DPH: druhá snížená sazba 6 % na základní potraviny, pitnou vodu, dětskou výživu a hygienu

Aktualizace — revize podle instrukcí v5, 2. 11. 2026

Stanovisko vlády beru jen jako informaci. Doporučení (zdržet se) stojí na vlastních zjištěních: výpadek 5,9 až 7,5 mld. Kč podle důvodové zprávy dopadá i na obce a kraje, nedoloženo je promítnutí do cen a třetí sazba komplikuje systém. Vládní odhad výpadku přes 8 mld. Kč a její tvrzení o marginálním dopadu na ceny jsem neověřoval. Doporučení se nemění.

Aktualizace — nesouhlasné stanovisko vlády, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 168/1) jen zmínila. Vláda 11. května 2026 zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko z těchto důvodů: podle jejího odhadu by druhá snížená sazba snížila inkaso o více než 8 mld. Kč ročně a návrh neuvádí kompenzaci; návrh nevysvětluje zařazení jednotlivých položek ani vazbu na přílohu III směrnice 2006/112/ES, takže nelze posoudit soulad s právem EU; nízkopříjmové domácnosti chrání sociální dávky a vláda už reagovala regulací cen pohonných hmot; DPH je univerzální daň a stát nemůže zaručit, že se snížení promítne do cen, přičemž podle poznatků vlády bývá dopad na ceny marginální; další sazba komplikuje systém (například vodné ve 6 %, stočné ve 12 %, rozlišování zeleniny podle kódů); a vláda nepovažuje za vhodné ani navrhovanou účinnost, ani schválení už v prvním čtení kvůli úpravám IT systémů. Výpadek podle důvodové zprávy činí 5,9 až 7,5 mld. Kč, podle vlády více než 8 mld. Doporučení AI se nemění, zůstává zdržet se; stanovisko posiluje důvody k opatrnosti, ale AI zároveň nepovažuje cíl za chybný.

O co jde

Po reformě účinné od roku 2024 má DPH v Česku základní sazbu a jedinou sníženou sazbu. Podle důvodové zprávy je základní sazba 21 % a snížená 12 %; zavedený systém byl zjednodušen, ale podle předkladatelů nedovoluje dostatečně jemně zacílit úlevu na základní statky. Návrh proto vedle ní zavádí druhou sníženou sazbu 6 % a stávající 12 % přejmenovává na „první sníženou“ sazbu.

Do nové přílohy č. 3 a se vybrané položky přesouvají z 12 % (nebo z 21 %) na 6 %: počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti, jedlá zelenina a ovoce včetně ořechů, vejce, luštěniny, rýže, proso a jáhly, mlýnské výrobky, slad a škroby, jedlé rostlinné oleje, těstoviny, upravené mlýnské výrobky, pitná voda a hygienické vložky, tampony a dětské pleny. Pro přepočet daně z cen sjednaných včetně daně se v § 37 doplňuje koeficient 1,06. Ze stávající přílohy č. 3 se položka 2201 (pitná voda) ruší a odkazuje se na novou přílohu. Účinnost je patnáctým dnem po vyhlášení.

Co je dobře

Důvodová zpráva argumentuje cílem zvýšit cenovou dostupnost základních potravin a hygienických potřeb a zmírnit dopady inflace, a to bez složitého systému dávek. Říká, že DPH se vybírá v místě spotřeby a změna je pro spotřebitele srozumitelná a okamžitě uplatnitelná. Zpráva také uvádí, že seznam je uzavřený a váže se na kódy celního sazebníku a unijní definice (například kojenecká výživa podle nařízení 609/2013), což zvyšuje právní jistotu a předvídatelnost.

Návrh podle zprávy zůstává v mezích práva EU: směrnice o DPH umožňuje dvě snížené sazby, zpravidla ne nižší než 5 %, na kategorie z přílohy III, mezi které patří potraviny, zásobování vodou a (podle reformy z roku 2022) hygienické výrobky. Opatření je tak zcela v souladu se sazbou 6 %. Adresnost vychází z druhu zboží, ne z konkrétních podnikatelů, takže zpráva nevidí problém s veřejnou podporou.

Co je problematické

Cena pro státní a samosprávné rozpočty. Podle důvodové zprávy klesne roční inkaso DPH o 5,9 až 7,5 mld. Kč (střední odhad 6,7 mld.); stát přijde zhruba o 4,45 mld. Kč, obce o 1,62 mld. a kraje o 0,63 mld. Kč ročně. Zpráva počítá staticky z inkasa DPH za rok 2024 (584,1 mld. Kč) a uznává, že dynamické efekty mohou ztrátu jen částečně zmírnit. Zpráva neuvádí, z jakých zdrojů se výpadek vyrovná, a mluví o dopadu jako „fiskálně zvládnutelném“, aniž by ho porovnávala s deficitem nebo s jinými prioritami.

Promítnutí do cen. Důvodová zpráva počítá s tím, že se snížení sazby promítne do konečných cen („smysluplný dopad do konečných cen“), ale nedokládá to ani nezmiňuje mechanismus, který by to zajistil. U zboží s vysokou konkurencí mezi prodejci se to může podařit, u jiného ne; zpráva nepopisuje, co se stane, pokud prodejci část úlevy ponechají. Adresnost je také omezená: levnější potraviny a voda se týkají všech domácností bez ohledu na příjem, zatímco zpráva sama argumentuje „zranitelnými skupinami“.

Složitost. Návrh sám přiznává, že cílem reformy 2024 bylo zjednodušení; zavedení třetí sazby (21, 12 a 6 %) systém opět zkomplikuje a vymezení zboží podle kódů a slovních popisů může vyvolávat hraniční spory (například které zpracované potraviny patří do 6 %, které do 12 %). Zpráva to hodnotí jako malou míru fragmentace.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva odkazuje na unijní směrnici o DPH a její novelu z roku 2022 (2022/542), konkrétní úpravy jiných států neuvádí. Z ověřených zdrojů:

Přenos změn DPH do cen (Německo). Studie Německé národní banky a akademická studie (arXiv) ukazují, že se změny daně promítají do spotřebitelských cen jen částečně a postupně: u zvýšení DPH na restaurační služby v Německu z 7 % na 19 % od 1. 1. 2024 se podle studie hned v lednu promítlo 31 % zvýšení a během následujících šesti měsíců 58 %; studie o dočasném snížení DPH v roce 2020 u pohonných hmot v Německu a Francii shledává přenos „rychlý a výrazný, ale neúplný“ u všech druhů paliv. Obě studie se netýkají sníženého DPH na potraviny a nezkoumají stejný typ opatření, takže jde o nepřímou indicii, že ani u jiných zboží nelze automaticky počítat se 100 % přenosem; to odpovídá výhradě vlády i slabině uvedené níže. Studie o tom, zda bylo německé snížení DPH na potraviny v roce 2020 přeneseno, jsme z ověřitelných zdrojů nenačetli.

Další země. Pro země s dvěma sníženými sazbami na potraviny jsme z povolených zdrojů ověřené údaje nezískali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Dostupné ověřené studie neříkají, že by snížení DPH na potraviny nefungovalo, ale ukazují, že přenos do cen bývá neúplný a postupný; česká zpráva by měla předpokládaný přenos doložit a navrhnout jeho sledování.

Co by šlo udělat lépe

• Doplnit, z čeho se výpadek 6 až 7,5 mld. Kč pokryje a jak se promítne do rozpočtu obcí a krajů.
• Popsat, jak se bude sledovat promítnutí snížení do cen (například monitoringem cen vybraných položek) a co se stane, pokud se nepromítne.
• Zvážit užší nebo adresnější seznam, případně srovnat s přímou podporou nízkopříjmových domácností, kterou důvodová zpráva zmiňuje jako alternativu.
• Zveřejnit zjednodušující pokyny pro zařazení hraničních položek, aby se omezily spory s finanční správou.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI ZDRŽELA SE. Snížení DPH na základní potraviny, vodu a dětské potřeby může pomoci domácnostem a návrh je v mezích práva EU. Zároveň ale stojí odhadem 6,7 mld. Kč ročně včetně obcí a krajů, aniž by bylo doloženo, že se úleva promítne do cen, a zavádí další sazbu do systému, který se teprve před dvěma lety zjednodušil. Vláda navíc odhaduje výpadek na více než 8 mld. Kč a upozorňuje na nejasné zařazení položek vůči příloze III směrnice (nezávisle jsem to neověřoval, doporučení na tom nestojí). Podle kritérií tohoto webu proto nelze říct, že přínosy jednoznačně převažují nad náklady. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Pro přijetí: základní potraviny, voda a hygienické potřeby tvoří výrazný podíl výdajů domácností, snížení DPH je jednoduché a okamžité a seznam je přesně vymezený a v souladu s právem EU.
• Proti přijetí: roční výpadek 5,9 až 7,5 mld. Kč dopadá i na obce a kraje a není doloženo, že se sníží ceny; třetí sazba komplikuje systém.
• Proti zdržení: zdržení se hlasování nijak nezmírní vliv inflace na domácnosti a pozměňovacími návrhy lze seznam i dopad upravit.

Podrobnosti

Návrh předložila skupina poslanců (Richterová O. a další); Sněmovně byl doručen 15. dubna 2026. Stanovisko vlády (11. 5. 2026, nesouhlasné) je v tisku 168/1; Organizační výbor 14. 5. doporučil první čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu (schválení už v prvním čtení), které zatím neproběhlo. Nová příloha č. 3 a a koeficient 1,06 v § 37 zákona o DPH. Účinnost je patnáctým dnem po vyhlášení; při účinnosti v průběhu roku se podle důvodové zprávy uplatní poměrná část ročního dopadu. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem (neretroaktivní, přiměřený), právem EU a mezinárodními smlouvami a bez veřejné podpory.

Zdroje

• Tisk č. 168/0 na psp.cz
• Stanovisko vlády (tisk 168/1)
• Historie projednávání
• Price effects and pass-through of a VAT increase on restaurants in Germany: arXiv
• Are temporary VAT reductions passed on to consumers? Evidence from Germany’s stimulus: arXiv (pohonné hmoty)