Rozpočet 2026, první návrh: schodek 286 mld. Kč a vrácení vládě

O co jde

Státní rozpočet je zákon, který na jeden rok předem určuje, kolik stát vybere a kolik utratí. Tisk 17 je jeho první verze pro rok 2026, a má i trochu zvláštní příběh. Podle důvodové zprávy k pozdějšímu tisku 94 schválila tento návrh vláda už 30. září 2025, jenže skončilo 9. volební období a Sněmovna ho nestihla projednat. Nová vláda předsedy Fialy pak 12. listopadu 2025 rozhodla o jeho znovupředložení a přesně ten den ho předseda vlády podal Sněmovně v novém volebním období (usnesení vlády č. 887).

Podle § 1 návrhu mají být celkové příjmy 2 122 672 638 307 Kč, celkové výdaje 2 408 672 638 307 Kč a schodek 286 mld. Kč. Schodek spolu se zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 3,6 mld. Kč se má pokrýt změnou státního dluhu o 289,6 mld. Kč. Součástí návrhu jsou i údaje o vztahu k rozpočtu Evropské unie: očekávané příjmy z unijního rozpočtu 138,2 mld. Kč a odvody do něj 63,3 mld. Kč. Příspěvky na výkon státní správy činí podle § 2 u krajů (mimo Prahu) 2,2 mld. Kč, u obcí (mimo Prahu) 10,2 mld. Kč a u Prahy 1,3 mld. Kč. Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti se stanoví na 200 mld. Kč (§ 3). Podle průběhu na psp.cz Sněmovna návrh 26. listopadu 2025 vrátila: v 1. čtení neschválila jeho základní údaje a vydala doporučení v usnesení č. 46.

Co je dobře

Podle zprávy k návrhu staví rozpočet na prioritách obrany a bezpečnosti, výzkumu a vývoje a investic do infrastruktury. Výdaje na obranu mají činit 206,5 mld. Kč, což odpovídá 2,35 % HDP, a zahrnují navýšení nad zákonnou hranici 2 % HDP o 30,7 mld. Kč. Kapitálové výdaje mají vzrůst na 272,4 mld. Kč (o 22,2 mld. Kč proti roku 2025), z toho z národních zdrojů 186,2 mld. Kč. Je dobře, že dokumentace uvádí jak výsledky celého rozpočtu, tak čísla očištěná o peníze z EU, takže lze vidět, co stát financuje ze svého.

Přehledné je i to, že zákon je krátký: pět paragrafů a osm příloh, v nichž lze dohledat příjmy a výdaje po jednotlivých kapitolách (od Kanceláře prezidenta republiky po Ministerstvo práce a sociálních věcí s výdaji 994 mld. Kč podle přílohy č. 3).

Co je problematické

Návrh počítal se schodkem 286 mld. Kč, tedy podle zprávy k návrhu o 45 mld. Kč hlubším než v roce 2025. Zároveň podle ní roste podíl mandatorních výdajů, tedy těch, které stát musí platit ze zákona: v roce 2026 mají činit 1 892,6 mld. Kč, tedy 83,4 % výdajů (bez prostředků EU a účetních operací), což je o 0,7 procentního bodu víc než ve schváleném rozpočtu 2025. Sociální věci a politika zaměstnanosti zabírají 1 033,6 mld. Kč, tj. 42,9 % všech výdajů. Prostor pro rozhodování o zbytku tak zůstává úzký.

Další problém ukazuje samotný další osud návrhu. Podle zprávy k pozdějšímu tisku 94 tento návrh nenaplňoval zásady dobré rozpočtové praxe: nebyl v souladu s rozpočty státních fondů, nekryl povinné mandatorní výdaje a měl nereálnou strukturu příjmů. Jde o hodnocení nové vlády, nikoli o neutrální zjištění, ale tisk 94 uvádí i konkrétní příklad: rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury přijatý 12. listopadu 2025 předpokládal podle zprávy nekryté navýšení dotace o 37,2 mld. Kč. Nové předložení návrhu „beze změn“ také znamenalo, že rozpočet vznikl za jiné vlády a za jiných politických priorit, než jaké nakonec Sněmovna vyžadovala.

Jak je to řešeno jinde

Tento komentář vychází z obecného kontextu, nikoli z textu tisku: v řadě parlamentních demokracií platí, že pokud rozpočet před začátkem roku neprojde, země nějakou dobu hospodaří v provizoriu podle pravidel stanovených zákonem, nejčastěji ve výši dvanáctin loňských výdajů. V Česku se provizorium řídí rozpočtovými pravidly a výdaje se omezují na již zavedené povinnosti. Pohled na zahraniční praxi dokumentace tisku nenabízí.

Co by šlo udělat lépe

Pro občany by bylo užitečné, kdyby bylo už u prvního návrhu přímo uvedeno, jak se mění schodek proti loňsku a které výdaje jsou jednorázové a které trvalé; část informací je v přílohách rozptýlená po stovkách stran tabulek. Přínosné by také bylo, aby rozpočet státních fondů a rozpočet státu předkládala vláda vždy současně a ve stejných číslech, aby se vyhnula nekrytým rozdílům jako u dopravního fondu. Podstatné je i stručné srovnání s předchozím rokem na první straně zprávy.

Proč AI zatím nedoporučuje

U tohoto tisku AI hlasovací doporučení nedává. Návrh už Sněmovna v 1. čtení vrátila vládě a nahradil ho nový návrh (tisk 94), takže otázka „jak hlasovat o tomto znění“ je překonaná. Posouzení rozpočtu jako celku navíc vyžaduje politické vážení priorit (obrana, sociální výdaje, investice, dluh), které z čísel samotných vyplynout nemůže.

Podrobnosti

Článek vychází z textu návrhu zákona, přílohy č. 1, z důvodové zprávy, ze zprávy k návrhu (kapitoly o prioritách, souhrnných údajích, mandatorních výdajích, kapitálových výdajích, obraně a dluhu) a z úvodu a závěru sešitu s makroekonomickým rámcem. Nečetl jsem podrobné ukazatele jednotlivých kapitol (příloha č. 4, ve které jsou stovky stran strojově extrahovaných tabulek), tabulkovou část, strukturu příjmů a výdajů podle druhů a odvětví, rozpočty územních samospráv ani sešit o výkonnosti, a čísla z přílohy č. 2 a 3 proto cituji jen v úhrnu. Čísla o schodku, dluhu a kapitolách nejsou autorem přepočítávána, jde o údaje z návrhu a zprávy.

Zpráva k návrhu počítá s růstem státního dluhu na 3 903,2 mld. Kč na konci roku 2026 (podle zprávy bude výše záviset na skutečném hospodaření). Zákon měl podle § 5 nabýt účinnosti 1. ledna 2026. Průběh: předložen 12. 11. 2025, zařazen do 1. čtení téhož dne a 26. 11. 2025 vrácen. Navazuje tisk 94 z února 2026, který rozpočet přepracoval a který byl nakonec schválen.

Zdroje

• Tisk č. 17/0 na psp.cz
• Historie projednávání