Rodičovský příspěvek 400 000 Kč: o 50 000 Kč víc, ale jen pro děti narozené od 2027

Aktualizace — zákon byl schválen a vyhlášen, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku psala o návrhu, jako by ještě čekal na projednání. Podle dat psp.cz už je hotovo: Sněmovna zahájila první čtení 2. 6. 2026, druhé čtení proběhlo 30. 6., výbor pro sociální politiku doporučil návrh schválit (usnesení z 10. 6. a 2. 7. 2026) a ve třetím čtení 8. 7. 2026 byl návrh přijat 158 hlasy při 0 hlasech proti a 4 zdrženích (hlasování č. 285 na 24. schůzi). Senát jej schválil 30. 7., prezident zákon podepsal 17. 8. 2026 a 18. 8. 2026 byl doručen do Sbírky zákonů. Zvýšení na 400 000 Kč (800 000 Kč u vícerčat) se podle čl. II týká dětí narozených od 1. 1. 2027. Pozměňovací návrhy (tisk 198/10) ani konečné vyhlášené znění jsme nečetli, proto článek hodnotí vládní návrh, který je východiskem; číslo zákona ve Sbírce jsme v datech nenašli. Hodnocení a doporučení AI ze stejných důvodů zůstává: u návrhu v původním znění by AI hlasovala zdržet se, a to jako zpětné vyhodnocení, ne jako výzva k jakémukoli kroku.

O co jde

Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory pro rodiče, který pečuje o malé dítě, nejdéle do 3 let jeho věku (dočasně do 4 let). Dnes se podle důvodové zprávy poskytuje v celkové částce 350 000 Kč, pokud se nejmladší dítě v rodině narodilo od 1. ledna 2024, a v celkové částce 300 000 Kč u dětí narozených dříve. Při dvojčatech a vícerčatech od 1. ledna 2026 je to dvojnásobek, tedy 700 000 Kč.

Návrh v § 30 odst. 1 zvyšuje celkovou částku z 350 000 Kč na 400 000 Kč, u dvojčat a vícerčat na 800 000 Kč. Zvýšení se podle čl. II týká jen dětí, které se narodí (nebo budou převzaty do péče nahrazující péči rodičů) od 1. ledna 2027. Rodiny s dětmi narozenými dříve zůstanou na dnešních částkách. Právní konstrukce dávky, okruh oprávněných osob ani postupy se nemění.

Co je dobře

Návrh je jednoduchý (jedno číslo v zákoně), nevyžaduje nové úkony od příjemců ani od úřadů a vychází z programového prohlášení vlády. Podle důvodové zprávy má pomoci rodinám v období, kdy jsou možnosti pracovní aktivity rodiče omezeny péčí o malé dítě, a částečně vyrovnat dopady inflace. Zpráva uvádí, že poměr rodičovského příspěvku k průměrné hrubé mzdě v posledních letech klesal (z 27,6 % v roce 2020 na 23,3 % v roce 2026), a odhaduje, že po zvýšení vzroste v roce 2027 na 25,9 %.

Důvodová zpráva také otevřeně vyčísluje rozpočtové dopady a vysvětluje, proč zvýšení neplatí pro všechny stávající příjemce: tato varianta by podle ní stála v roce 2027 asi 7,29 mld. Kč navíc a návrh s datem narození dítěte je „mnohonásobně“ levnější. Dopad na rovnost žen a mužů hodnotí jako pozitivní, protože příjemci jsou v drtivé většině ženy.

Co je problematické

Rozdílné zacházení podle data narození. Dvě rodiny s dětmi narozenými s odstupem několika týdnů budou mít nárok na odlišnou částku (350 000 Kč, resp. 400 000 Kč), a to i když čerpají dávku souběžně. Důvodová zpráva přitom sama uvádí, že už nyní dávku pobírá asi 206 tisíc osob. Takové nastavení je levnější, ale vytváří nerovnost, kterou zpráva řeší jen rozpočtovým argumentem.

Rostoucí náklady bez doloženého efektu. Dopad na rozpočet roste z 0,23 mld. Kč v roce 2027 na přibližně 3,57 mld. Kč v roce 2030, kdy se zvýšení plně promítne. Důvodová zpráva uvádí, že krytí se vyřeší až při přípravě rozpočtu na rok 2027 a další roky, a neuvádí žádné hodnocení toho, jaký efekt má zvýšení na porodnost, zaměstnanost matek nebo příjmy rodin. Zpráva sama konstatuje, že porodnost klesá a výplaty dávky tím klesají (28,4 mld. Kč v roce 2024, 27,2 mld. Kč v roce 2025).

Nejistota odhadů. Odhady vychází z porodnosti roku 2025 a z předpokladu, že příjemci vyčerpají maximum; zpráva sama říká, že jde o „hrubé odhady“, protože chování příjemců lze předvídat jen omezeně.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva žádné zahraniční srovnání neuvádí. Z ověřených právních textů:

Německo (BEEG). Rodičovská dávka Elterngeld je podle § 2 odst. 1 zákona o rodičovské dávce a rodičovské dovolené příjmově vázaná: činí 67 % čistého výdělku před narozením dítěte (při nižším příjmu až 100 %, při vyšším klesá na 65 %), s minimem 300 € a maximem 1 800 € měsíčně. Podle § 4 mají rodiče společně nárok na dvanáct měsíčních částek základní dávky a dva další „partnerské měsíce“, pokud se rodiče o péči rozdělí; základní dávku lze čerpat do 14. měsíce věku dítěte, Elterngeld Plus až do 32. měsíce. Německý model je tedy krátký, příjmově vázaný a motivuje oba rodiče, kdežto česká dávka je plošná celková částka čerpaná po dobu až tří (čtyř) let a návrh zvyšuje její výši, ne strukturu. Který model lépe podporuje porodnost a návrat do práce, zdroje neříkají.

Další země. Pro Slovensko, Polsko, Švédsko a další státy jsme z povolených zdrojů ověřené údaje nezískali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Německá zkušenost ukazuje, že lze podporu rodičů nastavit i jinak než plošným zvýšením částky; česká zpráva zvažování jiné konstrukce (příjmová vazba, dělení mezi rodiče) neuvádí.

Co by šlo udělat lépe

Vysvětlit, proč má být zvýšení vázáno na datum narození, a zvážit přechodné řešení pro rodiny s nejmladšími dětmi narozenými těsně před 1. lednem 2027. Doplnit, jaký efekt se od zvýšení čeká (porodnost, návrat do práce, životní úroveň rodin), a po několika letech jej vyhodnotit. Uvést krytí nákladů pro roky 2028 až 2030 (až 3,57 mld. Kč ročně). Zvážit i jiné formy podpory, například dostupnost péče o děti do tří let nebo příjmovou vazbu a dělení dávky mezi rodiče, jak je zná německý model.

AI doporučení

AI by o návrhu v původním znění, bez změn, hlasovala zdržet se. Zákon je již schválen; doporučení je zpětné vyhodnocení.

Hlavní důvod: zvýšení rodičovského příspěvku může pomoci rodinám s malými dětmi a je srozumitelné a otevřeně vyčíslené, dopad na rovnost žen a mužů je podle zprávy pozitivní. Zároveň ale zakládá rozdílnou částku podle data narození dítěte, roční náklad roste z 0,23 mld. Kč (2027) na 3,57 mld. Kč (2030) bez hodnocení účinku na porodnost a zaměstnanost a zpráva nezvažuje jiné konstrukce podpory. Nejsilnější riziko hlasování „ano“: trvalý rostoucí výdaj s nedoloženým efektem. Nejsilnější riziko „ne“ nebo zdržení: rodiny s novorozenci zůstanou bez kompenzace inflace. Kritéria: účinná podpora rodin, rovné zacházení, udržitelnost veřejných financí a doložitelnost efektu. Jde o názor AI podle těchto kritérií, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na podporu rodin, může hlasovat ano: zvýšení je očekávané a datum narození je pragmaticky nejlevnější způsob zavedení.
• Kdo klade důraz na rovné zacházení a udržitelnost, může hlasovat ne: odlišné částky podle data narození jsou těžko vysvětlitelné a rostoucí náklady nemají doložený efekt.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je rozumný, ale provedení a vyhodnocení účinku zůstávají otevřené.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda (ministr práce a sociálních věcí) 22. května 2026. Průběh: 1. čtení 2. 6., 2. čtení 30. 6., 3. čtení 8. 7. 2026 (přijato), Senát 30. 7., podpis prezidenta 17. 8., doručeno do Sbírky 18. 8. 2026. Přechodné ustanovení (čl. II): vyšší částka náleží u nejmladšího dítěte narozeného nebo převzatého do trvalé péče od 1. 1. 2027; účinnost od 1. 1. 2027. Dopady na rozpočet podle zprávy: 0,23 mld. Kč (2027), 1,62 mld. Kč (2028), 2,85 mld. Kč (2029), 3,57 mld. Kč (2030); zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem a právem EU. Vládní návrh nemá stanovisko vlády.

Zdroje

• Tisk č. 198/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání
• Hlasování č. 88130 na psp.cz: třetí čtení, 8. 7. 2026
• § 2 BEEG, § 4 BEEG: Bundesministerium der Justiz (Německo)