ČNB v červnu 2025 nechala bankám proticyklickou rezervu na 1,25 % a hypoteční limity

O co jde

Zpráva o finanční stabilitě je pololetní publikace České národní banky (ČNB), která popisuje, jak si stojí banky a další části finančního sektoru, a jaká rizika by mohla stabilitu finančního systému ohrozit. Podle úvodu je klíčovým podkladem pro bankovní radu při rozhodování o makroobezřetnostní politice, tedy o pravidlech, která mají bránit tomu, aby banky a dlužníci v dobrých časech příliš riskovali. Jarní vydání 2025 bankovní rada projednala 5. června 2025 a ČNB je zveřejnila 23. června 2025; informace jsou až na dílčí výjimky k 31. prosinci 2024. Do Sněmovny dorazila 12. listopadu 2025, 13. listopadu ji organizační výbor přikázal věcně příslušnému výboru a podle průběhu na webu Sněmovny se 13. ledna 2026 usnesení výboru stalo rozhodnutím Sněmovny. Nejde o zákon a nemění se z něj žádná práva ani povinnosti. Rozhodnutí o kapitálových rezervách přijímá bankovní rada ČNB, nikoli Sněmovna.

Hlavní rozhodnutí zprávy (kapitola „Rozhodnutí a hodnocení rizik pro finanční stabilitu“): bankovní rada ponechala sazbu proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) na 1,25 %, plošnou rezervu ke krytí systémového rizika (SyRB) na 0,5 % a horní hranici ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti) na 80 %, resp. 90 % pro žadatele mladší 36 let financující vlastní bydlení. Ukazatele DTI a DSTI (poměr úvěru, resp. splátek k příjmu) mohou podle zprávy zůstat deaktivované.

Co je dobře

Zpráva podává ucelený obraz odolnosti finančního sektoru a opírá ho o čísla. Zisk bankovního sektoru v roce 2024 dosáhl 120 mld. Kč, o 16 mld. Kč víc než předtím (kap. 2). Objem kapitálu činil 696 mld. Kč a celkový kapitálový poměr zůstal na 22,6 %, přičemž 90 % kapitálu tvořil nejkvalitnější kmenový kapitál Tier 1. Podle zprávy zůstaly velmi nízké objemy nově selhavších úvěrů a bankovní sektor zůstává podle ČNB „vysoce odolný“.

Srozumitelná je i logika zátěžového testu bank (kap. 3). Nepříznivý scénář počítá s globálním poklesem: domácí HDP by klesl o více než 5,5 %, inflace by vystoupala nad 7 %, nezaměstnanost by vzrostla až k 9 % a kurz koruny by oslabil nad 27,5 CZK/EUR. I tak by celkový kapitálový poměr sektoru klesl z výchozích 22,7 % na 20,7 % a po započtení výplaty dividend na 17,6 % a sektor by plnil všechny kapitálové požadavky. Jedna systémově významná banka by částečně využila svou rezervu, na jejíž doplnění by bylo potřeba 1,3 mld. Kč. ČNB zároveň uvádí, že scénář není oficiální prognózou. Za přínos lze považovat také otevřené vysvětlení rozhodnutí o CCyB: zpráva říká, že pokud se ekonomika bude dál posouvat v růstové fázi finančního cyklu, je ČNB připravena sazbu zvýšit, a naopak při značném zhoršení situace ji může výrazně snížit či zcela uvolnit, aby banky mohly dál úvěrovat reálnou ekonomiku.

Co je problematické

Jako hlavní zdroj rizik zpráva uvádí mimořádnou globální politickou a ekonomickou nejistotu spojenou zejména s obchodní politikou USA a s válkou na Ukrajině. Dubnové oznámení amerických cel podle úvodního slova vedlo k nárůstu tržní volatility a k citelnému oslabení dolaru. Zpráva také uvádí, že úvěrová rozpětí u podnikových dluhopisů se citelně zvýšila, ale nedosáhla hodnot z doby pandemie či energetické krize (kap. 1). U strukturálních rizik české ekonomiky (citlivost na zahraniční vývoj, koncentrace, energetická náročnost) se podle zprávy pravděpodobnost jejich naplnění v posledních čtvrtletích nesnížila. Veřejné finance jsou dalším zdrojem nejistoty: deficit sektoru vládních institucí klesl z 3,8 % HDP (286 mld. Kč) v roce 2023 na 2,2 % HDP (177 mld. Kč) v roce 2024 a dluh dosáhl 43,6 % HDP (kap. 1).

U bydlení zpráva uvádí, že cenová dostupnost zůstala pro většinu českých domácností omezená a podle některých ukazatelů se dále zhoršila; míra nadhodnocení investičních bytů ke konci roku 2024 činila 28 % (kap. 1). Příčinou je podle ČNB mimo jiné dlouhodobě slabá výstavba nových bytů. Objem čistých nově sjednaných hypoték v 1. čtvrtletí 2025 byl 65,3 mld. Kč, tedy o 30,3 mld. Kč víc než ve stejném období předchozího roku (kap. 4.2.1). Zpráva také připomíná, že od druhého čtvrtletí 2025 do prvního čtvrtletí 2026 se bude refixovat nebo refinancovat objem úvěrů na bydlení ve výši 300 mld. Kč. Rizikovým scénářem by byla snaha domácností financovat nedostupné bydlení úvěry, které by vedly k předlužení. ČNB zatím hodnotí, že úvěrové standardy bank se příliš nezměnily a rizika jsou omezena limitem LTV a dalšími doporučenými pravidly.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva sama srovnává především vývoj na světových trzích: trhy státních dluhopisů USA se v dubnu 2025 dočasně dostaly pod prodejní tlak, německé výnosy v březnu skokově vzrostly po uvolnění dluhové brzdy, hlavní světové centrální banky v první polovině 2025 převážně uvolňovaly měnovou politiku (kap. 1). Za cenu zlata uvádí nárůst o přibližně 23 % od konce roku 2024. Kapitálové nástroje makroobezřetnostní politiky (CCyB, SyRB, limity úvěrových ukazatelů) vycházejí z evropského rámce a ČNB spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB). Konkrétní srovnání s dalšími státy jsme v přečtených částech neviděli, a proto je zde neuvádíme.

Co by šlo udělat lépe

Zpráva je dlouhá (přes padesát stran s přílohou Chartbook) a plná zkratek. Pro běžného čtenáře by pomohla jednostránková „mapa rizik“: co pro cenu a dostupnost hypotéky znamená kapitálová rezerva a limity LTV, kolik stojí byt v relaci k příjmu v jednotlivých regionech a co by znamenal nepříznivý scénář pro domácnosti. Užitečné by bylo i výslovně uvést, jak se sazba CCyB promítá do podmínek úvěrů pro klienty (z přečteného textu to přímo neplyne), a vedle průměrů ukazovat rozdělení podle krajů a příjmových skupin.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o pravidelnou analytickou zprávu centrální banky, kterou Sněmovna bere na vědomí; není z ní žádná změna zákona a o rezervách i limitech rozhoduje bankovní rada ČNB. Posoudit, zda byly sazba CCyB 1,25 % či limity LTV nastaveny správně, by vyžadovalo vlastní modelování a hodnotové úvahy mimo rozsah tohoto komentáře. Komentář se proto omezuje na srozumitelné shrnutí a na místa, kde je zpráva nejasná nebo kde sama upozorňuje na rizika.

Podrobnosti

Zprávu předložila ČNB 12. listopadu 2025; k tisku se na webu Sněmovny váže navazující tisk 20/8 („Usnesení RV k tisku 20/0“) ze dne 4. prosince 2025. Organizační výbor ji 13. listopadu přikázal věcně příslušnému výboru, jehož usnesení je podle průběhu rozhodnutím Sněmovny od 13. ledna 2026. Samostatné hlasování pléna se tedy neočekává.

Rozhodnutí o CCyB (kap. 4.1.3): bankovní rada se shodla, že finanční cyklus pokračoval v růstové fázi tažené úvěrovou aktivitou domácností, že nově vzniklá cyklická rizika významně nenarostla a jejich případnou materializaci by měla pokrýt sazba 1,25 %, zejména pro vysokou kvalitu úvěrových portfolií a relativně obezřetný přístup bank. Zpráva doplňuje, že další analýzu rizik ČNB zveřejní ve zprávě „podzim 2025“. Z výsledků bank za rok 2024: čistý úrokový zisk byl hlavním zdrojem zisku, zisk z poplatků a provizí vzrostl na 55 mld. Kč, správní náklady činily 95 mld. Kč a daně 21 mld. Kč (kap. 2).

Článek vychází z úvodního slova, kapitoly „Rozhodnutí a hodnocení rizik“, kapitoly 1 (výběr), úseků o bankovním sektoru v kap. 2, zátěžového testu bank v kap. 3.1 a kap. 4.1.3 a 4.2.1. Nebankovní finanční instituce (kap. 2), zátěžové testy pojišťoven, penzijních společností a fondů (kap. 3.2–3.4), komerční nemovitosti (kap. 4.2.2) a Chartbook jsme nečetli, a nepřipisujeme jim proto žádné závěry. Extrahovaný text je ve dvousloupcové sazbě a grafy jsou místy rozbité, proto čísla pocházejí jen ze souvislého textu a jasně čitelných míst.

Zdroje

• Tisk č. 20/0 na psp.cz
• Historie projednávání