Regulace cen pohonných hmot: vláda by je omezovala nařízením bez správních soudů

Aktualizace — zákon byl schválen v legislativní nouzi i přes zamítnutí Senátem, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku psala o návrhu, jako by ještě čekal na projednání, a neuváděla, že jde o zkrácené jednání v legislativní nouzi. Podle dat psp.cz je hotovo: rozpočtový výbor 14. 4. 2026 doporučil souhlas a Sněmovna návrh přijala 15. 4. 2026, Senát jej 22. 4. zamítl, Sněmovna 24. 4. 2026 setrvala na původním znění, prezident zákon podepsal 11. 5. 2026 a téhož dne byl doručen do Sbírky zákonů. Údaje o výsledcích hlasování a důvody Senátu v datech nebyly. Doporučení AI zůstává zdržet se jako zpětné vyhodnocení: zamítnutí Senátem a rychlost projednání potvrzují obavy o kontrolu a o ochranu práv, kterou uvádíme níže.

O co jde

Podle zákona o cenách (č. 526/1990 Sb.) může ceny regulovat jen cenový orgán a jen při splnění zákonných podmínek, například při mimořádné tržní situaci. U pohonných hmot jsou dnes příslušné dva orgány: vláda pro cenové moratorium a Ministerstvo financí pro ostatní způsoby regulace. Důvodová zpráva uvádí, že cenová regulace se vydává jako opatření obecné povahy, které mohou napadnout správní soudy a soud může nařídit předběžné opatření, což v mimořádné situaci považuje za „nežádoucí“. Zároveň podle ní dnešní úprava neumí řešit případ, kdy mimořádná situace již pominula, ale její důsledky (například uměle udržované vysoké ceny) přetrvávají.

Návrh proto svěřuje regulaci cen pohonných hmot vládě (§ 1, 2), a to při mimořádné tržní situaci na trhu s pohonnými hmotami nebo pokud to vyžadují její důsledky. Vláda nemůže stanovit minimální ani pevnou cenu, takže zbývá moratorium, maximální cena a věcné usměrňování cen. Cenový výměr lze vydat nejvýše na 12 měsíců s možností opakování, pokud důvody trvají; Ministerstvo financí si podle návrhu zachovává svou působnost.

Nově se zavádí forma cenového výměru vlády jako nařízení, které se vyhlašuje ve Sbírce zákonů a nabývá účinnosti šedesátým dnem po vyhlášení, nebo dříve (nejdříve den po vyhlášení), vyžaduje-li to veřejný zájem. V nutném případě lze vyhlášení provést na základě požadavku předsedy vlády mimo elektronický systém tvorby právních předpisů. Ostatní cenové výměry zůstávají opatřeními obecné povahy.

Důvodová zpráva návrh zdůvodňuje bezprecedentní situací na trhu s pohonnými hmotami v souvislosti s konfliktem v Íránu a odkazuje na růst ceny ropy o více než 80 %. Obdobné nástroje už existují pro elektřinu a plyn v energetickém zákoně. Účinnost je vyhlášením.

Co je dobře

Vláda by měla jedno místo, které může rychle zareagovat, místo dělení pravomocí mezi vládu a ministerstvo. Podle důvodové zprávy dnes zdržuje, že vládou připravené opatření musí ministerstvo provést formou opatření obecné povahy. Pravomoc je omezena: jen při mimořádné tržní situaci nebo jejích důsledcích, nejdéle na 12 měsíců, bez minimální a pevné ceny, což jsou podle zprávy formy regulace, které by nejhůře obstály v testu proporcionality. Zpráva uvádí, že zbývající nástroje (maximální cena, věcné usměrňování) ponechávají podnikatelům prostor pro tvorbu ceny a nebrání jejich vstupu na trh.

Návrh sám žádnou cenu nestanoví a z hlediska práva EU se podle zprávy týká jen organizační změny příslušnosti, ne podmínek regulace. Zpráva zdůrazňuje, že nařízení vlády bude možné přezkoumat u Ústavního soudu (abstraktní přezkum z podnětu například poslanců, senátorů, ombudsmana nebo krajského zastupitelstva) a každý soud je může v jednotlivém případě neaplikovat, pokud je v rozporu se zákonem.

Co je problematické

Soudní přezkum. Nejvýraznější změnou je, že se vládní cenové výměry nebudou napadat u správních soudů. Důvodová zpráva to uznává jako zásah do čl. 36 Listiny, ale tvrdí, že právo na soudní ochranu zůstane zachováno přes Ústavní soud a přes možnost obecných soudů nařízení neaplikovat. Přezkum u Ústavního soudu však závisí na tom, kdo ho navrhne, a běžný podnikatel nemá právo podat takový návrh přímo (jen při konkrétní ústavní stížnosti); správní soud, který dnes může nařídit předběžné opatření a rozhodnout o zrušení, už k dispozici nebude. Zrušení předběžného opatření je přitom hlavním cílem návrhu.

Šíře pravomoci. Mimořádná tržní situace a její „důsledky“ nejsou v návrhu blíže vymezeny a regulace může trvat až 12 měsíců s možností opakování bez horní hranice. Důvodová zpráva uvádí, že krizi mohou způsobovat různé okolnosti, ale zákon neurčuje parametry (například pokles nebo růst ceny ropy), které by pravomoc spouštěly nebo ukončovaly. Pravomoc je tak určena obecně a její kontrola závisí hlavně na politické odpovědnosti vlády.

Vyhlášení a účinnost. Nařízení vlády se vyhlašuje ve Sbírce zákonů, ale v nutném případě mimo běžný elektronický systém tvorby právních předpisů na žádost předsedy vlády a s účinností nejdříve den po vyhlášení. Zpráva tím zdůvodňuje rychlou reakci, ale zkracuje se doba, kterou mají podnikatelé na přípravu, a omezuje se transparentnost postupu.

Dopady. Podle důvodové zprávy nemá návrh sám dopad na rozpočet ani podnikatele, ale případná regulace ano a „nelze je předem vyčíslit“; dopadla by na distributory, výrobce i uživatele pohonných hmot a nepřímo na celou společnost. Zpráva nepopisuje, jak by se dopad na podnikatele (například ztráta při maximální ceně) vyrovnával.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční úpravy cenové regulace pohonných hmot neuvádí; odkazuje na právo EU (volný pohyb zboží, rozsudek Keck a Mithouard). Z ověřených zdrojů:

Slovinsko. Podle oficiální vládní stránky byly ceny ropných produktů od 1. 10. 2020 liberalizované, ale vláda později přijala nařízení o tvorbě cen vybraných ropných produktů, podle něhož se modelové ceny počítají z čtrnáctidenních průměrů cen; stránka uvádí konkrétní nejvyšší ceny pro období 21. 6. až 4. 7. 2022 (1,755 €/l u benzinu 95 a 1,848 €/l u nafty). Slovinská regulace je tedy vládní nařízení s pevně daným výpočtem (model) a krátkým obdobím, kdežto český návrh dává vládě pravomoc stanovit maximální cenu až na 12 měsíců s opakováním a bez předepsaného výpočtu. Zda platí dnes, stránka neuvádí.

Maďarsko. Podle databáze Mezinárodní energetické agentury (IEA) a bulletinu Evropské komise zavedlo Maďarsko strop cen pohonných hmot v listopadu 2021, v srpnu 2022 jej omezilo na vozidla soukromých osob, zemědělské stroje, traktory a taxi a IEA uvádí opatření jako ukončené. Maďarský příklad ukazuje, že cenový strop může být zaveden rychle a pak se zužuje, ale ověřené zdroje nevyhodnocují jeho dopady.

Soudní přezkum. Jak je přezkoumatelná cenová regulace ve Slovinsku a Maďarsku, jsme z dostupných zdrojů neověřili, proto to neuvádíme.

Co z toho plyne. Vládní cenová regulace pohonných hmot v krizi existuje i jinde a bývá časově omezená a vázaná na model výpočtu; český návrh je obecnější (bez předepsaného modelu a se zvláštním režimem přezkumu), což odpovídá slabinám popsaným výše.

Co by šlo udělat lépe

Vymezit objektivní podmínky mimořádné tržní situace (například pokles nebo růst ceny ropy či pohonných hmot o stanovené procento) a jejich ukončení, případně předepsat model výpočtu ceny, jako ve Slovinsku. Zachovat alespoň omezenou možnost soudní kontroly pro dotčené podnikatele. Stanovit horní hranici opakování regulace nebo povinné pravidelné přehodnocování a zprávu pro Sněmovnu. Před každým nařízením posoudit dopady na podnikatele a spotřebitele.

AI doporučení

AI by o návrhu v původním znění, bez změn, hlasovala zdržet se. Zákon je již schválen; doporučení je zpětné vyhodnocení.

Hlavní důvod: rychlá a jednotná reakce státu na cenový šok je pochopitelná a pravomoc je omezena (12 měsíců, bez pevné a minimální ceny, nařízení vyhlášené ve Sbírce zákonů). Zároveň návrh vylučuje správní soudy z přezkumu regulace, nevymezuje objektivní spouštěče pravomoci a umožňuje její opakování; zákon prošel zkráceným jednáním v legislativní nouzi a Senát jej zamítl. Pro příští desetiletí je důležité, aby výjimečná pravomoc vlády měla jasné meze a kontrolu, protože se zákon používá i v budoucích krizích. Nejsilnější riziko hlasování „ano“: trvalé rozšíření výkonné moci bez dostatečné kontroly. Nejsilnější riziko „ne“: chybějící nástroj při dalším cenovém šoku. Krátkodobě je dopad na rozpočet nulový, dlouhodobě záleží na tom, jak vláda pravomoc využije. Kritéria: ochrana práv podnikatelů a přístup k soudu, jasnost pravomoci vlády, přiměřenost zásahu do trhu, srovnání s praxí v zahraničí. Jde o názor AI podle těchto kritérií, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na schopnost státu jednat v krizi, může hlasovat ano: v mimořádné situaci je rychlá reakce důležitější než dlouhé soudní řízení a pravomoc je časově i obsahově omezena.
• Kdo klade důraz na kontrolu moci a ochranu práv, může hlasovat ne: vyloučení správních soudů a obecně vymezená pravomoc včetně opakování oslabují právní ochranu podnikatelů.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je pochopitelný, ale provedení nemá jasné meze a prošlo zkráceným jednáním.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda (ministr financí) 13. 4. 2026 a projednal se ve zkráceném jednání na základě vyhlášení legislativní nouze: usnesení rozpočtového výboru z 14. 4. (tisk 163/8), souhlas Sněmovny 15. 4., zamítnutí Senátem 22. 4., setrvání Sněmovny 24. 4., podpis prezidenta 11. 5., doručeno do Sbírky 11. 5. 2026. Pravomoc vlády vymezují § 1 a § 2, další změny se týkají zákona o cenách (č. 526/1990 Sb.). Účinnost je vyhlášením. Zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami a bez přímého dopadu na rozpočty a podnikatele.

Zdroje

• Tisk č. 163/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání
• Petroleum product prices: vláda Slovinska
• Price caps on fuels a Fuel price cap: IEA Policies database