← všechny tisky · Návrh zákona · předloženo 21.04.2026

Za týrání blízkých i zvířat má hrozit víc; zabití kočky či psa bude trestným činem

Návrh zvedá minimální sazbu za týrání ve společném obydlí a týrání zvířat z půl roku na rok a nově trestá usmrcení psa nebo kočky ze zavrženíhodné pohnutky.

Tisk č. 173/0 · Návrh poslanců Andreje Babiše, Tomia Okamury, Lucie Šafránkové, Petra Macinky, Borise Šťastného, Taťány Malé, Radima Fialy, Renaty Vesecké a Jany Hanzlíkové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

❌ zamítnuto rozhodnuto 30.06.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Skupina devíti poslanců (Andrej Babiš, Tomio Okamura, Lucie Šafránková, Petr Macinka, Boris Šťastný, Taťána Malá, Radim Fiala, Renata Vesecká a Jana Hanzlíková) navrhuje zpřísnit trestní postih týrání lidí i zvířat. Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 odst. 1 trestního zákoníku) by nově mělo začínat sazbou jeden rok místo dosavadních šest měsíců (maximální sazba čtyři léta zůstává). Stejně tak týrání zvířat (§ 302 odst. 1) by mělo mít místo šesti měsíců minimálně jeden rok vězení; i zde zůstává horní hranice tři léta.

Hlavní novinkou je nová skutková podstata v § 302 odst. 2: trestným činem týrání zvířat by se stalo i usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodné pohnutky, pokud k němu nebyl dán důvod podle zákona na ochranu zvířat. Dnes je takové jednání postižitelné jen jako přestupek, pokud nebylo provedeno surovým nebo trýznivým způsobem. Zpřísňuje se i zanedbání péče o zvíře z nedbalosti (§ 303) — základní sazba z šesti měsíců na jeden rok, kvalifikovaná skutková podstata (větší počet zvířat) ze dvou na tři léta.

Návrh navazuje na programové prohlášení vlády (podpora ochrany zvířat, zvýšení postihu násilí proti zranitelným skupinám) a navrhovatelé žádali o projednání v režimu § 90 odst. 2, tedy o souhlas již v prvním čtení. Sněmovna 30. června 2026 s návrhem na zrychlené projednání nesouhlasila, takže návrh prošel standardním procesem — nyní je ve fázi pozměňovacích návrhů u garančního výboru. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027.

Co je dobře

Největším přínosem návrhu je odstranění mezery u bezdůvodného usmrcení psů a koček. Důvodová zpráva přesně popisuje, proč dnešní úprava nestačí: pokud někdo usmrtí zvíře rychle, například výstřelem, ale bez surového či trýznivého způsobu, trestní zákoník to nepokryje — postih je možný jen v rovině správního práva. Nová skutková podstata cílí jen na motivaci, která „je ve fundamentálním rozporu s morálními zásadami společnosti” — usmrcení z pomsty, pro zábavu, kvůli zakrytí jiného činu, ale i ze sobecké ztráty zájmu o chov, když existovaly legitimní alternativy (útulek, darování).

Navrhovatelé zároveň výslovně vymezují, co trestné není: ochrana právem aprobovaného zájmu, například když pes napadne chovanou drůbež, zavrženíhodnou pohnutkou není. To ukazuje, že návrh nesměřuje ke kriminalizaci každého bezdůvodného usmrcení, ale jen k extrémním případům. Subsidiární vztah k základní skutkové podstatě (odst. 1) navíc brání dvojímu trestání téhož činu u téhož zvířete.

Zvýšení dolní hranice sazby u týrání je koncepčně obhajitelné — srovnání s Evropou hovoří pro navrhovanou úroveň: Chorvatsko stanoví za týrání ve společném obydlí sazbu 1–3 roky, Portugalsko 1–5 let, Švédsko 1–6 let. Českých šest měsíců tak bylo pod evropským standardem; po novele bude dolní hranice na úrovni sousedů.

I u zvířat je návrh v evropském kontextu umírněný: Polsko, Německo i Francie trestají týrání zvířat sazbou až tři léta, Slovensko má 6 měsíců až dvě léta — české zpřísnění na 1–3 roky tedy Česko přibližuje k přísnějším zemím, nikam extrémnímu.

Důvodová zpráva správně poukazuje i na asymetrii mezi týráním lidí a zvířat: u § 199 (týrání osoby) se trestá už „prosté” týrání, zatímco u zvířat musí být jednání surové nebo trýznivé. Zpřísnění obou ustanovení současně tuto nerovnováhu mírně srovnává.

Co je problematické

Nejcitlivějším místem návrhu je nejasný pojem „zavrženíhodná pohnutka” u usmrcení psa či kočky. Důvodová zpráva sice odkazuje na existující judikaturu, ale zároveň přiznává, že i „prostá ztráta zájmu o chov” může být zavrženíhodnou pohnutkou — to je velmi široký prostor pro výklad. Co když majitel odveze zvíře k veterináři k usmrcení ze zdravotních důvodů, ale motivace byla smíšená? Soudy budou muset hodnotit vnitřní motivaci pachatele, což je v trestním právu vždy obtížné.

Také výběr jen psů a koček vyvolává otázku, proč se nová ochrana nevztahuje na jiná domácí zvířata (králíky, fretky, papoušky). Důvodová zpráva to nijak neodůvodňuje — zřejmě vychází ze zkušenosti s nejčastějšími případy, ale z hlediska systematického pojetí ochrany zvířat jde o selekci.

Dále zpřísnění dolní hranice sazby má důsledky pro podmíněné odsouzení. Pokud minimální sazba stoupne z půl roku na rok, mizí prostor pro mírnější tresty a soudy budou nuceny ukládat přísnější tresty i u případů na spodní hraně závažnosti. Důvodová zpráva sice mluví o „odpovídající trestněprávní reakci”, ale nepřináší data o tom, jaké tresty soudy za týrání dnes reálně ukládají a kolik případů končí podmíněně — bez těchto čísel je těžké predikovat dopad.

Za zmínku stojí i to, že návrh neprošel zrychleným režimem — sněmovna 30. 6. 2026 nesouhlasila s projednáním podle § 90 odst. 2, tedy i přes naléhavost (účinnost od 1. 1. 2027) bude návrh procházet standardním procesem; reálně tak hrozí, že účinnost se posune.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva obsahuje přehled zahraničních sazeb, který je hlavním argumentem návrhu. Za týrání osob v domácnosti je sazba 1–3 roky v Chorvatsku (Kazneni zakon, čl. 179a), 1–5 let v Portugalsku (Código Penal, čl. 152) a 1–6 let ve Švédsku (Brottsbalk, kap. 4 § 4a). Za týrání zvířat hrozí až tři léta v Polsku (zákon o ochraně zvířat, čl. 35), Německu (Tierschutzgesetz, § 17) i Francii (Code pénal, art. 521-1), zatímco Slovensko (§ 305a trestního zákona) má sazbu 6 měsíců až dvě léta. Po novele by se tak české sazby dostaly na úroveň evropského průměru.

EU podle důvodové zprávy problematiku trestního postihu týrání nijak výslovně neupravuje — jde o vnitrostátní záležitost, kde má každá země prostor pro vlastní nastavení. Návrh respektuje zásady legality (čl. 39 Listiny, čl. 7 ESLP), neboť všechny měněné skutkové podstaty jsou vymezeny zákonem a pojem zavrženíhodné pohnutky je v trestním zákoníku obsažen již dříve.

Co by šlo udělat lépe

Zaprvé, doplnit návrh o data. Důvodová zpráva neuvádí žádné statistiky — kolik případů týrání osob a zvířat se ročně projednává, kolik končí podmíněně, jaké tresty soudy ukládají. Bez těchto čísel nelze posoudit, zda zpřísnění sazeb skutečně povede k vyšší ochraně obětí, nebo jen k formalizaci.

Zadruhé, vymezit pojmy přesněji. „Zavrženíhodná pohnutka” i „prostá ztráta zájmu o chov” by stály za explicitní zakotvení do textu zákona, případně za doprovodné usnesení se seznamem typových případů — soudy by tak měly jasnější vodítko a snížilo by se riziko rozporné judikatury.

Zatřetí, zvážit rozšíření ochrany na další zvířata. Pokud je principem, že bezdůvodné usmrcení ze zavrženíhodné pohnutky je trestné, není logický důvod omezovat se jen na psy a kočky; alespoň u chovných či hospodářských zvířat v domácnosti by ochrana mohla platit rovněž.

Začtvrté, provázat s prevencí. Návrh obsahuje pouze trestní reakci — nic o podpoře útulků, osvětě či možnostech alternativního ukončení chovu. Právě „sobecká ztráta zájmu o chov” by se dala efektivněji řešit prevencí než vězením; kombinace obou přístupů by měla větší efekt.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Zvýšení dolní hranice sazby za týrání ve společném obydlí a týrání zvířat z půl roku na rok přiblíží Česko evropskému standardu (Chorvatsko 1–3 roky, Portugalsko 1–5 let) a nová skutková podstata trestného usmrcení psa nebo kočky ze zavrženíhodné pohnutky odstraní mezeru, kdy rychlé usmrcení bez surového způsobu zůstávalo jen přestupkem. Původní znění (šest měsíců jako minimum) je pod evropskou úrovní a neexistence novely by znamenala setrvalé v tomto stavu. Navržené znění tak i přes nedostatky — nejasný pojem zavrženíhodné pohnutky, ochrana jen psů a koček, riziko omezení podmíněných trestů — lépe splňuje kritéria ochrany zranitelných, proporcionality trestního postihu i právní jistoty než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Nejasný pojem „zavrženíhodná pohnutka” — důvodová zpráva přiznává, že i „prostá ztráta zájmu o chov” může být zavrženíhodnou pohnutkou; soudy budou hodnotit vnitřní motivaci, což je vždy obtížné.
• Výběr jen psů a koček není odůvodněn — ochrana by logicky měla platit i pro další domácí zvířata.
• Dolní hranice jeden rok omezuje podmíněné tresty — důvodová zpráva ale nepřináší data o tom, jaké tresty soudy dnes reálně ukládají a kolik případů končí podmíněně.

Podrobnosti

Návrh mění čtyři ustanovení trestního zákoníku. § 199 odst. 1 (týrání osoby žijící ve společném obydlí): dolní hranice sazby z „šest měsíců” na „jeden rok”, horní čtyři léta beze změny. § 302 odst. 1 (týrání zvířat surovým nebo trýznivým způsobem): sazba „jeden rok až tři léta” místo „šest měsíců až tři léta”. Nový § 302 odst. 2: „Stejně bude potrestán, kdo ze zavrženíhodné pohnutky usmrtí kočku nebo psa, aniž by byl naplněn důvod k usmrcení stanovený jiným právním předpisem” — subsidiární vztah k odstavci 1, kvalifikační okolnosti veřejné páchání, organizovaná skupina, větší počet zvířat a opakování platí pro obě skutkové podstaty, zatímco „páchání po delší dobu” a „způsobení trvalých následků či smrti” se na novou podstatu nevztahují (smrt je jejím povinným znakem). § 303 odst. 1 (zanedbání péče o zvíře z nedbalosti, trvalé následky či smrt): sazba až jeden rok místo šesti měsíců; § 303 odst. 2 (na větším počtu zvířat): až tři léta místo dvou. Účinnost od 1. ledna 2027. Návrh předložen 21. 4. 2026, vláda zaslala stanovisko 5. 5. 2026, první čtení proběhlo 30. 6. 2026 bez souhlasu s režimem § 90 odst. 2, druhé čtení zahájeno 23. 9. 2026 a téhož dne přešlo do fáze pozměňovacích návrhů u garančního výboru. Dopad na státní rozpočet důvodová zpráva neočekává kromě dílčích nákladů na statistiky a výkaznictví.

Zdroje

• Tisk č. 173/0 na psp.cz — návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání — předložen 21. 4. 2026, 1. čtení 30. 6. 2026, pozměňovací návrhy od 23. 9. 2026