Evropská peněženka digitální identity: adaptace nařízení eIDAS 2 v českém právu

O co jde

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1183 (tzv. eIDAS 2) rozšiřuje unijní pravidla pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru. Zavádí zejména evropskou peněženku digitální identity (peněženku), elektronické potvrzování atributů (například věku nebo vzdělání), přeshraniční párování totožnosti, elektronickou archivaci a elektronické knihy záznamů. Nařízení se používá přímo, ale členské státy musí upravit, kdo co dělá, kdo dohlíží a jaké jsou sankce. To dělá tento vládní návrh, který mění zákon o službách vytvářejících důvěru (č. 297/2016 Sb.), zákon o elektronické identifikaci (č. 250/2017 Sb.) a zákon o správních poplatcích.

Peněženka a prokazování. Kdo musí podle právních předpisů prokázat skutečnost nebo totožnost, může použít peněženku. Úřady a osoby, které mají povinnost ověřit skutečnost, musí peněženku online přijímat od 24. prosince 2027. Prezenčně (za fyzické přítomnosti) se přijímání zavádí postupně: od 1. ledna 2028 u ústředních správních úřadů (kromě zastupitelských úřadů), od 1. července 2028 u dalších státních orgánů, krajů a obcí s rozšířenou působností a od 1. ledna 2029 u dalších orgánů veřejné moci a osob uvedených v zákoně (nebo dříve, pokud to umožní). Orgán veřejné moci podle návrhu neumožní prokázání totožnosti peněženkou mimo kvalifikovaný systém (§ 2 zákona o elektronické identifikaci).

Státní potvrzení atributů. Digitální a informační agentura (DIA) je poskytovatelem elektronických potvrzení atributů vydávaných veřejným sektorem a atributy lze získat jen prostřednictvím peněženky. DIA vede seznam kvalifikovaných poskytovatelů, kterým umožňuje ověřovat atributy podle autentických zdrojů (za správní poplatek 50 000 Kč), plní úkoly jednotného kontaktního místa a dohledu nad službami vytvářejícími důvěru, a vydává pokyny k vhodným kryptografickým technikám.

Bezplatný podpis. Poskytovatel peněženky, který je kvalifikovaným správcem, musí fyzickým osobám pro neprofesionální účely umožnit bezplatné podepisování kvalifikovaným elektronickým podpisem (§ 13 a).

Sankce a poplatky. Přibývá řada přestupků kvalifikovaných poskytovatelů (například za nepravdivá potvrzení atributů, kombinování osobních údajů nebo nezajištění oddělení osobních údajů) a poskytovatelů internetových prohlížečů. Pokuta může dosáhnout 2 mil. Kč (přestupky podle odst. 1 a 13) nebo 130 mil. Kč, případně 1 % z ročního celosvětového obratu podniku, podle toho, co je vyšší, u právnických osob. Poplatek za zápis do seznamu poskytovatelů kvalifikovaných atributů je 50 000 Kč a u jedné položky sazebníku se zvyšuje z 25 000 na 50 000 Kč.

Co je dobře

Návrh je nezbytný pro plnění povinností z práva EU: bez něj by se peněženka v Česku nemohla zákonně uplatnit a občané by nemohli využívat přeshraniční prokazování. Nové povinnosti pro úřady jsou rozloženy v čase od konce roku 2027 do roku 2029, takže se mají stihnout technicky připravit. Bezplatné použití kvalifikovaného podpisu pro fyzické osoby v nepodnikatelských situacích je výhodou pro občany. Důvodová zpráva počítá se zabezpečením: odděleným uchováváním osobních údajů při potvrzování atributů, zákazem kombinování údajů a ověřením totožnosti žadatele.

Státem poskytovaná část peněženky (integrace s národním bodem, registr spoléhajících se stran, podpora ověřování) dává občanům jednotný a důvěryhodný nástroj; důvodová zpráva ho popisuje jako součást systému doplňujícího dosavadní elektronické doklady (eDoklady) a národní bod pro identifikaci a autentizaci. Peněženka se podle usnesení vlády z 26. března 2025 zajišťuje formou koncese.

Co je problematické

Náklady. Podle důvodové zprávy a analýzy zpracované pro agenturu (vycházející z „centrálního řešení“) vyžaduje státní část peněženky počáteční investice 97 až 155 mil. Kč v prvních dvou letech a provozní náklady 110 až 220 mil. Kč za pět let. Integrace jednotlivých institucí vyjde na 250 tis. Kč na ministerstvo a vybraný ústřední úřad (31 úřadů, 7,8 mil. Kč), 300 tis. Kč na krajský úřad (14 úřadů, 4,2 mil. Kč) a 150 až 600 tis. Kč na větší město (66 měst, 9,9 až 39,6 mil. Kč). Agentura potřebuje 18 nových služebních míst s ročními náklady asi 20,5 mil. Kč. Zpráva zároveň říká, že adaptační zákon sám finanční dopady nemá a že výdaje se pokryjí v rámci limitů příslušné kapitoly bez dodatečných nároků; to je v napětí s uvedenými částkami.

Zátěž pro ověřující osoby. Banky, pojišťovny, operátoři, notáři nebo advokáti, kteří mají povinnost ověřit totožnost, budou muset vybavit pracoviště zařízením pro čtení peněženky. Zpráva odhaduje pro střední subjekty 5 až 15 tis. Kč na pracoviště a uznává, že technické řešení (webová aplikace, mobilní telefon jako periferie, standardy) se ještě upřesňuje a že podpora všech výrobců a zařízení nebude možná.

Sankce. Pokuty až 130 mil. Kč nebo 1 % světového obratu jsou velmi vysoké a vycházejí z nařízení; vztahují se i na poskytovatele internetových prohlížečů. Důvodová zpráva neposuzuje, jak bude dohled DIA uplatňovat sankce vůči zahraničním poskytovatelům.

Soukromí a závislost na technologii. Důvodová zpráva ujišťuje o ochraně osobních údajů, ale peněženka a státní seznamy ověřujících stran soustřeďují citlivé procesy do několika systémů. Připravenost ověřovací infrastruktury je podle zprávy ještě předmětem analýzy.

Jak je to řešeno jinde

Návrh provádí unijní nařízení 2024/1183 a zpráva neuvádí, jak ostatní státy upravily sankce, přechodná období nebo bezplatný podpis. Z ověřených zdrojů (stránky Evropské komise):

Evropská unie. Komise uvádí, že členské státy mají vydávat evropské peněženky digitální identity 24 měsíců po přijetí prováděcích předpisů, což znamená, že peněženky mají být občanům dostupné orientačně v roce 2026; stát může peněženku nabídnout sám, pověřit externí subjekt, nebo uznat peněženku soukromého sektoru. Komise také uvádí, že technické řešení ověřování věku bylo postaveno na stejných specifikacích a že jej jako první převzaly Dánsko, Francie, Řecko, Itálie a Španělsko. Konkrétní termíny, od kdy musí veřejné orgány a regulované soukromé subjekty peněženku přijímat, jsme z dostupných stránek neověřili, a proto nelze potvrdit, zda české termíny (online od 24. 12. 2027, prezenčně od roku 2028) odpovídají minimu nařízení.

Německo, Estonsko a další státy. Stav jejich peněženek a vnitrostátních úprav sankcí jsme z povolených zdrojů neověřili, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Peněženka je celounijní povinnost a česká adaptace určuje jen kdo dohlíží, kdy se přijímání zavádí a jaké jsou sankce; ověřený srovnávací příklad nemáme, takže hodnocení nákladů a termínů vychází z důvodové zprávy.

Co by šlo udělat lépe

• Vyčíslit celkový dopad na rozpočet (investice, provoz, integrace úřadů a obcí) a zdroj financování, místo odkazu na „stávající limity“.
• Zveřejnit technické řešení prezenčního ověřování a podporu dostupných zařízení dříve, než vstoupí v platnost povinnosti ověřujících osob.
• Doplnit metodiku pro malé ověřující osoby (notáře, advokáty, malé firmy) a případnou podporu při pořízení zařízení.
• Po prvním roce provozu vyhodnotit počet uživatelů peněženky, dostupnost pro osoby bez chytrého telefonu a ochranu osobních údajů.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI hlasovala ANO. Z pohledu dlouhodobého přínosu pro občany jde o povinné provedení nařízení EU, bez kterého by peněženka digitální identity v Česku nefungovala, s postupným zaváděním povinností a se zárukami ochrany osobních údajů. Slabinami jsou nevyčíslený celkový dopad na rozpočet a nedořešené technické řešení prezenčního ověřování, které lze řešit pozměňovacími návrhy a prováděcími předpisy. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Státu vznikají nemalé náklady (97–155 mil. Kč na start, 110–220 mil. Kč na provoz za pět let, 18 nových míst) a důvodová zpráva tvrdí, že budou pokryty bez dodatečných nároků, což není doloženo.
• Úřady a ověřující osoby budou muset investovat do zařízení a integrace, přestože technické řešení prezenčního ověřování není dořešeno.
• Vysoké pokuty (až 130 mil. Kč nebo 1 % světového obratu) a rozsáhlé nové povinnosti mohou zatížit menší poskytovatele služeb vytvářejících důvěru.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda (předseda vlády); Sněmovně byl doručen 1. dubna 2026, Organizační výbor jej 2. 4. doporučil do prvního čtení, které zatím neproběhlo. Vládní návrh nemá stanovisko vlády. Mění se mimo jiné § 13 a zákona o službách vytvářejících důvěru a § 2 zákona o elektronické identifikaci. Účinnost je patnáctým dnem po vyhlášení, vybraná ustanovení od 24. prosince 2026, jiná od 1. července 2027 a 24. prosince 2027. Čl. II a IV obsahují přechodná ustanovení o postupném zavádění prokazování peněženkou. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s právem EU, odkazuje na prováděcí nařízení Komise (2024/2980, 2024/2981, 2025/847, 2025/1569) a vyčísluje náklady podle analýzy společnosti Ernst & Young.

Zdroje

• Tisk č. 154/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• When will I be able to use EU Digital Identity Wallets?: Evropská komise