Předávání trestního řízení v EU: adaptace nařízení 2024/3011 a oprava evropského zatykače

O co jde

Když se trestný čin týká více států, může být účelné, aby trestní řízení vedl jiný stát, než kde začalo (například tam, kde bydlí obviněný nebo poškození, nebo kde je většina důkazů). Dnes to v Česku upravuje obecně zákon č. 104/2013 Sb. o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních pro všechny státy, na základě smluv nebo vzájemnosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3011 o předávání trestního řízení přináší jednotný postup mezi členskými státy EU (kromě Dánska; použije ho i Irsko). Nahrazuje od 1. února 2027 Evropskou úmluvu o předávání trestního řízení a dvoustranné smlouvy v rozsahu své působnosti mezi členskými státy.

Návrh dělá tři věci:

Adaptace nařízení. Do zákona se vkládá nová hlava XIII (§ 395 n až 395 r). Stanoví, že v přípravném řízení podává žádost o převzetí řízení státní zástupce, který vykonává dozor, a v řízení před soudem předseda senátu. Návrh na předání může podat obviněný, zadržený podezřelý, podezřelý ve zkráceném přípravném řízení nebo poškozený; poškozený, který bydlí v ČR a byl poučen o právu na informace, se považuje za „oběť“ podle nařízení. Žádost z jiného státu přijímá a o převzetí rozhoduje státní zástupce, který by byl příslušný, kdyby se řízení vedlo v ČR; proti rozhodnutí je přípustná stížnost (odkladný účinek jen v případě stanoveném nařízením) a rozhoduje o ní soud. Pochybnosti o vynětí z pravomoci (imunita) řeší na návrh státního zástupce Nejvyšší soud. Příslušné orgány také vyjednávají o sdílení vysokých či mimořádných nákladů. Změna trestního řádu (§ 122) umožní uvést ve výroku o trestu i ustanovení trestního předpisu státu, který řízení předal, a trestní zákoník (§ 9) se rozšiřuje o přímo použitelné předpisy EU.

Evropský zatýkací rozkaz. Reaguje na odůvodněné stanovisko Evropské komise v řízení o nesplnění povinnosti č. 2020/2312. Pokud o to vyžadující stát požádá, vyslechne státní zástupce (nebo předseda senátu) osobu, o jejíž předání jde, nebo umožní výslech videokonferencí. Při dočasném předání se zrušila pevná lhůta „nejdéle 10 dnů“ a termín se stanoví po dohodě s vyžadujícím státem; pokud dočasné předání nepovolí, informuje stát, že může požádat o výslech. Nový § 193 a řeší zbavení výsad a imunit, které uděluje jiný stát nebo mezinárodní organizace.

Drobné změny. O přijetí žádosti cizího státu už nerozhoduje soud, ale příslušný státní zástupce nebo předseda senátu (§ 106, § 113).

Co je dobře

Nařízení je přímo použitelné, takže návrh upravuje jen nezbytné: kdo je příslušný, jaké opravné prostředky platí a jak se postupuje, ne celý postup znovu. Zjednodušuje se také dokumentace: podle důvodové zprávy se při žádosti o převzetí nemusí překládat celý trestní spis, ale jen doplňující podstatné dokumenty, takže při zamítnutí žádosti se ušetří překlady (odhad úspory asi 240 000 Kč ročně).

Zapojení obviněného a poškozeného do procesu je v nařízení nové a návrh ho promítá do českého práva (návrh na předání může podat i poškozený, žádost přijímá kvalifikovaný orgán, existuje opravný prostředek). Úprava evropského zatýkacího rozkazu odstraňuje výhrady Komise a umožňuje flexibilnější postup, například výslech videokonferencí. Včasná adaptace zabrání nejistotě po 1. únoru 2027.

Co je problematické

Důvodová zpráva uvádí, že hodnocení dopadů regulace (RIA) podle plánu legislativních prací vlády nebylo zpracováno. Finanční dopady vyčísluje: nové náklady na doručování a překlady vyrozumění a opravných prostředků obviněnému a poškozenému odhaduje celkem na asi 1 172 000 Kč ročně (po odečtení 240 000 Kč úspor), které se mají hradit z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti bez navýšení. Odhad vychází z předpokladu zhruba 320 příchozích žádostí ročně, průměru tří osob s právem opravného prostředku, 70 % českých příjemců a ceny překladu; zpráva přitom uvádí, že skutečné chování států (například zda bude jazykový standard měněn) není známo.

Nová pravidla mohou přinést administrativní zátěž státním zástupcům a soudům (konzultace, vyrozumění, lhůty) a spolupráce závisí na tom, jak ostatní státy nařízení uplatní; část smluv s jednotlivými státy navíc bude podle zprávy muset do 1. února 2027 přezkoumat a případně oznámit Komisi. Vyřizování evropského zatýkacího rozkazu mění lhůty a výslech, což se dotýká práv osoby, o jejíž předání jde, a text neobsahuje podrobné procesní záruky nad rámec obecných ustanovení.

Jak je to řešeno jinde

Návrh je adaptací nařízení (EU) 2024/3011, které se použije ve všech členských státech kromě Dánska (a Irska, které se přihlásilo). Zpráva srovnání s jinými státy neuvádí. Z ověřených zdrojů:

Stav před nařízením. Podle Eurojustu (zpráva z ledna 2023) neexistoval žádný konkrétní unijní nástroj upravující předávání trestního řízení a v členských státech se uplatňovalo více právních základů, což vedlo k různým postupům a podmínkám. Podle Eurojustu nařízení zveřejněné v listopadu 2024 zavádí jednotné postupy pro předávání mezi členskými státy od 1. února 2027 a upravuje i práva podezřelých, obviněných a obětí při rozhodování o předání; vnitrostátní orgány mohou kdykoli požádat o pomoc Eurojust nebo Evropskou justiční síť.

Jak státy nařízení provádějí. Údaje o provedení v jiných zemích jsme z povolených zdrojů nedohledali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Jednotný postup řeší dlouho kritizovanou roztříštěnost, ale srovnání ukazuje, že hlavní riziko je v tom, jak důsledně ho budou uplatňovat vnitrostátní orgány; česká zpráva přitom po stránce zkušeností jiných států mlčí a ani neuvádí odhad, kolik žádostí podle nové úpravy očekává kromě předpokladu 320 příchozích žádostí ročně.

Co by šlo udělat lépe

Doplnit zjednodušené hodnocení dopadů a po prvních letech používání vyhodnotit počty žádostí, náklady a délku řízení. Zveřejnit přehled smluv, které se nahrazují nebo přezkoumávají, a metodické pokyny pro státní zástupce a soudy. Upřesnit procesní záruky při výslechu videokonferencí a při dočasném předání, aby bylo zřejmé, jak se zajistí účast obhájce. Vyhodnotit, zda stačí hradit nové náklady z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti bez navýšení.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ano.

Hlavní dlouhodobý důvod: jednotný unijní postup předávání trestního řízení řeší roztříštěnost, kterou popisuje Eurojust, a české úpravě patří kvalitně určit příslušné orgány a opravné prostředky už před 1. únorem 2027, aby po použití nařízení nevznikla nejistota. Návrh posiluje postavení obviněného a poškozeného a odstraňuje výhradu Komise k evropskému zatýkacímu rozkazu; náklady jsou vyčíslené a malé. Nejsilnější riziko: chybějící hodnocení dopadů a procesní záruky při výslechu videokonferencí; lze je řešit metodikou a vyhodnocením. Krátkodobě je dopad na rozpočet malý, dlouhodobě záleží na tom, jak důsledně státy nařízení uplatní. Kritéria: vymahatelnost unijního práva, práva obviněného a poškozeného, hospodárnost a předvídatelnost postupů. Jde o názor AI podle těchto kritérií, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na doložitelnost dopadů, může hlasovat ne nebo se zdržet: návrh dopadá na práva v trestním řízení bez hodnocení dopadů a odhad nákladů stojí na předpokladech (například 320 žádostí ročně).
• Kdo klade důraz na procesní záruky, může hlasovat ne: úpravy evropského zatýkacího rozkazu (zrušení pevné desetidenní lhůty, výslech videokonferencí) se dotýkají osoby, o jejíž předání jde, a podrobné záruky v návrhu chybí.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem k doporučení „ano“ je, že jde o povinnou technickou adaptaci s blížícím se termínem.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda (ministr spravedlnosti) 15. května 2026; Organizační výbor jej 27. 5. 2026 doporučil do prvního čtení, které zatím neproběhlo, a k tisku nejsou následné tisky. Účinnost je od 1. února 2027, kdy se nařízení (EU) 2024/3011 začne používat. Zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami; změny týkající se evropského zatýkacího rozkazu nemají podle ní dopad na státní rozpočet. Vládní návrh nemá stanovisko vlády.

Zdroje

• Tisk č. 196/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání
• Eurojust Report on the transfer of proceedings in the EU: Eurojust, 18. 1. 2023
• Eurojust annual report 2024: Resolving conflicts of jurisdiction: Eurojust