Volby: samostatné hlasovací lístky, QR kód pro nevidomé a odklad systému správy voleb
Senátní novela vrací jeden lístek na kandidáta ve volbách do Senátu a prezidenta, přidává QR kód na lístky a odkládá informační systém správy voleb a e-petice na volby po 31. 12. 2027.
Úplný oficiální název tisku
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb, ve znění pozdějších předpisů, a některé další volební zákony
Je zákonem (vyhlášen) · co znamenají kroky?
Stručně
- Co se mění: ve volbách do Senátu a prezidenta se vrací samostatný lístek pro každého kandidáta (§ 67, 68, 70, 76 zákona 247/1995 a § 28, 42, 49 zákona 275/2012); na lístek přibude grafický kód (QR) s náhledem, mimo komunální volby (§ 35); informační systém správy voleb se odkládá na volby po 31. 12. 2027.
- Koho se týká: voličů a okrskových komisí ve volbách do Senátu a prezidenta, nevidomých a slabozrakých voličů, nezávislých kandidátů, kteří sbírají podpisy petic, a obcí napojujících se na nový systém.
- Od kdy: dnem následujícím po vyhlášení (čl. V); návrh vznikl s ohledem na volby do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu na podzim 2026, které už proběhly.
Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.
Vychází se z: po schválení a vyhlášení (podpis prezidenta 22. 6. 2026); z tisku 190/0 a souhlasného stanoviska vlády 190/1; konečné znění nečteno
Aktualizace — zákon byl schválen a vyhlášen, 2. 11. 2026
Předchozí verze článku psala o návrhu, jako by ještě čekal na projednání, a uváděla, že nemá stav. Podle dat psp.cz je hotovo: vláda 18. 5. 2026 zaujala k senátnímu návrhu souhlasné stanovisko, Sněmovna 2. 6. 2026 vyslovila souhlas už v prvním čtení podle § 90 odst. 2, Senát schválil návrh 17. 6., prezident zákon podepsal 22. 6. 2026 a téhož dne byl doručen do Sbírky zákonů. Zákon tedy platil před podzimními volbami do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu. Konečné vyhlášené znění ani výsledek hlasování jsme v datech nenašli, proto článek hodnotí původní senátní návrh. Doporučení AI zůstává zdržet se jako zpětné vyhodnocení.
O co jde
Návrh Senátu mění pět volebních zákonů a řeší tři věci. Důvodová zpráva je předložila s ohledem na blížící se říjnové volby do zastupitelstev obcí a do třetiny Senátu v roce 2026.
Samostatné hlasovací lístky. Zákon č. 89/2024 Sb. zavedl pro volby do Senátu a volbu prezidenta jeden společný lístek se všemi kandidáty, který volič nějak upraví. Návrh se vrací k lístku pro každého kandidáta: volič vloží do obálky jeden lístek, který se nijak neupravuje, a komise je při sčítání rozdělí podle kandidátů. Důvodová zpráva uvádí, že původním cílem byly úspory, ale změna je odklonem od dlouholeté praxe, nebyla provázena dostatečnou informační kampaní a může být méně přehledná. Srozumitelnost a přístupnost prý mají přednost před úsporami. Nová pravidla se týkají i druhého kola voleb do Senátu (lístky na papíře jiné barvy).
QR kód na lístku. Do § 35 zákona o správě voleb se doplňuje povinná náležitost: grafický kód, který umožní přístup k náhledu lístku; neplatí to pro volby do zastupitelstev obcí. Má pomoci hlavně nevidomým ověřit, že vkládají do obálky svůj lístek.
Odklad informačního systému správy voleb (ISSV). Informační systém, který má obsahovat seznam voličů, registr kandidátních listin, registr okrskových komisí a nástroj pro elektronické petice, se podle návrhu nepoužije v letošních volbách, ale až ve volbách po 31. prosinci 2027 (tedy podle zprávy při nejbližší celostátní volbě, volbě prezidenta). Ministerstvo vnitra má do 12 měsíců vytvořit nástroj pro sestavování elektronických petic a lhůta na vytvoření seznamu voličů se prodlužuje z 12 na 18 měsíců od účinnosti zákona o správě voleb. Změny v čl. IV doplňují přechodná ustanovení zákona č. 89/2024 Sb. tak, aby se v letošních volbách použila dosavadní pravidla pro petice a registraci.
Co je dobře
Důvodová zpráva uvádí věcné důvody. Zachovat dnes zvyklé samostatné lístky je podle ní srozumitelnější a snižuje riziko chyb voličů; v roce 2026 se nová úprava podle zprávy stejně nepoužila. QR kód zlepšuje přístupnost pro nevidomé, kteří dosud nemají jak lístek bez cizí pomoci ověřit, a zpráva uvádí, že čtečku kódů má v zásadě každý mobil s fotoaparátem. Cena je podle zprávy zhruba 2 miliony korun na jedny volby.
Odklad ISSV zdůvodňuje zpráva rizikovými faktory: systém patří ke kritické infrastruktuře, vyžaduje vysokou kybernetickou bezpečnost a první napojení obcí přes nový autorizační systém CAAIS, přičemž času do voleb bylo málo. Zpráva také uvádí, že odklad nenaruší investice ani smlouvy a nebude znamenat dodatečné výdaje. Voliči by podle ní změnu nepocítili, protože se použijí postupy platné do konce roku 2025.
Co je problematické
Spěch a časově vázané části. Návrh vznikl s ohledem na podzimní volby 2026 a prošel zrychleně (souhlas už v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu), tedy bez druhého čtení a bez prostoru pro pozměňovací návrhy. Odklad ISSV a přechodná ustanovení jsou vázané na konkrétní termíny a zpráva nepopisuje, v jakém stavu systém je.
Více témat najednou. Návrh spojuje tři nesouvisející změny (lístky, QR kód, odklad ISSV). Poslanci o nich nemohou hlasovat odděleně, a pokud bude chtít Sněmovna přijmout jen jednu (například QR kód), musí změnit celý text pozměňovacími návrhy.
Samostatné lístky. Návrh ruší jednu z reforem z roku 2024 dříve, než byla ve volbách vyzkoušena; zpráva přiznává, že důvodem byly úspory, a nevyčísluje, o kolik se tisk a distribuce lístků zdraží. Zároveň kritizuje, že změna nebyla provázena „dostatečnou informační kampaní“, ale neříká, co by zabránilo opakování tohoto problému.
Odklad ISSV. Důvodová zpráva nepopisuje, v jakém stavu systém je, kdy bude funkční a co znamená riziko „částečné nedostupnosti“. Zpráva dokonce sama navrhuje diskusi o tom, zda do správy voleb nezapracovat opatření pro případ nedostupnosti systémů. Nástroj pro e-petice se podle zprávy zpřístupní až na začátku roku 2027.
Jak je to řešeno jinde
Důvodová zpráva zahraniční praxi nesrovnává. Z ověřených zdrojů:
Německo. Nevidomí a slabozrací voliči ve spolkových volbách hlasují samostatně pomocí hlasovací šablony (Stimmzettelschablone): podle spolkové volební komisařky je zdarma vydávají zemské svazy německého svazu nevidomých a slabozrakých (DBSV) a podle § 57 odst. 4 spolkového volebního řádu (BWO) smí nevidomý nebo slabozraký volič šablonu k označení lístku použít; pravý horní roh lístku se proto děruje nebo odstřihuje. Volič také může přivést pomocníka. Německé řešení je tedy hmatová pomůcka, kdežto český návrh používá grafický kód s náhledem v mobilu; zdroje neříkají, které řešení se osvědčilo lépe, a poznamenávají, že šablony si voliči většinou nosí sami.
Další země. Pro samostatné lístky pro kandidáty a pro odklad informačních systémů voleb jsme z povolených zdrojů ověřené údaje nezískali, proto je neuvádíme.
Co z toho plyne. Přístupnost voleb pro nevidomé se řeší v Evropě různě; spoléhání na mobilní telefon (QR kód) je novější a od vlastního zařízení voliče závislé, což by měla česká úprava ověřit testováním s organizacemi nevidomých.
Co by šlo udělat lépe
Rozdělit podobné návrhy na samostatné celky (lístky, QR kód, ISSV). Zveřejnit stav, harmonogram a testování ISSV a náklady samostatných lístků. Testovat QR kód s organizacemi nevidomých a zachovat alternativu bez mobilního telefonu (například šablonu nebo pomocníka), než se stane povinným.
AI doporučení
AI by o návrhu v původním znění, bez změn, hlasovala zdržet se. Zákon je již schválen; doporučení je zpětné vyhodnocení.
Hlavní důvod: opatření pro přístupnost voleb (QR kód) a srozumitelnější lístky mají dobré odůvodnění. Návrh ale spojuje tři nesouvisející změny, odkládá klíčový informační systém bez popisu jeho stavu a prošel zrychleně bez druhého čtení; část dopadů (náklady samostatných lístků, funkčnost QR kódu pro nevidomé bez chytrého telefonu) není vyčíslena. Nejsilnější riziko hlasování „ano“: přijetí nevyčíslených změn volebních pravidel těsně před volbami. Nejsilnější riziko „ne“: nepřipravený systém a lístky v roce voleb. Krátkodobě je dopad na rozpočet asi 2 mil. Kč na jedny volby u QR kódu, dlouhodobě záleží na tom, zda se ISSV podaří spustit. Kritéria: přístupnost a srozumitelnost voleb, právní jistota volebních pravidel, doložitelnost dopadů, srovnání s praxí v zahraničí. Jde o názor AI podle těchto kritérií, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.
Argumenty PROTI doporučení
- Kdo klade důraz na přístupnost a spolehlivost voleb, může hlasovat ano: QR kód pomáhá nevidomým a odklad ISSV snižuje riziko u kritické infrastruktury před volbami.
- Kdo klade důraz na stabilitu volebních pravidel, může hlasovat ne: zrušení nově zavedeného lístku před prvním použitím a zrychlený postup bez druhého čtení oslabují předvídatelnost.
- Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je nevyčíslení dopadů a spojení několika témat v jednom zákoně.
Podrobnosti
Návrh předložila skupina senátorů (Mračková Vildumetz J. a další), Sněmovně byl doručen 11. 5. 2026. Průběh: stanovisko vlády (souhlasné) 18. 5.; Organizační výbor doporučil 27. 5. první čtení podle § 90 odst. 2; souhlas Sněmovny 2. 6.; Senát 17. 6.; podpis prezidenta 22. 6. 2026; účinnost dnem následujícím po vyhlášení. Zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami, rozpočtově neutrální u lístků a ISSV a s nákladem asi 2 mil. Kč na jedny volby u QR kódu.
Zdroje
- Tisk č. 190/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
- Stanovisko vlády (tisk 190/1)
- Historie projednávání
- Hinweise für blinde und sehbehinderte Wahlberechtigte (Bundestagswahl 2025): Bundeswahlleiterin
- § 57 BWO: Bundesministerium der Justiz
Jak se hlasovalo
1. čtení
| Datum | O čem | Výsledek | Pro : proti : zdržel | |
|---|---|---|---|---|
| 02.06.2026 16:47 | Dílčí hlasování 1 z 2 (např. návrh na zamítnutí, přikázání výboru či procedurální návrh) | přijato | 153 : 0 : 8 | detail · psp.cz |
| 02.06.2026 16:49 | Dílčí hlasování 2 z 2 (např. návrh na zamítnutí, přikázání výboru či procedurální návrh) | přijato | 155 : 0 : 0 | detail · psp.cz |
Průběh projednávání
- 2026-05-11 předložen — START → Přijímáno do PS
- 2026-05-12 rozeslán — Přijímáno do PS → Vláda
- 2026-05-12 doručen
- 2026-05-20 zasláno — Vláda → Vyjádření vlády
- 2026-05-20 rozeslán — Vyjádření vlády → Organizační výbor
- 2026-05-27 doporučen — Organizační výbor → 1. čtení (§ 90, odst. 2) – ob. rozprava
- 2026-06-02 souhlas s RJ — 1. čtení (§ 90, odst. 2) – ob. rozprava → 1. čtení (§ 90, odst. 2) – podr. rozprava
- 2026-06-02 souhlas — 1. čtení (§ 90, odst. 2) – podr. rozprava → Odesíláno do Senátu
- 2026-06-09 doručen — Odesíláno do Senátu → Senát
- 2026-06-17 schválen — Senát → Prezident
- 2026-06-17 postoupen
- 2026-06-22 podepsal — Prezident → PČR, PS
- 2026-06-22 doručeno — PČR, PS → Sbírka zákonů
- 2026-06-25 odeslán — Sbírka zákonů → KONEC
Související návrhy
- Státní sociální podpora: odklad digitalizace řízení a pevných 15 000 Kč před porodem Je zákonem (vyhlášen)
Poslanecká novela odkládá digitální řízení o dávkách SSP z 1. 7. 2026 na 2027, ponechává porodné a pohřebné mimo něj a stanoví rodičovský příspěvek před porodem pevně na 15 000 Kč.
Koho se týká: Příjemci rodičovského příspěvku, porodného a pohřebného, těhotné ženy, studující rodiče, Úřad práce a MPSV
Práce a sociální věciDigitalizace a internetStát, ústava a volby
- Senát schválil odklad e-spisu, eLegislativy a matrik i nižší strop pro Českou poštu U prezidenta nedávno změněno
Po schválení Sněmovnou i Senátem je novela u prezidenta: atestovaný e-spis až od 2029/2030, eLegislativa od 2029, matriky od 2028 a strop kompenzace České pošty zpět na 1,5 mld. Kč.
Koho se týká: Úřady, Česká pošta a matriky
- e-Legislativa: povinné používání pro novely zákonů se odkládá o rok na 15. ledna 2027 Je zákonem (vyhlášen)
Vládní novela zákona o Sbírce zákonů odkládá povinný e-systém pro novely ústavních zákonů a zákonů o rok; nové zákony jím musí vznikat od 15. 1. 2026 a státní rozpočet zůstává mimo systém.
Koho se týká: Poslanci, senátoři, úřady a předkladatelé zákonů, Úřad vlády, Ministerstvo vnitra, Parlament; veřejnost nepřímo přes přístup k legislativním materiálům