Dluh do roku 2075 až 178 % HDP: co říká Národní rozpočtová rada

O co jde

Národní rozpočtová rada (NRR) je nezávislý odborný orgán, který podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti sleduje, zda stát hospodaří udržitelně. Jednou ročně musí vypracovat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a předložit ji Poslanecké sněmovně. Letošní vydání je z října 2025. Sněmovna ho dostala 10. října 2025, 13. listopadu 2025 bylo přikázáno věcně příslušnému výboru a ten ho projednal 8. prosince 2025.

Zpráva modeluje, co by se stalo s veřejnými financmi v horizontu padesáti let (2025 až 2075), kdyby se zachovalo současné nastavení daní a výdajů. Základní závěry podle úvodu: deficit veřejných financí byl v roce 2024 blízko 2 % HDP a podobný se čeká i v roce 2025, což je nejlepší výsledek od roku 2019. Dluh sektoru veřejných institucí by na konci projekce v základním scénáři dosáhl 178 % HDP, zatímco v loňské zprávě to bylo 217 % HDP; zlepšení je dáno hlavně důchodovými reformami. Hranice dluhové brzdy (55 % HDP) by se podle zprávy překročila v roce 2037, o rok dřív než loni, protože rostou výdaje na obranu.

NRR dále uvádí, že bez nových konsolidačních opatření Česko podle jejího silného přesvědčení nebude schopno už v roce 2027 plnit národní fiskální pravidla, a že jakákoli vláda vzešlá z letošních voleb bude muset nejpozději v návrhu rozpočtu na rok 2027 představit další opatření. Strukturální deficit se podle zákona má vrátit na nejvýše 1 % HDP nejpozději v roce 2028 a podle zprávy činí necelá 2 % HDP.

Co je dobře

Zpráva je transparentní v tom, co předpokládá, a ukazuje i alternativní scénáře. Čtenář se dozví, jak se výsledek mění, pokud se zpomalí růst produktivity, vyvine jinak porodnost, vzroste obrana nebo se postaví jaderné bloky v Dukovanech (kap. 5). Rada srozumitelně vysvětluje ukazatel mezery udržitelnosti: aby dluh nepřekročil 55 % HDP v roce 2075, muselo by být primární saldo každý rok lepší o 2,88 % HDP než v základním scénáři (loni 3,78, předloni 6,22; kap. 4.4). Zároveň zdůrazňuje, že nejde o doporučení, aby se saldo o takovou částku skutečně zlepšovalo.

Za dobrou zprávu Rada označuje to, že důchodové reformy fungují: celkový dopad „velké důchodové reformy“ odhaduje na zlepšení salda penzijního systému o přibližně 2 procentní body HDP v nejhorších letech kolem přelomu 50. a 60. let; bez reforem by deficit důchodového systému dosahoval téměř 4 % HDP, s nimi kolem 1,5 % (úvod, kap. 3.1). Podle Tabulky 3.1.1 má důchodový systém ve střednědobém horizontu přebytek (+0,6 % HDP v roce 2035) a v dlouhém období deficit až -1,3 % HDP v roce 2065. Zpráva také uvádí, že reforma prošla posouzením u Ústavního soudu.

Přínosem je i výslovné upozornění, že dlouhodobé projekce jsou nejisté a že jde o modely, ne o předpovědi. A zpráva nabízí jasné srovnání s předchozím vydáním (kap. 5.7): uvádí, proč se dluh snížil (reformy, vyšší HDP po revizi národních účtů o až 3,9 %) a proč se brzda přiblížila (obrana).

Co je problematické

Podle zprávy se strukturální stránka deficitu zlepšila jen málo: ze zhruba 3 % HDP v době pandemie na necelé 2 % HDP, tedy méně, než si vláda předsevzala. NRR proto veřejné rozpočty ze střednědobého pohledu stále za „stabilní a zdravé“ nepovažuje. Projekce je navíc citlivá na předpoklady: při pomalejším růstu produktivity (o 1 procentní bod ročně) by byl dluh o 92,8 procentního bodu HDP vyšší než v základním scénáři (kap. 5.1), a při scénáři se 3,5 % HDP na obranu po roce 2030 by dluh směřoval k 244 % HDP a dluhová brzda by se dostala na řadu už v roce 2033 (kap. 5.3).

Zpráva upozorňuje i na výdaje, které se zřejmě zvyšují bez jasného krytí. Obranné výdaje se mají podle základního scénáře v letech 2026 až 2030 zvýšit z 2 na 3 % HDP, přičemž na politické úrovni podle Rady nepadlo rozhodnutí snížit jiné výdaje nebo zvýšit daně. Zdravotnictví by mělo v horizontu 50 let vzrůst ze 6,4 % HDP na 7,7 % HDP a systém veřejného zdravotního pojištění je od roku 2023 v deficitu (úvod, kap. 3.2). K tomu přistupuje demografie: podle klíčových zjištění bude starobních důchodců nejvíc kolem roku 2053 (asi 2,7 milionu) a počet osob ve věku 21–64 let na jednoho občana 65+ klesne kolem roku 2060 na 1,66. V roce 2024 se podle zprávy narodilo nejméně dětí od roku 1785.

U Dukovan zpráva uvádí, že státní půjčka společnosti EDU II zvýší do roku 2036 dluh o 4,4 % HDP (400 mld. Kč za dva bloky) a že se tento nárůst vyrovná, pokud projekt půjde podle harmonogramu a firma půjčku splatí; zpráva sama upozorňuje na řadu rizik (kap. 5.5). Pro čtenáře je to důležité: číslo 178 % HDP s Dukovanami nepočítá.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva uvádí, že evropské fiskální rámce se po roce 2024 sice reformovaly, ale už byly částečně uvolněny kvůli obraně, takže jsou méně srozumitelné a predikovatelné (úvod). Zmiňuje také německý fiskální obrat a uvolnění tamní dluhové brzdy. Úroveň deficitu Česka označuje za nejnižší při srovnání se sousedními zeměmi. Ukazatel S2 Evropské komise pro Česko v roce 2024 uvádí na hodnotě 5,48 a vysvětluje, že je přísnější než S1 používaný NRR, protože pracuje s nekonečným horizontem (kap. 4.4).

Jako obecný kontext, který ze zprávy nevyplývá: většina vyspělých států má nezávislou fiskální instituci, která předkládá takové projekce, a mnohé země s rychle stárnoucí populací (např. Německo, Švédsko) posunuly věk odchodu do penze nebo svázaly důchody s demografií. Zpráva NRR sama srovnává hlavně s Rakouskem jako cílem ekonomické konvergence.

Co by šlo udělat lépe

Pro běžného občana by pomohla stručnější verze na pár stran: jedna hlavní otázka („co by to znamenalo pro mě?“), tři čísla (dluh, deficit, důchody) a jeden graf. Aktuální dokument je odborný a hustě psaný a klíčové zjištění o mezeře udržitelnosti (2,88 % HDP) není bez vysvětlení srozumitelné.

Užitečné by bylo také větší rozlišení scénářů, které se vzájemně ovlivňují: dnes zpráva počítá obranu, Dukovany, pomalejší produktivitu a odlišnou demografii každé zvlášť, ale ne jejich možné kombinace. A v rámci širší diskuse by pomohlo, kdyby k těmto projekcím vláda pravidelně zveřejňovala, jaké konkrétní kroky by plánovala, aby udržitelná dráha byla splněna, aniž by to byl komentář k jednotlivým opatřením.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o analytickou zprávu nezávislé rozpočtové rady, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní žádná změna zákona ani závazné rozhodnutí. Hodnotit, jak a čím konsolidovat veřejné finance, je politická volba (daně, výdaje, obrana, důchody) a doporučení by vyžadovalo vlastní modelování i hodnotové úsudky, které přesahují rozsah tohoto komentáře.

Podrobnosti

Předkladatelem je Národní rozpočtová rada. Průběh: předložen 10. října 2025, 13. listopadu 2025 přikázán a doporučen k projednání, 8. prosince 2025 projednán ve věcně příslušném výboru (navazuje usnesení výboru, tisk 2/8, datum 8. 12. 2025). Zpráva se opírá o upravenou střední variantu demografické projekce ČSÚ a o zachování současného nastavení daňových a výdajových politik.

Další údaje ze zprávy: demografický scénář s vyšší plodností předpokládá růst z 1,37 na 2,46 dítěte na ženu v horizontu deseti let, nízký scénář ponechává 1,37 (kap. 5.2); základní scénář počítá s autonomním růstem technologií 1,5 % ročně (kap. 5.1); obrana klesá po roce 2030 a mezi lety 2034 až 2075 je držena na 2 % HDP (kap. 5.3). Dluh podle zprávy zůstává ve střednědobém horizontu pod dluhovou brzdou, jejíž překročení se projektuje na rok 2037; odložení opatření až do dosažení brzdy by zvýšilo mezeru udržitelnosti na 3,59 (kap. 4.4).

Rozsah analýzy: komentář vychází z úvodu a shrnutí hlavních trendů, klíčových zjištění, z kap. 3.1 (důchody, Tabulka 3.1.1), kap. 4.4 a z kapitol 5.1, 5.3, 5.5 a 5.7 včetně vybraných grafů. Kapitoly o výchozím stavu (1), demografii a reálné konvergenci (2), zdravotnictví, školství a příjmech (3.2–3.6), primárním saldu a úrocích (4.1–4.3) a dodatky jsme nečetli podrobně. Dokument je ve dvousloupcovém sazbě a grafy a tabulky se při strojové extrakci částečně rozpadly, proto uvádíme jen čísla ze souvislého textu a z jasně čitelných míst.

Zdroje

• Tisk č. 2/0 na psp.cz
• Historie projednávání