Zpráva RRTV 2025: 1 029 stížností na vysílání, 98 upozornění a volební monitoring

O co jde

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) je státní orgán, který dohlíží na to, aby rozhlasové a televizní stanice, služby videa na vyžádání a platformy pro sdílení videí dodržovaly zákony. Uděluje licence, kontroluje obsah vysílání, vyřizuje stížnosti diváků a posluchačů a ukládá postihy. Zákon jí ukládá, aby jednou ročně předložila Sněmovně zprávu o své činnosti. Tisk 175 je tato zpráva za rok 2025; Rada ji schválila na svém 6. zasedání 21. dubna 2026 a podepsal ji předseda Rady Václav Mencl.

Zpráva je rozsáhlá (přes sto stran včetně seznamu všech licencovaných subjektů) a obsahuje řadu čísel. Působnost Rady se v roce 2025 vztahovala na 299 subjektů s celkem 551 licencemi a 122 registracemi převzatého vysílání; evidovala také 129 služeb na vyžádání a devět platforem pro sdílení videonahrávek (část A). Od diváků a posluchačů dostala 1 119 podání, z toho 1 029 stížností a 90 dotazů (část B). Vydala 98 upozornění na porušení zákona, zahájila devět přestupkových řízení a v osmi případech rozhodla o vině (část C). Licenci v roce 2025 neodebrala nikomu.

Sněmovna u takové zprávy zpravidla jen bere zprávu na vědomí. Nejde o změnu zákona a práva ani povinnosti občanů se z ní nemění.

Co je dobře

Zpráva je konkrétní. Neříká jen, že Rada „dohlížela“, ale uvádí počty analýz, upozornění, stížností i jejich vyřízení. U poslechových stížností například píše, že z 31 podrobně analyzovaných podnětů bylo 87 % odloženo, v 6,5 % případů Rada vyžádala vysvětlení a v 6,5 % vydala upozornění (část D). Čtenář tak vidí, že většina stížností nekončí postihem, protože problém nebyl porušením zákona.

Pozitivní je i otevřenost k vlastním hranicím. Rada opakovaně vysvětluje, že nemůže předem schvalovat podobu vysílání, protože by šlo o cenzuru, a že stížnosti na skladbu programů, dramaturgii nebo koncesionářské poplatky do její pravomoci nepatří (část B, Stížnosti na vysílání). Stížnosti na dramaturgii Českého rozhlasu postupuje Radě Českého rozhlasu.

Za užitečný krok lze považovat i stanovisko k influencerům, které Rada přijala 29. dubna 2025 po jednání pracovní skupiny, v níž byli zástupci ministerstva kultury, médií i influencerů. Stanovisko říká, kdy je tvůrce na platformě typu YouTube poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání: musí mimo jiné dosáhnout v průměru 500 000 zhlédnutí na jedno video, zveřejnit aspoň 52 videí za rok a mít z činnosti roční příjem přes 50 000 Kč (část B). Jasná čísla snižují nejistotu pro tvůrce, kteří se dříve báli, že se budou muset hromadně registrovat. Zpráva uvádí, že se stanovisko v praxi osvědčilo.

Rada také zveřejnila, jak hodnotila předvolební vysílání před sněmovními volbami 3. až 4. října 2025. Provedla analýzy pořadů na programech České televize, Českého rozhlasu a na licencovaných programech (NOVA, TN Live, Prima, CNN Prima News, Televize Barrandov, DVTV Extra a Praha TV) a došla k závěru, že žádný z provozovatelů zásadně nezasáhl do spravedlivé politické soutěže (část B, Stav a trendy; Analýzy předvolebních pořadů).

Co je problematické

Nejviditelnější slabinou je, že některá důležitá zjištění zůstávají nedořešená. U předvolebního vysílání Rada u několika provozovatelů vyžádala vysvětlení, protože byl nejasný klíč výběru hostů nebo se podle ní objevila disproporce v zastoupení kandidujících subjektů; konkrétně jde o pořady na ČT24 (Politické spektrum), na Nově (cyklus Napřímo), Televizi Barrandov, Praha TV a DVTV Extra. Zpráva výslovně uvádí, že o dalším postupu Rada rozhodne až v roce 2026 a že proces právních kroků nebyl v době redakce zprávy ukončen. Čtenář se tedy nedozví, zda půjde o upozornění, pokutu, nebo o zastavení věci.

Druhým místem je transparentnost kritérií. Předvolební monitoring Rada záměrně soustředila hlavně na stížnosti, protože několikatýdenní nepřetržité sledování všech hlavních programů mělo podle ní „nižší výtěžnost“, než odpovídá personální náročnosti (část B). Je to pochopitelné vysvětlení omezených kapacit, ale znamená, že kontrola byla výběrová. K předvolebnímu vysílání přišlo jen 12 stížností a žádná nevedla k okamžitým krokům.

Třetím je rozsah pokut. Pokuty zpráva uvádí v nevelkých částkách: v prvním pololetí 2025 Rada uložila dvě pokuty v souhrnu 70 000 Kč (jedna 50 000 Kč byla zaplacena, proti druhé se účastník bránil žalobou), po 1. červenci 2025 jednu pokutu 200 000 Kč a jednu pořádkovou pokutu 5 000 Kč (část C, Informace o pokutách). Zpráva neposuzuje, zda taková výše odrazuje od porušování zákona; uvádí jen, že u neoprávněného vysílání lze uložit až 10 000 000 Kč. Zároveň zpráva připouští, že od 1. července 2025 vybírají a vymáhají pokuty celní úřady a peníze už nevstupují do příjmů Rady.

Čtvrtou drobností je nejednotné označení zákona o přístupnosti výrobků a služeb: v úvodu a v kapitole o nových povinnostech Rady se píše o zákoně č. 242/2023 Sb., na dalším místě o zákoně č. 424/2023 Sb. (část B). Podle textu jde zjevně o tentýž předpis; z textu však nelze poznat, které číslo je správné, a proto je v článku uvádíme tak, jak je zpráva píše.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva uvádí, že Rada je členem Evropského sboru pro mediální služby, kde se v roce 2025 řešila ochrana dětí, ověřování věku uživatelů online, regulace influencerů a nařízení EMFA o svobodě médií. Česko se tím zapojuje do společného evropského postupu. Pokud jde o influencery, zpráva sama uvádí, že několik národních regulátorů v EU vymezovalo povinné subjekty a státy zvolily různé přístupy: někde podle počtu sledujících, počtu zhlédnutí, počtu videí nebo minimálního příjmu (část B). Česká Rada zvolila kombinaci zhlédnutí, počtu videí a příjmu.

Výrazným příkladem spolupráce je případ platforem XNXX a XVideos, které jsou evidovány v Česku. Francouzský regulátor Radu požádal o součinnost, protože platformy podle něj nesplňovaly francouzské požadavky na ověřování zletilosti. Podle zprávy Rada plně spolupracovala a provozovatelé po krocích francouzského regulátora zavedli funkční ověřování věku (část B). Zpráva zároveň připomíná, že obě služby jsou „velmi velkými online platformami“ pod přímým dohledem Evropské komise.

Podrobné srovnání, jak jinde v Evropě vypadají sankce za porušení pravidel vysílání nebo velikost pokut, zpráva neobsahuje. Jako obecný kontext lze říci, že regulátoři vysílání v zemích EU mají různé pravomoci i různě vysoké pokuty; konkrétní čísla zde neuvádíme, protože je zpráva neobsahuje.

Co by šlo udělat lépe

Zpráva by zasloužila krátké shrnutí na jedné straně: kolik stížností přišlo, kolik jich vedlo k upozornění, kolik k pokutě a kolik k ničemu, protože to nespadá do pravomoci Rady. Čtenář dnes musí tato čísla poskládat z několika kapitol. Užitečný by byl i dodatek, v němž Rada v roce 2026 doplní, jak skončily případy zmíněné jako otevřené (vysvětlení k předvolebním pořadům, kontroly akčních plánů pro přístupnost), nebo aspoň harmonogram, kdy se to stane.

U sankcí by pomohla jednoduchá tabulka: kolik řízení, kolik rozhodnutí o vině, jaký trest (pokuta, napomenutí, upuštění od trestu) a v jaké výši, protože některé údaje jsou rozptýlené v textu. Pro občany by byla cenná také praktická rubrika „na co si stěžovat a na co ne“, která už částečně existuje na webu Rady, ale ve zprávě se jen zmiňuje.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o výroční zprávu státního orgánu, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní změna zákona. Posoudit, zda byl dohled Rady dostatečně důsledný, by vyžadovalo nezávislé hodnocení (například kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu) a porovnání s tím, jak postupují regulátoři v jiných zemích. Zpráva takové srovnání ani nezávislé hodnocení neobsahuje. Web v této věci politické stanovisko nezaujímá.

Podrobnosti

Další údaje ze zprávy. Rada udělila v roce 2025 celkem 39 nových digitálních rozhlasových licencí (10 regionálních a 29 celoplošných; část A a E), hlavně proto, že většina provozovatelů analogového vysílání požádala o digitální licence pro shodné programy. Rada se podle zprávy věnovala také novým povinnostem v oblasti zpřístupňování pořadů pro osoby se sluchovým a zrakovým postižením: provozovatelé museli předložit Akční plány na období od července 2025 do června 2028 a vyhodnocení plánů za období od července 2023 do června 2025. U části provozovatelů zjistila nedostatky, včetně toho, že plány nebo vyhodnocení nepředložili vůbec, a vyzvala je k nápravě (část B).

Kontrolní činnost: analytici úřadu zpracovali 51 analýz kontinuálních úseků televizního vysílání (75 jednotlivých programů), v rozhlase 18 analýz kontinuálních úseků, 31 analýz na základě stížností posluchačů a 49 analýz obchodních sdělení (část D). Většina upozornění se týkala neoznačeného umístění produktu, vulgarismů ve vysílání mezi 6. a 22. hodinou, nepředložení informací o podpoře mediální gramotnosti a neposkytnutí údajů o evropské tvorbě (část C). Pokutu 200 000 Kč dostal provozovatel AMC Networks Central Europe za odvysílání válečného snímku se silně brutálními scénami před 22. hodinou na programu AMC Channel Hungary (část B).

Soudy v roce 2025 potvrdily dvě rozhodnutí Rady: Městský soud v Praze zamítl žalobu společnosti Clash of the Stars proti pokutě 50 000 Kč za neoprávněné vysílání (rozsudek z 19. června 2025) a žalobu společnosti Barrandov Televizní Studio proti pokutě 30 000 Kč za nepředložení zprávy o evropské tvorbě (rozsudek z 10. července 2025; část C, Soudní rozhodnutí). Rada v roce 2025 obdržela 24 žádostí o informace podle zákona 106/1999 Sb., jednu žádost odmítla a nedostala žádné odvolání ani petici (závěrečná část zprávy).

Poznámka k textu: dokument byl pro účely článku čten z textové extrakce PDF; tabulky s údaji o podílu evropské tvorby u jednotlivých televizních programů (část G) jsme neanalyzovali podrobně, proto je v článku neuvádíme.

Zdroje

• Tisk č. 175/0 na psp.cz
• Historie projednávání