Komunální volby od 16 let: aktivní volební právo se sníží z 18 na 16

Aktualizace — revize podle instrukcí v5, 2. 11. 2026

Stanovisko vlády beru jen jako informaci. Doporučení (zdržet se) stojí na tom, co jsem ověřil v textu: návrh nemění zákony o obcích, o hlavním městě Praze ani o místním referendu a neobsahuje přechodná ustanovení (v textu o nich nic není). Procesní výtku vlády (chybí odborná diskuse) ani údaj o nákladech jsem neposuzoval. Doporučení se nemění.

Aktualizace — nesouhlasné stanovisko vlády a změna doporučení, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 181/1) jen zmínila a doporučení nedala, protože jde o hodnotovou otázku. Vláda 1. června 2026 zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko. Uvádí, že změna podmínek volebního práva vyžaduje předchozí celospolečenskou a odbornou diskusi, která neproběhla, a upřednostnila by koncepční změnu před parciální úpravou jen pro komunální volby; že návrh nepromítá změnu do zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze (které váží práva občana obce na 18 let) ani do zákona o místním referendu, jehož právo hlasovat se váže na právo volit do zastupitelstva obce; že nezdůvodňuje, proč jen obce a ne kraje; že chybí přechodné ustanovení (nové a doplňovací volby v průběhu období by měly různá pravidla); a že přibude asi 200 tisíc voličů, což zvýší náklady a při souběhu se senátními volbami vznikne organizační komplikace. Protože část výhrad se týká nedotažených vazeb a přechodných ustanovení, tedy ne hodnotové otázky věku, AI nově dává doporučení zdržet se k návrhu v této podobě; k samotné otázce, zda má volit od 16 let, se AI nepřiklání.

O co jde

Podle zákona č. 491/2001 Sb. smí v komunálních volbách volit státní občan ČR s trvalým pobytem v obci, který alespoň druhý den voleb dosáhl 18 let. Návrh mění v § 4 odst. 1 věk „18 let“ na „16 let“. Pasivní volební právo, tedy právo být zvolen, zůstává od 18 let: nová podmínka v § 5 odst. 1 výslovně vyžaduje u kandidáta věk nejméně 18 let. Ostatní podmínky se nemění, zejména trvalý pobyt v obci. Změna se týká pouze voleb do zastupitelstev obcí; parlamentní, krajské, evropské a prezidentské volby zůstávají beze změny. Účinnost je od 1. ledna 2027.

Co je dobře

Důvodová zpráva argumentuje několika důvody. Podle ní lidé, kteří volí poprvé v mladším věku, mají větší pravděpodobnost, že budou volit i později („volební návyk“), a šestnáctiletí jsou ještě ukotveni v rodině a škole. Komunální politika se dotýká věcí, které mladé lidi zajímají přímo (školy, doprava, veřejný prostor). Zpráva zmiňuje také zásadu, že kdo nese některé povinnosti, má mít slovo, a poukazuje na to, že právní řád přiznává osobám od 16 let některá práva a povinnosti.

Návrh je omezený na nejnižší úroveň, kde jsou rizika podle předkladatelů nejmenší; ústavní pořádek podle důvodové zprávy věkovou hranici nestanoví a ponechává ji zákonodárci. Zpráva uvádí, že studie z Rakouska, které sníženou hranici zavedlo pro všechny typy voleb, ukazují účast šestnáctiletých a sedmnáctiletých srovnatelnou nebo vyšší než u skupiny 18 až 20 let.

Co je problematické

Chybí navazující úpravy. Podle vlády návrh nemění zákon o obcích ani zákon o hlavním městě Praze, které garantují aktivní a pasivní volební právo občana obce od 18 let, ani zákon č. 22/2004 Sb. o místním referendu, jehož hlasovací právo se váže na právo volit do zastupitelstva. Snížení věku by se tak do referenda promítlo automaticky a bez analýzy; zpráva se o tom nezmiňuje.

Podklady a odůvodnění. Zpráva odkazuje na „politologické“, „psychologické“ a „sociologické“ výzkumy bez konkrétních studií a tvrdí, že právní řád přiznává osobám od 16 let řadu práv a povinností, ale nevysvětluje, jaká a jaký mají vztah k samosprávě; vláda dodává, že většina práva vychází z 18 let. Zpráva nevysvětluje, proč se mění jen volby do zastupitelstev obcí a ne krajů, ani v čem spočívá „minimalizace rizik“.

Různé věkové hranice a nepřipravenost. Aktivní právo od 16 a pasivní od 18 let (§ 4 odst. 1 a § 5 odst. 1) vytváří nesymetrii; při souběhu s volbami do Senátu budou ve stejné místnosti platit dvě hranice, což zvýší nároky na komise. Přírůstek asi 200 tisíc voličů zvýší náklady na lístky a jejich rozvoz, zpráva uvádí jen, že dodatečné výdaje nad běžné náklady voleb nevznikají. Vláda také upozorňuje na chybějící přechodné ustanovení pro nové a doplňovací volby.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva uvádí Rakousko, Německo a Maltu a poznatky Agentury EU pro základní práva; konkrétní zdroje nejmenuje. Z ověřených právních textů:

Rakousko. Podle čl. 26 odst. 1 spolkové ústavy (B-VG) smí do Nationalrat volit ten, kdo v den voleb dovršil 16 let, a podle čl. 26 odst. 4 být volen ten, kdo dovršil 18 let. Rakouská úprava tedy zná stejné rozlišení jako český návrh (volit od 16, kandidovat od 18), ale pro volby celostátní, ne jen komunální. Zdroj neříká nic o účasti šestnáctiletých, kterou tvrdí zpráva; tvrzení o studiích jsme neověřili.

Německo. Podle § 6 zákona o volbě do Evropského parlamentu (EuWG) smí v Německu volit do Evropského parlamentu ten, kdo dovršil 16 let. O úpravě v jednotlivých spolkových zemích a o pasivním právu jsme z dostupného textu informace nezískali, proto je neuvádíme.

Další země. Pro Maltu a další státy jsme z povolených zdrojů ověřené údaje nezískali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Snížení věku pro volební právo není v Evropě neznámé a konstrukce volit od 16 a kandidovat od 18 existuje, ale ověřené zdroje neukazují, jak se osvědčila, ani že snížení jen na komunální úrovni je typické; česká zpráva by měla doložit zahraniční zkušenosti konkrétními studiemi.

Co by šlo udělat lépe

Provést před přijetím odbornou a celospolečenskou diskusi a rozhodnout o koncepci pro všechny typy voleb, nebo alespoň pro územní samosprávu jednotně (obce a kraje). Promítnout změnu do zákona o obcích, zákona o hlavním městě Praze a zákona o místním referendu, doplnit přechodná ustanovení a stanovit účinnost až od voleb po řádném uplynutí období. Uvést konkrétní studie a data, vyčíslit náklady na dalších asi 200 tisíc voličů a připravit informování škol a mladých voličů.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala zdržet se.

Hlavní důvod: otázka, zda mají volit šestnáctiletí, je především hodnotová a AI se k ní nepřiklání; legitimní jsou argumenty pro rozšíření práv i pro vazbu volebního práva na plnou svéprávnost. Návrh je ale v této podobě nedotažený: nemění související zákony o obcích a o místním referendu, nemá přechodná ustanovení a není podložen konkrétními studiemi. Změny podmínek volebního práva jsou vratné jen obtížně a dopadají na pravidla na desítky let, proto patří do promyšlené koncepce. Nejsilnější riziko hlasování „ano“: přijetí nedotažené změny s dopadem na referendum a komunální samosprávu. Nejsilnější riziko „ne“: odložení změny, kterou část veřejnosti a odborníků podporuje. Krátkodobě je dopad na rozpočet malý (náklady na další asi 200 tisíc voličů), dlouhodobě záleží na tom, jak se mladí voliči zapojí. Kritéria: dostupnost volebního práva, právní jistota a soulad se související legislativou, doložitelnost podkladů, srovnání s praxí v zahraničí. Jde o názor AI podle těchto kritérií, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na rozšíření občanských práv, může hlasovat ano: šestnáctiletí se komunální politiky přímo dotýkají a Rakousko zná volební právo od 16 let.
• Kdo klade důraz na stabilitu a plnou svéprávnost, může hlasovat ne: hranice 18 let je v českém právu obvyklá (vláda doporučuje změnu odložit do koncepční diskuse, což samo důvodem není).
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že AI nehodnotí samotnou otázku věku, ale konstatuje technickou nedotaženost návrhu.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Matěj Ondřej Havel, Zdeňka Blišťanová, Jan Jakob, Michal Kučera, Helena Langšádlová, Jiří Pospíšil, Vlastimil Válek, Michal Zuna a Marek Ženíšek; Sněmovně byl doručen 4. května 2026. Stanovisko vlády (1. 6. 2026, nesouhlasné) je v tisku 181/1; Organizační výbor návrh 3. 6. doporučil do prvního čtení, které zatím neproběhlo. Zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s čl. 21 odst. 3 Listiny a právem EU a bez dopadu na rozpočet; vláda ale uvádí asi 200 tisíc nových voličů a vyšší náklady.

Zdroje

• Tisk č. 181/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 181/1)
• Historie projednávání
• Art. 26 B-VG: Rechtsinformationssystem des Bundes (Rakousko)
• § 6 EuWG: Bundesministerium der Justiz (Německo)