ČNB za rok 2025: ztráta 72,9 mld. Kč, i když rezervy vydělaly rekordních 253 mld.

O co jde

Česká národní banka (ČNB) je centrální banka, která drží cenovou stabilitu: nastavuje úrokové sazby, spravuje devizové rezervy a tiskne bankovky. Zákon o ČNB jí ukládá do tří měsíců po skončení roku předložit Sněmovně k projednání roční zprávu o výsledku svého hospodaření. Tisk 152 je zpráva za rok 2025, kterou bankovní rada schválila 25. března 2026. Zpráva je podle zákona určena Sněmovně „k projednání“.

Hlavní zpráva je prostá: po dvou letech zisku ČNB za rok 2025 vykázala ztrátu 72 910 mil. Kč (v roce 2024 měla zisk 151 393 mil. Kč; Tab. 1). Důvodem je podle zprávy hlavně posílení koruny. ČNB drží velkou část aktiv v cizích měnách, takže když koruna posílí, hodnota rezerv v korunách klesá a vzniká kurzová ztráta. Kurzové rozdíly vyšly na −223 568 mil. Kč. Proti tomu stojí rekordní výnos správy devizových rezerv 252 760 mil. Kč (zpráva jej zaokrouhluje na 253 mld. Kč) a náklady na provádění měnové politiky −100 247 mil. Kč, které se proti předchozímu roku snížily o 45 mld. Kč. Oblast emise a správy zásob peněz skončila ve ztrátě 291 mil. Kč a provozní oblast −3 322 mil. Kč.

Ztráta se v rozvaze nepokrývá hned. Protože ČNB nemá rezervní fond (je nulový), celá ztráta zůstala v účetnictví a neuhrazená ztráta vzrostla na 350 135 mil. Kč; vlastní kapitál ČNB je záporný, −343 550 mil. Kč (Tab. 5, kapitola 3). Zpráva zdůrazňuje, že mezi lety 2023 a 2025 banka vytvořila souhrnný zisk 133,6 mld. Kč, čímž kumulovanou ztrátu snížila o více než čtvrtinu ze 484 mld. Kč.

Co je dobře

Zpráva je u svého účetního tématu poměrně srozumitelná a otevřená. Nezakrývá, že rok skončil ztrátou, a vysvětluje ji: silná koruna proti dolaru (podle textu posílila o 3,605 Kč, tj. o 14,9 %) a proti euru (o 3,7 %, z 25,185 na 24,245 Kč) způsobila kurzové ztráty. Výnos devizových rezerv byl přitom ve všech hlavních částech kladný: akcie vydělaly 163 mld. Kč, dluhopisy 73 mld. Kč a zlato přidalo 57 mld. Kč oceňovacích rozdílů (zlato vzrostlo o téměř 68 %). Výkonnost rezerv v rezervních měnách činila +10,29 % ročně, v korunách po přepočtu jen +0,80 %.

Pozitivně lze číst, že ČNB snížila náklady měnové politiky: platby bankám za jejich úložky klesly na 100 mld. Kč a banka výrazně pomohla opatřením u povinných minimálních rezerv, které se od ledna 2025 zvýšily o 2 procentní body na 4 % a neúročí se, což ušetřilo asi 9,5 mld. Kč. Provozní náklady (po zohlednění provozních výnosů) vzrostly jen o 3,4 % na 3,3 mld. Kč, počet zaměstnanců klesl a na konci roku 2025 měla ČNB 1 439 zaměstnanců (FTE se mezi lety 2022 a 2025 snížilo o 67, tj. o 4,6 %). Zpráva také uvádí, že průměrná mzdová dynamika se držela na 4,8 % po dohodě v kolektivním vyjednávání, tedy pod celostátním průměrem.

Co je problematické

Největším problémem je samotná velikost a povaha rizika. Hospodářský výsledek ČNB je extrémně citlivý na kurz koruny: v roce 2025 kurzové rozdíly (−223,6 mld. Kč) téměř vymazaly rekordní výnos rezerv (+252,8 mld. Kč) i po odečtení úroků bankám. Zpráva přiznává, že při současné skladbě rozvahy „posílení koruny doprovázejí kurzové ztráty“. Rozvaha je velká: pasiva celkem 3 702 556 mil. Kč, z toho závazky vůči bankám v tuzemsku 2 940 980 mil. Kč, které ČNB stahuje měnovou politikou a vyplácí jim úroky.

Další slabinou je, že ztráta se bez zisků nesplatí. Zpráva uvádí, že „jediným zdrojem postupného umořování kumulované účetní ztráty jsou budoucí zisky ČNB“, přičemž sama připouští, že výsledky roku 2025 se nelze spoléhat „automaticky přenášet do dalších období“. Podle § 47 odst. 2 zákona o ČNB odvádí banka do státního rozpočtu zbývající zisk (kapitola 3); při ztrátě tedy nic k odvodu nevzniká. Strategie zvyšování podílu akcií (cíl 38 % v investiční tranši do roku 2029; na konci roku 2025 32,9 %) a zlata (cíl 100 tun do roku 2028; 71,61 tuny na konci roku) navíc zvyšuje rizikovost portfolia, i když zpráva tvrdí, že větší množství zlata snižuje volatilitu výsledku. Drobné nesrovnalosti: Kapitola 2.5 uvádí cíl podílu akcií 30 % celkových rezerv do roku 2029, kapitola 1.1.1.2 cíl 38 % v investiční tranši; jde o různé základy, ale zpráva to nevysvětluje. A v tabulce vlastního kapitálu je údaj za rok 2024 upraven kvůli změně účetní metody (přecenění zásob stříbra a platiny).

Jak je to řešeno jinde

Zpráva uvádí jediné srovnání: Evropská centrální banka podobně přestala od roku 2023 úročit povinné minimální rezervy. Jinak žádné mezinárodní srovnání neobsahuje, takže jen obecný kontext, který není z textu zprávy. Centrální banky ve světě měly po vlně zvyšování sazeb v letech 2022–2023 ztráty, protože platily úroky z přebytečné likvidity a jejich aktiva vydělávala méně; řada z nich má vlastní pravidla pro krytí ztrát a odvody zisků do státního rozpočtu. Českou zvláštností je, že ČNB drží velké devizové rezervy po kurzovém závazku z let 2013–2017 a ztráty se v minulosti nakumulovaly také procesem posilování koruny.

Co by šlo udělat lépe

Pro veřejnost by pomohlo, kdyby zpráva pravidelně ukazovala citlivost výsledku na kurz, například kolik by banka v roce 2025 vydělala nebo ztratila při jiném kurzu, a jasně vysvětlila, jak se kolísání výsledku odráží na státním rozpočtu. Užitečný by byl delší výhled: jaký zisk je potřeba k umoření ztráty (350,1 mld. Kč) a za kolik let. Sněmovna by také mohla chtít jednotnější vysvětlení strategie portfolia, tedy jak se spojí cíle zlata a akcií (viz výše) s požadavkem bezpečnosti a likvidity. Zpráva obsahuje i údaje o mzdách členů bankovní rady v příloze 3; ty tento komentář nerozebírá, protože se týkají konkrétních osob.

Proč AI zatím nedoporučuje

U zprávy o hospodaření centrální banky AI hlasovací doporučení nedává. Jde o zprávu k projednání, nikoli o návrh zákona, a hodnocení by vyžadovalo posoudit měnovou politiku, tedy věc, kterou ČNB ze zákona vykonává nezávisle. Dopady ztráty na stát a koruna závisí na budoucím vývoji kurzů a úrokových sazeb, který nelze z jednoho roku spolehlivě odvodit. Rozhodnutí o tom, zda a jak má Sněmovna zprávu hodnotit, je navíc politické.

Podrobnosti

Zprávu předložila ČNB 31. března 2026. Podle historie ji organizační výbor 2. dubna 2026 přikázal věcně příslušnému výboru s doporučením, aby ji Sněmovna projednala; k tisku existuje také usnesení RV z 2. dubna 2026. V datech psp.cz je tisk veden jako „1. čtení“. Zpráva vychází z účetní závěrky ČNB; soulad zprávy a výroční zprávy s účetní závěrkou ověřila auditorská společnost Ernst & Young Audit, s. r. o.

Další čísla: průměrná měsíční výše úložek bank u ČNB dosáhla 2 732 mld. Kč. Devizové rezervy činily na konci roku 3 639,4 mld. Kč (150,1 mld. EUR), spravovaná část 142 102 mil. EUR (likviditní tranše 19,9 %, investiční 80,1 %). Podíl eura v rezervách byl 49,4 %, dolaru 27,8 %, zlata 6,0 % a dluhopisů 50,1 %. V roce 2025 ČNB nakoupila 20,99 tuny zlata; 0,56 tuny použila na ražbu mincí. Náklady na zaměstnance činily 2 532 mil. Kč (mzdy 1 727 mil. Kč, sociální náklady 579 mil. Kč). Investice do majetku činily 271 mil. Kč, z toho 130 mil. Kč do 24 IT projektů. Příloha 2 (čerpání rozpočtu) a přílohy 3 a 4 nebyly v tomto komentáři rozebírány. Text podkladu je extrahován z PDF a grafy se přenesly nepřesně, proto jsme vycházeli z textových částí a tabulek 1, 2, 4 a 5.

Zdroje

• Tisk č. 152/0 na psp.cz
• Historie projednávání