přes 13 mld. Kč (Manažerské shrnutí, kap. 1). Úřad také vyplatil České poště 3,75 mld. Kč jako úhradu čistých nákladů na poskytování základních poštovních služeb (Manažerské shrnutí, tabulka Hospodaření ČTÚ).

U zpráv tohoto druhu Sněmovna zpravidla jen bere zprávu na vědomí. Nejde o zákon a práva ani povinnosti občanů se z ní nemění.

Co je dobře

Zpráva se opírá o měření, ne jen o slova. ČTÚ v roce 2025 dokončil měření pokrytí mobilním signálem 4 G/5 G ve všech 76 okresech a v Praze, změřeno bylo 9 224 základních sídelních jednotek, v nichž žije 76,7 % obyvatel, a nově bylo identifikováno 392 míst s nedostatečným signálem. Seznam tzv. bílých míst měl k 31. prosinci 2025 celkem 1 754 položek a držitelé přídělu kmitočtů jsou povinni do konce roku 2030 dokrýt nejméně 600 z nich (Manažerské shrnutí, kap. 2.4). Společný pětiletý projekt s ministerstvem průmyslu a obchodu počítá, že každý z operátorů pokryje 200 míst vlastní výstavbou a dalších 300 sdílením stávající infrastruktury. Pro lidi na venkově, kteří dnes nemají signál, je to konkrétní závazek s termínem.

Pozitivní je i praktická ochrana spotřebitele. Podle zprávy se proti podvodnému spoofingu (podvodníci zobrazí falešné číslo volajícího) v hlasových hovorech přijatá opatření osvědčila, u SMS je situace složitější: operátoři sami blokují miliony zpráv měsíčně, ale podle člena Rady není jisté, zda je ochrana dostatečná (Doslov člena Rady, kap. 2.1). Úřad zavedl ePortál pro podávání žádostí online, ponechal slevu na služby pro lidi s nízkými příjmy nebo zdravotním postižením (zvláštní ceny, 200 Kč měsíčně podle textu člena Rady) a v prosinci uložil povinnost ji poskytovat čtyřem společnostem. Podle zprávy ČTÚ také sjednotil velkoobchodní ceny, které si mobilní operátoři mezi sebou účtují za přenesení čísla, na 73 Kč u jednoduché objednávky, z původně mírně přes 200 Kč (část 1, kap. 1.1). Nižší velkoobchodní cena může usnadnit přechod zákazníků k jinému operátorovi.

Co je problematické

Kompenzace České poště je největší položka výdajů úřadu, ale v textu je rozptýlena na několika místech a čtenář ji těžko pochopí. Čisté náklady České pošty za rok 2024 úřad vyčíslil na 1 847 105 294 Kč, z toho po započtení nehmotných výhod (440 428 455 Kč) a vlivu osvobození základních služeb od DPH (minus 447 492 489 Kč) stanovil nárok na maximální zákonnou částku 1 500 000 000 Kč (část 1, kap. 2 Trh poštovních služeb). Evropská komise už rozhodla, že kompenzace do kumulativních 7,5 mld. Kč na roky 2025 až 2029 je slučitelná se státní podporou. Zároveň Česká pošta od února 2025 zvýšila ceny základních služeb, například obyčejné psaní ekonomické o 4 Kč a poštovní poukázku typu B o 10 Kč (část 1, kap. 2). Úřad nezjistil, že by se služby cenově staly pro uživatele nedostupnými, ale z textu není zřejmé, jaká kritéria dostupnosti použil nad rámec odkazu na metodiku.

Druhým slabým místem je rychlost dokrývání signálu. Do konce roku 2030 se má dokrýt jen 600 míst ze seznamu, který má již 1 754 položek a ještě roste, protože měření stále přidává další lokality (392 nově v roce 2025; do seznamu bylo celkem zařazeno 282 jednotek na základě podnětů obcí a občanů). Zpráva ani nevysvětluje, co bude se zbývajícími místy po roce 2030. Dále je tu rozpor mezi tím, co úřad potřebuje, a tím, co dostal: zpráva opakovaně říká, že ČTÚ nemůže naplňovat kompetence podle DSA, Aktu o AI či nařízení o datech, dokud Parlament nepřijme adaptační zákony. Návrh zákona o digitální ekonomice vláda předložila Sněmovně 27. srpna 2024 jako tisk 776, nestihl se projednat a 12. prosince 2025 byl znovu předložen jako tisk 69; Akt o AI se obecně použije od 2. srpna 2026, a návrh zákona o umělé inteligenci do konce roku 2025 ani nedokončil meziresortní řízení (kap. 3.2). Podle zprávy tak úřad zatím nemůže tyto dozorové činnosti vykonávat v plném rozsahu.

Poslední poznámka: hospodaření je v zprávě přehledné, ale skutečné výdaje 4 551 942,69 tis. Kč jsou víc než dvojnásobkem schváleného rozpočtu výdajů 2 179 811,18 tis. Kč; rozdíl tvoří hlavně vyplacené kompenzace poště (3 750 000 tis. Kč) a úřad sám na provoz utratil 743 547,12 tis. Kč (Manažerské shrnutí, kap. 4.1). Tabulka s příjmy má v textu extrahovaném z PDF nejasné záhlaví sloupců (u příjmů jsou uvedeny tři hodnoty, 1 047 860,24, 1 336 776,80 a 1 630 393,51 tis. Kč), takže jsme z ní převzali jen schválený rozpočet a skutečnost.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva uvádí mezinárodní srovnání cen: cena neomezeného mobilního balíčku (hlas, SMS, data) vyšla v Česku na 952 Kč měsíčně proti průměru posuzovaných zemí 871 Kč, tedy mírně nad průměrem; graf 6 v části 1, kap. 1.1 řadí ČR mezi desítky států, mezi nimi Německo, Polsko, Rakousko či USA. Ceny v něm přepočítává nominálními měnovými kurzy, takže nezohledňují kupní sílu. Česko je podle zprávy součástí evropské regulace roamingu (cena za 1 GB v roamingu klesla od 1. ledna 2025 z 1,55 EUR na 1,30 EUR u velkoobchodní ceny) a ve sdružení evropských regulátorů BEREC a ERGP. Pokud jde o podobu dozoru nad digitálními službami, uvádí zpráva jen to, že ČTÚ je členem Evropského sboru pro digitální služby. Podrobné srovnání s tím, jak dozor organizují jiné státy (zda tuto roli dostal telekomunikační regulátor, nebo jiný orgán), zpráva neobsahuje; jako obecný kontext lze říct, že státy EU řešily určení koordinátorů různě a že evropské nařízení to ponechalo na členských státech.

Co by šlo udělat lépe

Zpráva má téměř sto stran a čtenář bez odborného zázemí v ní hledá hlavní zprávy dlouho. Pomohla by jednostránková verze: kolik lidí stále nemá signál, co se s tím děje, kolik stálo poštovní kompenzování a co z toho plyne pro cenu dopisu. Užitečné by bylo také zveřejnit pro bílá místa konkrétní roční plán dokrývání do roku 2030 a zveřejnit, jaký podíl obyvatel to ovlivní, nejen počet základních sídelních jednotek. U kompenzace České poště by jednoduchá tabulka (čisté náklady, započítané výhody, přiznaná částka, vyplacené zálohy a doplatky po letech) ušetřila čtenáři skládání čísel z několika odstavců. Pro zákonodárce zpráva uvádí, které adaptační zákony úřad potřebuje; pomohl by i veřejný harmonogram, kdy se tyto zákony mají projednat.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o výroční zprávu regulátora, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní žádná změna zákona. Posoudit, zda ČTÚ v roce 2025 pracoval dobře, by vyžadovalo nezávislé hodnocení (například kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu) a porovnání s alternativními politikami, které zpráva neobsahuje. Politické hodnocení rozhodnutí vlády o roli úřadu zde web nezaujímá.

Podrobnosti

Zprávu předložil ČTÚ 26. května 2026; byla přikázána věcně příslušnému výboru a usnesení výboru z 23. června 2026 je podle průběhu rozhodnutím Sněmovny. Součástí zprávy jsou i povinné části: výroční zpráva o univerzální službě (§ 50 zákona o elektronických komunikacích), zpráva o poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb., zpráva o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů a informace o vyřizování stížností na činnost úřadu (kap. 5). U univerzální služby zpráva uvádí, že čisté náklady O2 za rok 2024 činily 999 037,48 Kč a byly uhrazeny ze státního rozpočtu, a že od 1. ledna 2026 povinnost poskytovat dílčí službu speciálně vybavených koncových zařízení již není uložena (kap. 5.1).

Další údaje: Úřad měl v roce 2025 587 systemizovaných míst a průměrný přepočtený počet zaměstnanců 523; průměrný hrubý plat činil 52 829 Kč (kap. 4.4). V roce 2025 proběhly dvě vnější kontroly, mezi nimi kontrolní akce NKÚ č. 24/23, jejíž zjištěné nedostatky ČTÚ opravil v průběhu kontroly (kap. 4.3). Radiokomunikační účet měl k 31. 12. 2025 zůstatek 879 500 041,55 Kč (kap. 4.2). Úřad plánuje na rok 2026 mimo jiné další zrychlení dokrývání signálu, dokončení kontroly spolků z hlediska výkonu komunikační činnosti a zapojení do unijních návrhů Digital Networks Act a Delivery Act (Manažerské shrnutí, Hlavní plány na rok 2026).

Zdroje

• Tisk č. 202/0 na psp.cz
• Historie projednávání