Daňová smlouva s Maltou: sazby zůstávají 5/0/5, přibývá ochrana proti zneužití

O co jde

Dvojí zdanění vzniká, když stejný příjem zdaní dva státy: jeden proto, že ho příjemce má doma, druhý proto, že příjem vznikl u něj. Mezinárodní daňová smlouva určí, který stát smí co zdanit a do jaké výše, a stát bydliště příjemce pak započte daň zaplacenou jinde. Tisk 197 je smlouva tohoto typu mezi Českem a Maltou, podepsaná v Římě 24. září 2025. Nahrazuje smlouvu z Crans-Montany z roku 1996. Sněmovna s její ratifikací podle průběhu tisku na psp.cz vyslovila souhlas 15. října 2026.

Nejdůležitější je, co se nemění. Smlouva omezuje českou srážkovou daň z dividend vyplácených maltskému vlastníkovi na 5 % hrubé částky (čl. 10 odst. 2 písm. a), úroky zdaňuje jen v zemi příjemce (čl. 11 odst. 1, tedy 0 % ve zdrojovém státě) a licenční poplatky v zemi zdroje nejvýše 5 % (čl. 12 odst. 2). Stejné sazby, 5 % / 0 % / 5 %, uvádí pro platby z Česka na Maltu už dnes přehled PwC o české srážkové dani (kontrola 27. 7. 2026) i tabulka maltských smluv od KPMG z února 2016, tedy pro smlouvu z roku 1996. Nová tedy není ani výše sazeb. Co se oproti 1996 mění v dalších ustanoveních, např. v prahu stálé provozovny, jsem nemohl porovnat, protože znění smlouvy z roku 1996 jsem nečetl.

Co nový text obsahuje: stálá provozovna vzniká u stavenišť a montážních projektů po devíti měsících a u služeb po šesti měsících v kterémkoliv dvanáctiměsíčním období (čl. 5 odst. 3); u dividend vyplácených maltskou společností českému vlastníkovi nesmí maltská daň z hrubé částky přesáhnout daň splatnou ze zisků, z nichž se dividendy vyplácejí (čl. 10 odst. 2 písm. b); čl. 27 odepírá výhody smlouvy, pokud lze usuzovat, že jejich získání bylo jedním z hlavních cílů transakce, ledaže se prokáže, že by to odpovídalo účelu smlouvy; čl. 24 umožňuje požádat o řešení sporu dohodou do tří let a čl. 25 upravuje výměnu informací.

Co je dobře

Smlouva dává stabilní a čitelný rámec: kdo co zdaní (čl. 5 až 21), jak se zamezí dvojímu zdanění (čl. 22) a kam se obrátit při sporu (čl. 24). Ochrana proti zneužití je teď přímo v textu smlouvy, nikoli jen v nadstavbě, kterou k původní smlouvě přidala Mnohostranná úmluva (MLI), jak předkládací zpráva uvádí.

Silné je ustanovení o výměně informací. Čl. 25 odst. 4 zavazuje stát opatřit požadované údaje, i když je pro vlastní daně nepotřebuje, a odst. 5 výslovně říká, že odmítnout nejde jen proto, že údaje drží banka nebo jiná finanční instituce, nebo proto, že se týkají vlastnických podílů. Pro českou daňovou správu je to praktický nástroj právě tam, kde má smlouva největší riziko, tedy u struktur s bankovními toky a majetkovými vazbami.

Co je problematické

Riziko nesedí ve smlouvě, ale v maltském systému, který ji doplňuje. Nominální sazba daně z příjmů společností je tam 35 %, avšak akcionář může podle MaltaToday žádat vrácení 6/7 zaplacené daně, takže efektivní sazba klesá na zhruba 5 %. Jde o text z roku 2016, a aktuální podrobnosti jsem z primárního zdroje neověřil; PwC (kontrola 30. 9. 2026) potvrzuje, že Malta má plný imputační systém a ze svého území srážkovou daň na dividendy, úroky ani licence nevybírá. Dividenda, úrok či licence odeslaná z Česka na Maltu tak v Česku podléhá nejvýše 5 %, resp. 0 % (čl. 10 až 12) a dál se zdaňuje podle maltských pravidel; jak vysoké je tam výsledné zdanění, ze smlouvy ani z podkladů tisku nevyplývá.

Jediný pojistný ventil proti účelovým průchozím strukturám je čl. 27. Výhoda se odepře, jen když lze usuzovat, že její získání bylo „jedním z hlavních cílů“ transakce, a poplatník neprokáže, že je to v souladu s účelem smlouvy, takže důkazní břemeno nese poplatník, ale až po takovém závěru správy. Čl. 27 je jediné ustanovení o nároku na výhody a samostatný test skutečné ekonomické přítomnosti (substance) neobsahuje. Bude tedy záležet na tom, jak ho bude uplatňovat daňová správa a jak ho vyloží soudy.

Přínos je pro kapitálové společnosti omezenější, než sazby naznačují. Podle zákona č. 586/1992 Sb., § 36 odst. 1 písm. c) se 35 % srážková sazba uplatní na příjemce mimo EU/EHP, z jejichž státu není smlouva o zamezení dvojímu zdanění ani o výměně informací (Generální finanční ředitelství, 2013). Malta jako členský stát EU pod ni nespadá a podle PwC je obecná sazba 15 %, přičemž úroky a licence jsou osvobozeny při splnění podmínek směrnice EU. Skutečný přínos 5/0/5 se proto projeví hlavně u příjemců, na které směrnice nedopadá (např. fyzické osoby, menší podíly).

Žádné číslo o objemu plateb do Malty ani o daňovém výnosu nemám: předkladatel uvádí, že smlouva nebude mít přímý dopad na státní rozpočet a že přínos „bude záviset na budoucím rozvoji spolupráce“.

Jak je to řešeno jinde

Podle předkládací zprávy se smlouva opírá o vzorové modely OECD a OSN. Podle přehledu KPMG o maltských smlouvách (únor 2016, tedy starší stav) jsou české sazby 5/0/5 (dividendy/úroky/licence) v nižší části škály: Slovensko má shodně 5/0/5, Polsko 10 % u dividend a 5 % u úroků i licencí, Rakousko 15 % u dividend a 5 % u úroků, Itálie 15 % u dividend a 10 % u úroků. Jde o údaje z roku 2016; nenašel jsem novější srovnání a smlouvy s jinými státy se od té doby mohly změnit.

Co se po letech ukázalo u maltského systému samotného: podle MaltaToday z roku 2016 Malta po vyplacení vratek zadržela 166 mil. € (2012), 211 mil. € (2013), 227 mil. € (2014) a necelých 248 mil. € (2015). Deník odhaduje, že se za necelých deset let z cizích daňových základů odsunulo zhruba 9,7 mld. € daně, bez uvedení metodiky; čísla v článku si navzájem zčásti odporují. Oxfam podle téhož článku řadí Maltu mezi státy s nejvíce znaky škodlivých daňových praktik (14 z 33 ukazatelů Evropské komise), maltský ministr financí kritiku odmítl s tím, že systém schválila skupina EU pro kodex chování. Novější nezávislé vyhodnocení (po roce 2016) jsem nenašel; hledal jsem v přehledech PwC a KPMG a ve vyhledávání zpráv; servery Mezinárodního měnového fondu a maltské daňové správy se mi nepodařilo načíst (HTTP 403), takže jsem je nepoužil. Srovnání s Evropskou komisí, které důvodová zpráva neuvádí, je tedy jen z druhé ruky.

Co by šlo udělat lépe

Ministerstvo financí by mělo zveřejnit, kolik dividend, úroků a licencí z Česka na Maltu teče (objem plateb podle příjemců), aby šlo odhadnout fiskální dopad a riziko průchozích struktur. Po pěti letech, kdy lze smlouvu nejdříve vypovědět (čl. 29), by stálo za to vyhodnotit, v kolika případech se čl. 27 použil a s jakým výsledkem. Do metodiky pro daňovou správu patří i jasné kritérium substance: k čemu je plátce v Maltě skutečně vybaven (zaměstnanci, kancelář, rozhodování), ne jen zda je tam sídlo. Generální finanční ředitelství už dnes u sazby podle § 36 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. zdůrazňuje, že správná sazba závisí na prokázání daňové rezidence skutečných vlastníků příjmů; podobně přísný ověřovací postup by měl platit i při uplatnění sazeb 5/0/5.

AI doporučení

Pro souhlas s ratifikací by AI hlasovala ano. Hlavní dlouhodobý důvod: smlouva nezhoršuje dnešní stav (sazby 5/0/5 zůstávají) a přenáší ochranu proti zneužití a bankovní transparentnost do samotného textu na desetiletí dopředu; pravidlo je napsané tak, aby fungovalo i při průměrné správě, protože bankovní charakter údajů ani vlastnická struktura nejsou důvodem k odmítnutí žádosti (čl. 25 odst. 5). Nejsilnější riziko: maltský systém vratek daně akcionářům zůstává a čl. 27 spoléhá na výklad a praxi, takže hlavní ochrana nespočívá v textu, ale v kapacitě české daňové správy. Přínos je skromný: velkou část nové ochrany už dnes přinesla MLI a směrnice EU. Doporučení nestojí na tom, že Sněmovna už souhlas vyslovila, ani na stanovisku vlády. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Smlouva potvrzuje 0 % u úroků a 5 % u dividend a licencí vůči jurisdikci, jejíž systém vratek je dlouhodobě kritizován; Česko mohlo při obnově smlouvy žádat vyšší sazby nebo výslovnou podmínku skutečné substance.
• Test zneužití podle čl. 27 závisí na tom, zda správa dokáže zneužití prokázat a zda ho soud potvrdí; bez zveřejněných metodik a statistik nelze vědět, jak často a s jakým výsledkem se uplatní.
• Fiskální dopad není vyčíslen a nejsou k dispozici ani objemy plateb do Malty, takže hlasuje se bez čísla; smlouvu lze vypovědět nejdříve po pěti letech (čl. 29).

Podrobnosti

Smlouvu za ČR podepsal velvyslanec Jan Kohout; vláda vyslovila souhlas s jejím sjednáním usnesením č. 122 ze dne 21. února 2024. Smlouva má charakter prezidentské smlouvy a Sněmovna s ní souhlasí podle čl. 49 Ústavy (upravuje práva a povinnosti osob). Podle předkladatele nevyžaduje změnu českého právního řádu a je slučitelná s právem EU; domácí pravidla o srážkových sazbách pro nerezidenty (§ 36 zákona č. 586/1992 Sb.) smlouva přebíjí jen tam, kde stanoví nižší sazbu. Vstoupí v platnost dnem přijetí pozdějšího z oznámení o dokončení ratifikace (čl. 28 odst. 1); stávající smlouva z roku 1996 přestane platit dnem, kdy se začne provádět tato (čl. 28 odst. 2). Podle průběhu tisku na psp.cz Sněmovna souhlas vyslovila 15. října 2026 a tisk byl 22. října 2026 odeslán dál; usnesení zahraničního výboru z 3. září 2026 (podtisk /8) nemá samostatný dokument, jeho obsah neznám.

Zdroje

• Tisk č. 197/0 na psp.cz (předkládací zpráva, česká a anglická verze smlouvy)
• Historie projednávání
• PwC Worldwide Tax Summaries: Czech Republic, srážkové daně (kontrola 27. 7. 2026)
• PwC Worldwide Tax Summaries: Malta, srážkové daně (30. 9. 2026)
• KPMG: Malta’s Double Tax Treaties (únor 2016)
• MaltaToday: Malta wipes out €2 billion in foreign tax (13. 9. 2016)
• Generální finanční ředitelství: informace k srážkové dani (11. 2. 2013)